(B) Dělníky v Dobrovského tunelech v Brně nahradí za rok ...
Napsal: 22.4.2011 8:59:59
Dělníky v Dobrovského tunelech v Brně nahradí za rok tisíce aut
Zdroj:iDNES
Vedle odsunu nádraží jsou tunely Dobrovského nejdiskutovanější stavbou v Brně. Zatím tudy sice projíždějí míchačky s betonem a stovkami metrů podzemí procházejí stavbaři v bezpečnostních helmách, už za rok a půl se tunely stanou jednou z hlavních dopravních tepen krajského města.
MF DNES měla poprvé příležitost projít více než kilometr dlouhou chodbou, kudy už příští rok budou proudit tisíce aut. Redaktorka a fotograf se dostali až do šestadvacetimetrové hloubky, balancovali nad mokrým betonem a poodhalili některá tajemství devítimiliardové stavby.
Ředitel výstavby Vladimír Macík prohlídku zahájil u křižovatky Svitavská radiála v Králově Poli. "Tady zrovna budujeme protivztlakovou vanu, která zabrání zaplavení, kdyby se zvedla Ponávka," ukazuje Macík na betonové obrysy, které obklopují ústí tunelů.
Vcházíme do levého z nich a ředitel výstavby nás upozorňuje, ať dáváme pozor na úzké lávce, která vede přes kaluž. V masivních žlutých gumácích to není žádná legrace.
Návštěvník si připadá jako v jeskyni, jen netopýři na stěnách chybí
Na stavbě v současnosti pracuje tři sta dvacet lidí. Řada z nich si jarní slunce přes den vůbec neužije, protože dole v podzemí panuje přítmí a chlad. Už po několika metrech od vchodu si návštěvník připadá jako v jeskyni, pouze netopýři na stěnách chybějí. Na nejnižším místě vedou tunely šestadvacet metrů pod zemí.
"Chodníky po stranách už jsou téměř hotové. Také doděláváme betonování silnice, na kterou už pak přijde jen cementobetonový krunýř," říká Macík a ukazuje rukou asi do výše pasu, jak vysoko silnice povede.
Oba tunely jsou mezi sebou na čtyřech místech propojené asi dva metry širokými chodbami, které budou sloužit k evakuaci. "Na požární bezpečnost jsme kladli velký důraz. Použili jsme například speciální beton, který v žáru neoprýskává. Pokud by se při nehodě vylila nafta, speciální zátky v kanalizaci zabrání jejímu rozšíření," vyjmenovává Macík.
Oheň v tunelu je podle něj velmi nebezpečný, protože žár i kouř se šíří velice rychle, podobně jako v komíně. V takových případech budou sloužit nerezové skříně s hasicím přístrojem a telefonem, kterým řidiči mohou ohlásit nehodu dispečinku.
Stavba se kvůli žalobě protáhne asi o tři čtvrtě roku
Směrem k Hradecké křižovatce se zvětšuje sklon silnice. Řidiči to ani nepoznají, ale po kilometru chůze v gumácích je i mírný kopec v nohou znát. Na denní světlo vyjdeme na žabovřeské straně, kde se vjezd do tunelu zařezává hluboko do okolní zástavby. Máme za sebou asi dvanáct set metrů chůze.
Nalevo od vjezdu stojí domy na Voroněžské ulici, kvůli kterým se stavba loni v prosinci na čtyři měsíce zastavila. Tunely loni v zimě přišly o stavební povolení kvůli žalobě občanského sdružení VMO Brno. To upozorňuje na to, že po uvedení do provozu stavba nebude splňovat hlukové limity v posledních dvou patrech domů na Voroněžské.
"Zdrží nás to asi o tři čtvrtě roku, protože například části připojovacích silnicí se v zimě stavět nemohou," poukázal Macík na to, že řidiči budou muset oproti původnímu plánu tunely objíždět Žabovřeskami a Královým Polem ještě jednu zimu navíc.
Ministerstvo dopravy vypracovalo nový posudek hlukové zátěže, vydalo nové stavební povolení a v březnu se na staveniště vrátili dělníci. Zástupci VMO Brno však nejsou s posudkem spokojeni.
"Ministerstvo neudělalo žádné změny, takže zvažujeme novou žalobu. Měl bych se sejít na jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic, a pokud se do konce dubna nedomluvíme, zřejmě ji znovu podám," naznačil včera předseda občanského sdružení Karel Štěpaník.
Jestli může Městský soud v Praze stavbu opět zastavit, není jisté. Minule trvalo tři roky, než žalobu sdružení projednal. Tunely Dobrovského by se řidičům mohly otevřít už v září příštího roku.
Zdroj:iDNES
Vedle odsunu nádraží jsou tunely Dobrovského nejdiskutovanější stavbou v Brně. Zatím tudy sice projíždějí míchačky s betonem a stovkami metrů podzemí procházejí stavbaři v bezpečnostních helmách, už za rok a půl se tunely stanou jednou z hlavních dopravních tepen krajského města.
MF DNES měla poprvé příležitost projít více než kilometr dlouhou chodbou, kudy už příští rok budou proudit tisíce aut. Redaktorka a fotograf se dostali až do šestadvacetimetrové hloubky, balancovali nad mokrým betonem a poodhalili některá tajemství devítimiliardové stavby.
Ředitel výstavby Vladimír Macík prohlídku zahájil u křižovatky Svitavská radiála v Králově Poli. "Tady zrovna budujeme protivztlakovou vanu, která zabrání zaplavení, kdyby se zvedla Ponávka," ukazuje Macík na betonové obrysy, které obklopují ústí tunelů.
Vcházíme do levého z nich a ředitel výstavby nás upozorňuje, ať dáváme pozor na úzké lávce, která vede přes kaluž. V masivních žlutých gumácích to není žádná legrace.
Návštěvník si připadá jako v jeskyni, jen netopýři na stěnách chybí
Na stavbě v současnosti pracuje tři sta dvacet lidí. Řada z nich si jarní slunce přes den vůbec neužije, protože dole v podzemí panuje přítmí a chlad. Už po několika metrech od vchodu si návštěvník připadá jako v jeskyni, pouze netopýři na stěnách chybějí. Na nejnižším místě vedou tunely šestadvacet metrů pod zemí.
"Chodníky po stranách už jsou téměř hotové. Také doděláváme betonování silnice, na kterou už pak přijde jen cementobetonový krunýř," říká Macík a ukazuje rukou asi do výše pasu, jak vysoko silnice povede.
Oba tunely jsou mezi sebou na čtyřech místech propojené asi dva metry širokými chodbami, které budou sloužit k evakuaci. "Na požární bezpečnost jsme kladli velký důraz. Použili jsme například speciální beton, který v žáru neoprýskává. Pokud by se při nehodě vylila nafta, speciální zátky v kanalizaci zabrání jejímu rozšíření," vyjmenovává Macík.
Oheň v tunelu je podle něj velmi nebezpečný, protože žár i kouř se šíří velice rychle, podobně jako v komíně. V takových případech budou sloužit nerezové skříně s hasicím přístrojem a telefonem, kterým řidiči mohou ohlásit nehodu dispečinku.
Stavba se kvůli žalobě protáhne asi o tři čtvrtě roku
Směrem k Hradecké křižovatce se zvětšuje sklon silnice. Řidiči to ani nepoznají, ale po kilometru chůze v gumácích je i mírný kopec v nohou znát. Na denní světlo vyjdeme na žabovřeské straně, kde se vjezd do tunelu zařezává hluboko do okolní zástavby. Máme za sebou asi dvanáct set metrů chůze.
Nalevo od vjezdu stojí domy na Voroněžské ulici, kvůli kterým se stavba loni v prosinci na čtyři měsíce zastavila. Tunely loni v zimě přišly o stavební povolení kvůli žalobě občanského sdružení VMO Brno. To upozorňuje na to, že po uvedení do provozu stavba nebude splňovat hlukové limity v posledních dvou patrech domů na Voroněžské.
"Zdrží nás to asi o tři čtvrtě roku, protože například části připojovacích silnicí se v zimě stavět nemohou," poukázal Macík na to, že řidiči budou muset oproti původnímu plánu tunely objíždět Žabovřeskami a Královým Polem ještě jednu zimu navíc.
Ministerstvo dopravy vypracovalo nový posudek hlukové zátěže, vydalo nové stavební povolení a v březnu se na staveniště vrátili dělníci. Zástupci VMO Brno však nejsou s posudkem spokojeni.
"Ministerstvo neudělalo žádné změny, takže zvažujeme novou žalobu. Měl bych se sejít na jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic, a pokud se do konce dubna nedomluvíme, zřejmě ji znovu podám," naznačil včera předseda občanského sdružení Karel Štěpaník.
Jestli může Městský soud v Praze stavbu opět zastavit, není jisté. Minule trvalo tři roky, než žalobu sdružení projednal. Tunely Dobrovského by se řidičům mohly otevřít už v září příštího roku.