Dálnice krájejí krajinu, příroda je v obklíčení
Napsal: 3.3.2010 10:38:42
Dálnice krájejí krajinu, příroda je v obklíčení
Autor: Dalibor Dostál
dnes 0:00
Praha – Dostat se co nejrychleji autem z Prahy do Brna, Plzně nebo Ústí nad Labem chce skoro každý. Jenže stále hustější síť dálnic a rychlostních silnic představuje rostoucí problém pro přírodu.
Komunikace, které spojují města, totiž zároveň rozdělují krajinu. Pro řadu druhů zvířat jsou čtyři asfaltové pruhy, po nichž se po většinu dne valí kolony aut, nebezpečnou překážkou. “Počty zvířat, která zahynou na silnicích každoročně přibývají.
Jako za železnou oponou
Nejen kvůli rostoucímu počtu kilometrů dálnic, ale i houstnoucí dopravou, říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Ten provozuje záchranné stanice, v nichž končí stále více zraněných a zmrzačených zvířat. Automobily ročně usmrtí na silnících v Česku 570 000 zajíců, 52 000 srnců a 350 000 ježků. To ale není jediný důsledek, který dálnice na zvířata mají. Velké dopravní stavby totiž představují pro řadu druhů nepřekonatelnou hradbu – odborníci to nazývají fragmentace krajiny.
„Oddělují od sebe jednotlivé populace, ty pak degenerují a vymírají,“ dodal Stýblo. Pro zdravý vývoj si totiž jednotlivé populace živočichů musí čas od času vyměňovat geny „se sousedy“, jinak po čase dochází k příbuzenskému křížení, rodí se nekvalitní a poškozené potomstvo a populace postupně zanikne. „Ztrácíme určitou kvalitu v přírodě, a pokud s tím nebudeme něco dělat, tak to nakonec pocítíme všichni,“ říká bývalý ministr životního prostředí a ředitel odboru biodiverzity Evropské komise Ladislav Miko.
"Zoufale málo"
Řešení problému je známé řadu let – jsou to biokoridory, tedy jakési „zelené dálnice“ pro zvířata, která se s jejich pomocí mohou pohybovat mezi jednotlivými oblastmi se zachovanou přírodou. „Jsou pro nás stejně důležité jako dálnice,“ upozorňuje stínový ministr životního prostředí Petr Petržílek. Tam, kde se biokoridory kříží s dálnicemi, staví se pro zvířata přechody přes vozovku – takzvané ekodukty. V Česku jich je však zatím zoufale málo. Tuzemské dálnice protínají hlavní biokoridory na 34 místech, přechody plně průchodné pro velká zvířata jako jelen, rys nebo los však jsou pouze na dvou z nich. „Přechody pro živočichy chybí především na starších dálnicích.
Nové stavby jsou na tom již lépe, zajištění dostatečné průchodnosti pro faunu je zde již zpravidla podmínkou povolení stavby,“ říká Václav Hlaváč z Agentury pro ochranu přírody a krajiny. V budoucnu bude nutné umožnit zvířatům překonat i starší dálnice. Ochranáři například vytipovali úsek na dálnici D1 mezi Jihlavou a Humpolcem, se stavbou dvou ekoduktů se počítá při plánované rozšíření úseku na šest pruhů.
Zahraničí? Více a výrazně levněji
V porovnání se zahraničím je v Česku přechodů pro zvířata málo. Důvod? Podobně jako silnice se totiž staví velmi draho. „Například klíčový přechod mezi oblastí Beskyd a Jeseníků na dálnici D47 se nebuduje, protože podle Ředitelství silnic a dálnic by vyšel na půl miliardy. V zahraničí přitom vznikají tyto stavby výrazně levněji,“ dodal Hlaváč. Podle Ředitelství silnic a dálnic však alespoň na nových stavbách vzniká přechodů pro zvířata dost. „Například na dálnici D11 je nadchodů i podchodů velmi mnoho,“ uvedla mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.
Autor: Dalibor Dostál
dnes 0:00
Praha – Dostat se co nejrychleji autem z Prahy do Brna, Plzně nebo Ústí nad Labem chce skoro každý. Jenže stále hustější síť dálnic a rychlostních silnic představuje rostoucí problém pro přírodu.
Komunikace, které spojují města, totiž zároveň rozdělují krajinu. Pro řadu druhů zvířat jsou čtyři asfaltové pruhy, po nichž se po většinu dne valí kolony aut, nebezpečnou překážkou. “Počty zvířat, která zahynou na silnicích každoročně přibývají.
Jako za železnou oponou
Nejen kvůli rostoucímu počtu kilometrů dálnic, ale i houstnoucí dopravou, říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Ten provozuje záchranné stanice, v nichž končí stále více zraněných a zmrzačených zvířat. Automobily ročně usmrtí na silnících v Česku 570 000 zajíců, 52 000 srnců a 350 000 ježků. To ale není jediný důsledek, který dálnice na zvířata mají. Velké dopravní stavby totiž představují pro řadu druhů nepřekonatelnou hradbu – odborníci to nazývají fragmentace krajiny.
„Oddělují od sebe jednotlivé populace, ty pak degenerují a vymírají,“ dodal Stýblo. Pro zdravý vývoj si totiž jednotlivé populace živočichů musí čas od času vyměňovat geny „se sousedy“, jinak po čase dochází k příbuzenskému křížení, rodí se nekvalitní a poškozené potomstvo a populace postupně zanikne. „Ztrácíme určitou kvalitu v přírodě, a pokud s tím nebudeme něco dělat, tak to nakonec pocítíme všichni,“ říká bývalý ministr životního prostředí a ředitel odboru biodiverzity Evropské komise Ladislav Miko.
"Zoufale málo"
Řešení problému je známé řadu let – jsou to biokoridory, tedy jakési „zelené dálnice“ pro zvířata, která se s jejich pomocí mohou pohybovat mezi jednotlivými oblastmi se zachovanou přírodou. „Jsou pro nás stejně důležité jako dálnice,“ upozorňuje stínový ministr životního prostředí Petr Petržílek. Tam, kde se biokoridory kříží s dálnicemi, staví se pro zvířata přechody přes vozovku – takzvané ekodukty. V Česku jich je však zatím zoufale málo. Tuzemské dálnice protínají hlavní biokoridory na 34 místech, přechody plně průchodné pro velká zvířata jako jelen, rys nebo los však jsou pouze na dvou z nich. „Přechody pro živočichy chybí především na starších dálnicích.
Nové stavby jsou na tom již lépe, zajištění dostatečné průchodnosti pro faunu je zde již zpravidla podmínkou povolení stavby,“ říká Václav Hlaváč z Agentury pro ochranu přírody a krajiny. V budoucnu bude nutné umožnit zvířatům překonat i starší dálnice. Ochranáři například vytipovali úsek na dálnici D1 mezi Jihlavou a Humpolcem, se stavbou dvou ekoduktů se počítá při plánované rozšíření úseku na šest pruhů.
Zahraničí? Více a výrazně levněji
V porovnání se zahraničím je v Česku přechodů pro zvířata málo. Důvod? Podobně jako silnice se totiž staví velmi draho. „Například klíčový přechod mezi oblastí Beskyd a Jeseníků na dálnici D47 se nebuduje, protože podle Ředitelství silnic a dálnic by vyšel na půl miliardy. V zahraničí přitom vznikají tyto stavby výrazně levněji,“ dodal Hlaváč. Podle Ředitelství silnic a dálnic však alespoň na nových stavbách vzniká přechodů pro zvířata dost. „Například na dálnici D11 je nadchodů i podchodů velmi mnoho,“ uvedla mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.