D11: ve hře je směna i vyvlastnění
Napsal: 6.2.2010 18:05:02
D11: ve hře je směna i vyvlastnění
velikost textu:6. února 2010 0:00
KAUZA DÁLNICE D11 končí tři kilometry před Hradcem, a to kvůli nedořešeným problémům s pozemky, které jsou v trase autostrády. Vláda v příštích týdnech rozhodne, zda pozemky farmářky Ludmily Havránkové vyvlastní, či s ní tři hektary polí potřebných pro dostavbu dálnice smění.
Hradec Králové - Kauza dálnice D11 připomíná nekonečný příběh. Spor o její dostavbu do Hradce Králové se táhne více než patnáct let. V roce 2008 se přitom několikrát zdálo, že problém s pozemky patřícími farmářce Ludmile Havránkové z královéhradeckých Plačic, které stát k dostavbě dálnice potřebuje, spěje ke konci.
Hra nadějí a zklamání pokračuje i letos. Tento týden porada ekonomických ministrů měla definitivně rozhodnout, jakou cestou dohody stát půjde. Opět však konečné rozhodnutí nepadlo. Alespoň že z původních čtyř variant řešení v současné době zbývají už jen dvě. „V pondělí večer ministr dopravy seznámil účastníky porady ekonomických ministrů se situací a s tím, že jsou možné dva scénáře. Jeden navrhuje odsunout exit Hradec Králové-Kukleny s menším rozsahem stavby, při něšmž bychom potřebovali tři hektary. Druhou variantou je vyvlastnění. Porada ekonomických ministrů nepřijala žádné stanovisko, bude se o tom rozhodovat na vládě,“ popsal současný stav mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Nový termín, kdy by nad dostavbou dálnice mohl padnout konečný verdikt, je přelom února a března.
Ekonomičtí ministři přitom již v prosinci na své poradě podpořili návrh, podle kterého by měl stát získat od Havránkové pouze tři hektary místo původně plánovaných deseti. Ředitelství silnic a dálnic totiž posunulo dálniční sjezd asi o kilometr dál. Havránková by dostala pozemky v sousedství. Letos ale nastal nový obrat. Současný kabinet vrátil do hry vyvlastnění. Stát však může tvrdě narazit. Ludmila Havránková, jejíž rodina si v 50. letech už vyvlastňováním prošla, je ochotná přistoupit jen na výměnu půdy, o niž usiluje stát, za jiná pole. Na nich chce hospodařit. Farmářka opakovaně prohlašuje, že peníze za pozemky nechce.
Kauza D11 je příběh plný zvratů S vyřešením problému to nejslibněji vypadalo předloni v říjnu. Vláda Mirka Topolánka tehdy doporučila výměnu pozemků mezi státem a farmářkou. Podlé této dohody by farmářka výměnou za svých 10,6 hektaru ceněných na 106 milionů korun dostala 253 hektarů v ceně jen 58 milionů. Transakci mělo mimořádně provést ministerstvo zemědělství. Ludmila Havránková tehdy návrh přivítala. Fischerova vláda však loni v květnu oznámila záměr od směny ustoupit -prý by se touto směnou vytvořil precedens pro další podobné případy.
Do hry vstoupila další varianta -směna 10 hektarů pozemků za jiných 10 hektarů a náhrada 46 milionů korun k tomu. Později ale přišel resort Gustava Slamečky s další variantou, a to směnit pouhé 3 hektary za stejnou výměru a zbytek půdy farmářce pronajmout. Tato možnost by předpokládala posunutí a okleštění dálničního sjezdu v Hradci KrálovéKuklenách. Stát by tak místo předpokládaných deseti hektarů potřeboval jen asi třetinu. Na tuto variantu by farmářka zřejmě přistoupila.
Premiér Jan Fišer nechal vytvořit pracovní skupinu, která měla vybrat z těchto možností tu nejlepší. Tým nakonec zavrhl první dvě varianty včetně té, kterou již stvrdila svým usnesením vláda. Místo toho přidala další způsob řešení - vyvlastnění.
Odstoupení od dohody někteří politici kritizují Pokud by vláda v příštích týdnech rozhodla o vyvlastnění, farmářka by se pak musela spokojit se standardní odkupní cenou.
Ludmila Havránková počítá i s touto pro ní nepochybně nejhorší možnou variantou. Již dříve se však nechala slyšet, že svoji kůži nechce dát lacino.
Pokud k vyvlastňování skutečně dojde, zřejmě opět vtáhne do hry dalších sedmdesát lidí, kteří si od ní parcely v trase dálnice před lety koupili. Udělali to proto, aby stavbě zabránili. Stát tak má na krku dalších sedmdesát potenciálních Havránkových. Když se připravovala směna jejích pozemků pod dálnicí za náhradní parcely, byla paní Havránková připravena pozemky od sedmdesáti vlastníků zase koupit a přepsat je na sebe. Nedávno uvedla, že když stát nedodržel slovo, podrží si spoluvlastníky co nejdéle.
Odklon od dohody, kterou posvětila Topolánkova vláda a která po patnácti letech odblokovala dokončení dálnice D11 do Hradce Králové a dál na Jaroměř, považuje za hrubou chybu i řada regionálních politiků včetně hradeckého primátora Otakara Divíška: „Vyvlastňování je až nejzazší možnost v případech, kdy není možno dosáhnout dohody. V tomto případě však dohody dosaženo bylo.“
Statek rodičů Ludmily Havránkové v Plačicích na okraji Hradce Králové patřil za první republiky k vzorovým, dokonce ho navštívil prezident Masaryk. V 50. letech však komunisté statek vyvlastnili a rodinu z něj vyhnali. Otec Ludmily Havránkové skončil v komunistickém žaláři. Teď hrozí, že tato energická žena, jejíž rodina dostala počátkem 90. let zdevastované hospodářství zpět v restituci a farmářskou tradici obnovila, zažije vyvlastnění znovu.
Dálnice v Hradci končit nebude Dostavba dálnice do Hradce je zásadní pro pokračování silnice dál na sever. Stát má v plánu pokračovat ve výstavbě autostrády až k česko-polské hranici u Královce na Trutnovsku, kde by se měla spojit s polskou dálnicí.
I přes všechny problémy s pozemky před krajským městem se zdá, že dostavba dálnice D11 do Hradce je otázkou maximálně dvou let. Peníze na tento krátký úsek jsou. To, že dálnice do Hradce v dohledné době bude dokončena, je zřejmé i z toho, že Ředitelství silnic a dálnic pokračuje v přípravě stavby navazujícího úseku dálnice z Hradce do Jaroměře. „Dokončujeme výkup pozemků. Původně jsme plánovali, že do konce letošního roku požádáme o stavební povolení a příští rok začneme stavět. Problém je ale v tom, že v rozpočtu nemáme na výkup zbývajících pozemků peníze. Pokud bychom však přece jen letos pozemky vykoupit stihli, mohli bychom příští rok stavět a na konci roku 2012 či spíše začátkem roku 2013 by se mohlo jezdit po dálnici až do Jaroměře,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.
Ředitelství silnic a dálnic nedávno uvedlo, že v úseku od Hradce do Smiřic je celkem 462 vlastníků půdy a za výkupy už utratilo 283 milionů korun. Pro letošní rok by však potřebovalo ještě 175 milionů korun.
Urychlená dostavba dálnice přes Jaroměř k česko-polskému hraničnímu přechodu v Královci u Trutnova je pro Královéhradecký kraj klíčová. Jen tak lze v dohledné vyřešit rostoucí problém s tranzitní dopravou v severní části kraje, a to zejména na Náchodsku. Přes Náchod se denně valí na hraniční přechod v Bělovsi tisíce vozidel včetně kamionů a doprava ve městě začíná kolabovat. Mezinárodní silnice vede totiž přímo středem Náchoda. Obchvat města je přitom velmi nákladný a v nejbližších letech nereálný.
Úsek Jaroměř-Trutnov zatím jen snem Zatímco dálnice do Jaroměře zřejmě v příštích třech či čtyřech letech skutečně vyroste, horší je to s pokračováním autostrády k hranici. Podle dostupných informací má dálnice z Jaroměře pokračovat v podobě rychlostní silnice R11. Na tuto závěrečnou část dálnice chybí peníze i politická vůle.
Úsek Jaroměř-Královec je teprve ve fázi řešení studie o vlivu stavby na životní prostředí, to znamená, že k realizaci výstavby této části, pokud by šlo vše hladce, by se mohlo přistoupit nejdříve za sedm let. Velmi optimistické odhady možného termínu zprovoznění autostrády mezi Jaroměří a Královcem pak hovoří o roku 2020.
Česku kvůli dálnici hrozí ostuda České republice tak hrozí mezinárodní ostuda, protože dovede dálnici k česko-polské hranici u Královce o mnoho let později než Poláci.
Přitom tato komunikace, v závěrečné etapě jako rychlostní silnice R11, by měla propojit dálniční sítě Česka a Polska. „Polská strana zatím trvá na tom, že na hranici v Královci dovede dálnici v roce 2013. Pokud Poláci seženou peníze, pak je tento termín reálný. Polákům na rozdíl od nás nebudou bránit nedořešené majetkové vztahy nebo to, že stále není hotova dokumentace. S přípravou stavby jsou už hodně daleko. Pokud se jim to skutečně podaří, Česku hrozí ostuda. Královéhradecký kraj se proto snaží dostavbu dálnice co nejvíce urychlit,“ uvedl nedávno královéhradecký hejtman Lubomír Franc.
Přípravu úseku z Jaroměře do Královce zřejmě čekají značné problémy a zpoždění. Rychlostní silnice má vést horskou krajinou, kde se stát může častěji než jinde dostat do sporu s ekology či se zájmy místních obyvatel.
Dálnice D11 společně s plánovanou rychlostní silnicí R35, která má spojit Liberecký kraj s Moravou, má přitom i celorepublikový význam. Po dokončení úseku R35 mezi Hradcem a Mohelnicí totiž vznikne alternativa k přetížené dálnici D1 z Prahy na Brno.
Stavba dálnice D11 byla zahájena již v roce 1978. Z celé plánované 154 kilometrové trasy je v současné době hotovo bezmála devadesát kilometrů. Vůbec první návrh dálnice do Hradce byl vypracován už v roce 1938. Měla začínat v Praze a napojovat se na plánovanou dálnici z Vídně do Vratislavi. Druhá světová válka však záměr zhatila.
Pokračování D11
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)
velikost textu:6. února 2010 0:00
KAUZA DÁLNICE D11 končí tři kilometry před Hradcem, a to kvůli nedořešeným problémům s pozemky, které jsou v trase autostrády. Vláda v příštích týdnech rozhodne, zda pozemky farmářky Ludmily Havránkové vyvlastní, či s ní tři hektary polí potřebných pro dostavbu dálnice smění.
Hradec Králové - Kauza dálnice D11 připomíná nekonečný příběh. Spor o její dostavbu do Hradce Králové se táhne více než patnáct let. V roce 2008 se přitom několikrát zdálo, že problém s pozemky patřícími farmářce Ludmile Havránkové z královéhradeckých Plačic, které stát k dostavbě dálnice potřebuje, spěje ke konci.
Hra nadějí a zklamání pokračuje i letos. Tento týden porada ekonomických ministrů měla definitivně rozhodnout, jakou cestou dohody stát půjde. Opět však konečné rozhodnutí nepadlo. Alespoň že z původních čtyř variant řešení v současné době zbývají už jen dvě. „V pondělí večer ministr dopravy seznámil účastníky porady ekonomických ministrů se situací a s tím, že jsou možné dva scénáře. Jeden navrhuje odsunout exit Hradec Králové-Kukleny s menším rozsahem stavby, při něšmž bychom potřebovali tři hektary. Druhou variantou je vyvlastnění. Porada ekonomických ministrů nepřijala žádné stanovisko, bude se o tom rozhodovat na vládě,“ popsal současný stav mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Nový termín, kdy by nad dostavbou dálnice mohl padnout konečný verdikt, je přelom února a března.
Ekonomičtí ministři přitom již v prosinci na své poradě podpořili návrh, podle kterého by měl stát získat od Havránkové pouze tři hektary místo původně plánovaných deseti. Ředitelství silnic a dálnic totiž posunulo dálniční sjezd asi o kilometr dál. Havránková by dostala pozemky v sousedství. Letos ale nastal nový obrat. Současný kabinet vrátil do hry vyvlastnění. Stát však může tvrdě narazit. Ludmila Havránková, jejíž rodina si v 50. letech už vyvlastňováním prošla, je ochotná přistoupit jen na výměnu půdy, o niž usiluje stát, za jiná pole. Na nich chce hospodařit. Farmářka opakovaně prohlašuje, že peníze za pozemky nechce.
Kauza D11 je příběh plný zvratů S vyřešením problému to nejslibněji vypadalo předloni v říjnu. Vláda Mirka Topolánka tehdy doporučila výměnu pozemků mezi státem a farmářkou. Podlé této dohody by farmářka výměnou za svých 10,6 hektaru ceněných na 106 milionů korun dostala 253 hektarů v ceně jen 58 milionů. Transakci mělo mimořádně provést ministerstvo zemědělství. Ludmila Havránková tehdy návrh přivítala. Fischerova vláda však loni v květnu oznámila záměr od směny ustoupit -prý by se touto směnou vytvořil precedens pro další podobné případy.
Do hry vstoupila další varianta -směna 10 hektarů pozemků za jiných 10 hektarů a náhrada 46 milionů korun k tomu. Později ale přišel resort Gustava Slamečky s další variantou, a to směnit pouhé 3 hektary za stejnou výměru a zbytek půdy farmářce pronajmout. Tato možnost by předpokládala posunutí a okleštění dálničního sjezdu v Hradci KrálovéKuklenách. Stát by tak místo předpokládaných deseti hektarů potřeboval jen asi třetinu. Na tuto variantu by farmářka zřejmě přistoupila.
Premiér Jan Fišer nechal vytvořit pracovní skupinu, která měla vybrat z těchto možností tu nejlepší. Tým nakonec zavrhl první dvě varianty včetně té, kterou již stvrdila svým usnesením vláda. Místo toho přidala další způsob řešení - vyvlastnění.
Odstoupení od dohody někteří politici kritizují Pokud by vláda v příštích týdnech rozhodla o vyvlastnění, farmářka by se pak musela spokojit se standardní odkupní cenou.
Ludmila Havránková počítá i s touto pro ní nepochybně nejhorší možnou variantou. Již dříve se však nechala slyšet, že svoji kůži nechce dát lacino.
Pokud k vyvlastňování skutečně dojde, zřejmě opět vtáhne do hry dalších sedmdesát lidí, kteří si od ní parcely v trase dálnice před lety koupili. Udělali to proto, aby stavbě zabránili. Stát tak má na krku dalších sedmdesát potenciálních Havránkových. Když se připravovala směna jejích pozemků pod dálnicí za náhradní parcely, byla paní Havránková připravena pozemky od sedmdesáti vlastníků zase koupit a přepsat je na sebe. Nedávno uvedla, že když stát nedodržel slovo, podrží si spoluvlastníky co nejdéle.
Odklon od dohody, kterou posvětila Topolánkova vláda a která po patnácti letech odblokovala dokončení dálnice D11 do Hradce Králové a dál na Jaroměř, považuje za hrubou chybu i řada regionálních politiků včetně hradeckého primátora Otakara Divíška: „Vyvlastňování je až nejzazší možnost v případech, kdy není možno dosáhnout dohody. V tomto případě však dohody dosaženo bylo.“
Statek rodičů Ludmily Havránkové v Plačicích na okraji Hradce Králové patřil za první republiky k vzorovým, dokonce ho navštívil prezident Masaryk. V 50. letech však komunisté statek vyvlastnili a rodinu z něj vyhnali. Otec Ludmily Havránkové skončil v komunistickém žaláři. Teď hrozí, že tato energická žena, jejíž rodina dostala počátkem 90. let zdevastované hospodářství zpět v restituci a farmářskou tradici obnovila, zažije vyvlastnění znovu.
Dálnice v Hradci končit nebude Dostavba dálnice do Hradce je zásadní pro pokračování silnice dál na sever. Stát má v plánu pokračovat ve výstavbě autostrády až k česko-polské hranici u Královce na Trutnovsku, kde by se měla spojit s polskou dálnicí.
I přes všechny problémy s pozemky před krajským městem se zdá, že dostavba dálnice D11 do Hradce je otázkou maximálně dvou let. Peníze na tento krátký úsek jsou. To, že dálnice do Hradce v dohledné době bude dokončena, je zřejmé i z toho, že Ředitelství silnic a dálnic pokračuje v přípravě stavby navazujícího úseku dálnice z Hradce do Jaroměře. „Dokončujeme výkup pozemků. Původně jsme plánovali, že do konce letošního roku požádáme o stavební povolení a příští rok začneme stavět. Problém je ale v tom, že v rozpočtu nemáme na výkup zbývajících pozemků peníze. Pokud bychom však přece jen letos pozemky vykoupit stihli, mohli bychom příští rok stavět a na konci roku 2012 či spíše začátkem roku 2013 by se mohlo jezdit po dálnici až do Jaroměře,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.
Ředitelství silnic a dálnic nedávno uvedlo, že v úseku od Hradce do Smiřic je celkem 462 vlastníků půdy a za výkupy už utratilo 283 milionů korun. Pro letošní rok by však potřebovalo ještě 175 milionů korun.
Urychlená dostavba dálnice přes Jaroměř k česko-polskému hraničnímu přechodu v Královci u Trutnova je pro Královéhradecký kraj klíčová. Jen tak lze v dohledné vyřešit rostoucí problém s tranzitní dopravou v severní části kraje, a to zejména na Náchodsku. Přes Náchod se denně valí na hraniční přechod v Bělovsi tisíce vozidel včetně kamionů a doprava ve městě začíná kolabovat. Mezinárodní silnice vede totiž přímo středem Náchoda. Obchvat města je přitom velmi nákladný a v nejbližších letech nereálný.
Úsek Jaroměř-Trutnov zatím jen snem Zatímco dálnice do Jaroměře zřejmě v příštích třech či čtyřech letech skutečně vyroste, horší je to s pokračováním autostrády k hranici. Podle dostupných informací má dálnice z Jaroměře pokračovat v podobě rychlostní silnice R11. Na tuto závěrečnou část dálnice chybí peníze i politická vůle.
Úsek Jaroměř-Královec je teprve ve fázi řešení studie o vlivu stavby na životní prostředí, to znamená, že k realizaci výstavby této části, pokud by šlo vše hladce, by se mohlo přistoupit nejdříve za sedm let. Velmi optimistické odhady možného termínu zprovoznění autostrády mezi Jaroměří a Královcem pak hovoří o roku 2020.
Česku kvůli dálnici hrozí ostuda České republice tak hrozí mezinárodní ostuda, protože dovede dálnici k česko-polské hranici u Královce o mnoho let později než Poláci.
Přitom tato komunikace, v závěrečné etapě jako rychlostní silnice R11, by měla propojit dálniční sítě Česka a Polska. „Polská strana zatím trvá na tom, že na hranici v Královci dovede dálnici v roce 2013. Pokud Poláci seženou peníze, pak je tento termín reálný. Polákům na rozdíl od nás nebudou bránit nedořešené majetkové vztahy nebo to, že stále není hotova dokumentace. S přípravou stavby jsou už hodně daleko. Pokud se jim to skutečně podaří, Česku hrozí ostuda. Královéhradecký kraj se proto snaží dostavbu dálnice co nejvíce urychlit,“ uvedl nedávno královéhradecký hejtman Lubomír Franc.
Přípravu úseku z Jaroměře do Královce zřejmě čekají značné problémy a zpoždění. Rychlostní silnice má vést horskou krajinou, kde se stát může častěji než jinde dostat do sporu s ekology či se zájmy místních obyvatel.
Dálnice D11 společně s plánovanou rychlostní silnicí R35, která má spojit Liberecký kraj s Moravou, má přitom i celorepublikový význam. Po dokončení úseku R35 mezi Hradcem a Mohelnicí totiž vznikne alternativa k přetížené dálnici D1 z Prahy na Brno.
Stavba dálnice D11 byla zahájena již v roce 1978. Z celé plánované 154 kilometrové trasy je v současné době hotovo bezmála devadesát kilometrů. Vůbec první návrh dálnice do Hradce byl vypracován už v roce 1938. Měla začínat v Praze a napojovat se na plánovanou dálnici z Vídně do Vratislavi. Druhá světová válka však záměr zhatila.
Pokračování D11
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)