Chorvatsko všeobecně

Odpovědět
Sponik
Příspěvky: 350
Registrován: 20.6.2011 10:53:01
Bydliště: Olomouc
Kontaktovat uživatele:

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Sponik »

nollie píše:Nn pro Mulťáka T5 stojí €30 na 7 dní...
jel sem T5kou asi 3 a vždy sem bral známku pro osobák. do té míry nad přední nápravou se vešel :D
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Intenzity 2021, výslovně za síť HAC (asi 1115 km; ještě bez 25 km na A5)

Celoroční: https://www.hac.hr/files/shares/1.%20Od ... P_2021.pdf
Letní: https://www.hac.hr/files/shares/1.%20Od ... P_2021.pdf
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatsko k 12/2021 evidovalo 1313,4 km dálnic. HAC má na tomto zásadní podíl, viz. výše uvedený příspěvek k intenzitám.

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek

Letos se do provozu odevzdalo 25 km na A5. Dnes je tady proto 1340 km dálnic. Dá se tedy konstatovat, že v ČR je dnes větší dálniční síť. Je to stav, po kterém tady mnoho uživatelů psalo, že by bylo na čase. Já jen, že to lze dosáhnout. Že ten růst v Chorvatsku nemůže být navěky, protože se vyčerpává. Proti času se postavilo mnoho dálnic najednou a logicky ačkoliv by bylo co postavit, tak jednou ten čas musel nastat. Chorvatsko ani nemá v plánech takovou dálniční síť jakou plánuje ČR.

Pokud by se započetl i rozsah zkapacitněných rychlostních silnic, tak by se ta situace ještě na rok-dva dostala na stranu Chorvatska. Když by chtěl být někdo přísný kritik.

Je důležité říct, že Chorvatsko má přímý/nepřímý podíl i v těch dalších dvou společnostech; Bina Istra a AZM, ale nejsou většinové. Byla to ale pojistka pro zajištění podnikání a získání části "podpory" pro ty projekty.

Doplním, že kdysi existovala i společnost, která provozovala část A1 směrem na Rijeku a A6 po Rijeku. Tento koncesionář byl zloučen pod HAC. Stát chtěl tehdy "odklonit" část kapitálu a urychlit dobudování dálnice po Rijeku, ale tento 2. čistě státní koncesionář se dostal do ještě větších problémů, než HAC, vzhledem na strukturu dluhů, takže v rámci reformy silničních podniků došlo logicky ke zjednocení státní dálniční firmy.

Na závěr doplním, že to co se dnes staví na A7, A8 a A11 je celkem 23 km a odevzdat se to má v různých termínech během roku 2024, možná něco až 2025 vzhledem k tomu, že tam byl nejeden technický problém, ale tento skluz se dá ve dvou případech dohnat. U tunelové roury Učka to prozatím jde dle plánů, ale u tunelů jeden nikdy neví, i když je to pečlivě připravován projekt.

Výhled do 2023:

V roce 2023 se proto do provozu neodevzdá ani jeden dálniční km, ale odevzdají se další úseky v rámci rychlostních silnic, silnic a obchvatů, o tom není pochyb. Je nutno dodat, že rozpočet podniku Hrvatske Ceste je již mnohem větší, než rozpočet pro výstavbu dálnic a to již řadu let.

V roce 2023 by se měl vysoutěžit a rozestavět 5 km úsek na A5. Pokračovat bude výstavba vícero MÚK, jejich upgrade a rekonstrukce úseků. Stejně tak by měl probíhat tendr na nové mýto. Jináč se pokročí v přípravách: pro rozšíření A1, pro pokračování výstavby hlavně A1 a A7. U A2 je to otázka na tamního koncesionáře.

V nejbližší době se podívám na schválený rozpočet HAC a Hrvatske Ceste na rok 2023 a s výhledem na roky 2024-2025.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
nollie
Příspěvky: 142
Registrován: 7.1.2010 21:41:08
Bydliště: ÚL
Kontaktovat uživatele:

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od nollie »

Sponik píše:
nollie píše:Nn pro Mulťáka T5 stojí €30 na 7 dní...
jel sem T5kou asi 3 a vždy sem bral známku pro osobák. do té míry nad přední nápravou se vešel :D
Dost risk. Zde se to dá dohledat: https://evinjeta.dars.si/selfcare/en/check-toll-class. Když jsem jel jiným autem, tak mě skoro vždy kontrolovali. Teď co je elektronická, tak už se to očúrat nedá
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Schválený rozpočet HAC na rok 2023 a s výhledem na roky 2024-2025

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/slu ... _2203.html
https://vlada.gov.hr/UserDocsImages/201 ... .%20g).pdf

v textu je mix HRK a EUR, kdo by to studoval, tak HRK jsou zdůrazněné v rámci tabulek (kurz 7,53)

v lidské řeči:

Finanční plán na rok 2023 na:

– celkové výnosy ve výši 459 898 035 eur
– celkové výdaje ve výši 310 103 505 eur
– přebytek ve výši 149 794 530 eur

– příjmy z finančních aktiv a půjček ve výši 37 560 555 eur
– výdaje na finanční majetek a splátky úvěrů ve výši 224 616 671 eur

Výstavba dálnic 2023: 83 mil. €
Mimořádná investiční údržba: 27 mil. €
Běžná údržba: 25 mil. €

Zopakuji, že HAC z pohledu nových úseků nyní staví A7 obchvat Novi Vinodolski a A11 Lekenik - Sisak. Dle plánu se koncem roku rozestaví poslední, 5 km, úsek na A5 u hranic s Maďarskem.

Pro rok 2023 investiční výdaje na novou výstavbu plně postačují. HAC je nyní již pár let v tzv. ozdravním režimě, který počítá s tím, že se udržuje dluh v mantinelech a na nové projekty se hledá vždy nějaké spolufinancování namísto "dosavadního" modelu masivních půjček. Zdroje z privatizace již nejsou možné.

Mimořádná investiční údržba je "stavební aktivita". Tedy upgrady v rámci třeba MÚK nebo větší obnova povrchů vozovek atd.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Na str. 20 (tady: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 29#p263229 ) jsem psal o plánovaných rozpočtech HAC (dálnice) a HC (státní silnice a rychlostní silnice) na rok 2023 s výhledem na další roky. Parlament (Sabor) hlasoval o rozpočtu, provedl několik miliónových změn (v eurech), ale rozpočty HAC a HC jsou schválené s původníma výdajama. Zdůrazňuji, že HAC a HC jsou samostatné podniky, které nespadají přímo pod rozpočet, ale jsou součástí veřejného rozpočtu. Jejich financování musí schválit vláda, stejně tak vláda schvaluje státní záruky za jejich dluhy. Ale HAC a ani HC nejsou jediné takové podniky a z hlediska jejich výdajů netvoří vůbec zásadní hlavní podíly. Již ne.

HAC bude hospodařit s výdajama ve výši 310 mil. €. (výše uvedený příspěvek) Z toho jde asi 83 mil. € na novou výstavbu, skoro tolik na mzdy zaměstnanců, 27 mil. € na nové upgrady, 25 mil. € na běžnou údržbu. Plánuje se ale třeba zakoupit nové hasičské vozidlo pro hašení v tunelech. Jako zajímavost.

HC bude hospodařit s výdajama ve výši 383,5 mil €. Z toho na investiční rozpočet a rozpočet údržby směruje částka 276 mil. €. Více a podrobněji zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 75#p265875 .

Celkem tedy stát vynaloží na financování čistě státních dálnic a státních silnic 693,5 mil. €.

Dá se říct, že letos končí jedna fáze ex projektů, část se překlopí do dalších let a postoupí se v tendrech a další přípravě na avizovaných projektech, takže hlavně stavební činnost se mírně zvedne v roce 2024 a razantně v roce 2025 alespoň co se týče státních silnic.

Dálniční rozvoj je takový, že se letos neodevzdá v kompetenci HAC do provozu nic, v roce 2024 něco, v roce 2025 zase, ale čeká se na nové tendry a novou výstavbu. Řeší se ale přesný systém spolufinancování projektů. Je nutno si uvědomit dluhovou zátěž a Chorvatsko ví, že budovat nové dálnice výhradně na dluh není udržitelná cesta. Nedávno se upravil rámec TEN-T, jsou zde nové fondy a Chorvatsko si bude definovat cíle. Příprava pokračuje na A1 i A7 a to jsou dálnice, kde je co postavit za "stovky mil. €", resp. jednotlivě po miliardě.

V nadcházejícím období 2023+ nechce chorvatská vláda rozhazovat v segmentu silniční výstavby nad svoje poměry vzhledem k celkovým cílům a sice udržet nízký deficit a vydotovat vyšší náklady na energie a bojovat s inflací jako takovou. Vláda tímto rozhodnutím nepodkopává sektor stavebnictví jako u minulých kriz, protože nyní dominují železniční projekty a stále prudce rostoucí segment kanalizací, vodovodů a ČOV.

Chorvatsko si stanovilo velmi přísný odhad pro růst HDP v roce 2023 a sice ve výši 0,7% HDP.
Centrální banka před svátkama vydala revizi a ta je na 1,5%.
Od přísného růstu si vláda dala za cíl udržet deficit rozpočtu v úrovni 1,6 mld. € nebo -2,3% HDP. (Slovensko plánuje deficit 6,5% HDP)

Největší podniky, které hospodaří mimo rozpočtu centrální vlády v přímém významu jsou: Hrvatske vode, HŽ Infrastruktura, HŽ Putnički promet (HŽ PP), Hrvatske ceste, Hrvatske autoceste (HAC), Fond za zaštitu okoliša i energetsku učinkovitost (FZUEU), Hrvatska agencija za osiguranje depozita i Centar za restrukturiranje i prodaju (CERP). Tedy vodárny, železniční infrastruktura a osobní doprava, dálnice, silnice ... celkem tyto všechny a další státní podniky hospodaří s částkou ve výši 7,3 mld. €. Kdyby to někoho zajímalo, nejde tedy o žádné drobné peníze. Ovšem největší částka jde na zdravotní pojištění ve výši 4,7 mld. €, takže to pak hnedka jináč vypadá. Ale těchto 7,3 mld. € je 27% celonárodního rozpočtu.

Nejvyšší nárůst peněz má osobní železniční doprava a to o +60% proti roku 2022. S příchodem nových vlaků.
HAC prostaví o 1/3 více proti roku 2022. Letos finišovala A5, ale začíná se stavět A7 a A11 a další investice mimo nových km. Upgrady.
Vodárny utratí o 25% navíc proti 2022.

To srovnání proti roku 2022 vypadá pak takto:

Obrázek

Hrvatske Ceste mají letos menší financování, protože se ukončuje projekt spojení Jižní Dalmácie (most Pelješac s přístupovýma silnicema).
Hrvatske Autoceste mají zvýšené financování, o čem jsem psal, proč tomu tak je.
Ale ve výsledku se prostaví i po zohlednění inflace mnohem nižší částka.
Co je ale zohledněno v inflaci, tak to je údržba a rekonstrukce. :ok:

Když se budeme dívat na ekonomický aspekt snížení výdajů na silniční výstavbu z hlediska nových staveb, tak řada těch firem uskutečňuje opravdu i jiné stavby a tam je ten nárůst mnohem vyšší, než výpadek ze silnic s inflací dohromady. Takže to nebude mít de facto negatívní dopad na sektor stavebnictví.

V roce 2023 se mj. prudce zvedá kapitola investicí do studií a projektů v rámci Hrvatske Ceste. I proto lze očekávat, že ten strmý růst výdajů bude od roku 2025 reálný. Díky čerpání EU fondů. Stejně jak v posledních letech.

Inflace má být dle vlády ve výši do 6%, tedy o 4% méně proti roku 2022.
Dle centrální banky bude inflace mírně vyšší proti očekávání vlády. To je ten paradox, ve kterém národní banka očekává vyšší růst, ale i vyšší inflaci.

Celonárodní rozpočet je sestaven jako poměrně přísný rozpočet. Na valorizaci mezd, dávek a důchodů půjde 1 mld. €. Proti roku 2022, kdy se přijala celá série opatření i s částečnou platností a několik regulací do potravin tak lze očekávat snížení hodnoty důchodů a mezd. Rozpočet měst a obcí bude napjatý, ale tato kapitola je napjatá prakticky od vzniku státu. Vždy se musí koordinovat velký projekt a pak se řeší najednou: vodárny, kanalizace, silnice. Běžné výdaje jsou problematické v létě jakmile je více turistů (problém odpadů atp.)

Chorvatsko chce pro rok 2023 dosáhnout garanci základních sociálních jistot, podpořit rodiny a tím podpořit demografii s cílem zastavit snižování populace a udržet hospodářský růst. Nový dluh je snižený na minimum a má umožnit čerpání peněz ze všech programů a chod země. Přístí rok bude proto celkově náročný i vzhledem na sérií nejistot. Teoreticky je nové zadlužování pod mantinelem a existuje tak možnost upravovat rozpočet ve výdajích ve směru výše, ale vláda by se tomu ráda vyhla. I proto v Saboru nebylo podpořeno mnoho stovek návrhů (ze 428 jich prošlo 10 v částkách opravdu pár set tisíc až pár milionů €). Celkem se rozdělilo 9,5 mil. € v jiné, než původní představě.

Znamená to, že sektor státních dálnic a státních silnic dostane z rozpočtu kolem 1% HDP, tak jak bylo plánováno. (Slovensko, které má silniční síť v horším stavu a poměr provozovaných dálnic a dálnic v plánech taky nepotěší vynakládá delší dobu 0,8% HDP a v jiných JC na 1 km; ty možná odpovídají výkonu ekonomiky)
(Bina Istra realizuje další investice na A8)
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

HAC inkasoval v roce 2022 rekordní výnosy z mýtného

Podle prvních předběžných údajů za rok 2022 byl od začátku roku do 26. prosince na dálnicích v jurisdikci chorvatských dálnic (HAC) zaznamenán provoz 62 905 894 vozidel a celkem se vybralo 3,01 miliardy HRK na mýtném.

Podle HAC je to poprvé v historii, kdy výše vybraného mýta do konce roku přesáhla tři miliardy HRK. Takže i když nejsou ještě výsledky za celý rok, tak je lze označit za rekordní. :idea:

Ve srovnání se stejným obdobím rekordního roku 2019 vzrostl provoz o 7% a mýtné o 4%. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 je provoz a vybrané mýtné o 14%.

Rok 2022 byl ve znamení několika důležitých infrastrukturních projektů: kromě toho ostatní se intenzivně pracuje na dostavbě dálnice do Sisaku a s cílem přiblížit dálnici co největšímu počtu sídel a místní obyvatel, probíhají práce na výstavbě nových uzlů.

Začala také intenzivní modernizace odpočívadel podél nejstarší dálnice A3, takže několik odpočívadel bylo kompletně zrekonstruováno a jsou plně funkční. Projektem, kterým bude žít rok 2023, je zahájení aktivit souvisejících s výběrovým řízením na nový systém výběru mýta.

Jedním z nejdůležitějších cílů letošního roku bylo dokončení dálnice A5 do Beli Manastir a úsek byl uveden do provozu na začátku prosince s rozhodnutím, že mýtné na úseku z Osijeku do Beli Manastir nebude zpoplatněno do konce tohoto roku. HAC připomíná, že mýtné na tomto úseku se začne vybírat od prvního dne příštího roku. Do konce června 2023 bude pokračovat opatření o neplacení mýtného na dálnici A11 Záhřeb - Sisak.

Vše připraveno k výběru mýtného v eurech. Od 1. ledna 2023 začne výběr mýtného v eurech a všechny mýtné stanice jsou připraveny používat novou měnu. Při přepočtu cen mýtného HAC zaokrouhlovalo částky na jedno desetinné místo, na menší částku.

Například mýtné ze Záhřebu do Šibeniku je 152 HRK, přepočet podle konverzního kurzu v eurech je 20,17, nicméně v HAC určili mýtné na jedno desetinné místo, bez dalšího zaokrouhlování, tedy v menší částce, v tomto případě na 20,10 eur. Jako příklad uvádějí cenu zařízení ENC, která bude od 1. ledna 15 eur místo dosavadních 122 kun (16,19 eur v přepočtu).

HAC informuje uživatele, že do 14. ledna do půlnoci lze mýtné platit v kunách i eurech a od 15. ledna pouze v eurech.

https://www.index.hr/vijesti/clanak/hac ... 24830.aspx
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ze železnic, které budou v následující dekádě dominovat nad dálnicemi (nikoliv nad celým silničním sektorem)

Vláda přijala Rozhodnutí o přijetí Národního plánu rozvoje železniční dopravní cesty na období do roku 2030 a
Rozhodnutí o přijetí Národního plánu řízení železniční infrastruktury a obslužných zařízení a rozvoje železniční dopravní cesty a služby železniční dopravy na období do roku 2030.


Oba Národní plány jsou totiž součástí základních prvků reformy železničního systému a jedním z cílů definovaných Národním plánem obnovy a odolnosti (NRPO), který má být přijat v prosinci tohoto roku a který navazuje na činnost vlády Chorvatské republiky zaměřené na modernizaci a údržbu železniční infrastruktury a činnosti směřující ke zlepšení účinnosti železničního systému stanovením rozvojových potřeb a investičních priorit v oblasti správy železniční infrastruktury a servisních zařízení, jakož i investiční priority do zlepšování služeb železniční dopravy.

Rovněž u Národních plánů, u kterých mimo jiné probíhala veřejná konzultace se zainteresovanou veřejností od 17. listopadu do 2. prosince 2022, byl stanoven implementační rámec, který tvoří institucionální rámec pro implementaci, monitorování a hodnocení implementačních a akčních plánů.

Akční plány obsahují podrobné rozpracování opatření realizovaných k dosažení konkrétních cílů. Pro každé opatření v obou dokumentech jsou stanoveni nositelé a termín realizace, indikátory výsledků pro sledování pokroku v implementaci a indikativní finanční rámec realizace, ve kterém jsou odhadnuty potřebné finanční zdroje.

Plánované finanční prostředky na realizaci speciálních cílů stanovených v Národních plánech se odhadují v celkové výši cca 5 miliard eur, z toho hodnota plánovaných prostředků na realizaci Národního plánu rozvoje železniční dopravní cesty se odhaduje na částku více než 4 miliardy eur, přičemž hodnota plánovaných prostředků na realizaci Národního plánu správy železniční infrastruktury a obslužných zařízení a rozvoje služeb železniční dopravy se odhaduje na cca 823,6 mil. EUR.

Jinak Národní plány určují projekty a činnosti a zdroje financování nezbytné pro realizaci cílů, stanovených v nedávno přijaté Strategii rozvoje železničního systému Chorvatské republiky do roku 2032, tedy činnosti, projekty a opatření, které určí nadcházející desetiletí věnované investicím a rozvoji železničního systému, mezi nimiž je třeba poznamenat:

*rekonstrukce stávající a výstavba 2. koleje v úseku Križevci - Koprivnica - státní hranice;
*zlepšení a renovace - výstavba 2. koleje a výstavba nové dvoukolejné železnice na úsecích železnice v úseku Dugo Selo - Novska;
*projekt výstavby 2. koleje, modernizace a obnovy na železničním úseku Škrljevo - Rijeka - Jurdani železniční trati M203 Rijeka - Šapjane - DG;
*rekonstrukce stanice Šapjane a zastávky Permani a rekonstrukce techniky SS na úseku Jurdani - Šapjane;
*zlepšení vozového parku nákupem osobních a nákladních vlaků;
*aktivace a efektivnější využití majetku veřejných železničních společností;
*elektronizace systému podpory obchodních procesů železničních společností.

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/23723
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

blok info

:arrow: Cestovní ruch 2022 (chorvatské údaje; padlo několik především ekonomických rekordů)

V roce 2022 navštívilo Chorvatsko 18,9 mil. turistů, resp. příjezdů. (+37% proti r. 2021, resp. 91% proti r. 2019)
Počet přenocování: 104,8 mil. nocí. (+25% proti r. 2021, resp. 96% proti r. 2019)
Z toho cizinci: 92,3 mil. nocí a domácí turisti 12,5 mil.

Z hlediska regionů/žup: Istrie (29,5 mil. přenocování), Split s okolím (19,5 mil.), Rijeka s okolím (18,3 mil.), Zadar (14,9 mil.), Dubrovnik (8 mil.), Šibenik (6,8 mil.).

Z hlediska měst a konkrétních center: Rovinj (4,2 mil. přenocování), Dubrovnik (3,8 mil.), Poreč (3,4 mil.), Split (3,1 mil.), Medulin (3 mil.)

Z hlediska národností/přenocování: Německo 24,9 mil., Slovinsko 10,1 mil., Rakousko 8,2 mil., Polsko 6,7 mil., ČR 6 mil., Itálie 4,2 mil., UK 3,7 mil., Slovensko 3,3 mil., Nizozemsko 3,3 mil.

Z hlediska ubytování: domácí ubytování 39,4 mil. přenocování, hotely 22,9 mil., kempy 20,8 mil.

Za prvních 9 měsíců, tedy i s hlavní letní sezonou turisti utrácejí v Chorvatsku celkem 11,6 mld. €. (původní odhad byl 11,3) V tomto je rok 2022 rekordní. A to o více než 1 miliardu eur. Za celý rok budou tržby neoficiálně ve výši kolem 13 mld. €.

Příjmy od zahraničních turistů jsou o 23% vyšší než ve stejném období roku 2019.

Letošní rok byl také rekordní z hlediska některých našich největších trhů, jako je Německo, Rakousko, Polsko, Česká republika, Slovensko a Nizozemsko, ze kterých jsme dosáhli o téměř 800 000 příchozích více než v roce 2019. To je také skvělé oznámení pro rok 2023, zejména v souvislosti se vstupem Chorvatska do schengenského prostoru a eurozóny. Naše zaměření v roce 2023 zůstává na kvalitu, udržitelnost a inovace, aby úspěchy cestovního ruchu byly dlouhodobé a navíc přispěly k celkovému hospodářskému a sociálnímu rozvoji Chorvatska.

Zdroj: min. cestovního ruchu

:arrow: V mnoha státech EU stoupají ceny za poštovní a telekomunikační služby. Chorvatský ministr dopravy řekl, že Chorvatsko na to nemá v podstatě žádný důvod vzhledem na přijatá opatření. Pošta a základní telekom služby zdražovat nebude. Teoreticky se ale zdražovat může, stát totiž schválil 10% zvednutí cen na základě cen energií. Nakonec se k tomu ale nepřistoupí.

:arrow: Vláda Chorvatské republiky: Závěry o přijetí Zprávy o jednání o uzavření Dohody a Dodatku k Dohodě mezi vládou Chorvatské republiky a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny o zachování a rekonstrukce silničních mostů na státní hranici

Vláda přijala Návrh na závěr o přijetí Zprávy o jednáních o uzavření Dohody mezi vládou Chorvatské republiky a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny o obnově mostu Gunja (RH) - Brčko (BiH) na DC 214 (RH) / M14.1 ( BiH). Celková hodnota rekonstrukce mostu se odhaduje na 3,98 mil. EUR, z toho Chorvatská republika by měla poskytnout 1/2 finančních prostředků ve výši 1,99 mil. EUR (bez DPH). Prostředky budou poskytnuty ve finančním plánu společnosti Hrvatske cesta doo na roky 2023, 2024 a 2025. POLOHA

Na zasedání byl přijat Návrh na závěr o přijetí Zprávy o provedených jednáních k uzavření Dodatku k Dohodě mezi vládou Chorvatské republiky a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny. Smlouva zajistí údržbu nově vybudovaných mostů na řece Sávě u Gradišky a Svilaje, na kterou poskytly finanční prostředky z vlastních rozpočtů společnosti Hrvatske ceste doo a Hrvatske autoceste doo. Dodejme, že realizace Dodatku ke Smlouvě nevyžaduje dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu Chorvatské republiky.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Prozatím jen záměr: Ministerstvo dopravy je nakloněno v letošním létě znovuobnovit extra letní přirážku mýta ve výši 10%. Výměnou za to chce ale zrušit některá výběrčí místa na dálniční síti. To má zajistit, že řidiči nebudou zbytečně stát vícekrát v kolonách.

Konkrétně chce HAC zrušit výběry mýta ve: Bregana a Rupa. Mýtní stanice na Breganě je přibližně 400 metrů od stejnojmenného hraničního přechodu a mýtnice Rupa na dálnici A7 je 3500 metrů od hranice. Po vjezdu do Schengenského prostoru již nebudou na hraničních přechodech zastavovat vozidla přijíždějící ze Slovinska k těm mýtnicím a očekává se, že zejména v létě se na těchto mýtnicích budou tvořit dlouhé kolony.
  • Po zrušení těchto dvou mýtných stanic by si řidiči, kteří by vjížděli do Chorvatska přes Breganu, vyzvedli mýtnou kartu na mýtnicích v Lučki nebo Ivanja Reka podle toho, kterým směrem jedou. Ti, kteří vjedou do Chorvatska přes hraniční přechod Rupa, využijí mýtné z Grobniku , pokud pojedou po dálnici A6, a pokud sjedou po obchvatu Rijeka směrem na Crikvenicu nebo Novi Vinodolski, nebudou je muset platit.

    Podle neoficiálních informací se na těchto dvou stanicích chorvatských dálnic ročně vybere asi 7,5 milionu eur na mýtném a náklady na provoz těchto stanic jsou asi 1,3 milionu eur ročně. S cílem kompenzovat ztrátu v podnikání, ale také získat prostředky na další investice do výstavby a údržby dálnic je ministerstvo dopravy nakloněno opětovnému zavedení sezónního vyššího mýta na dálnicích ve správě HAC.
https://www.tportal.hr/vijesti/clanak/d ... a-20230104
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Sponik
Příspěvky: 350
Registrován: 20.6.2011 10:53:01
Bydliště: Olomouc
Kontaktovat uživatele:

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Sponik »

Jestli zruší i mýtnici Rupu bude to super cestování jezdím tuhle trasu vícekrát do roka. už zrušili kolonu na mostě na Krk. teď hraniční přechod a poslední brzda už byla jen Rupa
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatsko si udrželo své místo mezi zeměmi EU s největším poklesem podílu dluhu na HDP

Na úrovni EU činil veřejný dluh ke konci loňského září 85,1 procenta HDP, vypočítal Eurostat.
Nejblíže Chorvatsku jsou z hlediska podílu veřejného dluhu na HDP ke konci loňského září Finsko a Slovinsko, kde činil 70,8, respektive 72,3 procenta.
V € zóně je o asi 10% větší zadlužení.

Dluh se zvýšil v absolutním vyjádření, ale ekonomika rostla ještě výrazněji, vysvětlili statistici snížený podíl dluhu na HDP.

V Chorvatsku činil konsolidovaný dluh vládního sektoru na konci loňského září 45,689 miliardy eur, což odpovídá 70,4 procenta HDP, uvedl Eurostat s tím, že částka byla vypočtena na základě oficiálně stanoveného směnného kurzu kuna za eura před vstupem do eurozóny.

Na konci června loňského roku činil 45,636 miliardy eur, tedy 73,2 procenta HDP. Na konci září 2021 činila 45,856 miliardy eur, tedy 81,5 procenta HDP.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Jedna z nejrušnějších silnic v zemi dostává novou podobu za celých 337 milionů eur!

https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... a-15300508

Zveřejněno: 30. ledna 2023 09:41

Rozsah prací naznačuje, že se bude jednat o mimořádně náročnou stavební a dopravně organizační práci

Chorvatské dálnice (HAC) zahájí v příštích letech nový investiční cyklus, jehož realizací se dále zvýší počet kilometrů dálnic a obchvatů.

Podle dostupných informací se připravují čtyři velké projekty:
  • 1. výstavba třetího pruhu obchvatu Záhřebu
    2. výstavba třetího pruhu dálnice Záhřeb - Karlovac s pokračováním na Bosiljevo
    3. výstavba dálnice A7 Križišće - Žuta Lokva
    4. výstavba dálnice A1 směrem na Dubrovník
Podle neoficiálních oznámení by ze zmíněných projektů měl být nejdříve v roce 2024 realizován třetí pruh obchvatu Záhřebu.

Záhřebský okruh byl uveden do provozu v roce 1981 a svými rozměry již neodpovídá dnešním dopravním potřebám. Jeho kapacita je již dávno překročena a dnes je nejvytíženější částí chorvatské dálniční sítě.

Čtyři uzly

Na silničním okruhu jsou také čtyři meziregionální křižovatky, kde se prolíná několik dálničních tras a napojují je na městské a příměstské komunikace. Dálnice ze směru Lipovac, Goričani, Sisak, Macelj, Bregana se napojují na silniční okruh. V turistické sezóně je tato silnice jednou z nejvíce přetížených. Rozšíření okruhu o další jízdní pruh se plánovalo roky, ale nikdy se nerealizovalo. Nejvážnějším plánem bylo začít v roce 2020, ale začala pandemie a od toho se upustilo. Jako provizorní řešení bylo zamýšleno rozšíření silnice přetočením zastavovacího pruhu do třetího pruhu, od toho se ale kvůli korona krizi a poklesu provozu upustilo. Po pravomocném rozhodnutí o výstavbě třetího jízdního pruhu se od provizorního řešení upustilo.

Obchvat se táhne z Lučka do Ivanja Reka a je dlouhý 26 kilometrů. Podle plánů by celková délka třetího pruhu byla 25 kilometrů a součástí stavby by byly křižovatky Jankomir, Lučko, Buzin, Jakuševac, Kosnica a Ivanja Reka. V každém směru by byl vybudován třetí jízdní pruh a obchvat by měl i zastavovací pruh, což znamená rozšíření vozovky o dalších 6,5 metru na každou stranu. Celkem tedy 13 metrů. Podle dostupných informací je koridor pro rozšíření okruhu volný a není potřeba na této části vykupovat pozemky. :ok:

Nejprve by se postavilo prodloužení úseku Jankomir - Lučko o délce 5,92 kilometru a předpokládané hodnotě 36,7 milionu eur. Odhaduje se, že stavba na tomto úseku potrvá rok. Zbývající čtyři úseky by byly rekonstruovány ve čtyřletém programovém období po roce 2025, tedy nejdříve do roku 2029 nebo 2030. Jedná se o úseky Lučko - Buzin o délce 6,99 kilometru, odhadovaná hodnota 98,2 mil. eur, Buzin - Jakuševac o délce 1,25 kilometru, odhadovaná hodnota 8,2 mil. eur, Jakuševec - Kosnica o délce 8,06 kilometru, odhadovaná hodnota 59,9 milionů eur a Kosnica - Ivanja Reka, dlouhá 3,51 kilometrů, odhadovaná hodnota 134,2 milionů eur. Celková odhadovaná hodnota projektu je 337 milionů eur, tedy až 13,5 milionů eur na kilometr.

Vysoká cena

Důvodem tak extrémně vysokých nákladů na rekonstrukci okruhu je skutečnost, že přestavba je určena pro kompletní výměnu konstrukce vozovky a odvodnění na všech 25 kilometrech stavby, instalaci nového dopravního zařízení a signalizační a protihlukové systémy a odstranění a rekonstrukci největší části objektů přes silnici a v její družině. To znamená, že většina objektů bude muset být kvůli jejich šířce a stáří zbourána a znovu postavena. Hovoříme o několika mostech, nadjezdech, křižovatkách, křižovatkách, které budou muset být zbourány a menší část objektů bude rozšířena.

Dva mosty

Dva největší objekty na okruhu jsou dva mosty přes řeku Sávu – každý o délce 1100 metrů. Jsou na úseku Kosnica - Ivanja Reka. Jedná se o mosty postavené v roce 1981, které byly od roku 2001 několikrát renovovány a nyní se odhaduje, že budou muset být kvůli opotřebení zbourány a na jejich místě budou postaveny nové. Právě proto se hodnota rozšíření posledního úseku silničního okruhu dlouhého pouhých 3,51 kilometru odhaduje na 134 milionů eur, tedy až 38,2 milionů eur na kilometr. Podle neoficiálních informací by se měl kvůli zchátralosti zbourat i nadjezd u buzinské křižovatky. Rozsah prací, které budou při této rekonstrukci provedeny, jasně nasvědčuje tomu, že se bude jednat o stavbu mimořádně náročnou, ale i dopravně-organizační.

Jak jsme se neoficiálně dozvěděli, HAC jako investor zatím zadal vytvoření koncepčního projektu, posouzení vlivu zásahu na životní prostředí a získání povolení k umístění pro úsek Jankomir - Lučko. Probíhá tvorba koncepčního řešení ve více variantách.
  • Nejrušnější v zemi
    Záhřebský okruh je jednou ze silnic s nejhustším průměrným denním provozem v zemi. Nejvíce vozidel projíždí úsekem Jankomir - Lučko, který podle údajů z roku 2019 průměrně 66 366 vozidel denně s ročním tempem růstu 4,56 procenta.

    V průměru projelo jinými úseky kolem 54 000 vozidel denně s ročním tempem růstu 5,4 procenta. Během pandemie 2020 klesl denní provoz v průměru na 52 123 vozidel za den po celý rok. Všechny tyto údaje odůvodňují velkou investici do výstavby třetího pruhu.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Hrvatske Autoceste (HAC) tendruje: Za svěření práva užívání silničních pozemků pro instalaci infrastruktury pro alternativní paliva - bloky elektronabíjecích stanic vysokého výkonu a výkon doprovodné činnosti zásobování PHM v místech dálničních odpočívadel.

https://www.hac.hr/files/shares/1.%20Od ... .02.23.pdf

Vyjma dálnic A10 a A11.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Světová banka provedla několik modelů vývoje Chorvatska ve vztahu k průměru životní úrovně EU do roku 2050.

Základem pro zvyšování úrovně byla ambiciózní stávka na začlenění se do euro-atlantické skupiny států světa. Chorvatsko postupně vstoupilo do NATO, EU, přijalo EURO, vstupilo do Schengenu. Co bude dál ?

Již nyní je v segmentu cestovní ruch a realitní makléřství, co se týče všech hodnocených kritérií nad průměrem EU. To stejné se týká nadřazené silniční infrastruktury.

Chorvatsko po své povojnové obnově zajistilo několik kol reforem. Další stojí před ním.

Na počátku 21. století byla země v úrovni 50% průměru EU.
Dnešní stav je 70% průměru EU.

Pokud Chorvatsko bude postupovat v reformách a dalším úsilí tak jako doposud, tak v roce 2050 dosáhne 83% průměru.
Pokud se Chorvatsko odváží zahájit, nebo pokročit v začatých reformách sociální, důchodové, železniční a zdravotnické reformy včetně daňových změn, pak v roce 2050 bude v pásmu 97-120% v závislosti od vývoje několika ostatních členů EU.

Faktem je, že Česká republika a Slovinsko i přes své četné výhody oproti Chorvatsku stále nejsou na 97% průměru EU, 20 let po vstupu do EU a o pár let méně v Schengenu. Jejich ekonomiky, mnohem více integrované do evropských a globálních dodavatelských řetězců, jsou stále pod průměrem EU. To znamená, že vzhledem na tuto dobu a uváděné výhody se jim to nepovedlo a nelze očekávat, že by se to Chorvatsku mohlo povést za stejnou dobu, i proto se udává až rok 2050.

Pro větší růst je nepocchybně důležitější zajistit přísun lépe placené pracovní síly. Tento aspekt ale začíná daleko za tímto výsledkem a sice ve školství. Nyní je průměrná hrubá mzda pracovníka veřejných služeb 990 eur a řidiče 1 240 eur. Průměrná hrubá mzda ve školství je 1 534 eur, ale tato částka ve vztahu k očekáváním dává odpověď že nemůže už být někomu divné, že nelze přitáhnout kvalitnější zaměstnance do školství, které ale má v budoucnu vytvořit jinou strukturu pracovních sil. Aby Chorvatsko mohlo uskutečnit postupnou, ale systematičnou reformu ve školství, tak musí zároveň akcelerovat ostatní reformy. Transformovat příjmy a výdaje a výsledky se dostaví. V opačném případě bude země hospodářsky stagnovat a demograficky i nadále upadat. Navzdory všemu potenciálu a jisté atraktivitě.

I proto se musí Chorvatsko více zaměřit na zdanění práce. Největší společnosti, které nejlépe platí postupně trh opouští, snižují tyto pozice. Sezónni zaměstnanost sice řeší problematiku nezaměstnanosti, ale nezvedne životní úroveň ve státě vzhledem na ostatní neduhy. Struktura pracovních sil je z hlediska kvalifikace poměrně nízká, i proto Světová banka doporučuje zrychlit vnímání tohoto problému a promítnout ho do nejvyšší státní politiky.

Z hlediska dalšího postupu Chorvatska je nutno podpořit úsilí o členství v OECD. To ale právě stojí na výše zmiňovaných otázkách. Rada OECD již v lednu 2022 akceptovala proces o rozšíření o dalších 5 států včetně HR. Právě strukturální reformy jsou na 1. místě v otázce posouzení a nejvíce problematické. Všechny ostatní se v HR razantně zlepšují; hierarchie vládní moci, antikorupční programy, infrastrukturní rozvoj, ochrana ŽP, mezinárodní obchod.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ministr Butković o financování 3. pruhu dálnice Záhřeb - Karlovac a 3. pruhu obchvatu Záhřebu

Priority HAC jsem načrtl i zde o něco výše: viewtopic.php?p=267882#p267882

U třetího pruhu do Karlovace máme určité náznaky, že by mohl být financován z prostředků Evropské unie a obchvat Záhřebu pravděpodobně postaví HAC z vlastních prostředků, řekl ministr Butković.

Ministr moře, dopravy a infrastruktury Oleg Butković potvrdil výstavbu třetího pruhu obchvatu Záhřebu a části dálnice ze Záhřebu do Karlovacu. V místě, kde se nachází opuštěný Motel Plitvice, navíc vyroste nový areál.

„Třetí pruh ze Záhřebu na Karlovac a třetí pruh obchvatu Záhřebu jsou zmiňovány jako objekty infrastruktury, které jsou ve fázi tvorby studie-projektové dokumentace na chorvatských dálnicích, protože to dopravní potřeby vyžadují. Je potřeba si to uvědomit.

Když se mě zeptáte, kdy by se tak mohlo stát, jakmile bude hotová projektová dokumentace, budou se hledat modely financování. U třetího pruhu do Karlovace máme určité indicie, že by to mohlo být z prostředků z fondů Evropské unie a obchvat Záhřebu pravděpodobně postaví HAC z vlastních prostředků,“ uvedl ministr Butković.

Večernji list zveřejnil podrobnosti o rekonstrukci odpočívadla, kde se Motel Plitvice nachází. Měly by vzniknout nové čerpací stanice s obchody a kavárnami. Propojení umožní přístup na jižní náhorní plošinu z obou směrů magistrály.

„Práce zahrnují také odstranění stávajícího sjezdu z jižní plošiny, odstranění stávajících napojení severní plošiny odpočívadla a potřebné infrastruktury: dešťové odvodnění, napájení EE, veřejné osvětlení, vodovod... “, řekněte HAC.

„Realizace prací je plánována od třetího čtvrtletí roku 2023 do čtvrtého čtvrtletí roku 2024 a po vydání kolaudačního souhlasu bude zahájena výstavba nové moderní čerpací stanice s prodejnou a kavárnou a přístupem z obou směrů. bude následovat dálnice,“ uvádí HAC, která již v roce 2020 vypsala na čerpací stanici veřejnou soutěž a nabídka INA byla vybrána jako nejvýhodnější. Dvě staré čerpací stanice INA nahradí jedna větší a modernější. V rámci odpočívadla bude kamionový sklad a hlídané parkoviště pro kamiony, stravovací zařízení, autocamp a elektro nabíjecí stanice pro osobní a nákladní vozidla.

Dlouhodobý plán kompletní úpravy odpočívadla závisí na dynamice řešení vztahu se současným vlastníkem zařízení služeb. Většinovým vlastnictvím motelu Plitvice, který bude zbořen, je stát prostřednictvím veřejné instituce národního parku Plitvická jezera. Předkonkurs byl zahájen v roce 2021 a největším věřitelem je HAC. Pozemky jsou ve vlastnictví státu a ve správě HAC, zatímco nemovitost je ve vlastnictví Motel Plitvice d.o.o.

https://tockanai.hr/biznis/nekretnine/m ... vac-65952/
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

DÁLE, po informacích kolem financování 3. pruhů v Záhřebu: sledovaná stavba v tématu

Most Gradiška, 3. zkapacitněný přechod dálničního typu Chorvatsko - Bosna a Hercegovina. Ty dva jsou součástí koridoru Vc (chorvatská A5, bosenská A1 napříč stát a na ní pak zase navazuje chorvatská A10).

Díky mostu Gradiška s pokračováním z obou stran získá přímé napojení na evropskou dálniční síť hlavní město republiky Srbské v Bosně a Hercegovině a sice Banja Luka. Hlavní město federace Bosny a Hercegoviny Sarajevo leží na A1, která se intenzivně staví, ale její dokončení se nedá očekávat ani v roce 2030, ačkoliv nebude od tohoto data již mnoho km chybět.

Další informace lze ve vláknu dohledat jak tady v tomto vlákně, tak v tématu Státních silnic.

pohled dál na území Chorvatska, tady se začne s výstavbou rychlostní silnice pokračující na dálnici A3; viewtopic.php?p=233381#p233381
Obrázek

prostorový pohled:
Obrázek

směrem na území Bosny a Hercegoviny:
Obrázek

zázemí na straně Bosny a Hercegoviny:
Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatský premiér obeznámil veřejnost se zavedením IV. balíku pomoci v souvislosti s rostoucími životními náklady. Bude v celkové výši 1,7 mld. €.
  • Jde o balíček opatření v souvislosti s krizí způsobenou ruskou agresí proti Ukrajině, energetickou krizí, potravinovou krizí, inflačními tlaky a přáním vlády nadále pomáhat chorvatským občanům a ekonomice silně, komplexně a včas.
https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... a-15315049

Balíček je pečlivě sestaven s hospodářským a finančním výborem země. Zaměřuje se na 3 věci: zmírnění růstu cen energií, ochranu před inflací a speciální podporu a pobídky.

Pozitivní reakce se dostavila od všech: hlavních zaměstnavatelů, odborů, Chorvatské hospodářské komory, Chorvatské živnostenské komory, Chorvatské zemědělské komory, Registru důchodců, Jednoty důchodců, obcí krajů, měst a obcí za plné podpory parlamentní většinu

Platit má 1 rok a bude možno ho přehodnocovat.

I nadále se zaměřuje na udržení cen energií.
  • Cena plynu bude nadále regulována na roční bázi, stejně jako cena elektřiny v následujících šesti měsících - od 1. dubna do 30. září, za stejných podmínek jako dosud s tím, že výše spotřeby se počítá od nuly od 1. dubna.

    Pokračuje také dotování cen ropných produktů úpravou zdanění tak, aby to nepoškodilo zájmy příjemců této daně, tedy mj. silniční podniky.
Dále na podporu rodin s dětma a na občany v důchodu, kteří mají ten důchod menší než 610€.
Dále jdou speciální dotace pro rybáře, dopravce, zemědělce ...

Rodinná politika musí mít prioritu rovněž vzhledem na demografii. Přídavky se zvednou a dotkne se to 128 000 rodin a 230 000 dětí s tím, že tyto rodiny obdrží i jednorázovou dávku.
  • Pomoc bude činit 45 eur pro jedno dítě, 70 eur pro dvě děti, 100 eur pro tři, 130 eur pro čtyři a 160 eur pro pět a více. Platba bude v dubnu a celkem je na ni zajištěno devět milionů eur.
Vládou nařízené cenové stropy na některé potraviny projdou změnama.
Jednat se ještě bude i o zvednutí nezdanitelné části mezd.

Z hlediska očekávání cestovního ruchu - kdo by čekal nějaký větší propad, tak by se pletl. Dle dat se Chorvatsko slušným tempem vyprodává. Standardně od severu na jih. Navzdory zdražování v důsledku inflace. To zdražování je zde meziročně kolem 12%.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

blok info

:arrow: Butković se zúčastnil podnikatelského fóra o veřejných investicích do stavebnictví a podepsal Dohodu o výstavbě mostu na chorvatsko-slovinské hranici

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/butkovic- ... nici/23888

Poukázal také na to, že zhruba za 10 dní bude otevřen nový most přes řeku Dragonja a že tunel Učka bude letos v létě proražen, čímž vznikne plný profil dálnice na istrijské straně, což je dobré i kvůli velké množství turistů přijíždějících ze Slovinska.

:arrow: Místopředseda vlády a ministr Butković přijal ministra spojů a dopravy Bosny a Hercegoviny na své inaugurační návštěvě

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/potpredsj ... vine/23869

*společné mostní stavby: Svilaj, Gradiška, Brčko

Chorvatsko vkládá do obnovy regionálních silnic v Bosně svoje prostředky a hraniční mosty se staví 50/50. Vztahy se charakterizují při rozvoji dopravních projektů jako dobré.

:arrow: Návrh zákona o národním rozvoji cyklistické infrastruktury a dopravy pro roky 2023 - 2027

https://esavjetovanja.gov.hr/ECon/MainS ... tyId=23682
0.JPG
0.JPG (53.63 KiB) Zobrazeno 1321 x
:arrow: Vláda zařídí rekapitalizaci HEP (elektrická energie) a to ve výši 400 mil. €. Tímto krokem jako akcionář zajistí udržení cen pro domácnosti i v dalším období. Formálně vláda půjčuje.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... e-15320877
  • HEP potřebuje finanční prostředky z důvodu ztrát vzniklých v důsledku implementace ustanovení z balíčku opatření vlády Chorvatské republiky se zvláštním důrazem na aplikaci nařízení o odstraňování poruch na domácím trhu s energií, přijatého na pomoc občanům a dalším zranitelným zákazníkům energie v odhadované výši až 900 milionů eur.

    HEP dostane 2 tranše: 265 milionů eur bude uhrazeno při podpisu smlouvy a částka 135 milionů eur bude uhrazena nejpozději v červenci letošního roku.

    Úroková sazba je 4,5 procenta ročně.

    Úvěr bude splacen jednorázově a je splatný za celých 24 měsíců ode dne čerpání druhé tranše. Lze ji splatit převedením dlužné částky jistiny na základní kapitál, podíl na právech.
Vláda ve čtvrtek také změnila dvě rozhodnutí o státních zárukách za úvěry HEP. Ministr Filipović připomněl, že vláda loni schválila HEP půjčku 400 milionů eur na naplnění podzemního zásobníku plynu v Okoli a půjčku 600 milionů eur na zajištění dodávek energie. Dnešní rozhodnutí prodlužují splácení těchto úvěrů o 24 měsíců.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatsko sestavilo letošní rozpočet s přísným odhadem růstu na úrovni +0,7% HDP.
Jeho centrální banka odhadovala 1,5%.
Světová banka vydala revizi původního odhadu 0,8% na 1,3%.
Značí to, že chorvatská vláda má větší rezervy pro úpravy v rozpočtu tak, aby snížila zatížení na domácnosti a firmy. Taky je pravda, že tento růst bude dosažen právě pro dosavadní vládní balíčky.
Pro turisty: Prozatím nejsou uveřejná fakta, jestli se počítá do léta se stejným opatřením na stimul cen PHM a jak to bude s letní přirážkou na mýtné. Ceny PHM jsou totiž stabilnější a v otázce mýta závisí od propočtů turistické sezony a tudíž ekonomické stability HAC. Rozpočty silničních podniků (HAC, HC) dostanou z rozpočtu 1% HDP, viz příspěvky výše.

Je to důležitý údaj proto, že Chorvatsko, které dováží základní komodity, tak si dovedlo velmi dobře poradit s inflací oproti zemím ve východním bloku.

Inflace tady sice existuje, ale i pro letošní rok sa odhaduje na 7-8%. V přelomu let došlo ke zdražování, ale celkově se odhaduje pro letošní sezonu vs. ex sezonu rozdíl v 1/10.
  • Podle zprávy se v období po roce 2023 bude růst chorvatské ekonomiky ubírat cestou postupného oživení souběžně se snižováním nejistoty, za předpokladu normalizace cen na energetickém trhu, odstranění zbývajících úzkých míst dodávek a zlepšení vnějšího prostředí.

    V důsledku toho Světová banka očekává hospodářský růst v období 2024-2025. posílit a dosáhnout v průměru 2,9 procenta, což bude mít pozitivní dopad na trendy na trhu práce spolu s růstem zaměstnanosti a poklesem míry nezaměstnanosti pod 6,5 procenta do roku 2025.

    Poté, co míra inflace v Chorvatsku loni v listopadu dosáhla vrcholu 13,5 procenta, Světová banka odhaduje, že v roce 2023 klesne v průměru na 7,2 procenta.

    Vyhlídky regionu jsou stále extrémně nejisté, takže růst v roce 2023 může být slabší, což může být ovlivněno dodatečnou eskalací války na Ukrajině, dalším růstem cen potravin a energií, zrychlením růstu úrokových sazeb ve světě nebo regionu a existují potenciální negativní dopady současného dění v bankovních systémech některých vyspělých ekonomik.
Chorvatské úřady částečně zabránily závažnějším důsledkům globálního prudkého nárůstu cen energií a potravin zavedením několika balíčků pomoci během roku 2022 a začátkem roku 2023. Tyto balíčky zahrnují omezení cen elektřiny, plynu a některých potravinářských produktů a také cílené finanční kompenzace k nejzranitelnějším segmentům společnosti.

Premiér reagoval na tuto zprávu jasněji: příznivější veřejná finanční situace v Chorvatsku by mohla být využita ke snížení fiskální zátěže. Nebo na financování rozvoje a posílení ekonomiky. Chorvatsko je dle něj poučeno z faktu, že vysoký dluh komplikuje na delší dobu rozvoj země. Peníze se nesmí projídat dnes, protože zítra nebude z čeho brát. Situace v zemi nebyla od dosažení nezávislosti nikdy růžová právě pro masivní investiční projekty, které se často prodražují nebo se tam vyskytovala korupce a výjimkou nebyla ani jeho partaj.

Chorvatská republika dosáhla v posledním čtvrtletí třetího největšího poklesu veřejného dluhu mezi členskými zeměmi Evropské unie. Rovněž se předpokládá, že výpočet loňského rozpočtového salda by měl vykázat přebytek, tedy kladný výsledek rozpočtového roku. Stojí za tím přísná fiskální dicsciplina kvůli přijetí € - od 1.1.2023.

Ekonomové v zemi mají rovněž jasno: Dobrá zpráva, která vyžaduje opatrnost. Vláda by mohla snížit některé daně, především pro zaměstnance, ale nejen tyto. Na to je ale lepší vyčkat na další kvartály. Stimulovat ekonomiku investicemi lze snadněji, ale ve výsledku si to bude žádat kombinaci opatření. Dluh je jako půjčka z budoucnosti - míra zadlužení, která je dnes v ekonomické profesi považována za příliš vysokou, nemusí být nutně problematická, pokud věřitel ví, že peníze směrují na zvednutí produktivity a stimulaci ekonomické aktivity. Dluh je splácen produkcí služeb a financováním společensky dohodnutých výdajů. Zadlužování země pokračuje - v celkovém finančním vyjádření, ale klesá v propočtu k HDP vzhledem na růst tohoto ukazatele. Proto je mnohem důležitější skladba dluhu a co se na nový dluh financuje.

Dluh vládního sektoru se ke konci roku 2022 přiblížil k 70% HDP oproti roku předtím, kdy to bylo 78%. V tomto roce se má dluh všeobecně dostat pod hranici 70% s tím, že deficit se má držet pod 3% HDP. Vláda jej proto sestavila ve velmi přísných pravidlech do rozpočtů vlády a dalších institucí. Finančně se jedná o asi 50 mld. € včetně státních záruk.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

trochu čísel, která zlepšují finanční situaci v zemi

Chorvatské MF uveřejnilo další důležitý výstup. Remitence (peníze ze zahraničí od chorvatské diaspory) za rok 2022 jsou o 20% větší oproti roku 2021.

V řeči čísel to znamená, že ze zahraničí bylo na účty Chorvatů vyplaceno až 5,1 mld. € nebo o 880 mil. € meziročně více.

Největší meziroční rozdíl posílají námořníci. Ti posílají domů meziročně o 1/4 více peněz. Tento sektor si celosvětově velmi polepšil a odráží se to na rekordních růstech mezd.

Čísla také naznačují, že stále více Chorvatů odchází za prací do sousedních zemí. Slovinsko například nedávno oznámilo, že na konci loňského roku mělo více než 12 800 zahraničních přeshraničních pracovních migrantů, což je dvaapůlkrát více než rok předtím a většina z nich byla ze sousedního Chorvatska. Tento trend je pak stejný i v Chorvatsku - ze zemí ostatního Balkánu.

Chorvatská národní banka to vyjádřuje i přes HDP. Zatímco v letech 2001 až 2013 se výše osobních remitencí pohybovala od 3% do 4,4% HDP, v dalších letech zaznamenala průměrný dvouciferný růst, kolem 10,3% a jejich podíl na HDP dosáhl 6,8%. Byly však i roky, kdy byl růst přes 20 procent, jako tomu bylo loni. Jsou to roky 2015, 2016, 2021.

Rostoucí trend přílivu peněz ze zahraničí by mohl být i nadále silný. Jedním z důvodů je jistě vstup Chorvatska do schengenského prostoru, což znamená, že by se denní migrace pracovníků mohla dále zvyšovat.

Kromě osobních remitencí loni výrazně rostly příjmy z cestovního ruchu také v transakcích se zahraničím. Přesáhly 13 miliard eur a byly o 24,4% vyšší než v roce 2019 před pandemií. Takový výsledek je podle národní banky částečně odrazem silného růstu cen, zatímco počet příjezdů turistů a přenocování zůstal mírně pod úrovní před krizí. úroveň.

Podařilo se tak částečně zmírnit schodek obchodní bilance a zabránit ještě hlubšímu schodku běžného účtu. Zatímco předloni mělo Chorvatsko přebytek 1,8 procenta HDP, v roce 2022 je evidován schodek 1,6 procenta. Celkové saldo na běžném a kapitálovém účtu kleslo ze 4,2 na jedno procento HDP.

Tuto statistiku potvrzuje i Eurostat - Chorvatsko je absolutním lídrem EU ve výdělcích z remitencí. Důležitý je totiž fakt co přijde do země a co z ní odejde. Nejhůř je na tom Francie, následovaná Německem. Celá EU je pak v mínusu 24 mld. €. Do nečlenské země EU ale v rámci Evropy pak odejde nejvíce peněz do Bosny a Hercegoviny.

Rok 2023 bude vrcholem plateb z EU, protože je posledním rokem pro platby z obálky 2014–2020 a finančních prostředků na obnovu po zemětřesení a již působí Fond Odolnosti.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
nollie
Příspěvky: 142
Registrován: 7.1.2010 21:41:08
Bydliště: ÚL
Kontaktovat uživatele:

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od nollie »

Rozhodlo se o přejmenování některých odpočívadel a sjezdů z dálnic. Přehledná tabulka v článku zde: https://www.autonet.hr/aktualno/na-auto ... maslenica/
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 29.4.2023 17:39:59, celkem upraveno 1 x.
Důvod: změna fontu písma
3pa3ck3
Příspěvky: 16
Registrován: 16.7.2022 21:10:38

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od 3pa3ck3 »

Premenovania vyzerajú byť celkom rozumné; vidno, že konečne zrušili pomenovania zrušili pomenovanie výjazdov podľa dediniek a nie podľa miest, ktoré reálne obsluhujú. Zároveň sa snažili zabezpečiť, aby výjazdy a odpočívadlá nemali rovnaké názvy. Akurát sa akosi zabudlo premenovať odpočívalo Sesvete (ktorého názvu som nerozumel úplne už predtým, keďže od mesta Sesvete je celkom ďaleko) a tiež neviem, či je najšťastnejšie nazvať odpočívadlo Zagreb
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Děkuji za výše uvedené informace pánové. :) Podrobnosti vycházejí ze zákona: https://narodne-novine.nn.hr/clanci/slu ... _2_11.html .

blok info

:arrow: Do provozu byl odevzdaný 7,5 km obchvat Stonu, čímž se dokončilo fyzické spojení s Jižní Dalmácii. Podrobnosti jsou k nalezení tady: viewtopic.php?p=273053#p273053 .

Chorvatský premiér při této příležitosti definoval, že sektor Jižního Chorvatska dostane ještě 4 větší silniční investice, ze kterých by všechny minimálně začal do roku 2030 realizovat a pokud to bude možno, tak některé i dokončit. Již s mostem Pelješki přichází růst HDP a nové investice na polostrov Pelješac a s dalšími dopravními projekty se tento trend umocní. Zcela nedostupné jižní pobřeží bude mnohem atraktivnější pro alespoň základní rozvoj služeb, někam do úrovně Makarské riviéry na začátku 90. let.

jaké 4 projekty to jsou :?:

* pokračování dálnice A1 před brány města Dubrovnik (k dohledání v tématu k dálnici A1)
* vybudování rychlostní silnice Dubrovnik - letiště Čilipi (podrobně opsáno zde: viewtopic.php?p=272135#p272135 )
* pokračování silnice v západní části Pelješace; v přípravách je mj. obchvat Orebiće ( viewtopic.php?p=254601#p254601 )
* napojení Metkoviće na dálnici (částečně k dálnici A1)

Mohl bych tyto 4 projekty uvést takhle v seznamu do jedné župy, ale chci to zdůraznit v tomto tématu. Tak jak jsou seřazené, tak jsou i v různých fázích příprav od nejlepší po nejhorší.

:arrow: Stát samozřejmě investuje další stovky mil. € do výstavby silnic, dálnic a já tuto výstavbu skoro celou stačím sledovat a sem zapisovat do konkrétních vláken. Se stejným akcentem se snaží Chorvatsko zlepšit finanční situaci země. I proto je otázní jak a z čeho chce budovat další rozsáhlé projekty, které se prezentují na vícero "panelech"; protože sem spadá třeba i 3. jízdní pruh na dálnicích A1 a A3 u Záhřebu a celá řada dalších silničních staveb a mostů. Faktem je, že těch páteřních již zase tolik neschází.

Ministr financí uvedl plán pro reformu daní od roku 2024. Ve výsledku jí mají pocítit všechny třídy obyvatelstva a zaměřená bude na daň ze zdanění příjmů. Letos vláda očekává zrychlení hospodářského růstu na 2,2 procenta, což je podle ministra financí dvojnásobek průměrného růstu v EU. Uvažuje se o dalších mechanismech zpřesnění daňového systému a také o určitých zásazích do odvodového systému, zejména u důchodového pojištění. Probíhá proces schvalování nového zákona o platech a také platových předpisů ve státní a veřejné službě, které vymezí platové třídy a koeficienty.

Místo dříve plánovaných 0,7 procenta nyní očekává, že HDP letos poroste tempem 2,2 procenta, což je podle Primorce dvojnásobek průměrného růstu v EU (0,9 procenta). Podobné prognózy růstu se očekávají v následujících letech: 2,6 procenta v roce 2024, 2,5 procenta v roce 2025 a 2,2 procenta v roce 2026. Na úrovni vládního sektoru bylo loni dosaženo přebytku 0,4 procenta HDP, ačkoliv byl plánován deficit 2,8 procenta. Mohou za to místní samosprávy a analytici předpokládají, že spolu se silným růstem příjmů díky rychlejšímu růstu HDP, vyšší inflaci a růstu zaměstnanosti snížily i výdaje. Týká se to především Záhřebu, o kterém se předpokládá, že výrazně zlepšil svou finanční pozici.

Podíl veřejného dluhu na HDP se naopak během jednoho roku snížil až o deset procentních bodů ze 78,4 % na 68,4 %. Vláda bude nadále vést „stabilní a obezřetnou makroekonomickou a fiskální politiku“ při snižování úrovně veřejného dluhu a udržování deficitu na úrovních předepsaných maastrichtskými kritérii. Deficit rozpočtu je tak letos predikován ve výši 0,7 % HDP, v příštím roce dosáhne 1,5 % a za dva roky poté 0,8 a 0,6 %. I to přispěje ke snížení podílu veřejného dluhu na HDP, takže už v příštím roce klesne na 59,8 procenta.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... a-15330274

:arrow: Ministerstvo dopravy informovalo, že ani letos nezavede speciální přirážku na mýto v letní sezoně, která zvedla mýtní sazby o 10%. Je to tak již několikátý rok po sobě. Důvodem je, že finanční situace HAC je dobrá a není to nutné - dál zvedat inflaci a ceny pro turisty. Státní dálnice již nepotřebují další extra porci peněz.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Nová regulace: Lučko (A1, A3) ... Více jízdních pruhů pro hlavní směry, nižší rozsah kolon - to si od toho slibují.

https://www.tportal.hr/vijesti/clanak/n ... _refresh=1

volně přeloženo

Chorvatské dálnice (HAC) zavádějí novou regulaci provozu na křižovatce Lučko, před nájezdem na dálnici směrem k moři. Nová regulace začne nejpozději 8. června.

Místo současného budou na křižovatce Lučko zřízeny dva jízdní pruhy ze směru na Slovinsko směrem k mýtnicím.

Ti, kteří přijíždějí ze směru od Motelu Plitvice, tak budou moci pokračovat v jízdě ihned po sjetí z okruhu, aniž by čekali na odbočení na hlavní silnici směrem k mýtnicím. Naopak od záhřebského okruhu bude místo dosavadních dvou zřízen jeden jízdní pruh a ze směru od Jadranska Avenija dva jízdní pruhy místo tří.

Po vjezdu do Schengenu je příjezd aut ze směru ze Slovinska mnohem rychlejší, takže z toho směru je větší tlak na mýtnice a odhaduje se, že v turistické sezóně bude ještě větší. Proto se HAC rozhodl zajistit další jízdní pruh z tohoto směru směrem na Lučki.

Dosavadní tři pruhy před mýtnicí se rozšíří na čtyři a kamiony budou moci projíždět pouze v krajním pravém pruhu. Další novinkou je, že další dva zpoplatněné pruhy budou vybaveny zařízeními ENC a ve špičce budou mít řidiči možnost vjet na dálnici deseti vjezdovými pruhy bez ohledu na to, zda platí ENC nebo si berou karty z automatu.

Navíc se zavádí dynamický systém řízení dopravy, takže řidiči budou moci prostřednictvím infodispleje získat informace o platebních modelech, které jsou uplatňovány v každém vjezdovém pruhu.

https://www.tportal.hr/vijesti/clanak/n ... _refresh=1
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Chorvatsko“