Ekologové: běžná sůl neuškodí
Autor: Štěpánka Saadouni
včera 11:06
Havlíčkobrodsko – K odklízení následků sněhové kalamity už některým městům a obcím nestačí vyhrazené veřejné prostory. Uvažují, že přebytečný sníh, byť někdy řádně prosolený, budou sypat do blízkých řek a potoků.
Podle ekologů tím ale žádné škody na přírodě nespáchají, pokud si budou počínat rozumně. Podle vedoucího správy CHKO (Chráněná krajinná oblast) Železné Hory se jedná o ten samý případ, jako když do vody stéká prosolená hmota ze silnic.
„Neznáme případ, že by prosolený sníh ze silnic ve vodě způsobil přírodě nějaké vážné problémy. Snad jen, kdyby se jednalo o výjimečně vysokou koncentraci soli nasypanou do malého množství vody s minimálním průtokem,“ uvažuje ekolog.
Nemělo by se nic stát
V takovém případě by, podle Bárty, čistě teoreticky mohlo dojít k poškození některých citlivých živočichů a rybám by sůl mohla ucpat žábry. V běžné situaci, kdy uklízecí technika nasype náklad sněhu z komunikací do řeky, by se nemělo nic vážného stát.
Podle Václava Dipolda ze Správy a údržby silnic Havlíčkův Brod používají silničáři k solení komunikací klasický chlorid sodný hrubší zrnitosti, tedy obyčejnou sůl, ne žádný speciálně vyrobený chemický koncentrát.
„K posypu dálnic se používá zase chlorid vápenatý. To je opět přírodní produkt. Při kontaktu s vodou za běžných podmínek by sůl neměla přírodě škodit. My ale sníh vyvážený z komunikací do vody nesypeme, ale odvážíme na skládku,“ zdůrazňuje silničář.
„Jsem pro to, aby se nesolilo. Jako v Alpách“
Autor: (kov)
22. ledna 2010
Střední Čechy - Některých středočeských silnic se zimní solení týká jen ve výjimečných případech a další takové by mohly přibýt. Rozhoduje ekonomické i ekologické hledisko. Prosolená voda totiž v přírodě škodí rostlinám i vodním živočichům. „Je to jeden z důvodů, proč chceme solení omezit. Na některých místech už to zkoušíme, ale nebudu říkat kde, aby tam nevznikalo nějaké zděšení,“ uvedl krajský náměstek pro dopravu Robin Povšík. Ke zděšení však zřejmě důvod není. Nesolení se podle Povšíka osvědčuje a příští rok by mělo být takových silnic víc.
„Někde se ukazuje, že to není potřeba, že stačí jen pluhovat. Solení udělá ze sněhu břečku, kterou je třeba stejně stáhnout. Jezdit jen s pluhem je výhodnější,“ podotkl náměstek. Každá úspora se počítá. Jeden kalamitní den přijde kraj na patnáct milionů korun.
Dopravní expert Stanislav Huml poukazuje i na další plus pro nesolení. „Mnohdy řidič vidí černý asfalt, ale stačí, aby lehce zapršelo, a začne to klouzat. Hodně řidičů to zmate. Na bílém povrchu si lidé dávají více pozor. Jsem pro to, aby se to dělalo jako v Alpách, tam také nesolí. A žijí,“ řekl.
To, že kraj na určitých cestách se solí šetří, však neznamená, že by šlo o nepřekročitelné pravidlo. „Když dispečeři údržby silnic vidí, že je odpoledne všechno mokré a blíží se večerní mrazy, v tu chvíli jiné řešení není a okamžitě se solí nebo používáme inertní posyp, který zdrsňuje vozovku,“ řekl Povšík.
Dálnice: bez soli to nejde
Kraj spravuje silnice druhých a třetích tříd. Na dálnicích a rychlostních komunikacích, které má ve správě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), se solí a solit bude. „Na dálnicích to není možné řešit jinak. Jde o to, aby silnice byla co nejrychleji sjízdná, protože tam jezdí hodně aut a ve vysokých rychlostech. Sůl působí okamžitě a není způsob, jak ji nahradit,“ popsala mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.
Jediné omezení je v chráněných krajinných oblastech nebo tam, kde jsou významné vodní zdroje. „I tam se solí, ale smíme použít méně posypu,“ řekl Zdeněk Mečíř z pražské správy ŘSD.
A druhá poznámka: řidiči zde ve střední Evropě si pořád nějak neumí vážit práci silničáře ... zde každý čeká, že bude i v zimě silnice černá, ovšem to není ani cíl a ani se to nedá zajistit. Pluhy pouze zmírňují následky zimy. A pamatujte si prosím vás, že dálnice se ve vyspělých zemích zatvírají jako první, protože dálnice se nedá prostě udržet - veliký prostor pro zafouvkávání a nutnost nasadit velikého počtu techniky. 
