Na str. 20 (tady:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 29#p263229 ) jsem psal o plánovaných rozpočtech HAC (dálnice) a HC (státní silnice a rychlostní silnice) na rok 2023 s výhledem na další roky. Parlament (Sabor) hlasoval o rozpočtu, provedl několik miliónových změn (v eurech), ale rozpočty HAC a HC jsou schválené s původníma výdajama. Zdůrazňuji, že HAC a HC jsou samostatné podniky, které nespadají přímo pod rozpočet, ale jsou součástí veřejného rozpočtu. Jejich financování musí schválit vláda, stejně tak vláda schvaluje státní záruky za jejich dluhy. Ale HAC a ani HC nejsou jediné takové podniky a z hlediska jejich výdajů netvoří vůbec zásadní hlavní podíly. Již ne.
HAC bude hospodařit s výdajama ve výši 310 mil. €. (výše uvedený příspěvek) Z toho jde asi 83 mil. € na novou výstavbu, skoro tolik na mzdy zaměstnanců, 27 mil. € na nové upgrady, 25 mil. € na běžnou údržbu. Plánuje se ale třeba zakoupit nové hasičské vozidlo pro hašení v tunelech. Jako zajímavost.
HC bude hospodařit s výdajama ve výši 383,5 mil €. Z toho na investiční rozpočet a rozpočet údržby směruje částka 276 mil. €. Více a podrobněji zde:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 75#p265875 .
Celkem tedy stát vynaloží na financování čistě
státních dálnic a státních silnic 693,5 mil. €.
Dá se říct, že letos končí jedna fáze ex projektů, část se překlopí do dalších let a postoupí se v tendrech a další přípravě na avizovaných projektech, takže hlavně stavební činnost se mírně zvedne v roce 2024 a razantně v roce 2025 alespoň co se týče státních silnic.
Dálniční rozvoj je takový, že se letos neodevzdá v kompetenci HAC do provozu nic, v roce 2024 něco, v roce 2025 zase, ale čeká se na nové tendry a novou výstavbu. Řeší se ale přesný systém spolufinancování projektů. Je nutno si uvědomit dluhovou zátěž a Chorvatsko ví, že budovat nové dálnice výhradně na dluh není udržitelná cesta. Nedávno se upravil rámec TEN-T, jsou zde nové fondy a Chorvatsko si bude definovat cíle. Příprava pokračuje na A1 i A7 a to jsou dálnice, kde je co postavit za "stovky mil. €", resp. jednotlivě po miliardě.
V nadcházejícím období 2023+ nechce chorvatská vláda rozhazovat v segmentu silniční výstavby nad svoje poměry vzhledem k celkovým cílům a sice udržet nízký deficit a vydotovat vyšší náklady na energie a bojovat s inflací jako takovou.
Vláda tímto rozhodnutím nepodkopává sektor stavebnictví jako u minulých kriz, protože nyní dominují železniční projekty a stále prudce rostoucí segment kanalizací, vodovodů a ČOV.
Chorvatsko si stanovilo velmi přísný odhad pro
růst HDP v roce 2023 a sice ve výši 0,7% HDP.
Centrální banka před svátkama vydala revizi a ta je na 1,5%.
Od přísného růstu si vláda dala za cíl
udržet deficit rozpočtu v úrovni 1,6 mld. € nebo -2,3% HDP. (Slovensko plánuje deficit 6,5% HDP)
Největší podniky, které hospodaří mimo rozpočtu centrální vlády v přímém významu jsou: Hrvatske vode, HŽ Infrastruktura, HŽ Putnički promet (HŽ PP), Hrvatske ceste, Hrvatske autoceste (HAC), Fond za zaštitu okoliša i energetsku učinkovitost (FZUEU), Hrvatska agencija za osiguranje depozita i Centar za restrukturiranje i prodaju (CERP). Tedy vodárny, železniční infrastruktura a osobní doprava, dálnice, silnice ... celkem tyto všechny a další státní podniky hospodaří s částkou ve výši 7,3 mld. €. Kdyby to někoho zajímalo, nejde tedy o žádné drobné peníze. Ovšem největší částka jde na zdravotní pojištění ve výši 4,7 mld. €, takže to pak hnedka jináč vypadá. Ale těchto 7,3 mld. € je 27% celonárodního rozpočtu.
Nejvyšší nárůst peněz má osobní železniční doprava a to o +60% proti roku 2022. S příchodem nových vlaků.
HAC prostaví o 1/3 více proti roku 2022. Letos finišovala A5, ale začíná se stavět A7 a A11 a další investice mimo nových km. Upgrady.
Vodárny utratí o 25% navíc proti 2022.
To srovnání proti roku 2022 vypadá pak takto:
Hrvatske Ceste mají letos menší financování, protože se ukončuje projekt spojení Jižní Dalmácie (most Pelješac s přístupovýma silnicema).
Hrvatske Autoceste mají zvýšené financování, o čem jsem psal, proč tomu tak je.
Ale ve výsledku se prostaví i po zohlednění inflace mnohem nižší částka.
Co je ale zohledněno v inflaci, tak to je údržba a rekonstrukce.
Když se budeme dívat na ekonomický aspekt snížení výdajů na silniční výstavbu z hlediska nových staveb, tak řada těch firem uskutečňuje opravdu i jiné stavby a tam je ten nárůst mnohem vyšší, než výpadek ze silnic s inflací dohromady. Takže to nebude mít de facto negatívní dopad na sektor stavebnictví.
V roce 2023 se mj. prudce zvedá kapitola investicí do studií a projektů v rámci Hrvatske Ceste. I proto lze očekávat, že ten strmý růst výdajů bude od roku 2025 reálný. Díky čerpání EU fondů. Stejně jak v posledních letech.
Inflace má být dle vlády ve výši do 6%, tedy o 4% méně proti roku 2022.
Dle centrální banky bude inflace mírně vyšší proti očekávání vlády. To je ten paradox, ve kterém národní banka očekává vyšší růst, ale i vyšší inflaci.
Celonárodní rozpočet je sestaven jako poměrně přísný rozpočet. Na valorizaci mezd, dávek a důchodů půjde 1 mld. €. Proti roku 2022, kdy se přijala celá série opatření i s částečnou platností a několik regulací do potravin tak lze očekávat snížení hodnoty důchodů a mezd. Rozpočet měst a obcí bude napjatý, ale tato kapitola je napjatá prakticky od vzniku státu. Vždy se musí koordinovat velký projekt a pak se řeší najednou: vodárny, kanalizace, silnice. Běžné výdaje jsou problematické v létě jakmile je více turistů (problém odpadů atp.)
Chorvatsko chce pro rok 2023 dosáhnout garanci základních sociálních jistot, podpořit rodiny a tím podpořit demografii s cílem zastavit snižování populace a udržet hospodářský růst. Nový dluh je snižený na minimum a má umožnit čerpání peněz ze všech programů a chod země. Přístí rok bude proto celkově náročný i vzhledem na sérií nejistot. Teoreticky je nové zadlužování pod mantinelem a existuje tak možnost upravovat rozpočet ve výdajích ve směru výše, ale vláda by se tomu ráda vyhla. I proto v Saboru nebylo podpořeno mnoho stovek návrhů (ze 428 jich prošlo 10 v částkách opravdu pár set tisíc až pár milionů €). Celkem se rozdělilo 9,5 mil. € v jiné, než původní představě.
Znamená to, že
sektor státních dálnic a státních silnic dostane z rozpočtu kolem 1% HDP, tak jak bylo plánováno. (Slovensko, které má silniční síť v horším stavu a poměr provozovaných dálnic a dálnic v plánech taky nepotěší vynakládá delší dobu 0,8% HDP a v jiných JC na 1 km; ty možná odpovídají výkonu ekonomiky)
(Bina Istra realizuje další investice na A8)