České dálnice > Diskusní fórum

Ach jo, proč se všechny kraje nechovají ke své dopravní infrastruktuře jako Vysočina. Tam je naprosto zjevná koncepce a snaha s tím něco dělat, narozdíl od jiných krajů, hlavně tedy Středočeského, kde ti nýmandi ani nejsou schopni říci, které akce státní by pro ně měly největší smysl...

Přesunuto z tématu II/128 Salačova Lhota obchvat (Avantime).

martini píše:Ach jo, proč se všechny kraje nechovají ke své dopravní infrastruktuře jako Vysočina. Tam je naprosto zjevná koncepce a snaha s tím něco dělat ...

S tím souhlasím, pokud jde o silnice, má kraj zpracovaný koncepční materiál Páteřní silniční síť kraje Vysočina. A není to pouze "plácnutí do vody", ono se podle níže definovaného cíle skutečně staví (viz např. modernizace II/353, II/360, opravy II/602 a třeba i ten obchvat Salačovy Lhoty na II/128).

Usnesení zastupitelstva kraje Vysočina píše:Cílem kraje Vysočina je postupná modernizace a rekonstrukce páteřní silniční sítě ve vlastnictví kraje v celé délce na technické parametry kategorie S9,5 (což znamená šíři vozovky 9,5 m mezi sloupky nebo svodidly) na základě dostupných finančních prostředků, a tím dosáhnout stanovených stavebních a technických parametrů pro takto určené komunikace a mosty pod těmito komunikacemi.

Jiné téma je objednávka základní dopravní obslužnosti na Vysočině. Tady si myslím, že kraj jde příliš na ruku autobusovým dopravcům - přijde mi, že železnice je na Vysočině čím dál tím více pouze trpěným přežitkem. Běžné jsou nehospodárné souběhy autobusových a vlakových spojů, přitom jinde se spoje nesystémově ruší, aby se ušetřilo. Návrh na vytvoření integrovaného dopravního systému byl již dvakrát (?) zamítnut, ale i bez něj by se výše uvedené nedostatky daly odstranit, jen by odpovědní lidé na kraji museli chtít.

Mod.: Přesunuto z tématu Prioritizace výstavby D+R.

František2 píše:Vysočina má sice "výhodu" v ucelené D1, avšak ta samotnému kraji moc nepomáhá, spíš naopak. Jihlavu totiž spojuje pouze s městečky typu Humpolec, Velmez a Velká Bíteš.

Nedá mi to, ale Prahu a Brno považujete také za městečka? Je asi pravda, že se přítomnost dálnice jako podmíněnosti rozvoje nějakého území dost přeceňuje, ale zrovna na Vysočině by bez D1 byl nejspíš jen zlomek současného objemu investic a počtu investorů, a to nejen v její těsné blízkosti (Humpolec, Velké Meziříčí), ale také ve větší vzdálenosti od ní (Třebíč, Žďár nad Sázavou). Z tohoto pohledu je D1 přínosem, stejně jako modernizace návazných silnic II. třídy v režii kraje Vysočina.

Avantime, František2: Pro Vysočinu je samozřejmě D1 přínosná především proto, že se v jejím okolí vytvořilo několik průmyslových zón, které dávají mnoha obyvatelům širokého okolí práci. Ostatním městům stačí kvalitní přivaděče, po kterých se dostanou jak k dálnici, tak do Jihlavy a hlavně k těm zdrojům pracovních míst. A další zóny se objevují u přivaděčů, jsou-li kvalitní. Některá bývalá okresní města jsou na D1 napojena velmi dobře (Pelhřimov - I/34, Havlíčkův Brod I/38 a I/34), některá hůř (Žďár - II/353, na Brno se asi dá použít I/37, Třebíč II/360), ale kraj si je toho vědom a pracuje na síti svých II (asi nejsystematičtěji ze všech krajů).

Standa píše:.. ale kraj si je toho vědom a pracuje na síti svých II (asi nejsystematičtěji ze všech krajů).

To je dáno tím, že kraj vznikl uměle a bývalá okresní města s Jihlavou moc vazeb neměla. V předchozím uspořádání mělo každé okresním město na Vysočině napojení na krajské po I.

JirkaS: Souhlasím, že Vysočina vznikla uměle (nejvíc mi vadí, že absolutně nerespektuje historickou hranici Čech a Moravy). Paradoxně nejlepší spojení měla vždy Jihlava s Havl.Brodem (I/38 - bývalá silnice na Prahu), do Pelhřimova vedla I/19 (dnešní II/602) zatímco do Žďáru a do Třebíče vedla přímo jen II, přičemž Žďár i Třebíč byly asi na Jihlavu orientovány nejvíc.

Standa píše:Avantime, František2: Pro Vysočinu je samozřejmě D1 přínosná ...

Ano, v tomto smyslu jsem napsal svůj původní příspěvek. Jen bych doplnil, že na Brno se ze Žďáru jezdí rychleji a lépe po I/37, II/354 a II/602 (Ostrov nad Oslavou - výjezd Velké Meziříčí-západ na D1). Ani by mi nevadilo převedení I/37 právě do této trasy, ale to by se asi dost hlasitě ozval Křižanov a asi i Bíteš.

Standa píše:JirkaS: Souhlasím, že Vysočina vznikla uměle (nejvíc mi vadí, že absolutně nerespektuje historickou hranici Čech a Moravy). Paradoxně nejlepší spojení měla vždy Jihlava s Havl.Brodem (I/38 - bývalá silnice na Prahu), do Pelhřimova vedla I/19 (dnešní II/602) zatímco do Žďáru a do Třebíče vedla přímo jen II, přičemž Žďár i Třebíč byly asi na Jihlavu orientovány nejvíc.

Zde bych si dovolil oponovat - právě Žďár a Třebíč (ať už jako města či jako okresy) byly na Jihlavu orientovány nejméně a spolu s Jihlavou spádovaly k Brnu. Nerespektování historické hranice se mi také úplně nelíbí, ale nerespektují ji ani kraje Jihočeský, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský, ba ani Jihomoravský. Ale ano, Vysočina je jejím nejvýraznějším narušením. To, zda bylo vytvoření kraje Vysočina správné, ukáže asi jen čas, v některých ohledech (ano, mám na mysli zejména postupnou obnovu páteřní silniční sítě) svou existenci podle mého názoru dokázal oprávnit už nyní.

Ano, česko-moravskou historickou hranici nerespektovalo už předchozí krajské/okresní uspořádání: třeba město Polná bylo historicky ještě v Čechách (spadalo dříve pod Havlíčkův Brod), ale později bylo zařazeno do okresu Jihlava pod Brno. Nové kraje plně respektují staré okresní hranice, takže historická hranice už asi zůstane jen historická navždy. S těmi vazbami jsem to myslel spíš tak, že hodně lidí ze Žďárska a Třebíčska dojíždělo pracovat do Jihlavy, zatímco třeba z Pelhřimovska už směřovali spíš k Táboru. Jinak si taky myslím, že kraj Vysočina smysl má, a časem už tolik uměle působit nebude. Pokud je mi známo, jediný s novým stavem ne příliš spokojený okres je Pelhřimov, který se už víc počítal k Jižním Čechám, zatímco ty ostatní se vždy nějak k "Vysočině" hlásily (včetně Havl.Brodu).

Respektování historických hranic Čechy-Morava při dnešním členění na kraje by zřejmě přineslo víc škody než užitku. Jediný užitek je v podstatě v tom, že bysme měli lepší pocit, že ctíme historii, ale jinak by vyvstaly jenom některé zbytečné problémy. Vždyť samotné město Jihlava leží zčásti na Moravě (historické jádro) a z části v Čechách. Nedovedu si představit, jak by bylo spravováno, když by leželo na území dvou krajů. Já naopak považuji vytvoření kraje Vysočina za dobrý nápad.

Dr.Fe1 píše:Respektování historických hranic Čechy-Morava při dnešním členění na kraje by zřejmě přineslo víc škody než užitku. Jediný užitek je v podstatě v tom, že bysme měli lepší pocit, že ctíme historii, ale jinak by vyvstaly jenom některé zbytečné problémy. Vždyť samotné město Jihlava leží zčásti na Moravě (historické jádro) a z části v Čechách. Nedovedu si představit, jak by bylo spravováno, když by leželo na území dvou krajů. Já naopak považuji vytvoření kraje Vysočina za dobrý nápad.

... a mělo by se k němu přičlenit Dačicko.

Juno: Původně jsem chtěl ke svému příspěvku dopsat i poznámku, že konkrétní členění krajů tj. jestli má ta která oblast patřit do jednoho kraje nebo do druhého, je na jinou podrobnou diskuzi. Vy jste to mimoděk doplnil. Akorát se obávám, že jakákoliv změna hranic současných krajů by byl dost zdlouhavý a obtížný proces, takže změny asi nejsou moc reálné.

Dr.Fe1 píše:Akorát se obávám, že jakákoliv změna hranic současných krajů by byl dost zdlouhavý a obtížný proces, takže změny asi nejsou moc reálné.

To ano, ale nějaké změny krajských hranic už proběhly, viz zákon č. 387/2004 Sb. Diskuse na úrovni obcí, krajů a státu před jeho přijetím trvaly roky a bylo jich opravdu hodně.

Ohledně existence kraje Vysočina jsem spíš na rozpacích. Líbí se mi investice, které přišly do silniční sítě, protože za starého JMK všechny větší stavby spolklo Brno a okolí. Na druhou stranu je averze obyvatel Třebíče, Žďáru (a okolí) k Jihlavě stále veliká. Já osobně dojíždím z Třebíče do Jihlavy sporadicky, spíše využívám zázemí nepoměrně většího města Brna. Jihlava je totiž spíše okresní město, sídlo kraje má z důvodu polohy než významu a při vzniku nových krajů existovaly určitě i další důvody včetně místního politického lobbyingu.
Když chválím opravy krajských silnic, musím ale zároveň podotknout, že třeba silnice I/23 je pro úředníky ŘSD v Jihlavě na pokraji zájmu, přitom tvoří dopravní páteř jižní části kraje a v tomto případě krajský úřad v Jihlavě selhává.

František2 píše:Když chválím opravy krajských silnic, musím ale zároveň podotknout, že třeba silnice I/23 je pro úředníky ŘSD v Jihlavě na pokraji zájmu, přitom tvoří dopravní páteř jižní části kraje a v tomto případě krajský úřad v Jihlavě selhává.

Aby nebyla na okraji zájmu, když jde o silnici I. třídy, která je ve vlastnictví státu, nikoliv kraje. Kraj může vyvíjet tlak na stát, aby se lépe staral o svůj majetek, ale to je asi tak všechno.

Dne 26. 4. bylo v informačním systému EIA zveřejněno oznámení záměru Rekonstrukce silnice II/360 Trnava - Rudíkov.

Stavba v délce 3,740 km bude pravděpodobně realizována ve dvou etapách. Silnice II/360 bude v délce 2,7 km rozšířena z kategorie S 7,5 na kategorii S 9,5 a v délce 1,050 km projde celkovou rekonstrukcí (úpravy směrového i výškového řešení) na kategorii S 9,5.

Tak Pelhřimov na Vysočinu určitě patří. Mám chalupu západně od něj mezi Pelhřimovem a Pacovem a všichni lidé v obci berou jako fakt, že jsou na Vysočině, rozhodně ne žádné Jižní Čechy. Averzi k Vysočině mělo pouze město Pacov, chtělo se odrhnout ale taky to nějak nedopadlo. Ono do Budějic je to totiž odtamtud nepoměrně dál, než do Jihlavy. Současné jraje beru předvším jako snahu o to, aby to lidé měli do krajských měst co nejblíže, takže na historické hranice se skutečně příliš ohlížet nejde. Bylo by dnes již hodně anachronické, aby lidé, oc bydlí kilometr od Jihlavy měli kvůli zemské hranici jezdit do Brna...

Marooned17 píše:Tak Pelhřimov na Vysočinu určitě patří. Mám chalupu západně od něj mezi Pelhřimovem a Pacovem a všichni lidé v obci berou jako fakt, že jsou na Vysočině, rozhodně ne žádné Jižní Čechy. Averzi k Vysočině mělo pouze město Pacov, chtělo se odrhnout ale taky to nějak nedopadlo. Ono do Budějic je to totiž odtamtud nepoměrně dál, než do Jihlavy. Současné jraje beru předvším jako snahu o to, aby to lidé měli do krajských měst co nejblíže, takže na historické hranice se skutečně příliš ohlížet nejde. Bylo by dnes již hodně anachronické, aby lidé, oc bydlí kilometr od Jihlavy měli kvůli zemské hranici jezdit do Brna...

A kde jsi sebral, že Jihlava je česká. V Čechách se nachází pouze části Antonínův Důl, Heroltice u Jihlavy, Pávov, Staré Hory, Zborná, větší část Bedřichova Dolu a malá část k. ú. Jihlava. Takže bych to spíš formuloval," ač bydlí kilometr od Jihlavy měli kvůli zemské hranici jezdit do Prahy, nebo Budějic.."

Přikládám zemskou hranici v Jihlavě:

Jihlava ovšem historicky byla královským horním městem, kde neplatila nařízení zemského sněmu Českého ani Moravského, ale řídila se vlastním právem.

Jarda Š. píše:Jihlava ovšem historicky byla královským horním městem, kde neplatila nařízení zemského sněmu Českého ani Moravského, ale řídila se vlastním právem.

Pouze ve věcech spadajících pod městskou jurisdikci. Jinak patřila vždy k Moravě, a ustanovení zeměpána i moravského sněmu samozřejmě respektovat musela, ostatně na něm také zasedala, podobně jako Kutná Hora na sněmu českém.

A Smrčná na Moravě leží na Moravě nebo v Čechách?

Lenny píše:A Smrčná na Moravě leží na Moravě nebo v Čechách?

Název je jen Smrčná a leží na české straně zemské hranice, jde to vidět na druhé mapce.

Tak to v tom případě je matoucí název jak Smrčné na Moravě, tak i Šimanova na Moravě.

Lenny píše:Tak to v tom případě je matoucí název jak Smrčné na Moravě, tak i Šimanova na Moravě.

Dal jsem si trochu práci. Takže zeleně Morava, tmavě červeně panství Jihlavy v Čechách v roce 1847 (tedy těsně před zrušením feudálních panství) a vesnice v Čechách které byly aspoň na čas v držení Jihlavy světle červenou. Takže to plyne asi z toho, ale dnes už tyto 2 obce název Moravy mají jen v katastrech. Matoucí mi připadají názvy jako třeba Uherské Hradiště i když s Uhrama nic společného nemaj.

RACH píše: Matoucí mi připadají názvy jako třeba Uherské Hradiště i když s Uhrama nic společného nemaj.

Leželo na tzv. Uherské stezce, proto ten název...

Redispero píše:

RACH píše: Matoucí mi připadají názvy jako třeba Uherské Hradiště i když s Uhrama nic společného nemaj.

Leželo na tzv. Uherské stezce, proto ten název...

Asi pravda, něco podobného jako Český Rudolec který byl vždy moravský na cestě do Čech.