Turecko

Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Jedna z větších stavebních firem je i CENGİZ İNŞAAT, která má tržby kolem 1 mld. USD ročně. Na jejich stránkách lze shlédnout mnoho staveb (nejen) z TR silniční (dálniční) sítě: https://www.cengiz-insaat.com.tr/highway/?lang=en . :P
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Po vydatných srážkách se před pár týdny nejdříve objevila trhlina a pak sesunul celý jízdní pás na trase dualizované silnice Düzce - Zonguldak v úseku Akçakocy do Düzce. (tah spojuje Düzce s Černým mořem a byl postaven v roce 2012).
60.JPG
60.JPG (99.33 KiB) Zobrazeno 10196 x
Trasa 4- pruhové silnice Düzce - Akçakoca - Karadeniz Ereğl je dlouhá 72 km a zahrnovala realizaci nivelizace, mostů a nadjezdů. Kolem jsou turistické lokality, železárny atd.

záběry dronu:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Dne 21.5. byl do provozu odevzdán poslední úsek na tahu North Marmara Motorway. Úsek je 11 km dlouhý a je mezi Hasdal a Başakşehir na evropské straně Istanbulu. Jde o součást Otoyol 7.

lokalita na mapě: https://www.openstreetmap.org/direction ... 84/28.8789

https://www.trthaber.com/haber/gundem/k ... 82287.html
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Já to nestačím sepisovat. Dne 21.7. muselo být evakuováno na 450 lidí z jejich níže položených domovů po tom, co tady spadl extrémní příval srážek na pobřeží Černého moře. Kromě dálničního tahu, který je vyvýšený a dualizace hlavního tahu byla pod vodou veškerá dopravní infrastruktura. Jde o provincie Rize a Artvin. V průměru spadlo 150mm srážek. Jen týden předtím v provincii Rize spadlo dost vody na to, že došlo k sesuvům svahů a prvním poškozením silnic a obydlí. Tato pohroma pak znásobila a prohloubila rozsah škod.

https://pbs.twimg.com/media/E66InWDVUA8 ... ame=medium

Zajímavostí je, že koryto řeky, které nevydrželo, tak bylo nedávno zesilněné právě i na nadstandardní srážky. Jakožto ochrana zájmů cestovního ruchu. Lze pozorovat, že na vypočítané hodnoty to možná postačovalo, ale tyto hodnoty jsou evidentně mimo představu toho, co se děje v posledních pár letech. Kolem řeky se vystavěla i další bariéra, ale ta taky byla vlnou přeskočená. Města kolem s veškerou zástavbou jsou pak docela snadno pod vodou ...

V období od 15.7. do 22.7. tady v těchto lokalitých v důsledku bouří zemřelo 6 osob, z důvodu utonutí ... další se pohřešují.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Turecko zápasí s ohromnýma lesníma požárama a stačí na to jen 2 dny, aby se tomu tak stalo. Ty bohužel zasahují i do měst: asi 23 měst je/bylo v ohrožení požárů, turistické zóny nevyjímaje. Celkem kolem 80 lokalit již skoro týden. Tisícovky hasičů a stovky ks letadel/vrtulníků i ze zahraničí se s tím snaží něco udělat.

100 tis město Manavgat v Antalaya bylo v ohrožení. Padlo mnoho budov ... nyní jsou požáry mimo města, ale v okolí je situace velmi vážná, vláda dělá co může, aby zabránila průniku dál, než za předměstí
https://insiderpaper.com/10-videos-show ... ya-turkey/

Připomíná to nedávnou minulost v Kalifornii. I díky vystavěné silniční a zkapacitněné silniční síti se ale povedlo včas evakuovat ohrožené oblasti a zároveň dopravit masivní pomoc. To je alespoň malá výhoda proti těm, kde tohle není k dispozici.

Třeba Ázerbajdžán sem vysílá na 500 vojáků-hasičů, hasičů a pilotů vrtulníky i s těmi tak, aby šlo sloužit co nejdéle to bude možno během dní.

jen asi 1h zpátky :shock:
https://video.twimg.com/ext_tw_video/14 ... mp4?tag=12

Prý tam míří na 17 letadel, vrtulníků a 14 hasičských sborů - chránit hotelové komplexy.

Pro představu:
TR.JPG
TR.JPG (83.85 KiB) Zobrazeno 9139 x
Tyto požáry v převážné míře jsou způsobené podpalačstvím z teror. organizace, co potvrzuje i Řecko, které sem taky mj. poslalo pomoc.

Celkem je prozatím mnoho lidí nezvěstno, na 60 a více v nemocnicích, 4 mrtví, desítky tisíc evakuováno.

Prezident Erdogan uvedl, že stát mobilizuje veškeré síly k hašení a pomoci postiženým a přijme veškerou pomoc, kterou kdo nabídne.

https://video.twimg.com/ext_tw_video/14 ... mp4?tag=12

2,5 dne z lesů, díky počasí je tohle všechno výsledek ... Hasiči snížili počet požárů ze 60 na 20. Co ale zůstává, tak je ve větší intenzitě, ale zase i ta síla proti nim bude větší.

Požár vypukl i v rámci dálnic. Na İskenderun - Adana až ve 3 lokalitách: https://www.yurtgazetesi.com.tr/guncel/ ... 86476.html


Tady je hezký článek o vlivu dálniční výstavby u Istanbulu na cestovní ruch. Konstatuje se tam, že právě díky novým tahům se zrychlil provoz, usnadnila přeprava lidí na kratší vzdálenosti a to podporuje i cestovní ruch: https://www.hurriyet.com.tr/ekonomi/tur ... i-41861034 .
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

sledovaný megaprojekt v tématu

Výstavba Dardanelles Bridge (Çanakkale Bridge)



Byla to velká sláva. Šlo o 1. části ...

z wikipedie: https://en.wikipedia.org/wiki/%C3%87ana ... 915_Bridge
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Rusko, Írán, Ukrajina, Španělsko, Chorvatsko, Ázerbajdžán tady mají již svá letadla na pomoc k požárům, které jsou již svojí intenzitou nejhorší v historii Turecka. Vláda brání pohled, že dělá maximum před kritikou obyvatelstva. Vláda, která zdůrazňuje, že tyto požáry při teplotách nad 40 st. C nelze uhasit jak si každý představuje. Nedá se to nikde ve světě, stačí se podívat do světa. Rusko je kritizováno v tomto ohledu za to, že má letadla v Turecku a Řecku a přitom hoří Sibiř. I to brání tamní vláda, že technické vypětí sil je maximální i pro Sibiř v dráhách letu a nabírání vody a možnostem zásahu.

Turecká vláda hlásí již 167 požárů, z toho 16 je mimo kontroly. Požár včera zasáhl areál tepelné ekektrárny, závod byl evakuován. O osudu uhlí ve skladu jsem se nedočetl; https://pbs.twimg.com/media/E7-YWX8WEAE ... name=small . Elektrárna nebyla požárem zničená, bylo ale potvrzeno vládními zdroji. Elektrárna obklopená lesním porostem: https://pbs.twimg.com/media/E8BLQ4WXMAY ... ame=medium .

Prozatím shořela k 3.8. plocha lesů o rozloze 1400 km2, což je 3x více než celoroční průměr. :!: Mimořádné letošní sucho, silný vítr, extrémní teploty a výsledek se dostavil.

Turecko evakuovalo tisícovky turistů mezičasem. Na člunech 2 dny dozadu více než 1 tisíc. Již nebyl ani čas se vracet na hotel pro věci.

Turecko nemá dostatek letadel pro hašení. Do hašení na zemi zapojilo všechny volné zdroje včetně starých cisteren na vodu. Je to obdoba Chorvatska z roku 2017, kdy již hořelo v předměstí Splitu. Vláda Chorvatska od té doby vrazila peníze do hasičů v největších tendrech v historii. A to patrně bude probíhat i v Turecku vzhledem k celonárodním výzvám, že se to nesmí již opakovat.

Je to tady nyní nepřehledné i na dálnicích a zkapacitněných silnicích. Na některých místech jsou dlouhé kolony nákladní dopravy pro uzavřené tahy. Informací je pak minimum, jen co vláda pustí ven. Ministr vnitra již prohlásil, že za mnoha požárama stojí Kurdové ... ti to tvrdě odmítají s tím, že to nedává smysl. Turecko má od začátku tendence hledat vinníka, kterým by se prokryla nemohoucnost hasičů, kteří ale za to jednoduše nemůžou, že jim to nejde uhasit. Samozřejmě, ten fakt, že stát má zanedbanou techniku a má prakticky jen válečné letectvo bez možnosti hasit, tak to je na debatu.

Některé silnice jsou poškozené těmito požáry. Ulamují se celé svahy a jsou sesuvy. V USA/Kanadě shoří i celá města, ale silnice převážně vydrží nedotčené. Vyjma značení a mostu, pokud je ten na dřevěných sloupech.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

silniční reportáž

On track with Doka – Çanakkale 1915 Bridge takes shape

Since delivering an engineering solution for the monumental Çanakkale 1915 Bridge, Doka Turkey has continued its work on this record-breaking project as it takes another step towards its scheduled completion, in time for the country’s centennial in 2023

October 1, 2021
A landscape view of the viaduct which cuts across the Gallipoli Peninsula in south-western Turkey
A landscape view of the viaduct which cuts across the Gallipoli Peninsula in south-western Turkey
20.JPG (126.8 KiB) Zobrazeno 8353 x
Located approximately 200 km to the west-southwest of Istanbul is a stretch of water known as the Dardanelles, a 50 km channel that separates continental Europe and Asia and a strategic passage providing access from the Aegean to the Black Sea, via the Sea of Marmara.
Ongoing work at the Çanakkale Viaduct, which will provide a valuable commuting route across The Dardanelles upon completion
Ongoing work at the Çanakkale Viaduct, which will provide a valuable commuting route across The Dardanelles upon completion
21.JPG (149.71 KiB) Zobrazeno 8353 x
In honour of the nearby city of Çanakkale, the Çanakkale 1915 Bridge was conceived as a major feat of engineering, not only to honour the country’s national heritage, but also to serve its people in the future. Stretching 3,563 m, the bridge was purpose-built to reflect various dates of significance, such as the 1,923-metre main span reflecting the republic’s foundation, while simultaneously becoming the centre piece of the $2.8 billion Kınalı-Balıkesir Motorway, which will connect the O-3 and O-6 motorways on the European side to the O-5 motorway in Asia, thereby aiding both trade and commuter traffic.

Having delivered a solution for the bridge between 2018 and 2019, Doka Turkey was called upon once again to continue its work on this extensive corridor across Turkey’s western region, this time as a partner on the V01, V06 and V08 viaducts located in Malkara Gallipoli and Lapseki. Doka Turkey delivered an optimal solution for the anchorage blocks, approach viaducts and the viaducts themselves.

Measuring 147,750 m³ of concrete with 18,400 tons of iron reinforcement, the anchorage blocks required a formwork solution of 27,200 m², which was achieved using Frami Xlife, Large-area formwork Top 50, Load-bearing tower D2 and scaffolding, equipped with working platforms and stair towers.

For the approach viaducts and viaducts, a ‘push and slide’ method was used by incorporating two separate, prefabricated bridge moulds of 38 metres, with a total area of 3,500 m² . As one of the key features, a specially designed, 25 metre edge mould trolley system was created to complete the bridge segment casting without the requirement of scaffolding. In order to save time, the system was fixed to a 500-metre rail resulting in faster progress, without sacrificing safety. Thanks to a highly accurate design provided by Doka Turkey’s engineering team, the system worked perfectly and delivered a flawless result within the time allocated.
A part of the project providing a foundation for pier legs in the sea
A part of the project providing a foundation for pier legs in the sea
22.JPG (147.95 KiB) Zobrazeno 8353 x
With safety remaining a top priority, the Doka Turkey team used a combination of scaffolding, equipped with pier working platforms and stair towers to provide easy and secure access and an MF240 Climbing System to make fast and effective progress. Large-area formwork Top 50 was used in combination with Load-bearing tower D2 to ensure a consistent workflow, while keeping the project on budget.

Commenting on the project, Doka Turkey managing director, Ender Özatay said, “The client had many concerns regarding the project, in particular ensuring that it remained on time and on budget. Thanks to the precision elements used, they were very happy to see that no corrections or amendments were required. Scaffolding also made a highly valued contribution by requiring a minimal team to assemble without further levelling, nor the time-consuming screw-joints associated with traditional scaffolding. As a legacy project, I am proud of the team’s contribution towards this feat of engineering and look forward to its completion.”

For more information about Doka visit http://www.doka.com

Sponsored content produced in association with Doka

Zdroj: WH
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 30.6.2022 19:49:10, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstránění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

zajímavost

VIDEO: Italský pilot Costa proletěl jako první skrz dva tunely
https://www.idnes.cz/sport/ostatni/dari ... sporty_tof

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

výstavba mostu Dardanelles Bridge (Çanakkale Bridge) postupuje opravdu rychle:



Obrázek

Obrázek

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Byl instalován poslední segment výše uvedeného mostu. Milníku se účastnil i prezident Erdogan, který ostatně všechny megaprojekty v zemi podporuje:

https://i.imgur.com/Bq9Rl0I.jpeg
https://i.imgur.com/IXfAhE3.jpeg
https://i.imgur.com/69Qglwa.jpeg
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

sledovaná stavba v tématu

Byl proražen 14,5 km dlouhý 2- rourový tunel Zigana. :jidlo:

Nachází se na SV státu na silnici D885, což je tah spojující Trabzon a Gümüşhane. Tento nový tunel nahradí dosavadní 1,7 km dlouhý tunel Zigana, který byl otevřen do provozu v roce 1988 a leží ve výšce 1800m nad mořem. Nový tunel jde ve výškách 1000-1200m nad mořem. Vytváří se ním komplexní "obchvat" pohořím, protože ho celé obejde a nejen již jen jeho nejvyšší část. Zásadním způsobem to pomůže dopravě a tranzitu.

https://www.milliyet.com.tr/ekonomi/yen ... du-6679477

Info je třeba i zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 79#p139279 . Pro pandemii a obtíže s ekonomickým vývojem doma se dokončení posune o pár let, resp. cílem je konec tohoto roku. :P

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Turecko otevírá rekordní most mezi Evropou a Asií. Jde o Most Canakkale 1915 (Dardanelles Bridge) :arrow:

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=232&t=7408

poloha mostu (modrá: dálnice O-6 (v provozu) a budoucí O-3 a O-5, které vytvoří "okruh")
Obrázek

Dále se společně s tím otevřelo 87 km sekce dálnice O-6 Malkara - Çanakkale. Včetně délky mostu.
https://www.aa.com.tr/tr/gundem/kinali- ... or/2524608

Obrázek

bonus info k mostu:
Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Mipe
Příspěvky: 271
Registrován: 21.1.2015 19:53:34

Re: Turecko

Příspěvek od Mipe »

Clanek k tomu mostu
https://www.autoforum.cz/zajimavosti/no ... a-6-minut/

edit, Diaľničiar: ještě jeden článek i s galerii
https://www.asb.sk/aktualne/najdlhsi-vi ... -dardanely
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 23.3.2022 16:40:50, celkem upraveno 2 x.
Důvod: doplnění informace
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Na dálnici O-4 (Istanbul - Ankara) došlo k sesuvu, který poškodil portály tunelu Mount Bolu Tunnel (Bolu Dağı Tüneli). Sesuvů bylo na vícero místech i mimo dálnice mnoho v důsledku tání sněhu.

Obrázek

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

video již k hotovému mostu: Canakkale 1915 (Dardanelles Bridge), proč tento mostní projekt Turecko realizovalo? (nutnost znát anglický jazyk)

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Istanbul se dočkal nového propojení mezi dálnici O2 a Çamlık, což zásadně zlepší cestování pro asi 200 tis. lidí. Jde o úsek silnice Küçüksu Caddesi – TEM Çamlık nebo taky 800m dlouhá silnice s upgradem MÚK. Tato relativně krátká spojovací silnice s úpravama na křižovatce ušetří v praxi 7 km nebo 20 minut času a tedy i dost paliva. Vedlejším efektem bude snížení provozu směrem na pobřežní silnici a křižovatky tam, takže se tam usnadní provoz ve špičkách.

poloha na mapě: https://www.openstreetmap.org/#map=16/41.0556/29.1196

další fotky: https://www.ibb.istanbul/arsiv/40358/im ... igimiz-hat

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Honey72
Příspěvky: 5259
Registrován: 26.12.2015 0:06:38
Bydliště: Trutnov - 17 km od polské dálnice a 29 km od české.

Re: Turecko

Příspěvek od Honey72 »

Pokud někdo uvažuje jet do Turecka autem, mám pro něho pár poznatků. Předně upozorňuji, ničeho se nebojte. Turci nekoušou, spíš naopak.
Rady na internetu berte s nadhledem, většinou jsou také hodně staré a nic z toho již dávno neplatí.
V radách se třeba dozvíte, že na hranicích vás čekají dlouhé hodiny čekání a nekonečné pobíhání mezi okénky a požadování spousty formulářů. Toto už neplatí. Jak při vjezdu tak při výjezdu na jiném přechodu jsme čekali desítky minut a požadují po vás úplně to samé jako do jiných států mimo EU. Výjimkou byl technický průkaz, ze kterého si úředník opisoval kromě VIN snad i spotřebu :) Ale to je dobře, protože při výjezdu už tu informaci mají. Žádné zapisování auta do pasu se tedy nekoná. Stejně tak se nekonaly žádné pobíhání mezi okénky, prostě jen popojedete k dalšímu. Ale stejně jsem na jednom přechodu vylézt musel, protože posádky postaru vylézají z aut a u okének postávají. Stane se pak, že auto bez řidiče zablokuje pruh a řidič je při návratu k autu "vřele vítán". Co je možná proti jiným státům neobvyklé, že se musíte podívat do kamery, která vás vyfotí. Všechny. No a když už si myslíte, hurá jedeme, čeká vás jakási výstupní kontrola na vrátnici hraničního přechodu. Zřejmě kvůli tomu, jestli jste celnicí nějak neprokličkovali nebo nepodplatili úředníka. Ale "vrátnému" u obou přechodů stačilo jen kouknout na SPZ, zvolal Baroš, fotbal a jelo se. Abych nezapomněl, nejdůležitější informace - před vjezdem do tureckého hraničního prostoru musíte projet dezinfekční vanou a sprchou a platit se dá pouze hotově. Naštěstí i v Eurech. Poplatek byl 3 eura a aspoň nám tím umyli a ochladili auto.

Na první pohled složitým systémem je placení dálnic. V informacích provozovatele se sice dozvíte, že nálepku s čipem prodávají snad na každé čerpací stanici nebo poště, ale ani jedna pumpa a to jsme zkoušeli Schell, BP apod. Všichni nám říkali, že ještě před dálnicí je bílý barák a tam se to dá koupit. Nojo, jenže ten bílý barák byl na druhé straně, takže jsme auto odstavili na kraji před závorou mýtnice, přeběhli čtyřproudovku a vydali se k policejnímu autu, které tam strážilo. Namísto pokuty za přebíhání nám velice mile pomohli. Anglicky nemluvili, Google překládal s Turečtiny. V bílém baráku opravdu seděl chlápek, který nám ten čip prodal. Naštěstí bral i Eura, protože my ještě neměli ani Liru. Bohužel se moc nikde nedozvíte, za kolik si čip máte dobít a kolik vám zbývá kredit. Tak jsem koupil za 200. Nalepit se to musí za zrcátko. Strašně straší, že některá skla nemusí signál propustit a má se to lepit na tečkovanou část okna. No naše auto takovou část nemělo. Každopádně, závory se nám zvedaly, semafor svítil zeleně. Až pak při návratu se nám jedna závora neotevřela a naběhlo na displeji, že máme zaplatit. Byl tam i výběrčí. Spíš mám pocit, že ta dálnice patřila jinému provozovateli a čip tam neplatil. Existuje aplikace, kde se zůstatek dozvíte, ale registrace je skoro nemožná. Buď to nechtělo vzít cizí telefonní číslo anebo nemáte data, v Turecku extrémně drahá.

Silnice i dálnice jsou v Turecku kvalitní, kromě pár úseků nejstarší dálnice v zemi. Na dálnicích se mi líbilo, že nejste nuceni jezdit úplně vpravo, ale na značkách je podle počtu pruhů znázorněno, které pruhy mohou auta využívat pro jízdu a které jen pro předjíždění. Většinou to je tak, že pruh úplně vlevo je výhradně pro předjíždění, jinak mohou osobáky jet ve kterém chtějí. Kamiony to mají omezenější, většinou mohou jet jen ve dvou pravých a třetí pro předjíždění. Je to šikovný systém, protože nepřejíždíte jako pako sem tam po každém předjetí kamionu a ve středních pruzích vás nepřekvapí najíždějící vozidlo. Pozor, na dálnici a vlastně skoro nikde Turci nepožívají blinkr a nemusí jet zrovna Audinou nebo BMW. Zpočátku než si zvyknete, chvíli zíráte, že jedou třeba po čáře, ale pak zjistíte, že ten blinkr je fakt zbytečný. Oni totiž mění pruh pozvolna, třeba i deset sekund, takže už z dálky poznáte, kdo se chystá kam. Oproti nám jede 150 mizivý počet aut, takže se ta auta hezky prolínají mezi sebou.

Mimo dálnice si západní řidič musí zvyknout a dát pozor na další věci. Kruháky jsou často bez značek s předností v jízdě, ale mnoho jich značku má. Dochází tak k situacím, že si nikdy nemůžete být jisti kdo má přednost, či spíše kdo jí dodrží. I já jsem kolikrát musel v kruháku zastavit nebo zpomalit, ale nakonec to smysl má. Funguje to a provoz je víceméně bez zsatvení. V pohledu Evropana chaos, ale nikdy se nestalo, že by někdo vlétl do kruháče jako šílenec nebo jako šílenec tím kruhákem projížděl. Až na velké kruháky na čtyřpruhových hlavních silnicích. Těmi se projíždí naplno, i když značky říkají opak. Je totiž malá pravděpodobnost, že zrovna někdo bude odbočovat do vesnice a pokud ano, poznáte to krátkým pohledem, že jede pomalu. Na některých čtyřpruhovkách zase funguje systém vratných kruháků. Vlastně to není kruhák, ale místo k otočení, abyste se kousek vrátil a odbočil jen doprava. Odbočení doleva prostě není desítky kilometrů možné, čímž se zvýšila bezpečnost.

Ve městě mi dělaly problémy, podobně jako v jižní Itálii zákazové značky. Či spíše jejich umístění. Zákaz odbočení vlevo bývá umístěno na levé straně silnice, podobně i zákaz vjezdu do protisměru. Pokud proti vám jede náklaďák, značku neuvidíte. Ale stejně je to jedno, protože značka není zeď. Jednosměrka je jen doporučená, stejně tak i zákaz odbočení. Prostě musíte být ve střehu, že proti vám něco nevyjede. Ovšem jet v protisměru se v některých uličkách Istanbulu nemusí vyplatit, protože na podobné řidiče čeká past ve formě tupých bodců. Pokud jedete dobře, bodce se poslušně sklopí ve směru jízdy, ale do protisměru sklopit nejdou. Možná podobný přejezd pneumatiky přežijí, ale na zahradě také nepřejíždíte hrábě dobrovolně. Podobný nápad by mohl být aplikován u výjezdů z českých dálnic.

V Istanbulu jsou permanentní kolony, takže si musíte dávat pozor, abyste nezůstali viset v křižovatce. Ale nestane se jako v Praze, že by vás lynčovali. Troubení je tam neustálé a oproti Česku neznamená "kreténe, jak jedeš", ale spíš "uhni, popojeď, chci se protáhnout". V Istanbulu není místa nazbyt, takže nějaké mezery v koloně jsou nepřípustné. Hezky natěsno i z boku. Při rozjíždění do více stran to pak vypadá jako výjezd z ozubených koleček. Semafory řidiči dodržují, oproti jižním Italům. Ale jiného názoru jsou chodci, pro které je červený panáček pouhou informací, že auta mají zelenou. Na červenou se přechází i na širokých magistrálách a ani se nedivím, zelený panáček je vzácnost. A žádné přebíhání, hezky zvolna, klidně i skupiny chodců. Dokonce i policajti se zatčenou zlodějkou přecházeli magistrálu na červenou. A auta sviští, samozřejmě zatroubí, ale ne jako u nás"seš kráva?", ale "bacha, koukej ať tě nepřejedu". Co se týče parkování, v centru takřka neexistují parkoviště a parkovací domy., takže každý dvorek soukromníci pro tento účel nabízejí. Pro našince stojí den to co v Praze hodina, ale sami si nezaparkujete. Tedy pokud nejste přeborníci ve skládání puzzle. Jako nejvýhodnější nakonec vyšlo nechat auto na hlavním letišti, na největším parkovišti světa. Má zatím kapacitu "jen" pro 48 tisíc aut, skládá se z několika propojených parkovacích domů a věřte mi, že volné místo bylo problém najít. Pro jistotu jsem si vyfotil číslo sektoru, ale pro všechny případy je zde systém, který vám podle SPZ řekne, kde parkujete. Turci vědí všechno. A parkovné? Týden stojí pár stovek Kč, auto je hlídané, pod střechou a taxik do centra vzdáleného 50 km stojí asi 400 korun. Ovšem vjezd na letiště je pompézní, město ve městě. Však jsme si také udělali kolečko navíc po špatném odbočení.

Zajímavé pro mne bylo, že sanitka ani policie v Istanbulu nikdy nehouká. Jen bliká. Nakonec, v permanentních zácpách by jí to stejně nepomohlo. No, nechtěl bych tu dostat infarkt. Proto i pohyb autem je pro někoho kdo nespěchá. I cestovní kanceláře všude upozorňují, abyste se dostavili na místo setkání výhradně městskou hromadnou dopravou a nepoužívali taxík. MHD opravdu vede. Autobusy mají často vyhrazené pruhy, což si chce důsledně hlídat, jinak vás čeká fotka z radaru. Prostě SPZ, která nemá v pruhu co pohledávat je bez smilování odeslána úřadům. Cestování istanbulskou MHD je velice snadné, i když pro našince trošku nepochopitelný systém. Autobusy totiž mají často jen jedno číslo pro více linek, přidáno je pouze písmenko. Takže je nutné koukat na nápis konečné a každá konečná má své písmenko. Tramvaj má v šestnáctimilionovém městě jen jednu skutečnou linku, která ke všemu funguje spíš jako pozemní metro. Je velice dlouhá a ostrůvky jsou oplocené a platí se v turniketu, ne ve voze. V nacpané tramvaji si označování jízdenky ani neumím představit. Další linky tramvají jsou spíš historické pro turisty. Jedna jezdí do kolečka po jedné koleji kolem asijského centra města a druhá v evropském centru pendluje po jedné koleji sem tam po pěší zóně. Další linky se však budují. Stejně tak metro. Jeho síť už je teď rozsáhlá a doslova rychlostí blesku se budují další a další prodloužení a linky. Bohužel evropská a asijská strana Istanbulu doposud není klasickým metrem propojena. Je propojena pouze podmořskou městskou vlakovou linkou, na kterou se dá na metro přestoupit. Pokud se bojíte projet pod mořem, můžete využít jiný specifický druh dopravy - istanbulský metrobus. Jedná se o dlouhé kloubové autobusy, pro které byla vybudována namísto středového pásu dálnic samostatná oddělená dráha. Stanice jsou většinou uprostřed dálnice, kam musíte nadchodem a platí se rovněž přes turniket. Jízdní řád nepotřebujete, vždy vidíte na dohled další autobus vzadu i vpředu. Turistu může vyplašit, že autobusy jezdí po dráze po levé straně, stejně jako v Anglii. Ale vysvětlení je snadné - protože dveře mají vpravo a nástupiště jsou uprostřed. Jedinou nepříjemností rozsáhlé sítě MHD jsou často dlouhatánské přestupy. To není jako skočit v Praze z Céčka na Áčko nebo zastávky hned u schodiště z metra. Kolikrát jsme absolvovali i půlkilometrový přestupní výšlap. Někde i s pomocí pohyblivých pásů. Platba v MHD je oproti českým zvyklostem odlišná. Neplatí se za čas, ale za jízdu. Takže při každém přestupu znovu procházíte turniketem. Ovšem jízda stojí z našeho pohledu pár korun a za tyhle peníze u nás neujedete ani jednu zastávku. Máte možnost si koupit jednorázové karty anebo výhodnější, dobíjecí "Istanbulkartu". Turniket vždy ukazuje, kolik stála jízda a kolik zbývá kreditu. Pokud méně než sto Lir, výstražně to zahouká, což jsme si párkrát málem cvrnkli do gatí, protože všude do metra i do obchodních domů jsou bezpečnostní rámy. Karta se jednoduše dobijí v automatu i bez znalosti jazyků. Avšak horší je kartu v automatu zakoupit. Přepnutí na angličtinu trvá jen pár sekund a proto je lepší sehnat trafiku, kde kartu rovnou i nabijí.

To je zatím vše. Omlouvám se za chyby, už si to po sobě nemám čas přečíst.
Letos máme výročí 85 let výstavby dálnic na českém území 1938-2023
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Nadstavba shrnutí v roce 2020

Aktualizace rozsahu zkapacitněné silniční sítě s prognózou vývoje a s doplněním některých údajů k rozvoji silniční sítě:

Generální ředitelství silnic uvádí, že k 09/2022 má na starost celkovou silniční síť 68 714 kilometrů, z toho 28 722 km (42%) této silniční sítě tvoří zkapacitněné silnice, z nichž 3 633 km tvoří dálnice.

Tady trochu turecké státní statistiky k 1.1.2022:
ka.JPG
ka.JPG (33.54 KiB) Zobrazeno 3765 x
Velmi podrobně jsem se tomu věnoval koncem roku 2020 při aktualizaci všech států světa:

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 80#p224080

Šlo se dočíst, že Turecko disponovalo rozsáhlou sítí dualizovaných silnic. Tedy klasický 4- pruh. Ten ale neměl adekvátní stavební/technické normy. Jak to kde vyšlo, tak se zrealizovalo a později třeba upgradovalo. I tak ale Turecko vybudovalo od roku 2003 do roku 2017 ohromující silniční síť:

Obrázek

Rozdíl mezi dálnici (Otoyol) a státní silnicí (Devlet yolu), která je často dualizovaná je obrovský právě v parametrech. Ze zmíněného označení se proto dálnice čísluje začínajícím písmenem O- a státní silnice D a následuje číslo.

Síť dálnic má mít v roce 2035 asi 8200 km. (původně skoro 10 tis. km) Většina dálnic má 2x3 jízdní pruh a více. Velmi málo jich je 4- pruhových. Naopak ty novější a kde se předpokládají vyšší intenzity jsou již jako 2x4 pruhy. Většina dálnic je rovněž zpoplatněná mýtem. O tom si lze číst o příspěvek výše a něco málo je i v tématu, ovšem ano, ta prax a není nad ní.

Znovu si pomůžu tou plánovanou mapou z toho shrnutí v 2020:

Obrázek

Stát tedy za 8 let postavil bezmála 1400 km dálnic nebo zvětšil dálniční síť o 2/3. Roční tempo v silných ekonomických letech představovalo 175 km. Navíc v oblastech na západě, které vysloveně ty dálnice uživí.

V tomto ohledu ale platí, že bude umění za dalších 14 let zvednout tu síť o dalších 4,7 tis. km. To by se to tempo muselo zvednout na 335 km nebo skoro o 100%, aby se ten již několikrát revidovaný plán 2035 povedlo uskutečnit.

Čistě dualizovaná síť silnic, která vychází z původních státních/provinčních silnic vzrostla jak jsem již uvedl ze 6 tis. km v 2003 na 23 tis. km v 2017 resp. na 25,1 tis. km v roce 2022. :ok:

I když je zřejmé, že tempo dualizací se snižuje. Předse jen v posledních letech jsou složité krize (pandemie, válka na Ukrajině) a v zemi je mj. silná inflace a to již před válkou na UA. I tak se ale za 19 let povedlo dualizovat 19 tis. km silnic. :idea:

Mohlo by se srovnávat území v rozloze a počet obyvatel a motorizace, ale dopracujeme se po to, že největší osídlená území mají dálnice a jednotlivá správní centra jsou spojená zkapacitněnou silniční sítí. V tomto ohledu nelze konstatovat "inu turecké hospodářství", protože kéž by takový stav byl v mnoha jiných zemí v EU.

Generální ředitelství silnic KGM se stará o celou základní silniční síť, která je složená z dálnic, státních a provinčních silnic. Má tak pod palcem veškeré výsledky z provozu a ekonomických potřeb pro rozvoj.
1ka.JPG
1ka.JPG (74.51 KiB) Zobrazeno 3765 x
Generální ředitelství silnic KGM (odkaz na začátku), které bylo založeno v roce 1950, mělo původně za cíl oslovit všechny regiony země. Provoz motorových vozidel, který byl v té době velmi nízký, ještě nevyžadoval silnice vysokého standardu.

Prvním cílem prací v letech 1950 až 1960 bylo zprůjezdnit silnice v létě i v zimě, aby mohly být sociální služby jako zdravotnictví a školství poskytovány do všech částí země. V tomto období byly díky postupnému stavebnímu systému upravovány silnice v souladu s hustotou dopravy, na druhé straně byly stanoveny nové trasy a navázáno spojení mezi ekonomickými regiony země silničními pruhy vhodnými pro moderní opatření. .

V 60. letech 20. století byly uplatňovány techniky upgradu silnic pro vyšší povolené rychlosti a byl určen 60 000 km rozsah silniční sítě, kterou Turecko na svou dobu již potřebovalo. Byla navržená a kategorizována silniční síť. Avšak poté, co silniční síť dosáhla určité úrovně, s nárůstem dopravy, období mezi lety 1960 a 1970 vyvolalo nutnost zaměřit se na asfaltové vozovky. Tedy zahájit skutečnou výstavbu tak jak jí známe.

Založení automobilového průmyslu v 70. letech 20. století přidalo nové dimenze silniční politice. V některých hlavních dopravně přetížených osách a metropolitních oblastech se výstavba víceproudých rychlostních silnic v osách dosavadních tahů nebo dálnic stala ekonomickou nutností. Vzhledem k tomu, že plánování, financování, projektování a výstavba takových silnic, u kterých nabývá na významu ekonomická hodnocení, jsou složitější než u jiných silnic, bylo zapotřebí nové postupy. Generální ředitelství dálnic provedlo svou první žádost v tomto ohledu s pokročilejší sérií silničních projektů jako Ring Road Instanbul a také se zaměřilo na jinou skladbu personálu.

S vědomím své geografické polohy je Turecko jednou ze zemí, které vynakládají velké úsilí na vytvoření dopravního spojení mezi kontinenty Evropy, Asie a Afriky. Dálniční systém naší země je nezbytností jak pro její vlastní národní rozvoj, tak pro zajištění integrity a celkového rozvoje regionu, kde se nachází.

Dnes se KGM řídí plánem 2019 - 2023: https://www.kgm.gov.tr/SiteCollectionDo ... -2023).pdf (alespoň ty mapy)

Dopravní intenzity: https://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Sit ... itasi.aspx (seřazeno dle let)

Po rozkliknutí je to dle dálnic a silnic.

Třeba provoz 2021 na O-1, 4 a 14 je tady: https://www.kgm.gov.tr/SiteCollectionDo ... otoyol.pdf

Mapa dálnic 2022: https://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Sit ... ollar.aspx
22.JPG
22.JPG (115.16 KiB) Zobrazeno 3765 x
Kým KGM se stará o asi 68 tis. km, tak ještě tady jsou vesnické a lokální silnice. Těch bylo koncem 2020 asi 188 tis. km, z nich mělo asfaltovou vozovku 42%. Dalších 35% bylo upraveno pro jízdu méně odolným povrchem.

Síť státních silnic se postupně snižuje: https://www.kgm.gov.tr/SiteCollectionDo ... ollari.pdf , ovšem tohle snížení rozsahu je minimální a razantně stoupá zpevnění silnic a výrazně stoupl rozsah dualizace.

Když byla v roce 1923 vyhlášena Turecká republika, tak se tady nacházelo celkem 18 350 km silnic a 94 mostů. Proti tomu je i stav z roku 2003 někde zcela jinde a stav v roce 2022 je jednoduše již nesrovnatelný. Samotný fakt těch mostů, které tady jsou dnes značí obrovskou proměnu. Až do roku 1948 se silnicím nevěnovala pozornost. Ta se věnovala železnicím. Potřeba přišla se změnou vnímání dopravní politiky v roce 1948, založením ředitelství silnic jak jsem již uvedl a začala transformace silniční sítě a o to jde, že ta netrvá ještě ani jedno století. :idea:

Pohledem do historie je tady jedna hezká publikace: https://www.kgm.gov.tr/SiteCollectionDo ... arihce.pdf

Trochu dalšího čtení pro méně zdatné čitatele k základům ve srozumitelnějším jazyce:

https://en.wikipedia.org/wiki/Otoyol
https://en.wikipedia.org/wiki/Turkish_S ... way_System
https://traffic-rules.com/en/turkey/overview/motorway
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Nyní bych se po doplněném souhrnu k 09/2022 rád dostal k mýtu. Jak i o 2 příspěvky výše řešil Honey72 nebo i další diskutující v tématu nebo jak lze občas postřehnout tyto problémy po jiných debatách a článcích. Na začátku vlákna jsem popsal základy a upřesnil staré mýto OGS, které bylo nahrazeno novým HGS. Není to zase tak složité to pochopit. Turecké ředitelství silnic KGM uvádí informace i pro zahraniční motoristy.

Mýto v Turecku není tak složité jak vypadá, ale žádá si to samozřejmě nastudovat si principy fungování. Jsou dobře sestavené pro "náturu Turka", takže méně zdatný cizinec nemá nakonec žádné problémy, ani když je de facto způsobí.

Takže mýto je systém HGS: https://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Sit ... r/HGS.aspx

Tady jsem psal o mýtě více: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 553#p77553 . Tehdy bylo i OGS.

Abych to trochu aktualizoval a shrnul :arrow:

Tady kdysi bylo mýto OGS, KGS a HGS. Zůstalo již jen HGS. To je důležité, když hledáte informace. :idea:
  • Automatic Pass System (OGS) byl systém používaný na zpoplatněných silnicích v Turecku, urychlující transakce na mýtnicích. Funkce výběru mýta byla založena na detekci štítku na vozidle prostřednictvím antén na mýtnicích a automatickém vybírání peněz z bankovního účtu nebo kreditní karty spojené s tímto štítkem. Byl tak zajištěn rychlý přechod z mýtnic bez nutnosti pauzy na placení. Služba OGS byla k 31. březnu 2022 ukončena.

    Card Pass System (KGS), Bosporské mosty a dálnice. Fungovalo to takhle: Jednalo se o cenový systém, ve kterém se platba za tranzitní jízdenky provádí pomocí bezkontaktní karty. Existují dva typy karet, Cash KGS a Credit KGS. Hotovostní karty KGS jsou karty, na které lze nabíjet kredit a mají právo procházet sběrnými místy mýtného, ​​pokud mají kredit. Kreditní karty KGS mají na druhou stranu právo na průchod, dokud jsou používány, a platba za průkazy provedené těmito kartami se provádí automaticky z bankovních účtů nebo kreditních karet, ke kterým jsou připojeny. Vzhledem k tomu, že ceny se vztahují k třídě vozidla, uživatelé KGS jsou povinni získat kartu vhodnou pro jejich třídu vozidla. KGS přestala být používána k 1. únoru 2013 a byla nahrazena HGS.
Fast Pass System (HGS) je cenový systém, který se začal používat 17. září 2012, kde jsou platby prováděny pomocí pasivní technologie RFID (Radio Frequency Identification) na mostech Bospor a na dálničních přechodech/uzlech/mýtnicích. Antény umístěné v mýtnicích s funkcí výběru jízdného. Je založen na principu detekce štítku na vozidle a jeho vyzvednutí z účtu spojeného s tímto štítkem. Je tak zajištěn rychlý přechod bez váhání při platbě na pokladně. V systému jsou navíc použity chytré kamery, které snímají třídu a poznávací značku vozidla projíždějícího mýtnými budkami pořizováním snímků ze čtyř různých úhlů. Přes všechny tyto plusové vlastnosti jsou investiční náklady na systém rychlé přepravy mnohem nižší než na současný systém.

Proč takhle a proč ne dosavadní systémy k tomu :?:

Zatímco transakce výběru mýta na mostních a dálničních mýtnicích byly zpočátku prováděny v hotovosti, bylo plánováno ukončit výběr v hotovosti zavedením systému OGS. Cílovou skupinu uživatelů však nebylo možné zastihnout kvůli vysokému poplatku za zařízení OGS a nadměrnému postupu při nákupu zařízení. Později byl zprovozněn systém KGS , který má nízký poplatek za kartu a lze jej snadno zakoupit, a byl ukončen výběr hotovosti na dálnicích. Vzhledem k podobnosti systému s výběrem hotovosti se vyskytly problémy, jako je časový limit kvůli stop-start a vyčerpání kreditů. Použitím nových technologií byl vyvinut systém rychlého přechodu spojením dobrých aspektů obou použitých systémů. Software používaný v systému HGS byl většinou vyroben v Turecku. Se zavedením systému HGS a od 1. února 2013 byl ukončen systém KGS používaný v Turecku.

HGS na stránkách Generálního ředitelství silnic KGM: https://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Sit ... aclar.aspx , stránku si lze přeložit. :P Dnes ten překladač celkem slušně napoví co je potřeba. Ale i kdyby to nešlo, tak to rozepíšu.

Stejně tak si lze přeložit wiki TR k tomuto mýtu: https://tr.wikipedia.org/wiki/H%C4%B1zl ... 9F_Sistemi

Teď samozřejmě záležitost, že se sem dostane cizinec ...

Vozidla se zahraniční poznávací značkou

Povinností je být předplatitelem HGS a mít na účtech HGS zůstatek alespoň takový, aby pokryl mýtné, aby nedošlo k penalizaci vozidel s cizí SPZ projíždějících po dálnicích a mostech, za které se platí mýtné. Co to je penalizace :?:

Aby nebyli penalizováni, měli by si majitelé vozidel, kteří přejíždějí dálnice a mosty provozované Generálním ředitelstvím silnic a dálnic bez HGS účtu nebo bez dostatečného zůstatku na účtu, založit HGS účet do 15 dnů od data přechodu, nabít svůj účty s dostatečným zůstatkem na pokrytí minimálního mýtného nebo domovské stránky Interactive Tax Department ( ivd.gib.gov.tr ); V sekci "Rychlá platba" jsou povinni uhradit mýtné u vozidel se zahraniční SPZ prostřednictvím nabídky "Platby za vozidla se zahraniční SPZ". V opačném případě, pokud tato vozidla opustí celní brány do 15 dnů od data narušeného tranzitu, nebude jim umožněno opustit zemi bez zaplacení mýtného u celních bran.

Takhle to vypadá a tam pokračujete:
sekce Rychlá platba aneb po turecky: <br /><br />Yabancı Plakalı Araç Ödemeleri (Foreign Vehicle Payments)<br /><br />kliknete na něj a tohle je po přeložení, zadáte značku a kód a posunete se dál<br /><br />je to až když selže možnost placení průběžně, ale je to možnost a je nevyhnutní jí znát
sekce Rychlá platba aneb po turecky:

Yabancı Plakalı Araç Ödemeleri (Foreign Vehicle Payments)

kliknete na něj a tohle je po přeložení, zadáte značku a kód a posunete se dál

je to až když selže možnost placení průběžně, ale je to možnost a je nevyhnutní jí znát
00a.JPG (75.43 KiB) Zobrazeno 3695 x
Pokud do výše uvedeného formuláře zadáte "jinou SPZ", tak vám vyskočí pouze okno, že taková SPZ nic nedluží. V opačném případě jste instruování kolik zaplatit s dalšíma informacema. :idea:

Ještě jednou :arrow:

Pokud to nestihnete do 15d, tak jde i správní pokuta k tomu se stejným mechanismem: Kromě toho na hlavní stránce interaktivního daňového úřadu ( ivd.gib.gov.tr ​​​​) majitelů vozidel se zahraničními SPZ, kteří nezaplatí mýtné do 15 dnů od data porušení ; Za vozidla se zahraniční SPZ jsou povinni hradit mýtné a správní pokuty prostřednictvím nabídky "Platby za vozidla se zahraniční SPZ" v sekci "Rychlá platba". V opačném případě tato vozidla nebudou moci opustit zemi bez zaplacení mýtného a správních pokut na celních branách.

Vozidla s porušujícími SPZ musí před příjezdem k celním branám uhradit mýtné a správní pokuty prostřednictvím Interaktivního finančního úřadu, jak je popsáno výše, aby nečekala ve frontě u celních bran a nezpůsobila další čekání ostatním vozidlům. (hrozí možná další sankce)

Generální ředitelství silnic KGM dále upozorňuje: Zpoplatněné dálnice a mosty provozované společností KGM za posledních 15 dní se na stránkách o rozsahu zpoplatněné sítě ještě nemusí projevit. Hlavním platebním kanálem našich Systémů výběru jízdného jsou účty HGS. Z tohoto důvodu, aby nedošlo k penalizaci, musí být HGS účet vaší SPZ otevřen do 15 dnů po datu přechodu a musí být na účtu HGS načten dostatečný zůstatek pro vozidla s účtem. Tedy, že se nelze spolehnout na to, že kliknete na "zpoplatněné dálnice a mosty", může se stát, že tam některá stavba nebude, ale zpoplatněná v reálu bude.

Základní třídy vozidel: https://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Sit ... r/HGS.aspx .

Vozidla uživatelů HGS na mostech a dálnicích jsou zpoplatněna přes 6 tříd. Motocykly si mohou předplatit HGS jako vozidlo 6. třídy a od 24. 10. 2015 budou moci přejíždět dálniční a Bosporské mosty za poplatek ve výši poloviny poplatku za vozidlo 1. třídy. Řidiči HGS jsou povinni používat označení HGS vhodné pro třídu jejich vozidel. V opačném případě budou účty HGS řidičů, jejichž třída nekompatibilita přetrvává , na černé listině .

V případě problémů se systémem lze i anglicky komunikovat na email: hgs@kgm.gov.tr , když už ne na vícero uvedených čísel.

Nemůže se stát, že vy nevíte kolik bude platit, pokud máte nastudováno, tak je seznam zpoplatněných dálnic a mostů: https://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Sit ... rYeni.aspx

Severní Marmara: klasika, třídy, uzly a ceny: https://www.kgm.gov.tr/SiteCollectionDo ... olu_TR.pdf (tento odkaz zanikne, protože to je od tohoto roku, ale lze si to tam překliknout)

Dá se to ještě usnadnit, existuje klasická možnost, kde napíšete údaje pro jízdu: https://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Sit ... Sorgu.aspx :ok:

Samotný systém HGS má vlastní web podporovaný vládou: https://hgsmusteri.ptt.gov.tr/hgs.jsf

Jak Honey72 o něco výše psal, tak se na to pamatuje. Není jedno kam to dáte.

Správné připevnění nálepky HGS na čelní sklo vašeho vozidla trvá jen několik minut. Po tomto procesu bude vaše vozidlo připraveno k použití na mýtnicích HGS.

Čelní skla některých vozidel jsou pokryta vrstvou kovového filmu, což zhoršuje výkon vašeho štítku HGS nebo jiných průchozích zařízení. Pokud je vaše vozidlo jedním z vozidel uvedených níže, musíte postupovat podle pokynů v seznamu. Pokud vozidlo, které používáte, není v tomto seznamu zahrnuto, musíte při instalaci postupovat podle pokynů na obrázku "POUŽITÍ ŠTÍTKU HGS".
  • Všechny modely kromě AUDI A8 / S8: Další informace získáte u svého prodejce AUDI.
    A8 / S8 1995-2001 : Vzhledem k tomu, že vozidlo má 100% kovové čelní sklo, musí být použit vnější štítek. Více informací vám poskytne váš prodejce AUDI.

    Modely s možností BMW „Climate Comfort“: Umístěte štítek HGS na čisté místo v bezbarvé oblasti ve tvaru U za zrcátkem. Další informace získáte u svého prodejce BMW.

    CITROEN Zkontrolujte prosím v návodu k obsluze vašeho vozidla, zda model, který používáte, má kovové čelní sklo. Tato funkce je standardní u mnoha modelů CITROEN. Umístěte štítek HGS na čisté místo v nebarvené oblasti ve tvaru U za zrcadlem. Více informací získáte u svého prodejce CITROEN.

    FIAT Zkontrolujte prosím v návodu k obsluze vašeho vozidla, zda model, který používáte, má kovové čelní sklo. Tato funkce je standardní u mnoha modelů FIAT. Umístěte štítek HGS na čisté místo v nebarvené oblasti ve tvaru U za zrcadlem. Více informací vám poskytne váš prodejce FIAT.

    Modely vyrobené po LEXUS 1992: Postupujte podle pokynů uvedených v jiné části pro vozidla se zrcátkem namontovaným na čelním skle. LS400 1990 - 1992 : Vozidla s kovovým čelním sklem vyžadují použití řešení externích štítků. Typ čelního skla vašeho vozidla zjistíte u svého prodejce LEXUS.

    MERCEDES-BENZ Třída A: Umístěte štítek HGS do oblasti pod černým tečkovaným pruhem v horní části čelního skla. C180/240/200; CLK 230; Řada ML: Umístěte štítek HGS na pravou nebo levou stranu dešťových a světelných senzorů. S430 : Umístěte štítek HGS na černě tečkovanou oblast za zrcadlem a kolem něj. Všechny ostatní modely: Připevněte svůj štítek HGS do speciální oblasti vyhrazené pro štítek kolem zpětného zrcátka na čelním skle vozidla. Další informace vám poskytne váš prodejce MERCEDES-BENZ.

    PEUGEOT Zkontrolujte prosím v návodu k obsluze vašeho vozidla, zda model, který používáte, má kovové čelní sklo. Tato funkce je standardní součástí mnoha modelů PEUGEOT. Umístěte štítek HGS do stínované oblasti s černými tečkami za zrcadlem a kolem něj. Více informací vám poskytne váš prodejce PEUGEOT.

    RENAULT Clio Sport (modely s volitelným kovovým čelním sklem): Připevněte svůj štítek HGS na oblast speciálně ponechanou pro označení pod zpětným zrcátkem čelního skla vozidla. Clio Sport (modely bez metalického čelního skla): Umístěte štítek HGS na černě tečkovanou oblast za zrcátkem a kolem něj. Zkontrolujte prosím, zda model, který používáte v návodu k obsluze vašeho vozidla, má kovové čelní sklo. Umístěte štítek HGS na čisté místo v nebarvené oblasti ve tvaru U za zrcadlem. Další informace získáte u svého prodejce RENAULT.
DOSTATEČNÝ KREDIT NA ÚČTU HGS

Na účtu HGS je povinné mít půjčku na úhradu tranzitního poplatku. Z tohoto důvodu je nesmírně důležité zadávat automatický platební příkaz na účty HGS z poštovního šekového účtu nebo kreditní karty. V opačném případě je nutné zůstatek na účtu HGS neustále sledovat.

Pokud na účtu HGS není dostatečný zůstatek pro přechod, pokud nebude dostatečná částka na účet vložena do 15 dnů po přechodu, bude u příslušných přechodů učiněno oznámení. Převody provedené bez dostatečného zůstatku budou zpoplatněny 5násobnou pokutou, pokud nebude účet nabit do 15 (patnácti) dnů.

VÝHODY PŘEDPLATNÉ HGS

V HGS je nepřetržitý přechod. Dálnice, Bosporské mosty a soukromé dálniční mýtnice jsou vybaveny HGS. V HGS lze transakce načítání zůstatků snadno provádět z běžných pracovišť PTT, Pttmatiks, e-governmentu, stránek http://hgsmusteri.ptt.gov.tr ​​​​a pttavm.com, PttBank Mobile a HGS Mobile Application a smluvních bank.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Dne 11.10. se do provozu odevzdal pár tunelů Ayvacık: Assos a Troya v provincii Çanakkale. Celá nová trasa měří 9,6 km. Jízda po budované trase dálnice Çanakkale - İzmir se zkrátí o 45 minut ve špičkách.

stav z 06/2022:


benefity:


z otevíracího ceremoniálu: https://www.youtube.com/watch?v=O7_-sWeO0bs

Nachází se na dálnici Çanakkale - İzmir, v lokalitě Ayvacık - Küçükkuyu. Tunel "Assos" je dlouhý 1700m a tunel Troya 400m. S těmito tunely souvisí nová silnice Çanakkale Ayvacık – Küçükkuyu vybudovaná Generálním ředitelstvím silnic (KGM).

Namísto 50 minut se ve špičce jede 5 minut.

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Čtyřproudová modernizace D965 mezi Ağrı a Patnos se otevřela provozu. Část této komunikace byla postavena na nové trase. Není to však skutečná dálnice, satelitní snímky ukazují četné křižovatky na vysoké úrovni.

pro názornost: https://www.google.com/maps/@39.4928676 ... a=!3m1!1e3

https://www.raillynews.com/2022/12/agri ... en-opened/

V úvodní části silnice Ağrı-Hamur-Tutak-Patnos byly vybudovány 140metrový most Murat-1, 150metrový most Murat-2 a 335metrový viadukt Tutak, jakož i 22 křižovatek a 109 propustků. Otevřením celé silnice pro dopravu bude zajištěna celistvost rozdělené komunikace na 79 kilometrové severojižní ose táhnoucí se od Ağrı po Patnos.

Silnice Ağrı-Dough-Tutak-Patnos, která spojí východní Anatolii s jihovýchodní Anatolií rychlým, bezpečným a pohodlným způsobem s kvalitou rozdělené silnice, byla uvedena do provozu za účasti prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana prostřednictvím živého spojení.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

ve videu k tomuto 60 km tahu jsou všechny informace uvedené:

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Turecko zasáhlo včera 6.2. blízko od hranic se Sýrii velmi silné zemětřesení. Z počátečních pár set mrtvých a několik desítek zřícených budov jsou již statistiky na mnoha tisíc mrtvých a pár tisíc budov zřícených. Rozměr tragédie si lze dohledat.

"To, čemu říkáme Arabská deska, se vzhledem k Anatolské desce posunulo asi o tři metry ve směru severovýchod-jihozápad."

Do země proudí pomoc z celého světa. Problematický je i příjem pomoci ze světa, protože letiště nemají neomezené kapacity. A rozměr této katastrofy není zrovna malý. Je nutno si rovněž uvědomit, že tam vládnou silné zimní podmínky. Prezident a státní aparát totiž poukazují na potřebu zajistit dopravní vazby i pro zásobování těch co žijí, co jsou zranění. V kolapsu je systém zdravotnictví a celé státní správy.

Prezident Erdogan v této souvislosti poukázal ve svém 15 min. projevu na to, že vůbec nelze odhadovat do jaké doby se povede vůbec tu pomoc tam dostat a následně taky odklidit trosky. Základní silniční spojení v regionu je poškozené a teprva se pracuje na náhradních řešeních. Dočasné mostní konstrukce na rozpůlených silnicích, resp. se již pracuje na "očištění" silnic. Zjišťují se škody a kde to bude možno, tak se opraví trhliny a pokud nebudou sesuvy nebo nebude hrozit po odkrytí poškozených vrstev vozovek větší problém, tak se dočasně zpřístupní. Bude ale potřebné zajistit průzkum silnic a pak provést trvalé opravy, což si ale vyžádá měsíce a roky namísto dosavadních hodin a dnů. I když je to východ a JV státu, tak tady ten silniční rozvoj zajištěný byl. Dualizace silnic a moderné obchvaty, to vše tady je.

Gaziantep má hezký okruh, to jen na margo toho kde byla výstavba v JV území Turecka již v ex dekádě: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 951#p93951 .

Obrázek

Obrázek

O-52 je v křižovatce s D400 poškozená. D400 je na vícero místech nesjízdná.

Obrázek

Obrázek

Státní silniční úřad přesouvá rozsáhlé technické a lidské kapacity do celé lokality. Jednak vypracoval alternativní trasy, které nyní zlepšuje v zákrutách a zesilňuje mosty, aby tudy mohla projet rozsáhlá pomoc a jednak se začala masivní rekonstrukce poškozených částí páteřní silniční sítě; občas je potřeba na odkaz vícekrát kliknout:
https://video.twimg.com/ext_tw_video/16 ... mp4?tag=12
https://video.twimg.com/ext_tw_video/16 ... mp4?tag=12

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Turecko

Příspěvek od Diaľničiar »

Doplním předešlé informace o aktualizaci dat TR úřadů z nejvyšší úrovně. Na centrální úrovni běží koordinace veškeré pomoci a situace z postižených oblastí. Paradoxně se mnoha národním týmům z mnoha států světa zdá za nepřiměřeně dlouhé čekání na další zadělení po příchodu do země a to z důvodů, že pro nalezení lidí, kteří ještě žijí jsou nejdůležitější první okamihy.

Dvě silná zemětřesení o síle 7,7 a 7,6 jsou doprovázené 100 dalších menších. V Turecku byla celkem zasažená 1/7 provincií, asi 50 tisíc km2. Na celonárodní úrovni běží pomoc: finanční sbírka, přesun techniky, záchranářů a mapování škod.

Prozatím se za 24h povedlo přesunout do postižených lokalit skoro 10 tisíc záchranářů, stovky vozidel a 1500+ stavebních strojů. Tedy počty jsou tam již 2x větší od uvedených.

Ty počty jsou stále nízké. Jsou budovy, kde jsou zavalení lidé a není tam žádná pomoc ...

Existenční problémy zažívají přeživší. Jsou zničené rozvodné sítě. Takže základní potřeby jsou ohrožené. Turecká armáda sem přesouvá stany, polní nemocnice atd. S půlměsícem koordinují sbírky od občanů.

Prezident Erdogan vyhlásil pro postižené oblasti 3 měsíční stav nouze. Stát vyčlenil 10 lodí a 54 letadel, které zajišťují obrat tam a zpátky se vším co je potřeba.

Prozatím se poslalo na 20 tisíc stanů.
300 000 přikrývek
tuny léků, desítky tis. porcí jídla
120 polních kuchyní
8 mobilních nemocnic
atd.

Z Istanbulu sem jen za dnešek odletělo 16 letadel s pomocí včetně 2,7 tis. záchranářů a 300 ks stavební techniky.

Problémem je fakt, že 3 letiště v dosahu krizové oblasti je těžce poškozeno. Na všech se pracuje.

Jednotlivé provincie shromážďují rozsáhlou materiální pomoc. Neodesílají jí na žádost centrálních koordinačních jednotek. Nejdříve se musí stabilizovat pozemní spojení. Protože právě letecké mosty slouží na maximální prioritu a sice přepravit do postižených lokalit záchranáře, psovody a stavební techniku. Uskutečňuje se to i prostřednictvám turecké armády. Letiště v Istanbulu a dalších několika centrech státu dokonce omezují ostatní provoz na nich.

Různé podnikatelské subjekty, třeba velká těžařská společnost sem nasměrovala 14 velkých dodávek uhlí. Jenom uhlí sem půjde 1 až 2 týdny, než se opravdu dostane do veškerých lokalit. Další, dopravní firmy, posílají kamiony do měst v celém Turecku sbírat pomoc.

Prozatím není obnovena ani distribuce PHM.

Úřad nejvyššího státního zastupitelství v Ankaře oznámil, že bylo zahájeno vyšetřování na základě zpráv, že některé autobusové společnosti, které využily zemětřesení, zvýšily ceny jízdenek 2-3krát a že ceny mnoha položek, zejména přikrývek, které jsou životně důležité pro použití občanů postižených zemětřesením, byly přehnaně zvýšeny. :arrow: I tohle musí stát řešit ... a dle vlády bude řešit opravdu tvrdě.

Turecko prozatím nebylo schopno ani odpovědět na všechnu nabízenou pomoc. Reálné zadělení příchozích týmů zaděluje během 6-9 hodin. Je to dáno tím, že situace byla od včerejška do dneška nepřehledná a další otřesy způsobují pády stovek budov, čímž se mění adresy, kde je potřeba pomoct. Ne všude ale vedou cesty.

Turecku se doposud ozvalo na 65+ států světa. K tomu celá řada mezinárodních organizací.

Turecko dnešním dnem obnovilo letištní dráhu v Hatay. Tohle letiště se využije i pro sousední Sýrii. Tam je situace zhoršená o probíhající válečný konflikt.

Rozsah poškozených silnic je dlouhý. Pokud je i hlavní tah na tom v dlouhých kilometredch dobře, tak je tam zničený most. Některé lokální silnice již neexistují. Stát se sem snaží dostat inženýry a statiky, ale to také do postižených lokalit na prohlídky budov.
  • Silnice Garden-Gaziantep , 052-13-01 (Viadukt mučedníků) (kvůli kolapsům na silnici) byla zcela uzavřena pro automobilovou dopravu.

    Malatya-Gölbaşı -5. Hranice kraje byla uzavřena pro automobilovou dopravu z důvodu kolapsů na silnici.

    Malatya-Yazıhan byl uzavřen pro dopravu kvůli otevření mostního kloubu při zemětřesení. Provoz je však opět zajištěn ve dvou směrech.

    Adıyaman-Çelikhan je uzavřen, protože most Bulam 3 se zhroutil kvůli zemětřesení.

    Çelikhan-Sürgü , most Balıkburnu byl zničen kvůli zemětřesení.

    Hatay-Reyhanlı , silnice č. 420-02 KK (byla uzavřena pro automobilovou dopravu z důvodu kolapsů na silnici.

    Na trase Göksun-Kahramanmaraş je doprava zajištěna ze staré státní silnice.

    atd.
Silniční úřad KGM se snaží základní trasy silnic učinit sjízdnými v 1 jízdním pruhu. Tam, kde došlo ke zhroucení mostů se snaží zajistit sjízdnost obcházkových tras a podepírá lokální mosty. Jak jsem uvedl v předchozím příspěvku, tak sem směruje rozsáhlá pomoc z celého Turecka hlavně v tomto ohledu.

Ředitel KGM pro celý region uvedl, že 10 let budování a rozvoje je pryč. To stejné říká mnoho starostů.

Do postižené lokality se velmi špatně cestuje. Mnoho silnic je sice technicky v pořádku, ale jsou tady silné sněhové srážky a silný vítr. K nakládkám, vykládkám a přepravě je potřeba započítat i tyto potíže. Transport tak jednoduše dosahuje i jednoho až dvou dnů. A to stále jen základ pomoci, protože větší pomoc sem není po jakých trasách možno poslat.

Hlavní dálnice Tarsus - Adana - Gaziontep sem vedoucí již byla obnovená.

Obrázek

Lidem se vrátila do očí katastrofa z roku 1999.

Stát nyní uzavřel vyučování v celém Turecku až do 13.2. Mj. je potřeba, aby rodiny a každý kdo mohl na nějaký čas vzal k sobě stovky tisíc lidí, než se situace stabilizuje. Respektivě se musí na týden přesunout značná dopravní kapacita a logicky největší je na převozu studentů, zásobování škol s jídlem se přetransformuje do postižených lokalit atd. :idea: Začíná 7- denní státní smutek.

Počet mrtvých v Turecku již přesáhl 5500 a zraněných 30 000. Spadlo více než 11 000 budov. Dalších mnoho tisíc je poškozeno.

WHO varuje, že počet mrtvých může být větší, než 20 tisíc.
Velké problémy jsou se zajištěním lékařské pomoci pro zraněné.
Se zajištěním tepla ve stanových městečkách.
Atd.

Erdogan avizoval nasazení 25 tisíc záchranářů do postižených oblastí. Jen v úterý se našlo 8000 živých lidí.

Bez domova jsou "desítky tisíc lidí".

Turecko je v tíživé ekonomické situaci, vysoké inflaci, která drví tureckou liru. Nezlepšila to pandemie ani stávající konflikt na Ukrajině. Města a provincie duší základní rozpočty a vícero lidem se zdá včerejší reakce jako zpomalená.

Největší turecká diaspora žije v Německu. Ta posílá domů peníze, Německo slíbilo poslat třeba generátory.
USA čekají na upřesnění požadavků Ankary.
Kanada poslala rovnou 10 mil. dolarů a nabízí léky a další materiální pomoc v závislosti na požadavkách.
EU jako celek poslala 1150 záchranářů se 70 psama.
WHO aktivovala 10 týmů pro vyhledání lidí z trosek.
  • Policie musela rozehnat masivní protest v několika oblastech. Lidé se bouří, protože první pomoc přišla po 12 hodinách. Těch co jsou pod troskama vytahují ve většině území ručně nebo vůbec. Přeživší trpí na silný chlad, déšť, není jídlo, nejsou základní zdroje.

    "Kam zmizely všechny naše daně vybrané od roku 1999?" s odkazem na novou "daň ze zemětřesení", která byla zavedena poté, co masivní zemětřesení zničilo velké části severozápadního Turecka a zabilo 17 400 lidí.

    Příjmy – nyní odhadované na 88 miliard lir, neboli 4,6 miliardy dolarů – měly být vynaloženy na prevenci katastrof a rozvoj pohotovostních služeb.

    Jak ale byly tyto peníze skutečně vynaloženy, není veřejně známo.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 8.2.2023 10:59:25, celkem upraveno 2 x.
Důvod: doplněn obsah
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Asie“