České dálnice > Diskusní fórum

Web: http://www.asfinag.at/

Zalezu trochu do historie.

Co je to vlastně ASFINAG "Autobahnen- und Schnellstraßen-Finanzierungs-AG" ... Financování dálnic a rychlostních silnic, a.s.

Kdy vznikla tato státní firma a jaký má cíl

Společnost vznikla v 80. tých letech 20. století a nahradila tehdejší systém, kdy stát stavěl drahé úseky, za které vybíral mýtné poplatky.

V roce 1997 se ale udělali reformy co do financování nové výstavby a starý ASFINAG dostal za úlohu za 50 let stavět a provozovat dálniční síť o velikosti 2.200 km. Na konci odevzdat státu a dle možností bez dluhů.

V praxi jde o to, že v roce 1997 dostal ASFINAG právo Fruchtgenussrecht, t.j. právo na využití výnosů, které zahrnuje kompetenci vybírat poplatky při používání dálkových pozemních komunikací. Tím je ASFINAG oprávněn k vybírání úsekově i časově vztažených uživatelských poplatků na celé síti dálkových pozemních komunikací. Osobní automobily platí od roku 1997 dálniční nálepku (Vignette) a nákladní auta nad 3,5t výkonové mýtné od roku 2004.

Jaké jsou dnes úlohy ASFINAG-u

*rozvojové investice (modernizace a nová výstavba) k rozvoji kapacity dálkové sítě
*další investice, např. na zvýšení bezpečnosti dopravy
*provoz a údržba (včetně obnovy)
*další náklady související s dálkovou sítí
*úrokové platby (za úvěry)

Rozsah rozvojových investic a jednotlivých realizovaných projektů, provedených společností ASFINAG, vyplývá z multimodálního Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury Rakouska (GVP-Ö), zveřejněného Spolkovým ministerstvem pro dopravu, inovace a technologie v roce 20029. Podle toho má ASFINAG v letech 2002-2022 provést rozvojové investice ve výši 7,5 mld. EUR.

Jak vlastně funguje systém nové výstavby v návaznosti na výběr staveb

Výběr investičních projektů v infrastrukturním plánu GVP-Ö není založen na zhodnocení společné metodiky, nýbrž na konsensuálním usnesení mezi státem, spolkovými zeměmi, společností ASFINAG a dalšími institucemi, přičemž hodnocení projektů proběhlo především na základě přepravní poptávky a realizačních nákladů, při zohlednění intermodálních systémových předností a prostorových strukturálních působení.

Zahájení investičních projektů určuje společnost ASFINAG sama po zohlednění usnesení dozorčí rady. Při tom provádí společnost provozně hospodářské srovnání dodatečných příjmů a výdajů u jednotlivých investičních projektů. Prostřednictvím dozorčí rady má stát jako vlastník ovšem možnost ovlivnit realizaci GVP-Ö i u jednotlivých projektů, ke kterým by se ASFINAG při zohlednění čistě hospodářských (tržních) zásad stavěl negativně.

Dosud neexistuje žádné explicitní pravidlo k pravidelnému nastavení příjmů společnosti vzhledem k potřebnému objemu výdajů. Výše úsekového mýta nesmí podle předpisů EU převýšit úroveň průměrných nákladů. Cena za dálniční známku pro osobní automobily je především stanovena na základě představ státu jako vlastníka společnosti, přičemž dosud měly vždy rozhodující vliv na stanovení poplatků politické úvahy o akceptování cenových změn.

ASFINAG již v roce 2005 věděl, že se o pár let později smí rychleji zadlužovat.

Republika Rakousko plánuje, že ASFINAG ve fázi realizace plánovaných staveb GVP-Ö zvýši svou dluhovou bilanci přes 10 mld. EUR a v roce 2012 započne dluhy odbourávat lineárně do roku 2040, tj. včas před vypršením výsadního práva na výnosy v roce 2047.

Bohužel, v důsledku krize se základní parametry nenaplnili.

V EU jsou tzv. maastrichtská kritéria. Jak to funguje v návaznosti na státní společnost, která si bere úvěry

Ke shromáždění kapitálu si vzal ASFINAG půjčky, jejichž splacení investorům je garantováno republikou Rakousko. Vůdčími ratingovými agenturami obdržely tyto půjčky rating AAA. Na základě státních garancí leží náklady na cizí kapitál jen o několik základních hodnotících bodů pod rakouským státem. Přesto není ASFINAG přiřazen v Rakousku k veřejnému sektoru. Jeho zadlužení není proto zohledněno při přezkoumání zachování pravidel evropského paktu stability a rozvoje podle článku 104 smlouvy o EU. Toto vyjmutí učinil statistický úřad evropského společenství, EUROSTAT, jako příslušná instituce Evropské unie.

Realita fungování se odrazila po 10 letech činnosti ASFINAG-u.

V Rakousku jsou zavedena dvě oddělená instituční řešení, která jsou spojena s vybíráním platebních příspěvků uživatelů dálkových silnic:

*Financování dálkových silnic probíhá, podle předpisů teorie kolektivního zboží, v modelu ASFINAG plně přes platební příspěvky uživatelů (mýtní poplatky a známky). Tak je realizováno fondové řešení. Na pozadí omezených nákladů výběru mýta a systému známek a relativně nízkého snížení dopravy se ukazuje toto vybírání jako účelné.

*Další příspěvky uživatelů dálkových silnic, jako je daň z motorových vozidel, kterou musí každý vlastník vozidla zaplatit, a daň za minerální oleje, jejichž výše je v dobré korelaci s užíváním dálkových silnic, jsou vybírány k financování veřejného rozpočtu a z něho také probíhají platby subvencí na jiné dopravní obory (zejména pro železniční síť).

S klasickým modelem financování z rozpočtu, při kterém je financování dálkových silnic a získání prostředků pro jiné potřeby spojeno v rámci institucionálního řešení – rozpočtového systému – mají v mnoha zemích negativní zkušenosti. Politicko-ekonomicky zdůvodňovaná rozhodnutí mají za výsledek příliš nízké přidělení finančních prostředků do sektoru dálkových silnic a vedou k investičním a údržbovým deficitům. Takový chybný vývoj není nutné v případě rakouského řešení pomocí fondů očekávat, neboť tento model se ukázal i v jiných zemích jako vhodný pro financování dálkových silnic. To platí především pro země, které mají špatné zkušenosti s financováním dálkových silnic prostřednictvím veřejných rozpočtů.

Skutečnost, že výstavba sítě dálkových silnic prostřednictvím společnosti ASFINAG vede k určitému přechodnému zadlužování, není v případě skupinově užívaného zboží v zásadě problematické. Na základě přenosu práva Fruchtgenussrecht na ASFINAG se to nepočítá do státního Maastrichtského okruhu ve smyslu pravidel evropského paktu stability a rozvoje.

Přesto je ale řešení zvolené u společnosti ASFINAG zdrojem problémů. Protože má ASFINAG přístup ke stabilnímu zdroji finančních prostředků prostřednictvím práva Fruchtgenussrecht, je možno spekulovat o tom, zda nebude vyvíjen tlak na ASFINAG, resp. pro výběr zahájení projektů spoluodpovědnou vládu, aby byla tendence realizovat více, než národohospodářsky požadovaný rozsah rozvojových investic. V každé společnosti existuje lobbing (stavařů) a i další vlivy, jak se dá docílit vyšší tempo výstavby, než je žádané.

Systém byl nastavený a vyhodnocený jako lepší varianta, než realizovat tzv. PPP projekty. Těm se země sice nevyhýbá a to vzhledem k vývoji v rámci hosp. krize, která narušuje předsevzetí ASFINAG-u.

Rakušané si půjčili na stavbu dálnice do Brna

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=134&t=2137

Společnost ASFINAG evidovala ke 05/2010 celkové úvěrové zatížení cca. 11 mld. €. Od začátku roku se zintenzívnil boj proti řidičům, co neplatí za použití dálnice. ASFINAG totiž odhaduje, že jde o 2% všech vozidel a ročně tak strácí obrovské peníze.

Nálepky vynesli v roce 2009 celkem 338 mil. €. Její cena na rok je 76,2 €, cena na 2 měsíce je 22,9 € anebo na 10 dnů 7,9 €. Pokuta za dopadení bez ní činí 120 €.

Nálepka musí být umístěná vlevo hoře, aby byla čitelná kamerami na mýtných branách. Jsou dvě fixní, ovšem i další 3 mobilní systémy kontroly (takové, které se dají přemístnit z portálu na portál).

Je to zajímavé řešení ten ASFINAG, ale u nás bych se bál toho, že by z toho byl akorát tunel.
Jinak ty známky nejsou zase až tak drahé.
P.S S tou známkou jsem si vzpomněl jak jsme jeli na dovolenou do Francie a měli jsme tu Rakouskou známku na stejném místě jako naši, no zatím nic nepřišlo
Už jsou to 3 roky

Co myslíš že bylo špatně, umístění známky? Nějak jsem tě nepobral. Na letáčku k rakouské vignette se doslova píše, že je jedno kam si známku nalepíš, pokud je na čelním skle....

Jinak ano, ASFINAG je něco co bychom potřebovali i u nás, tam to funguje zodpovědně a bez přílišné závislosti na státu. Že by z toho byl tunel.. no ...já myslim že ČEZ je dostatečně velká dojná kráva

Diaľničiar píše: Nálepka musí být umístěná vlevo hoře, aby byla čitelná kamerami na mýtných branách. Jsou dvě fixní, ovšem i další 3 mobilní systémy kontroly (takové, které se dají přemístnit z portálu na portál).

mapman píše:Co myslíš že bylo špatně, umístění známky? Nějak jsem tě nepobral. Na letáčku k rakouské vignette se doslova píše, že je jedno kam si známku nalepíš, pokud je na čelním skle....

Hleď, ono to bylo i na té nálepce, že má být v tom levém horním rožku.

mapman píše: Jinak ano, ASFINAG je něco co bychom potřebovali i u nás, tam to funguje zodpovědně a bez přílišné závislosti na státu. Že by z toho byl tunel.. no ...já myslim že ČEZ je dostatečně velká dojná kráva

No nevím, já bych se toho bál.

Martin z Ostravy píše: Hleď, ono to bylo i na té nálepce, že má být v tom levém horním rožku.

To je pouze a jenom doporučení, zákon o umístění znímky nic neříká Jen nesmí být v tom tmavém proužku...

Die Vignette muss unbeschädigt und ohne zusätzliche Hilfsmittel direkt auf die Innenseite der Windschutzscheibe geklebt werden, sodass sie von außen gut sicht- und kontrollierbar ist (das Aufkleben hinter einem dunklen Tönungsstreifen ist nicht zulässig).

Tak to jo...
Ono je to fuk, protože letos jedem přes Německo

31.3.2011 vydal rakouský statistický úřad oznámení, reagující na upřesňující interpretace Eurostatu, na jejichž základě byl úřad nucen zvednout vykazovaný veřejný dluh Rakouska, zpětně ke konci roku 2010 o 9,5 miliardy EUR, tj. 3,4 % HDP.

Dle tohoto upřesnění budou závazky, nehledě na jejich právní strukturu, vstupovat do veřejného dluhu, jestliže stát je (i) zprostředkovaně zavázán splatit tento dluh, nebo (ii) je spolu-zodpovědný za dluhy dané společnosti. Zejména se to týká dluhů, které jsou pouze refinancovány a nedochází k jejich splácení. Do zahrnování veřejného dluhu vstupují nově i varianty navyšování kapitálu daných společností.

Nová interpretace tak nejvíce zasáhla vykazování dluhu například u rakouského železničního holdingu OBB a doposud mimobilančního dluhu veřejných nemocnic. Nevztahuje se na rakouský Asfinag, zatím.

Pro němčináře originál zde: http://www.statistik.at/web_de/presse/055883

Asfinag šetří, nicméně úspory se naštěstí netýkají dálnic směrem k ČR. A5 a S10 je priorita. Zároveň je Česko oprávněně kritizováno, že nestaví na české straně.

Je zde i velmi zajímavý rozbor hospodaření Asfinag, který do rakouského státního rozpočtu přináší ročně dividendu 100 mil. EUR!

http://www.wienerzeitung.at/nachrichten ... jekte.html

Kuba: Zároveň ale dluží 11,5 mld. Eur.

No jo, ale ASFINAG 'jde s dobou' a publikuje kde hodlá kolik a proč ušetřit.

Pro nás zajímavé:
A5 (Wien směr Brno) - úspora 60 mio EUR díky nedotažení až na hranice - z důvodu, že česká R52 ještě roky nebude a je urgentní ulehčit obcím na stávající trase

S3 (Wien směr Znojmo) - úspora 39 mio EUR díky 2+1 (střídavý třípruh)

Tak toto je úlet, to se nedá přečíst ani při 30 kmh ...

Tak trvalo mi asi minutu, než jsem se v tom zorientoval, to bych si u toho musel zastavit.

Cena dálniční nálepky stoupne od roku 2014 v Rakousku z letošních 80,6€ o +2,1€ na 82,7€ pro osobní vozy do 3,5t. Cena mýtného se zvyšuje o inflaci, i když již letos svaz nákl. dopravců vyjádřil s tímto postupem nespokojenost, protože mýtné každoročně roste, ale nedá se celé přesouvat zátěží na zákazníky.

Cenové srovnání je, pokud majitel osobního vozu zaplatí letos 80,6€ a má to na celý rok, tak nákladní vůz tolik zaplatí za JEDNU CESTU z Grazu do Vídně. Nákladní vozy se podílejí na celkové přepravě po rakouských dálnicích cca. 14% objemu na km, přičemž ASINAG-u každoročně vzrůstají jeho příjmy, což se dá považovat díky indexací mýtného o inflaci za vědomé zvyšování cen. I proto se ASFINAG rozhodl, že i známky pro os. vozy budou růst o inflaci.

Martin z Ostravy píše:Tak trvalo mi asi minutu, než jsem se v tom zorientoval, to bych si u toho musel zastavit.

No, ale barevně to mají jinak vydařené ne?

Pěkný článek o fungování ASFINAGu na E15 a hlavní rozdíly s naším ŘSD. Kéž bychom měli takovej CZ-ASFINAG
odkaz: http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-l ... ign=e15rss

Český Asfinag je nemožný, protože u nás to nefunguje ani tak, jak je to nastavené, natož aby se to samo uživilo.

Podstatné je v prvních odstavcích. V první řadě je to o alespoň trochu zodpovědném přístupu s dlouhodobou strategií. A to u nás 25 let chybělo a nezdá se, že to bude lepší. Právní forma nebo nastavení zdrojů financování jsou druhotné.

Výsledky za rok 2014:

*na výstavbu a opravy dálniční sítě šlo 900 mil. € (+29% oproti r. 2013)
*zisk dosáhl 519 mil. € (+24%) stát dostal dividendy 200 mil. €
*společnost může fungovat bez státních dotací
*celkem ASFINAG získal na poplatcích 1,8 mld. € (asi 2/3 NA)
*zadluženost: cca. 11,5 mld. € (řízeno plánem pro rozvoj dálniční sítě)

ASFINAG investuje letos více než 1 mld. eur do výstavby a údržby dálnic a rychlostních silnic

*přesně jde o částku 1,067 mld. €
- na výstavbu nových úseků jde 520 mil. € (49%)
- na obnovu stávající sítě jde 470 mil. € (44%) - z toho jde 300 mil. € na upgrade tunelů
- na investice do mýtných technologií, řízení dopravy a datových přenosů jde cca. 80 mil. €

Do roku 2021 chce ASFINAG investovat do dopravní infrastruktury ještě 7,6 mld. €.

Přehled všech projektů společnosti ASFINAG je k dispozici na webových stránkách:

K 03/2016 Asfinag spravuje síť dálnic a rychlostních silnic v celkové délce 2.199 km. Asfinag zaměstnává cca. 2.700 lidí, v provozu je 163 tunelů a 5.166 mostů. Co se týká jenom dálnic, tak zde je stav za 20 let do roku 2012:

Na webu ASFINAG je tisková zpráva, že T-Systems vyhrál výběrovku na dodávku centrálního systému pro výběr mýta z kamiónů
https://www.asfinag.at/newsroom/pressea ... TWXODDm3vD

Zde je k tomu ještě článek:
http://www.computerwelt.at/news/wirtsch ... o-maut-20/
Z toho mi to připadá, že šlo o nákup IT techniky v nějakém datacentru.

Nevíte, jak se liší mýtný systém od našeho. V Rakousku technologii dodával také Kapsh, ale smluvní stránka věci a organizace je asi jiná než u nás. Na wikipedii je článek k Europass firmě, která je nyní součástí ASFINAG https://de.wikipedia.org/wiki/Europpass. Chápu dobře, že mýto v Rakousku vyhrála italská Autostrade SpA a ASFINAG si pak koupil její celou dceřinku k tomu v Rakousku založenou. Nechápu co ale představuje to Maut 2.0 a zda budou dělat výběrka i další části systému?