Názvosloví staveb pozemních komunikací
Napsal: 24.5.2010 14:49:56
Některým se toto téma bude zdát jako krajně zbytečné, nicméně z pohledu jiných je celkem žádoucí. Hlavním cílem je sjednotit a typizovat názvy pro jednotlivé stavby silnic a dálnic. Dnes je to poměrně dost chaotické a většinou už na úrovni projektu si buď investor nebo projektant zvolí jakýsi název, který se se stavbou vleče pořád. Co tvůrce názvu to jiný přístup, takže pak nám vznikají různé patvary a šílenosti, z nichž mnohé jdou i proti duchu samotné češtiny. Následující text berte tedy prosím jako doporučení, které se mnohdy naprosto záměrně odklání od názvů "oficiálních".
Na tomto fóru se snažíme tyto názvy držet v nějakém jednotném duchu, pokud můžeme, tak ovlivňujeme i jiné oficiální materiály díky svým dotěrným připomínkám. Na následujících pář řádcích vysvětlím základní principy jednotného názvosloví tak jak bych ho navrhoval já (egotista jeden
):
1) Existují většinou dva základní typy označení, a to
a) odkud – kam (např. I/28 Dobroměřice – Odolice) a pak
b) lokalita+dodatek (např. R7 Sulec, obchvat).
První je vždy označení tahu, za ním následuje mezera a jeden z typů a) nebo b).
2) U dálničních staveb a některých R na Moravě se za označení tahu přidává pořadové číslo stavby, krásně je to vidět u D47, R52 či R55, to nám umožňuje stavby přehledně řadit za sebe. Nejspíš není v našich silách toto prosadit pro všechny stavby na rychlostních silnicích, ale mnozí by v tom asi jisté pozitivum nalezli. Příkladem budiž např. D1 0136 Říkovice – Přerov.
Nyní už k jednotlivým typům detailně s návrhem na ustálení jednotného zápisu:
Typ a):
označení_tahu mezera (pořadové_číslo mezera) obec_na_začátku_úseku mezera pomlčka mezera obec_na_konci_úseku (čárka mezera dodatek)
Poznámky: Oficiálně je žádoucí psát pomlčku (tj. – <alt+0150>) a ne spojovník (tj. -), nicméně pro psaní ve fóru je pomlčká krajně nepraktická. Pro názvy témat se ji však pokusíme dodržet. Části v závorkách se nevyskytují vždy, ale nalezneme je beztak poměrně často, takže je potřeba je uvést.
Příklady:
D8 0805 Lovosice – Řehlovice
R49 49021 Fryšták – Lípa, 1. etapa
I/58 Příbor – Skotnice
Typ b):
označení_tahu mezera (pořadové_číslo mezera) označení_lokality (čárka mezera dodatek)
Poznámky: Označení lokality se děje v drtivé většině případu podle nejbližsího města, městské části, obce či sídla popř. stavebního objektu, po něm (většinou, ale ne vždy) následuje čárka a dodatek, chrakterizující typ dané stavby. Nejčastějšími dodatky jsou: obchvat, přeložka, rozšíření, zkapacitnění, křižovatka, okružní křižovatka, MÚK, přemostění aj. popř. označení dílčí etapy či stavby (1. etapa, 2. stavba atd.). Dodatky je možno hromadit za sebe.
Příklady:
D3 0308B Most přes Lužnici
R7 Chlumčany, zkapacitnění
R48 Nošovice, MÚK
I/56 Ostrava, Prodloužená Místecká, 1. stavba
I/42 Brno, VMO, Dobrovského B
To by mělo pro začátek stačit, na závěr ještě shrnu pár nešvarů, které se objevují.
Zaprvé, dodatek obchvat se uvádí v několika podobách:
1) Obchvat Kocourkova
2) Kocourkov obchvat
3) Kocourkov, obchvat
4) Kocourkov - obchvat
Jako typizovaná byla zvolena varianta 3, důvody jsou jmenovány výše u typu b)
Při psaní od – do se často u názvů lokalit uvádějí komplikující přívlastky, vyčnívá v tom zejména označování MÚK, krásně vidět na příkladu R7 MÚK Droužkovice - MÚK Nové Spořice apod., měli jste vidět jak děsně to zní když se moderátor slavností akce snaží dodržet název a prohlašuje "stavbu R7 mimoúrovňová křižovatka Bitozeves až mimoúrovňová křižovatka Vysočany" za slavnostně otevřenou. Označení lokalit bez MÚK by bylo pro tento účel naprosto dostačující. Ještě bych tam to MÚK pochopil tehdy, pokud tím chce auto říci, že MÚK je opravdu součástí úseku, ale tak to rozhodně neplatí.
Čas od času se pak objeví název, který úplně vyčnívá z jakýchkoliv pravidel, jako např. I/34 propojení dopravních okruhů České Budějovice nebo D1 01313 připojení BPZ Černovická terasa na dálnici D1 ...
Většinový názor na tenhle topic asi bude "je mi to jedno" popř. "proč vůbec řešíš takovou kravinu", nicméně třeba to někoho zaujme a svůj názor přidá taky. V další etapě bych se pak rád dostal i k pojmenovávání samotných stavebních objektů jako jsou mosty tunely a křižovatky.
Na tomto fóru se snažíme tyto názvy držet v nějakém jednotném duchu, pokud můžeme, tak ovlivňujeme i jiné oficiální materiály díky svým dotěrným připomínkám. Na následujících pář řádcích vysvětlím základní principy jednotného názvosloví tak jak bych ho navrhoval já (egotista jeden
):1) Existují většinou dva základní typy označení, a to
a) odkud – kam (např. I/28 Dobroměřice – Odolice) a pak
b) lokalita+dodatek (např. R7 Sulec, obchvat).
První je vždy označení tahu, za ním následuje mezera a jeden z typů a) nebo b).
2) U dálničních staveb a některých R na Moravě se za označení tahu přidává pořadové číslo stavby, krásně je to vidět u D47, R52 či R55, to nám umožňuje stavby přehledně řadit za sebe. Nejspíš není v našich silách toto prosadit pro všechny stavby na rychlostních silnicích, ale mnozí by v tom asi jisté pozitivum nalezli. Příkladem budiž např. D1 0136 Říkovice – Přerov.
Nyní už k jednotlivým typům detailně s návrhem na ustálení jednotného zápisu:
Typ a):
označení_tahu mezera (pořadové_číslo mezera) obec_na_začátku_úseku mezera pomlčka mezera obec_na_konci_úseku (čárka mezera dodatek)
Poznámky: Oficiálně je žádoucí psát pomlčku (tj. – <alt+0150>) a ne spojovník (tj. -), nicméně pro psaní ve fóru je pomlčká krajně nepraktická. Pro názvy témat se ji však pokusíme dodržet. Části v závorkách se nevyskytují vždy, ale nalezneme je beztak poměrně často, takže je potřeba je uvést.
Příklady:
D8 0805 Lovosice – Řehlovice
R49 49021 Fryšták – Lípa, 1. etapa
I/58 Příbor – Skotnice
Typ b):
označení_tahu mezera (pořadové_číslo mezera) označení_lokality (čárka mezera dodatek)
Poznámky: Označení lokality se děje v drtivé většině případu podle nejbližsího města, městské části, obce či sídla popř. stavebního objektu, po něm (většinou, ale ne vždy) následuje čárka a dodatek, chrakterizující typ dané stavby. Nejčastějšími dodatky jsou: obchvat, přeložka, rozšíření, zkapacitnění, křižovatka, okružní křižovatka, MÚK, přemostění aj. popř. označení dílčí etapy či stavby (1. etapa, 2. stavba atd.). Dodatky je možno hromadit za sebe.
Příklady:
D3 0308B Most přes Lužnici
R7 Chlumčany, zkapacitnění
R48 Nošovice, MÚK
I/56 Ostrava, Prodloužená Místecká, 1. stavba
I/42 Brno, VMO, Dobrovského B
To by mělo pro začátek stačit, na závěr ještě shrnu pár nešvarů, které se objevují.
Zaprvé, dodatek obchvat se uvádí v několika podobách:
1) Obchvat Kocourkova
2) Kocourkov obchvat
3) Kocourkov, obchvat
4) Kocourkov - obchvat
Jako typizovaná byla zvolena varianta 3, důvody jsou jmenovány výše u typu b)
Při psaní od – do se často u názvů lokalit uvádějí komplikující přívlastky, vyčnívá v tom zejména označování MÚK, krásně vidět na příkladu R7 MÚK Droužkovice - MÚK Nové Spořice apod., měli jste vidět jak děsně to zní když se moderátor slavností akce snaží dodržet název a prohlašuje "stavbu R7 mimoúrovňová křižovatka Bitozeves až mimoúrovňová křižovatka Vysočany" za slavnostně otevřenou. Označení lokalit bez MÚK by bylo pro tento účel naprosto dostačující. Ještě bych tam to MÚK pochopil tehdy, pokud tím chce auto říci, že MÚK je opravdu součástí úseku, ale tak to rozhodně neplatí.
Čas od času se pak objeví název, který úplně vyčnívá z jakýchkoliv pravidel, jako např. I/34 propojení dopravních okruhů České Budějovice nebo D1 01313 připojení BPZ Černovická terasa na dálnici D1 ...
Většinový názor na tenhle topic asi bude "je mi to jedno" popř. "proč vůbec řešíš takovou kravinu", nicméně třeba to někoho zaujme a svůj názor přidá taky. V další etapě bych se pak rád dostal i k pojmenovávání samotných stavebních objektů jako jsou mosty tunely a křižovatky.
