v souvislostech ... jak se Řecko dostává z krize, co to značí i mimo dálnic a na čem se rozhodně nešetří ...
Projekty začínají v 5 hlavních ulicích Atén
Dne 30.05.2023 byla uzavřena smlouva na projekt s názvem "Údržba - zlepšení - rekonstrukce povrchu vozovky , vodorovného a svislého značení", silničních os ul. Sygrou, ul. Piraeus, Vas. Sophia, Feidipidou a Mesogeia.
Z 11 nabídek byl jako dodavatel projektu vybrán ZITAKAT ATEBE. Dodavatel se projektu ujal s nabídkou 6,2 milionu eur. Původní rozpočet projektu je 10,5 mil. Zadavatelem je kraj Atika a smlouva bude trvat 9 měsíců.
Předmětem projektu je systematická údržba-rekonstrukce částí dopravního povrchu silničních os vybraných ulic.
Tady:
viewtopic.php?p=256859#p256859 jsem v roce 2022 psal o masivních opravách ulic. Tyto plány pokračují dál i touto smlouvou.
V Řecku i nadále vládne historicky největší stavební boom dopravní infrastruktury, který je silnější, než v epoše před LOH 2004.
Asfaltovací práce se realizují napříč Řecko, jen se nedovedu věnovat všemu a vybírám spíš různé zajímavosti, jak lze občas postŕehnout.
Samozřejmě, i v Řecku se modernizuji vozovky + svodidla + LED osvětlení.
Stav hospodářství
Řecký vládní dluh se dostává pod kontrolu. Je sice i nadále obrovský, ale má klesající tendenci. Ještě v 09/2022 byl 176% HDP, kvartál předtím 183% HDP. Pro rok 2024 vláda počítá s výší 163% HDP.
Vláda de facto hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Buď s mírným deficitem (kolem -1,5% HDP v roce 2022) až po +0,5% primární přebytek v roce 2023. Růst hospodářství je projektován kolem 2% pro letošní rok.
Počet lidí bez práce činil v dubnu 11%. Je to sice 2x EU, ale zdaleka již ne 20-30%.
Řecko i nadále patří k nejvíce zbrojícím státům v NATO a EU. Přesněji v roce 2022 dle NATO utratilo Řecko na obranu asi 7,44 mld. € což odppvídalo 3,54% HDP. Samotné USA mají propočet na HDP nižší a sice 3,46% HDP.
Proti roku 2014 je to razantní obnovení řeckých ozbrojených sil. V tom roce byla v Řecku hluboká rozpočtová krize a na armádní výdaje putovalo 2,2% HDP.
Co se rozsahu modernizace týče, tak si Řecko pořizuje širokou škálu komplexních obranných systémů za účelem modernizace svých ozbrojených sil a posílení svého armádního potenciálu v souladu s hrozbou, kterou představuje Turecko. I když je v NATO. Tato situace je všem dobře známá.
Řecko podepsalo smlouvy na nákup 3 námořních fregat Belharra (Belh@rra) a 24 stíhaček Rafale z Francie. V příštích pěti letech také modernizuje 83 stíhaček F-16 na konfiguraci VIPER. Americké ministerstvo zahraničí také schválilo možný zahraniční vojenský prodej Řecku na modernizaci čtyř fregat třídy MEKO za odhadované náklady 2,5 miliardy dolarů.
Řecko také podepsalo s Izraelem dohodu o spolupráci na zřízení letecké školy pro řecké letectvo, která zahrnuje 10 letounů Leonardo M-346 Lavi pro výcvik řeckých pilotů a také nákup simulátorů a dalších prvků logistické podpory.
Nedávno Řecko oznámilo, že koupí desítky amerických obojživelných vozidel z USA.
Atd.
Konzervativní vláda, která vládne od roku 2019 a která i nyní vyhrála volby, ale chtěla by vládnout sama (bude další dohlasování) zvládla jednak obnovit masivní stavební výdaje ze všech nástrojů, zvedla armádní výdaje a snížila deficity.
V nedávném období proběhlo modernizací na 80+ vojenských letounů určených pro hašení lesních požárů. Vzhledem k rozloze se to každým rokem jeví jako nedostatečný počet. Armáda v tomto ohledu svádí válku o finance s ostatníma složkama v zemi.
Dnešní řecká armáda čítá na 150 tisíc členů s dalším 1/4 milionem v zálohách.
Když jsem psal i o masivní sněhové nadílce, která paralyzovala aténské dálnice, tak i tady byla nakonec nasazená řecká armáda, která pomohla vyřešit situaci.
https://hellenicnews.com/greek-army-dep ... tiki-odos/
Existují základní dokumenty, ve kterých se přesně specifikuje úloha řecké armády pro ochranu Řecka jako státu. Jedna z pěti oblastí je i klíčová silniční infrastruktura. Třeba historická Via Egnatia, dnes moderní Egnatia Odos, byla kdysi vystavěná armádou a na její trase byla stovka pevností. Dnes je v jejím dosahu na 15 strategických míst (ne všechno jsou výslovně základny), které se vzájemně doplňují. Na vícero dálnic připadá inženýrská brigáda - tato byla nasazená v Aghánistánu a postavila tam desítky mostů. Řecká armáda pravidelně trénuje přesuny po silniční síti, dálnice nevyjímaje. Včetně určených ploch pro výsadek vojska z vrtulníků. Na vyhrazených prostranstvích existuje možnost rychlé demontáže bariér a umožní se tím přistávání letounů. V Československu běžná praxe.
Až kolem 500 ks základní 4x4 techniky je nasazeno v dosahu 2 tisíc km dálnic. Rychlá mobilita ozbrojených složek státu zajišťuje v Řecku také účinný boj proti krajní levici, anarchistickým stranám atp. Právě u dálnic lze totiž provést základní operace "odchytu" a zajištění bezpečného provozu.
Třeba známou Attiki Odos "chrání" 15 tisíc osob, pokud je to potřeba aktivovat. To značí 1 tisíc hasičů, 2,5 tis. policistů, 1 tisíc technických pracovníků (silničáři, instalatéři atp.), 2 tis. členů civilní ochrany a 6 tisíc vojáků, z toho 1/2 "dočasné síly". Jednají ve vymezených situacích - tedy, když nastanou podmínky pro zásah. Nebo když o tom rozhodne vláda nebo generální tajemník pro civilní ochranu.
Armáda je i nadále vyjmuta ze systémů vážení vozidel. A z dalších, které jináč monitorují bezpečnost provozu. Bere se to jako neoprávněný zásah policie do armády. Armáda tím ale přebírá řízení vyšetřování u nehod aneb má tuto pravomoc.
Hellénská armáda je rovněž účastná u přírodních katastrof. Distribuuje humanitární pomoc.
Tedy z velké části nahrazuje to, co jinde řeší všichni ostatní. Řecký stát se od krize zásadně zmenšil, ale institucionálně zachoval rozložení. K zmenšení došlo i u vojska, ale kompetence armády je nadále obrovská a i když je mír, tak se činí v celé škále situací, ke kterým má i potřebnou techniku, když nepostačuje lidská síla.
Právě díky budované dálniční síti a novým silničním osám se dále zrychlují logistické možnosti řecké armády, čím se zlepšuje dostupnost pro obranu země. V nejlepším případě se to nebude muset nikdy uplatnit, ale na tohle se Řecko nespoléhá.
Vztahy s Tureckem jsou na bodě mrazu od imigrantské krize. Řecká armáda mj. vystavěla nové zdi na hranicích s Tureckem a má výhradní pravomoc kontrolovat vozidla i desítky km ve vnitrozemí. To je další aspekt, který tady Řecko plní i pro samotnou EU. Brusel proto často "neslyší, nevidí" organizace, které kritizují podmínky utečenců v Řecku. Koho by to zajímalo více, tak řecká armáda zajistila asi 3x zvednutí plotů u řeky Evros a rozmístnila s rozestupem na dohled patřičný počet vojáků tak, že imigranti tehdy zůstávají v tzv. pásmu lesa mezi Tureckem a Řeckem, ale na straně Turecka, resp. bez možnosti se do Řecka dostat. Následně Erdogan zabral část hraniční řeky, aby zabránil pokračování výstavby bariéry dál, což málem způsobilo konflikt, protože Turecko vstoupilo na řecké území ... i když je to sporná řeka. Tohle období způsobilo nevůli Ankary, protože jim nevyšel jistý plán jak vydírat Brusel na miliardách eur, resp. na jeho prodloužení.