http://www.blisty.cz/art/58818.html
Nová generace ekologů začala produkovat empirické důkazy, z nichž vyplynulo, že ekosystémy nemají tendenci směrem k přirozené stabilitě. Že je pravda přesný opak. Že příroda vůbec neusiluje o rovnováhu a je stále ve stavu dynamických a nepředpověditelných změn.
Ekologové začali znovu navštěvovat prostředí, která měla být vzorem stability. Ukázalo se, že se ta ekologická prostředí neustále mění.
Ekologie proto začala studovat historii ekosystémů. To, co zjistili, začalo ochromovat samotné základy ekologie.
Teorie tvrdila, že když je ekosystém narušen bouřemi nebo povodněmi, vždycky se pak snažil navrátit do přirozené rovnováhy. Z četných studií vyplynulo, že je tomu přesně opačně. Že po narušení se rostliny i zvířata překombinují radikálně odlišným způsobem.
Historie přírody je plná radikálních zásahů a nepředvídatelných změn. Žádný stabilní vzorec neexistuje. Pořád vzniká něco nového.
Když začaly přicházet tyto informace, byl zahájen obrovský experiment, který měl dokázat, jak ekosystémy udržují stabilitu.
Ekolog jménem George van Dine začal vytvářet počítačový model savany, které existuje v Coloradu. Všechna zvířata, rostliny i hmyz měly být vytvořeny uvnitř počítače.
Van Dine chtěl konečně ukázat, jak zpětná vazba funguje v přírodě. Desítky jeho výzkumníků sbíraly informace o všem, co žilo v trávě, i o tom, co je v půdě. Vytvořili stroj, který na stovkách čtverečních kilometrů vyluxoval hmyz a malé savce. Ti byli pak otevřeni, aby se zjistilo, co sežrali. Jiní výzkumníci sledovali větší zvířata, aby zjistili, co ta žerou.
George Van Dine pak použil všechna data k vytvoření obrovského, složitého modelu, který simuloval, jak všechna zvířata a rostliny vzájemně vstupují do interakce. Každý živočišný druh měl svůj submodel, ten byl pak propojený smyčkami zpětných vazeb k ostatním živočišným druhům a jejich submodelům.
Ale když George van Dime model zprovoznil, to, co se stalo, nedávalo vůbec žádný smysl. Nevyplynul z toho žádný stabilní systém.
Van Dime byl přesvědčen, že jeho model prostě potřebuje další data. A pracoval horečně, často celou noc. Vkládal do počítače další a další informace.
Problém se ale zhoršoval.
Ekologická teorie fungovala pro předchozí ekology, protože drsně zjednodušili přírodu. Van Dime se svým obrovským množstvím dat prostě jen znovu vytvořil chaotickou nestabilitu přírody – přímo ve svém počítači.
V roce 1981 Van Dime zemřel na infarkt ve věku 48 let. A jeho projekt byl zrušen.
Kolaps jeho experimentu znamenal konec teorie ekologických systémů, v který ekologická věda věřila po dobu padesáti let. Teorie, která tvrdila, že v přírodě existuje trvalý pořádek, vyvážená rovnováha. Rovnováha v přírodě je iluze.
Současná ekologie učí, že žijeme ve velmi dynamickém světě.
Vědecká argumentace byla zdiskreditována. Ale idealistická vize sebeorganizujícího se systému sílila dál. Důvodem bylo, že ve věku masové demokracie je jednotlivec nedotknutelný. Politika je zdiskreditovaná a nikdo jí nevěří. Idealistická vize sebeorganizujícího se systému nabídla představu rovnostářského světa.
! (to je samozřejmě jen pokračování nadsázky, kdo ví, jak to ve skutečnosti bylo 
)
