Nehodovost v roce 2016:
*v zemi zemřelo 15.932 lidí (-3,9% oproti r. 2015)
*vážně se zranilo dalších 300.000 lidí
*až 65% nehod se stalo v zastavaných oblastech
Plánuje se zavést omezovaní MPR v oblastech kde je největší riziko kolizí, dále zlepšení průchodů přes silnice buď to lepším značením s osvětlením nebo budováním nadchodů a lepší dohled nad bezpečností provozu.
Írán se snaží již od roku 2002 zlepšit propustnost měst a snížit dopravní úmrtnost a nehodovost, ale nedaří se mu to. Z hlediska rozvoje dopravní infrastruktury se každé 4-roky navyšují prostředky a buduje se již i síť tzv. freeway, ale tento rozvoj je stále pomalý oproti problémům v provoze a potřebám k dalšímu hospodářskému rozvoji. Své dělají i zavedené sankce do minulosti. Irán populačně zesilnil o miliony za poslední roky, dále jsou zde levné PHM a relativně střední příjmy, takže vůz a jeho pohon jsou nejlevnějším prostředkem pro pohybování se.
Mezinárodní doprava je vedená napříč Íránem, který spojuje v rámci severního koridoru V-Z trasu od Mashdadu od hranic s Turkm. do Tabrizu nedaleko Turecka, přičemž koridor vede přes Teherán. Pak je zde jižní koridor z Teheránu do přístavů u P. Zálivu. Rozvíjí se i trasy spojující Rusko s Asii přes Kaukaz. Paralelně s dálnicemi a silnicemi se rozvíjí i železniční tratě, realizují se tunely atd.
Írán je značně omezen od Iráku a to nejen válkou až do začátku 90.-tých let ale i nestabilní vládou v současnosti v Iráku a stejně tak na východě zesláblý Afghánistán. Do toho všeho pak hrozby tzv. Islámského státu v Sýrii i Iráku, proti kterému Írán aktivně bojuje vysíláním nejlepších vojsk do problematických lokalit v sousedních zemích. Politicky se ale angažuje i v Jemenu, kde pak bojují proti sobě najaté/kolaborující skupiny jak pod záštitou Íránu tak Saudské Arábii, protože Írán a Saudská Arábie nejsou zrovna přátelé.
Historie rozvoje silniční infrastruktury 
*1. plán v letech 1989-1993 znamenal novou výstavbu freeways, hlavních silnic i zemědělských silnic (rok od války s Irákem) a sem směrovalo 45% veřejných investicí do dopravy, dalších 36% směrovalo do železnic. Postavilo se 450 km tratí. Pro výstavbu dálnic vláda oslovila důchodové fondy, které zaplatili 20% nákladů.
*2. plán 1995-1999 je charakterizován jako rehabilitace a lepší údržba silnic s důrazem na jejich zpevňování a pokračování výstavby dálnic. Postavilo se 300 km dálnic typu freeways a zpevnilo se ročně na 4.000 km silnic. Upřednostnila se více železnice, kdy se celkem odevzdalo do provozu dalších 1.200 km tratí, ale tyto projekty se prodražují proti plánům o 7%. V zemi se postaví nová letiště: nárůst je ze 47 na 61 a počet aerolinek stoupne z 5 na 15, je to přímý odkaz pro reální pohyb po zemi.
*3. plán sestaven pro období 2000-2004 znamenal přesun monopolů, pokračující privatizaci a zapojení soukromého sektoru do budování dopravní infrastruktury a dopravních společností se zaměřením na nové technologiem, kterých byl akutní nedostatek
V roce 2002 disponoval Írán celkem 850 km dlouhou dálniční sítí, přičemž celá zpevněná silniční síť činila délku 66.710 km.
Dálnice se spřed revolučního období co do délky znásobují dvakrát. Hlavní silnice ze silniční sítě tvoří 26.760 km. Celkem bylo ze silniční zpevněné sítě charakterizováno 1.436 km jako vysoce problémových z hlediska propustnosti provozu.
Írán zreformoval veškerou agendu (úřady, byrokracii, legislativu, normy) a dokázal zdynamizovat rozvoj silniční sítě. Navíc v roce 2002 bylo ke konci roku ve výstavbě dalších 7.000 km silnic všech kategorií. Írán dosáhl kvalitu silniční sítě z hlediska její hustoty a reální obsluhy regionů až na úroveň Tuniska a Maroka. Znační problém začala být údržba, na kterou chybělo reálně až 20% nákladů, protože na nové silnice se nepočítalo s vynakládaním peněz pro jejich údržbový cyklus.
Írán je silně mětsky založen stát. Až 2/3 obyvatel žije ve městech. Standard v okolních státech je kolem 50%. Polovina populace ve městech je mladší 30 let, ale paradoxně s vyšším % nezaměstnanosti oproti ostatním územním regionům. Nejvíce zalidněná města a území z hlediska předměstí jsou Tehran, Mashhad, Esfahan a Shiraz a tvoří až polovinu celé urbanizované populace.
Teherán je absolutním centrem dění a láká obyvatelstvo z chudých vesnic a jeho populace přímo explodovala. Na km2 zde žije jeden z nejvyšších počtů obyvatel na planetě. Mladí lidé když i nemají vozidlo tak mají motorku. Město začalo již v 60-.tých letech počítat s rozvojem městské dopravy. Ta je ale jen doplňkem silniční a město tak dle toho i vypadá. Nekonečné kolony na jinak širokých dálnicích.
V období 2004-2010 dokázal Írán zvětšit síť freeways o dalších 400 km.
Současnost z hlediska provozu a příprav
Nyní je v zemi již 2.500 km silnic typu freeways/expressways. Vláda za poslední 2 roky investovala do jejich výstavby 800 mil. USD. V současnosti je navíc ve fázi příprav a výstavby dalších 2.000 km.
Vláda plánuje v období 2017-2022 zvětšit dálniční síť na 7.500 km v roce 2022.
Je to aktualizace oproti plánu 2016-2021 na rozsahu 7.000 km.
Zdroj: https://financialtribune.com/articles/e ... n-freeways
Vládní dluh je na úrovni cca. 15-20% HDP.
