Čína

Odpovědět
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Co se odevzdalo do provozu v období 28.6. až 9.7. :?:

Za 2 týdny se jedná celkem o asi 1700 km dálniční sítě. :o

ze SSC, od ChrisZwolle:

28 June: Guangdong S68 Dafenghua Expressway between Fengshun and Wuhua (41 km)
28 June: Yunnan G5615 Tianhou Expressway between Malipo and Wenshan (75 km)
29 June: Guangdong S27 Shaohui Expressway between Shaoguan and Xinfeng (85 km)
30 June: Xinjiang G7 Jingxin Expressway between Wutongduquan and Mulei (515 km)
1 July: Yunnan S? Mengping Expressway between Mengzi and Pingbian (40 km)
1 July: Zhejiang S9 Sutai Expressway between G60 and G92 near Hangzhou (11 km)
1 July: Guangxi S? Liunan Expressway between Liuzhou and Nanning (200 km)
1 July: Guangxi S30 Heba Expressway between Du'an and Bama (120 km)
4 July: Shaanxi G6521 Yulan Expressway between Yanchang and Huanglong (146 km)
9 July: Gansu G69 Yinbai Expressway Ningxia border and Heshui (170 km)
9 July: Gansu G85 Yinkun Expressway between Ningxia border and Longxian in Shaanxi (100 km)
9 July: Gansu G8513 Pingmian Expressway between Pingliang and Tianshui (126 km out of 169 km under construction)
9 July: Gansu S11 Jinghua Expressway between Jingheyuan in Ningxia and Huating (25 km)
9 July: Gansu S34 Gonglin Expressway between Qinghai border and Linxia (37 km)

Taky se s tím již nehraje, nač to taky extra rozepisovat.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Čínské 12 mil. velké město Zhengzhou zažilo dne 20.7. historicky největší 1-dňové srážky, které samozřejmě město uvrhnou do chaosu tak, jak je to znát z mnoha jiných lokalit ve světě tento měsíc.

Vůbec provincie Henan, kde se toto město nachází, tak čelí rekordním srážkám i za 3 dny. (3 dny za sebou rekordní srážky) Provincie je v krizové situaci, v mnoha lokalitách jsou velké povodně.

622,7mm srážek za 24h. :arrow: roční úhrn srážek činí přitom 645mm :!: Průměr pro tento měsíc je 147mm. Většina z těch 622,7mm spadla za 1h. :idea: Městem se valila vlna a brala s sebou všechno ... Voda v ulicích mezi sídlištěmi dosahovala výše 1 metra.

K 21.7. bylo evidováno 33 mrtvých (z toho 12 v systému metra), 100 tisíc lidí se muselo narychlo evakuovat. Stovky tisíc to již nestačí a jdou do vyšších pater, na střechy atd.

Škody na infrastruktuře jdou do mld. USD ... zaplaveno je metro. Energetické sítě, dopravní sítě, obydlí, sanita, vodohospodářská infrastruktura atd. Mnoho vozidel jde do šrotu ...

Situace: metro jede, lidi v něm a najednou voda. Metro zastavuje a voda stoupá ...
https://video.twimg.com/ext_tw_video/14 ... mp4?tag=12
https://video.twimg.com/ext_tw_video/14 ... mp4?tag=12

Sjíždění z dálnice, najednou voda stoupá k větvi z MÚK, co dál? Rychle zpátky na dálnici. Zmatek, ale povede se. V té chvíli již proud vozidel sleduje situaci pod dálnicí ...

Jsme v Číně ... evakuace 11350 pacientů z hlavní nemocnice do univerzitní nemocnice. Důvodem nebylo zatopení, ale totální výpadek proudu, přičemž jen 600 mělo možnost záložních zdrojů v rámci intenzivní starostlivosti, tedy z hlediska přístrojů.

Čínská meteo centrální služba v Pekingu neumí odhadnout další vývoj v zemi. Komplexní sledování počasí se vede od roku 1951. Takto intenzivní srážky lze pokládat za zcela výjimečné, jednou za 1000 nebo až 2000 let, ale to neznamená, že se nebude podobná situace opakovat nebo taky někde jinde v rámci území. Meteorologické služby neumí předpovídat rozsah, vše je vždy pouze odhad. Není možno vždy předem evakuovat stovky tis lidí. Spíš se bude nevyhnutní zaměřit na omezování provozu a pohybu před zvýšeným rizikem. Nejezdit do tunelů, nevyužívat metro atp.

Ve městě se dokonce rozezněje siréna a rozhlas hlásí, že tamní přehrada nad městem nevydržela nápor vody. Za asi 15 minut byla zpráva negována ... Faktem je, že opravdu došlo k poškození přehrady, spodní část byla v důsledku nadměrného vypouštění rozemletá, ale nemělo by to dle státních médii mít vliv na bezpečnost samotné zdi.

Kousek dál je další přehrada a ta již má poškozenou i zeď. Armáda sem vyslala inženýry a závěr je, že i samotná zeď je v délce 20m poškozená a hrozí její destrukce ... má se pracovat na "urgentních pracích".

Samotná provincie Henan má zaplavené rozsáhlé plochy polí. Provincie dodává asi 10% zemědělských plodin pro celou Čínu, takže jen zde se očekávají ztráty kolem 200 mil. USD.

Čínská vláda sem přesunula prozatím částku v propočtu 106 mil. USD na vykonání základních prací, vyslána byla armáda a konkrétní segmenty a bude se formovat i další pomoc z dalších provincií.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

k výše uvedenému doplňuji:

Počet mrtvých vzrostl na 56, celkové škody v provincii Henan překračují již částku 10 mld. USD. Srážky, které za 1 den dosahují celoroční úhrnu jsou označovány za 1000- roční mimořádnou meteorologickou událost. Až skoro 400 tisíc lidí muselo být evakuováno. Prozatím se 5 lidí pohřešuje. Hlavní a největší město provincie Zhengzhou se vrací životem do normálu, i když s těžkým poškozením podzemní infrastruktury. Jen v tomto městě nakonec pracuje na 8 tisíc vojáků armády ČLR. Město bylo rozděleno na 10 zón. Ve všech existují "bloky", kde se shromážďují trosky, zničená vozidla a další naplavený odpad. To vše s cílem co nejrychleji obnovit chod města. Následně se tyto obrovské kupy začnou třídit a likvidovat.



V provincii Henan bylo v roce 2017 evidováno celkem 6500 km dálnic. Provincie má rozlohu asi 170 tis km2 a žije v ní 100 mil. lidí.

Po tom, co se lépe viděl rozsah škod, tak čínská vláda zmobilizovala veškeré volné síly (hasiči, armáda, doktoři), materiál (technika, jídlo, potraviny atd.) s cílem dopravení do postižených části provincie do max. 24h. Vydatně k tomu dopomohla i relativně nově vybudovaná dálniční síť se silniční sítí.

Dnešním dnem se již zahájila "rekonstrukce" funkčnosti města a dál do provincie proudí další pomoc.

Ulice, silnice, dálnice, to vše bude vyčištěno jako 1., aby se zajistil život co nejrychleji do původních kolejí a aby se dala dopravit další masivní pomoc.

https://www.youtube.com/watch?v=vyMBVziT2iw
https://www.youtube.com/watch?v=ElxkJaMJRBg

To vše v kooperaci dalších prací, které se systematicky vykonávají:

- desinfekce všeho, aby nezvnikla epidemie čehokoliv
- příprava projektů pro obnovu zničeného
- obhlídka i nezaplavených částí, ale kde valila voda, tedy obhlídka kanalizačních systémů ve vyšších částech

Provincie Henan je protkaná velkými přehradami, které tady stojí několik dekád. Díky tomu se brání vzniku větších povodní. Stávající pohroma je spíš v důsledku zaostávání kanalizačních systémů vs. zvětšování měst.

Právě tato situace nejlépe ukazuje budoucnost, která Čínu čeká a tedy nevyhnutní přizpůsobení infrastruktury pro nové klima. Pro Čínu jsou velké povodně pravidlem, ale je faktem, že počasí ukazuje svojí sílu s větším extrémem a inzenzivněji z roka na rok i mimo těchto pravidel.

Připravuje se realizace velkých nádrží pod městem, kam taková přebytečná voda bude moct odtéct.
Připravuje se taky lepší varovní systém a při hrozbách tohoto typu se do podzemních částí nebude dát dostat a to i za cenu zvýšení dopravních kongescí na povrchu.

Právě sociální sítě zachraňují uplynulé dny mnoho životů - lidé sdílejí status, situaci, videa. Jen díky tomu se povedlo zachránit mnoho tisíc obyvatel ať letecky nebo pozemně, na člunech nebo jinou technikou. Po novém vyvstanou varování "všema způsoby".

Čína tomuto přikládá velký význam. Povolala i vícero odborníků ze světa. Spadlo zde více vody, než je běžné v monzunu. Dle stanoviska prezidentské kanceláře se dá předpokládat, že tyto jevy se budou opakovat a vyhráno bude mít ten, koho infrastruktura takový nápor počasí zvládne. Člověk sám nezmůže nic, ale v součinnosti odborníků Čína zvládne i tuto výzvu, i když to bude úkol do příštích dekád. Prezident upřesnil, že několik přehrad tento nápor vody nezvládlo, a proto jsou zaplavená velká území s obilím. Přehradní systém bude plně obnoven a úsilí, které se věnuje zkrocení řek a regulování povodní do kontrolovaných záplav tady nevyjde nazmar. Provincie Henan má velký význam pro Čínu jak z hlediska dopravního tak zemědělského a tak jak byla těžce zasažena, tak dostane co největší podporu pro obnovu. Pro obnovu provincie se zřizuje zvláštní komise.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Čínská komise pro obnovu provincie Henan obeznámila nejdříve o škodách a mrtvých:

*počet mrtvých bezprostředně u samotných povodní stoupl na 71, dalších 5 se pohřešuje
- v metru zemřelo až 14
*zasaženo bylo bezprostředně 1558 měst v provincii Henan a skoro 15 mil. lidí
*skoro 25 tisíc domů je poškozeno tak, že se musejí zbourat respektivě jsou zničené
*celkem se evakuovalo na 1,3 mil. obyvatel do bezpečných oblastí, část včas, část později pro poškození infrastruktury
*zaplaveno ja 9700 km2 zemědělské půdy, respektivě zcela zničená je tato plocha s touto úrodou

Počet evakuovaných se tak 3x proti stavu k 22.7. To byla 1. úloha: zachránit lidské životy a sumarizovat rozsah škod.

Přestěhovat více než 1 milion lidí a následně se o ně postarat ... nebude počítáno prozatím do "škod", ale nouzových prací. Do těch se počítá i nasazení armády, která město čistí. Stejně tak inženýřské čety, které kontrolují rozsah poškození budov a infrastruktury. Armáda je přítomna i jinde, ale v menším rozsahu, protože tam postačují hasiči a jiné šložky.

Škody na infrastruktuře a domovech jsou prozatím ve výši min. 2 mld. USD v samotném hlavním městě.

Celkové škody v provincii jsou již kolem 13 mld. USD, ale nejsou stále dopočítané. Více než 10 přehrad v regionu hrozilo přetrhnutím. Velký závod na zpracování hliníku, který byl zatopen, utrpěl škody po explozi. Mnoho tisíc vozidel bylo zaplaveno v tunelech a silnicích, přičemž většina z nich půjde do šrotu. Několik pilířů na silniční infrastruktuře bylo a je silně podmáčaných, prověřuje se statika mostů a estakád. Část přehradních silnic není sjízdná; poškození na přehradách sanuje armáda.

Kromě čínské vlády se rozběhlo několik velkých celonárodních sbírek, další organizují velké čínské podniky. Prozatím se vysbíralo kolem 1 mld. USD. Čínská vláda, provincie a několik bank se zaměří na obnovování infrastruktury tak, aby lépe čelila i takovým hrozbám.

Čínská média se mj. věnují podobným bleskovým povodním v západní Evropě a taky extrémním požárům v Západní Americe.


Zhengzhou jinak. Byl opsaný velký problém během povodní. Je nutno si uvědomit, že ačkoliv velká část planety neslyší ta jména, tak existuje hromada měst, kde žijí masy lidí. Jedno je i zde, jmenuje se Zhengzhou a je zcela vystavěno jako "smart město". Ovšem, když není elektrická energie, tak není internet a najednou "je konec existence". Není se "kde nabít". Ani mobil ani auta, až 80% taxíků má elektrický pohon. Najednou nejsou aplikace na doktory, na obchody, na služby. Není nic, nejsou ani zprávy. Zastavení metra nebylo popudem pro záchrannou akci, to bylo až zavěšení lidí na sociální sítě, že tam jsou. Bralo se automaticky, že lidé utečou včas, s variantou rychlého zatopení se nepočítalo, protože se nepočítalo s takovýma srážkama. To stejné tunely: část se zatvořila, ale část ne: signalizace hlásila zatopení a uzatvoření, ale uvnitř bez hrozeb. Najednou voda a lidi stova stačí utéct do nouzové roury nebo se postaví na střechu vozidel a čekají co bude. Nemocnice s 10 tis pacientama bez proudu, ale sanitky tam vozí i nadále pacienty. Až později se rozhodne o "vlaku sanitek" a přesunu 10 tis pacientů "jinam". Smart města jsou nevyhnutní pro takto velká města, ale jsou velkým problémem v krizových situacích jako je tato. Co se stačilo rozposlat, to byla varovní zpráva a červené kódy před počasím, ale jen pár desítek minut před tím co se začalo. Díky tomu, co se odehrávalo v Zhengzhou, tak díky tomu zbytek provincie reagoval promptněji. I proto je číslo mrtvých relativně nízké. Škody jsou ale enormní ... odpovídají rozsahu, který se dotkl jak obyvatelstva tak rozloze. A pomoct něčemu takovému je zas docela složité, ale Čína s tím má nejednu zkušenost. Její výhodou dnes jsou lepší pozice: vystavěná infrastrutura a vzdělanější obyvatelstvo a i nadále velká disciplinovanost. Soudržnost u problémů a důvěra v systém, který centrálně umí pomoct kdekoliv a jakkoliv. Nevýhodou těchto situací je samotný fakt infrastruktury: i teď tekla masa vody i tam, kde žádný tok nebyl. Část pilířů k tomu tak uzpůsobeno není. Chybí vozovky, chybí sítě. A do minulosti tam tolik lidí nežilo na tak malé ploše, protože existoval silný venkov. Najednou nemusí být tak snadné těm velkým městům pomoct. Byla to ukázka síly přírody, ale bude to zase reakce státu na tuto situaci. Stejně tak se vyhodnocuje, která další města budou mít s tímto problém. Kde zesilnit protipovodňová opatření atd.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Diaľničiar píše:Co se odevzdalo do provozu v období 28.6. až 9.7. :?:

Za 2 týdny se jedná celkem o asi 1700 km dálniční sítě. :o

ze SSC, od ChrisZwolle:

28 June: Guangdong S68 Dafenghua Expressway between Fengshun and Wuhua (41 km)
28 June: Yunnan G5615 Tianhou Expressway between Malipo and Wenshan (75 km)
29 June: Guangdong S27 Shaohui Expressway between Shaoguan and Xinfeng (85 km)
30 June: Xinjiang G7 Jingxin Expressway between Wutongduquan and Mulei (515 km)
1 July: Yunnan S? Mengping Expressway between Mengzi and Pingbian (40 km)
1 July: Zhejiang S9 Sutai Expressway between G60 and G92 near Hangzhou (11 km)
1 July: Guangxi S? Liunan Expressway between Liuzhou and Nanning (200 km)
1 July: Guangxi S30 Heba Expressway between Du'an and Bama (120 km)
4 July: Shaanxi G6521 Yulan Expressway between Yanchang and Huanglong (146 km)
9 July: Gansu G69 Yinbai Expressway Ningxia border and Heshui (170 km)
9 July: Gansu G85 Yinkun Expressway between Ningxia border and Longxian in Shaanxi (100 km)
9 July: Gansu G8513 Pingmian Expressway between Pingliang and Tianshui (126 km out of 169 km under construction)
9 July: Gansu S11 Jinghua Expressway between Jingheyuan in Ningxia and Huating (25 km)
9 July: Gansu S34 Gonglin Expressway between Qinghai border and Linxia (37 km)

Taky se s tím již nehraje, nač to taky extra rozepisovat.
Doplnění dalších úseků odevzdaných do provozu:

28 June: Guizhou G7611 Duxiang Expressway between Duyun and Zhenning, including branch route (276 km)
30 June: Shanxi-Henan S57 Yuanmian Expressway between Yuanqu and Mianchi (58 km)
1 July: Guizhou S10 Dexi Expressway between Zheng'an and Xishui (130 km)
23 July: Chongqing: G50 Huyu Expressway, second expressway between Changshou and Chongqing (53 km)
24 July: Yunnan S? Zhenqing Expressway between Zhenkang and Qingshuihe (34 km)

To je dalších 551 km. Celkem tedy v tomto období jednoho měsíce se do provozu odevzdalo 2250 km nových dálničních km. :D


Dále, 93 km část G3 Dezhou - Qihe v provincii Shandong se rozšířila ze 4- na 8- pruh.
CHN1.JPG
CHN1.JPG (128.45 KiB) Zobrazeno 8983 x
CHN2.JPG
CHN2.JPG (65.82 KiB) Zobrazeno 8983 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

pár čísel

Čínské ministerstvo dopravy informovalo, že období 01-06/2021 šlo na silniční výstavby a údržbu o 13,8% více peněz oproti stejnému období v roce 2020. Celkem se letos za prvních 6 měsíců proinvestovalo v silniční výstavbě v propočtu 177,4 mld. USD.

Dále se uvedlo, že objem nákladní přepravy stoupl o 29% na 18,48 mld. t. Největší nárůst tonáže byl zaznamenán v provincii Hubei a to až o 204,9%.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Dnes, 26.9., se do provozu v západní části provincie Henan odevzdal asi 50 km úsek tahu S88 Zhenxi (Zhengzhou - Xixia Expressway) mezi Luanchuan a Shuanglong. Nachází se zde i prozatím nejdelší silniční tunel v provincii Henan jménem Laojieling, který je 9,2 km dlouhý.

poloha na mapě: https://www.openstreetmap.org/?mlat=33. ... 1/111.7152

https://i.imgur.com/dkOuPYE.jpg
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 8.12.2022 14:21:23, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Dalších skoro 560 km dálniční sítě je v provozu v období 25.9. - 30.9. (já to uvádím již bez té výše uvedené) Zde vypsáno: https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -175432064 .
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

V období 1.10. - 3.11. bylo do provozu uvedeno dalších min. 435 km dálnic. Zde vypsáno: https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -175954087 .


Čína má v posledních měsících existenční produkční problémy. Za vším jsou 2 faktory v energetice: ignorace uhlí z Austrálie na politický příkaz za zhoršení vztahů a zavírání příliš starých a tím zastaralých uhelných elektráren. Bohužel, ale pro nařízení z Pekingu na držení nízkých cen jsou investice do této části energetiky snížené a zaostávají za plány. Značí to, že postupně se na příkaz centrální vlády každá provincie musela omezit ve spotřebě energie a to mělo a má za následek přerušování výroby v továrnách a to včetně těch na stavební materiály. Krize v realitním sektoru prohlubuje problém se sníženou důvěrou vůči desítkám dálničních provozovatelů, za úvěry kterých pak často ručí samotné provincie. Když do minulosti byla občas některá v problémech, tak se restrukturalizovala struktura dluhu, ale nyní si Čína nemůže dovolit ve větším rozsahu tyto postupy uplatňovat. Značí to mj. snížení plánů do nové výstavby, která je připřavená, protože se musí šetřit volný kapitál na dosavadní problémy. Nemluvě o tom, že ačkoliv stát garantuje ceny oceli, hliníku, betonu, tak je jich tak málo, že na velké infrastrukturní projekty musí počkat. Se shoršením jména v zahraničí pro problémy splácet infrastrukturní stavby na úvěry od Číny se nedaří Číně udržet dosavadní "investičně - stavební" tempo mimo Číny, co má za následek přetlak kapacit a jejich nevyužívání, což vede k dalším problémům. Centrální vláda ačkoliv se o tom moc nelze dočíst, snaží se zabránit spiralovitému efektu, ale neočekává zlepšení dřív než v přístím roce.

Peking v 10/2021 oznámil, že cena elektrické energie se po novém může libovolně zvednout. To značí, že se do energetiky zase začínají obnovovat investice, ale zároveň, že firmy si značně připlatí, s čím se nepočítalo. Všeobecně část z nich čeká na nějakou podporu od centrální vlády v podobě dalších nařízení nebo z provincií.

V rámci sektoru nemovitostí, který se podílí na růstu HDP až 30% má problémy stále více společností. Jedna za druhou hlásí, že potřebuje více času na splacení půjček. To má za následek, že světové ratingové agentury zhoršují ratingy a to má za následek, že některé dosavadní dluhopisy se standardem 10% se zvedají na 20%, protože klesá zájem o investice do čínských dluhopisů všemožných firem. Tím se ale dostává celá řada čínských firem do dalších problémů ... Tento scénář se snaží Peking zvrátit. Patrně bude ale výsledkem menší objem kapitálu z prostoru mimo Číny, co nakonec zpomalí růst čínské ekonomiky. Ta je globálně již propojená se světovou. Široká čínská veřejnost jako kdyby stála mimo těchto problémů. Obyvatelstvo vnímá problémy několika firem s nehnutelnostama jen jako malý problém, za kterým nevidí důvod pro přelití do dalších sektorů ekonomiky. Je to patrně dáno tím jak to prezentují banky v zemi a jak hledají další možnosti zhodnocení peněz pro lidi.

Čínský prezident mezičasem mluví o transformaci ekonomiky. Mj. se má pozornost zaměřit na celkovou změnu v systému vzdělávání až po technologie a mnohem lépe je regulovat. Pro letošní rok byl plán růstu HDP ve výši 8,2%, ale tohle číslo zřejmě dosaženo nebude. V dalším roce by se mohl růst propadnout pod 5%.

To, co má na myslí samotný prezident si lze vykládat různě. Může se klidně zahájit tzv. restrukturalizace ekonomiky, jednou za 20 let, podobnou té, která tady proběhla koncem 70. let a pak v 90. letech, kdy se přestavěla skladba státních podniků.

Růst HDP v letošním roku nebude nad hranicí 8%. Spíš je prozatím mezi 7,5-7,7% a v příštím bude kolem 4%. Samotný prezident již řekl, že následující roky nemusí být o "velkém růstu", ale o "delším i když menším růstě".

Nyní v Číně vládne politika krocení dluhů. Existuje plán na stabilizaci zadlužení. To samo o sobě vedlo k rozmachu a z Číny se stala 2. největší ekonomika světa. Finance se mají po novém nasměrovat do vzdělání a technologií, co je plán, jak se vyrovnat s ambicí USA technologicky omezit Čínu. Společně s ambicí vícero velmocí a států světa zahájit ofenzivu u infrastrukturních staveb v rozvojových státech je zjevné, že Čína již nebude chtít tomuto stavu konkurovat, protože se jí to nevejde do finančních možností. Problémem je nejen krize v energetice a omezování vlastní produkce, ale i další případy COVID-19. Prezident se mj. snaží o budoucí šetření zdrojů, takže se má omezit zbytečné plýtvání, které nebude v souladu s celonárodní politikou. Banky na druhou stranu vyzval k neomezování nových hypoték.

Čína je nervózní i z nového paktu na obranu území, na které si nárokuje. Tím nemyslím jen Taiwan. Navíc konkrétně jak Taiwan, ale i Austrálie nebo Japonsko zbrojí (to samo o sobě je neutrálním státem, ale hrozby kolem sebe vnímá). To si žádá udržet doposud 10-20% výdaje do obrany, co ale komplikuje situaci s dalšími zdroji potřebnými pro zajištění růstu ekonomiky a životní úrovně, protože ačkoliv se to nezdá, tak městská Čína si zvykla na nový standard a objevují se i protesty za vyšší mzdy atd.

Pokud Čína bude hospodářsky klesat a trpět nečekanými výkyvy, tak jako první to pocítí Austrálie, JAR, Brazílie. V následní vlně to obchodně pocítí i Malajsie, Singapur a Thajsko. Na uvedené státy mají pak dosah další desítky zemí světa.

Čína mj, zintenzivňuje snahy o ochranu ŽP. Zavádí šetrnější technologie do průmyslu, sází více stromů na ochranu před rozšiřováním pouští a to dokonce i na úkor růstu HDP. Sama Čína se může přesvědčit na devastačních účincích extrémních povodní, které vznikají za rekordně krátký čas. A je si vědomá i rizik velkých požárů (vývoj hasičského letadla dle vzoru Kanady) a dalších faktorů, které nemá šanci omezit sama.

Vládní dluh má koncem tohoto roku atakovat 70% HDP. Z toho relativně ukryté provinční dluhy tvoří až polovinu HDP. Samotný Peking tedy toho moc nedluží ... ovšem jednotlivé provincie si nemůžou poradit samotné vzhledem k mnoha dalším faktorům.


Dopravní aktiva 2020

*v roce 2020 růst proti r. 2019 o 7,1% navzdory pandemii COVID-19 na v propočtu 545,45 mld. USD
- největší hodnota za poslední 3 roky
*čínské přístavy +4,3%
*růst expresní přepravy balíků o 31%

Fakta jako 38 tis. km VRT tratí nebo 161 tis. km dálnicj sem psal. Dále je v Číně 592 přístavů s tonážní třídou 10 tis. t, +72 proti 2019. A až 240 civilních letišť.

Struktura cestování:

- osobní žel. doprava 2,2 mld. lidí
- civilní letectví 418 mil. lidí
- městská žel. doprava 17,59 mld. lidí (20% veřejné městské přepravy), +1,5% proti r. 2019

Struktura nákladní dopravy:

- železniční 4,55 mld. tun (9,8% ze všech druhů) a 0,3% navíc proti r. 2019
- vodní cesty 7,62 mld. tun (16,4 podíl), 0,2% navíc

V roce 2020 dosáhl objem přepravy kontejnerů v rámci železniční a vodní dopravy v přístavech celkem 6,87 mil. jednotek ekvivalentních stop, aneb +29,6% proti r. 2019.

dopravní aktiva nerovná se investice do dopravy; bez investicí by tohle všechno nebylo a tedy zbytečně by Čína produkovala všechno možné, když by to neuměla přepravit v rámci pracovní síly, surovin potřebných pro výrobu aneb již hotový tovar pro prodej
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Dne 10.12. se do provozu odevzdal poslední, 91km dlouhý úsek, tahu G0511 / SA3 aneb Chengdu Third Ring Expressway. K tomu se otevřel i 19 km dlouhý přivaděč do Mianzhu. G0511 měří 443 km. V Chengdu, které je hl. městem provincie Sichuan, žije kolem 21 mil. obyv.

V provincii Sichuan se v letošním roce prozatím do provozu odevzdalo 521 km dálniční sítě, včetně 53 km upgradu ze 4- na 8- pruh.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek


Ještě 1.10. proběhla zátěžová zkouška na mostě Yangbaoshan v provincii Guizhou. Vozovka je 320m nad úrovní řeky.

lokalita: https://www.openstreetmap.org/?mlat=26. ... 6/107.3694

Obrázek

Obrázek
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 24.11.2022 19:28:27, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Dne 13.12. 2021 zhotovitel mostu Tongminghai oznámil, že byla dokončená jeho zatěžkávací zkouška. Most by měl být do provozu odevzdán do konce roku. Jde o nejdelší moře překonávající most na západě provincie Guangdong na tahu Donglei Expressway. (Donghaidao-Leizhou) Tento tah je klíčovým projektem v provincii Guangdong. V základě jde o 47 km dálnice s vícero vedlejšími liniemi, hlavní trasa je 8- pruhem, most 6- pruhem. Most má odolat tajfunům třídy 16. Má 2 věže. Výška věže je 121m.

Most Tongminghai spojuje polostrov Leizhou s ostrovem Donghai v celkové délce 5762m.
13.JPG
13.JPG (59.98 KiB) Zobrazeno 9342 x
poloha na mapě pro představu: (most s dálnicí zkracuje cestování o 1/3)

Obrázek

Most se přitom začal stavět v roce 2017. Teprve v 05/2017 bylo prováděno jeho zakládání ...
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

to se jen tak nevidí :o

Došlo k zhroucení nadjezdu na MÚK dálnic G45 / G70 nedaleko Huangshi v provincii Hubei po tom, co po něm projížděl nadrozměr se zátěží 198t. MÚK je v užívání asi 10 let.
4 osoby jsou mrtvé.

https://www.reuters.com/world/china/fou ... 021-12-19/

lokalita na mapě: https://www.google.com/maps/@30.25089,1 ... a=!3m1!1e3

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

příspěvek o všem; korekce a doplnění zprovozněných km vyjma prosinec, výše uvedená kastrofa a možné důvody, srovnání let 2020 až 2035 i s náhledem na USA

Co se odevzdalo do provozu v 08/2021 je k nalezení zde: https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -176575945 , tedy 410 km dálniční sítě.

Korekce za 09/2021 se zvedla o 300 km na 900 km: https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -176575985 . (stejná korekce je za 06/2021, 07/2021 a asi 200 km za 11/2021).

Prosinec rozepíšu extra. :idea:


K výše uvedené katastrofě se vede vyšetřování vzniku příčiny. Možností je vícero, od nepřizpůsobení rychlosti nákladu (včetně technických obtíží ve smyslu defektu, špatného jištění) přes nesprávně vedenou jízdu, která se odklonila od středu ANEB samozřejmě konstrukční vada stavebních objektů.

Tohle ale není ojedinělý výskyt problémů ... za dobu masivní expanze dálniční sítě se objevují desítky pádů (ano, desítky) mostních objektů. Na vině je i prokázaná korupce a menší vrstvy a jiné postupy výstavby a stejně tak chyby od projektování po výstavbu samotnou třeba i se špatným dozorem nebo naopak s extrémním tlakem se shora stavby otevírat dle plánů za určené ceny, takže se i bez korupce tlačí ultimativně na zprovozňování. Výjimky jsou jen u opravdu velkých, tzv. "výstavních" částí dálniční sítě, kde se často objevuje i prodražení u výstavby.

Tady je 1 ze stovek reportů, které jsou každým kvartálem, tento je z r. 2012:

Chinese Blame Failing Bridges On Corruption: https://text.npr.org/160231137 . Rychlá výstavba a lidi umírají jak mosty padají, je to jednoduše tak. Je to daň za tuto výstavbu, kterou až tak nevidět ... I proto si je nutno všímat těch vyjádření čelních představitelů, kteří sami říkají, že tyto dálnice se staví v základu na 30 let. :o Pak se plánují další masivní investice do jejich obnovy ... uvádím to mj. zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 38#p235138 . Tím se ale myslí určitě spíš běžné práce jako vozovka. Až s časem se ukáže jak na tom nejen ta dálniční síť je, ale jsme na dálničním fóru, takže především ta. Pomáhá jim hospodářsky expandovat, o tom není pochyb.

Podívejme se trochu na ten růst (nejen) dálniční sítě ve srovnání s USA ve vícero ohledech (z mojeho příspěvku na nedávné konf.):
Total length of express ways in China from 2009 to 2020
Total length of express ways in China from 2009 to 2020
CHN.JPG (57.04 KiB) Zobrazeno 9079 x
Zde byl sumarizující příspěvek ke konci roku 2020: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 24#p231524

V 1.Q 2021 Peking informoval, že v roce 2035 má být v Číně síť expressways v úrovni 240 000 km. :idea:

Koncem roku 2019 byl rozsah všech zkapacitněných tahů: expressways, okruhy atd. v úrovni 200 tisíc km, z čeho expressways činí 150 tisíc km.

USA (populačně zcela jinde), resp. Federal Highway Administration odhadovala takový podíl na začátek roku 2020 v rozsahu 98 tisíc km, z čeho 80 tisíc jsou dálnice Interstate. Dalších 20 tisíc jsou všechny další zkapacitněné tahy, které by šlo označit za rychlostní silnice jaké jsou i v Číně. USA, které mají náskok v hustotě silniční sítě jako celku a i v datech realizace sítě Interstate přistupují k bezprecedentním opravám mostů a těles dálnic od letošního roku na další roky. I tam občas něco spadlo, ale rozhodně ne tolik za celou dobu ... nemluvě o intenzitách, které jsou násobní v USA a existenci těch komunikací. To jen faktama ke srovnáním ...

No a pokud se podíváme i na kategorii "silniční síť", tak Čína plánuje pro rok 2035 zvednout rozsah o 20% z 5 mil. koncem r. 2019 na 6 mil. km. V USA mají 6,7 mil. km od začátku r. 2020. Takže tady ta Čína (navzdory té rozloze a populaci) nemá šanci USA prozatím nijak předstihnout. Tady je rozepsané v čem spočívá "genialita USA: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 96#p126996 .

Ekonomický model pro uživatele dálnic je pak bezkonkurenčním pro USA: převážně zdarma, po celé desítky let podpora pro auta a nízké ceny PHM. V Číně je ten model zcela opačný. Ani veškeré zatížení od registračního poplatku za vůz, který jde do výstavby dálnic, mýto ... se nedaří snížit dluh za dálnice, občas jsem se zde tomu věnoval, ale ty nůžky se pro Čínu neustále rozevírají:

V roce 2019 dálnice v Číně vybírají na mýtě v propočtu 594 mld. juanů (91 mld. USD), ale celkové výdaje na opravy a dluhy jsou ve výši 1,08 bilionu juanů. Pandemický rok 2020 situaci zásadně komplikoval; výpadek na mýtě činil 80%. Ale dluhy nečekají.

Samotná dluhová služba v roce 2019 představovala 850 mld. juanů, tedy dluhy samotné o sobě převyšují výnosy za mýto. Provincie Guizhou: splátky dluhu až 6x překračují příjmy z dálnic na mýtném.

A to se pak nabaluje ... dálniční firmy mají své majitele, často provincie samotné, které to mají za největší investory. Všechno je o dosažení ratingů a investicí z řad samotného obyvatelstva. Model financování jsem v tématu rozepisoval opakovaně.

Dáta za rok 2021 pochopitelně nemám, ale ukazuje se tím hodně.

Ekonomický poradce vlády v Pekingu a profesor na univerzitě konstatoval jasně: dluh za realizaci dálniční sítě dosáhl koncem roku 2019 až 5,8 bilionu juanů aneb 890 mld. USD - tedy 6% HDP. Takhle na tom bylo kdysi Chorvatsko, které pak ztrácelo dech a tento dluh se během pár let stal 2x a muselo se pomoct zvenčí atd. (tam rozepsáno), samozřejmě Čína má jiné výchozí body. Ovšem Čína začíná připomínat dálniční dluhový kolotoč Japonska kdysi. Z hlediska zdraví dluhu: Peking má dluh velmi nízký, ale výdaje na sociální systém budou již jen prudce růst. Čínské VRT má podobný dluh - bohužel. A je jen otázka času, až se tyto problémy přelijí na Peking. Ten vlastně nedluží nic, ten jen reguluje. Dluží nebo za dluhy ručí jednotlivé provincie, kterým Peking nařizuje a přikazuje nebo doporučuje. Občas i omezuje ...

USA staví Interstate dálnice prakticky dodnes resp. zásadně modernizují, zkapacitňují. To je ten rozdíl. Rozdíl pak i je kde končí ten dluh a ty účty za ty dálnice. USA to dává do spotřeby do jednoho balíku na vrcholu všeho, Čína to naopak zazdívala v dolních patrech ekonomiky. Do jaké míry se tyto státy jednu dobu potřebují a zároveň nedovedou nikdy propojit, protože i ekonomicky stojí na rozdílných základech, co jim dává jiné mantinely pro řešení krizí, ale především možnost se vzpamatovávat; USA mají mnoho krizí za sebou, Čína doposud v této ideologii ne a o to jde. Resp. půjde ...
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 6.1.2022 12:31:18, celkem upraveno 6 x.
Důvod: aktualizace obsahu příspěvku
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Údaje z ministerstva dopravy budou zase později, ale v roce 2021 se odevzdalo do provozu cca. 10 tisíc km dálniční sítě, čímž ten rozsah činí kolem 170 tisíc km. Né všechno jsou vždy opravdu dálnice, občas je součástí přivadeč, občas se něco překlasifikuje, přečísluje a změní zařazení, a i proto centrální ministerstvo dělá opravdový stav až na přelomu 1.Q a 2.Q dalšího roku, tedy v letošním roce se k tomu někdy zase dostanu a sesumarizuji skutečný stav silniční sítě, dálniční sítě a sítě VRT a pár dalšíma datama z dopravy.

Ve výstavbě je nyní asi 40 tisíc km dálniční sítě.

Dlouhodobé plány, ale i nejbližší plány pro realizaci jsou podrobně vypsané bez záruky pravdivosti tady a tady.


Dále tady mám pro zajímavost 2 články:

Autonomní stroje pokládají asfalt: ‘Landmark event’ claimed as robots pave busy highway in China

Čína podkopala za miliardy jezero Tchaj-chu a otevřela svůj nejdelší silniční tunel a to stejné ze CNN
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

K Číně se ještě vrátím, co se týče odevzdávání nových km dálnic do provozu a provedu několik úprav příspěvků a pak i dokončím km rozsahy, ale nyní jiná informace: boom rozvoje ve městě Shenzen předstihuje dopravní rozvoj, a proto se sestavil mimořádný plán ve výši 2,46 mld. USD :arrow:

*město Shenzen leží severně vedle města Hong Kong
- žije tady asi 15 mil. obyv.
*mimořádný plán počítá s 2,46 mld. USD po dobu 3 let
- urychlí, dokončí nebo se zrealizuje na 216 dopravních projektů v silničním a železničním segmentu
- přesněji se 140 z nich do 3 let dokončí a 60 zahájí a dalších 16 se zrychlí v projektech a přípravách

Mj. to značí přidání 153 km hlavních silnic a dálnic kolem Shenzen.

Tyto investice mají snížit rozsah kongescí a umožnit rozvoj dalších zón města.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

dva zajímavé články

První čínská soukromá vysokorychlostní železnice zahájila zkušební provoz :arrow:

Otevření první čínské železnice financované ze soukromých zdrojů je velkým průlomem pro rozvoj železniční dopravy v zemi a může přinést příležitosti i pro české firmy.

25.01.2022 / CzechTrade

Stavba železnice byla započata v prosinci 2017 a zahájení oficiálního provozu se očekává ještě letos. Při projektované maximální rychlosti 350 kilometrů za hodinu má trať celkovou délku 266,9 kilometru, včetně 226,3 kilometru nově vybudovaných tratí.

Stavbu a provoz železnic v Číně vždy řídil stát kvůli jeho zásadní roli v ekonomice a národním rozvoji. Železnice Hangzhou-Taizhou, která se nachází ve východní Číně v provincii Zhejiang, je jedním z prvních osmi demonstračních projektů soukromých kapitálových investic do čínské vysokorychlostní železnice.

V rámci reformy financování rozvoje čínské železniční sítě se jedná o významný průlom. Železnice bude dle dohadů stát přibližně 44,9 miliardy čínských jüanů (7,02 miliardy USD) a je z 51 procent financována soukromým kapitálem, který vede skupina Fosun Group.

Fosun Group byla založená v roce 1992 a je největší soukromou holdingovou společností v Číně, která podniká v oblasti nemovitostí, léčiv, maloobchodu a investic. China Railway Corporation a její dceřiné společnosti budou provozovat železnici a vybírat příjmy z jízdenek, a poté platí investorům poplatek za používání železnice, který je spolu s reklamou jedním z hlavních zdrojů příjmů pro železniční investory.

Železnice začíná na východním nádraží v Hangzhou a končí v Taizhou. Během výstavby překonali dělníci nové trati četné výzvy, protože jde o první vysokorychlostní železnici postavenou přes křemelinu a navíc jde o trať s nejdelším železničním tunelem ve východní Číně.

https://www.businessinfo.cz/clanky/prvn ... ni-provoz/


Čína urychlí budování moderního oběhového systému podniků, logistiky a dopravy :arrow:

Vstupem do nové éry potřebuje tradiční oběhový systém Číny modernizaci, protože oběh zemědělských produktů zaostává, dopravní infrastruktura potřebuje zlepšení a existují slabiny v logistických službách, jako je reakce na mimořádné události a přeprava chlazeného zboží. Zároveň je podle plánu potřeba řešit i otázky financování v oblasti oběhu.

24.01.2022 / CzechTrade

Čína urychlí budování „moderního oběhového systému“ zahrnujícího obchodní oběh, logistiku, dopravu a finanční podporu během 14. pětiletého plánu v období let 2021–2025.

Plán stanoví cíle pro roky 2025 a 2035. Oběh obchodu bude plynulejší, logistická zařízení se zlepší a sítě a servisní systémy budou do roku 2025 kompletnější. Přepravní kapacita země a kapacita finanční a nouzové podpory budou rovněž v průběhu období výrazně posíleny, uvádí plán. Předpokládá se, že systém, který bude bezpečný, efektivní a s globálním dosahem, bude plně zaveden do roku 2035.

Mezitím bude země během tohoto období podporovat vysoce kvalitní a inovativní podniky, zejména posílí inovace a hlavní konkurenceschopnost. Velké a střední podniky budou vedeny k tomu, aby se navzájem úzce propojily na základě dodavatelského řetězce, datového řetězce a hodnotového řetězce a vybudovaly nový systém oběhu sdílení zdrojů a koordinovaného rozvoje.

Dále podniky elektronického obchodování by měly prozkoumat nové oblasti spotřeby, aby rozšířily online a offline marketingové kanály a zlepšily infrastrukturu a síť služeb mezi okresy, městy a zahraničím.

Kromě toho bude komoditní trh vybaven digitálními zařízeními, jako jsou sítě 5G a chytré terminály, zatímco bude vybudována skupina demonstračních základen pokrývajících online i offline trhy se silnými funkcemi služeb dodavatelského řetězce.

https://www.businessinfo.cz/clanky/cina ... a-dopravy/
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Rozhodl jsem se, že od roku 2022 již nebudu vypisovat všechny do provozu odevzdávané úseky dálniční sítě Číny. Tato informace bude odkazovaná i v úvodním příspěvku tohoto vlákna. Pokud kdo chce, tak se tomu může věnovat. Nemám s tím doopravdy nejmenší problém.

Co mě k tomu vede :?:

*čínská dálniční síť se staví masivně a neustále se značně zvedá její rozsah, což vytváří zátěž z hlediska času a zjišťování zdrojů a jejich ověřování
*právě čas je faktor, který rozhoduje v tomto rozhodnutí
*pokud bych žil v tomto prostoru nebo tady bylo vsazené tohle fórum, tak by to mělo jinou prioritu, šlo by rozčlenit provincie atd., ale nic z toho není

Budu občas uvádět jaký je rozsah dálniční sítě. Mohu analyzovat nebo přidávat odkazy, mohu se věnovat "čemukoliv", ale nebudu ani doplňovat údaje za 12/2021 a nebudu již pečlivě evidovat nebo evidovat 90% úseků odevzdávaných do provozu. Nemohu si to již časově dovolit (nechci by bylo taky možná správné slovo), abych se mohl věnovat v rovnaké míře ostatním důležitým státům z pohledu cestování Čecha resp. z pohledu ČR (tranzitu atd.).
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 24.11.2022 19:27:56, celkem upraveno 2 x.
Důvod: odstránění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

z projevu "pekingské politiky" pro rok 2022:

*centrální vláda se více zadluží, má dnes velmi malý dluh a je to nezbytné, aby na sebe převzala nové půjčky, protože:
- o 18% proti roku 2021 zvedne transfery vůči provinčním vládám, aby se udržel 3-pilíř provincií: investice do infrastruktury (silnice, dálnice, mosty), sociální výdaje a zvládnutí jejich dluhů
*vláda nebude pomáhat ve stavebnictví (dluhy převyšují hodnoty a je zde neschopnost splácet úvěry)
- z tohoto důvodu v letošním roce stavebnictví stagnuje; obyvatelstvo je velmi opatrné co a za kolik kupuje
- developeři evidují nedostatek materiálů
*HDP se má letos zvednout o 5,5% (pokles ze 7% očekávání), ovšem doposud jsou to jen 4%
- výdaje o 7% se zvednou na obranu, budou kolem 1/4 bilionu USD
*má se upustit od tvrdé covidové politiky (imunizace), protože lockdowny způsobují enormní škody, snižují zisky dálničních provinčních firem, narůstají dluhy nad příjmy z mýta zásadním skokem (ve vlákně sledováno), nestabilita cestovního ruchu a tudíž ohrožování domácí ekonomiky
*má se zvětšit důvěra v čínskou ekonomiku a zvednout domácí spotřeba
- protože upadá export a to již i z důvodu krize na Ukrajině
- je nedostatek mnoha materiálů a čínské firmy nedovedou produkovat dle plánů
- znovu se zvedají dopravní náklady, což prodražuje výsledné tovary
- program Hedvábné Stezky se neplní (a problém Ruska a budoucích dálnic je velice otázní)
*výdaje na vzdělávání a sociální podporu se zvednou letos o 10%
- největší porce ale směruje na růst důchodů, populace stárne a ceny rostou

Ekonomika a domácí prosperita budou letos v těžké zkoušce. Klid narušuje ještě stále globální dopad plynoucí z pandemie a rusko-ukrajinský konflikt, který je doprovázen extrémně tvrdými sankcemi, které nepochybně poškodí i místní ekonomické a globální obchodní vazby. Projev se nevěnoval extra konfliktu, vyjma jediné věty, Čína bude i nadále neutrálním státem, který nepodporuje jiná řešení, než mírový rozvoj a tomu bude odpovídat i zahraniční politika o prosazování míru.

Čína mezičasem oznámila, že bude pokračovat v rychlé expanzi dopravní infrastruktury. Je zcela evidentní, že to je náhrada za výpadky v exportě. Tuto praxi potvrzuje vícero renomovaných bank a agentur ve světě. Peking si půčuje na domácí investice a udržuje v klidu čínskou populaci, která tak má zajistit větší růst. S&P Global Rating upřesňují, že místní vlády budou muset v tomto a příštím roce zaplatit 1000 mld. USD dluhů, takže jakýkoliv ekonomický otřes přinutí Peking zvednout centrální dluh, aby nenastal větší finanční otřes.

Z hlediska počtu km dálnic jsou to příznivé zprávy. :) Na dálniční výstavbu se totiž nedává méně financií. Jedná se prakticky o největší provinční kapitálové výdaje dlouhou řadu let.

korekce možná na podzim
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

Čína zahájila 20.3. výstavbu 75 km nové dálnice Dangyang - Zhijiang - Songzi Expressway. Dosavadní hlavní trasa měří 150 km. Nová trasa bude zahrnovat jednu hlavní dominantu a sice most Zhijiang Bailizhou Yangtse River Bridge, který bude mít hl. rozpětí 890m dlouhé.

tendr: https://www.seetao.com/details/112036.html
začátek výstavby: https://www.seetao.com/details/145592.html

Rychlost provozu má být 120 km/h.

Zajímavé je, že investice, která byla plánovaná ve výši 14,9 mld. juanů bude nakonec 16,6 mld. juanů, tedy asi 2,6 mld. USD.

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

pár zajímavých velkých mostů v provozu, popisek je u videa:

o tomto jsem se zde zmiňoval, tak si lze udělat obraz: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 18#p128818


:shock:
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 12.7.2022 23:17:43, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstránění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

psáno v 08/2017:
Diaľničiar píše:Autonomní region Tibet :arrow:

*rozkládá se na rozloze 1,2 mil. km2, tedy tvoří 12,5% rozlohy Číny
*žije tedy jen něco kolem 3 mil. obyvatel, z čeho Tibeťané tvoří 2,5 mil.
*region byl z hlediska celé Číny jedním z nejzaostalejších a nejvzdálenějších z hlediska cestování i pro obrovská pohoří

Čína vynakládá obrovské peníze do napojení regionu na západní provincie a na Peking a zároveň se vynakládají značné prostředky pro zlepšení cestování v samotném regionu s napojením na jeho centrum; Lhasa. Tak se stalo, že se dá do Lhasy dostat v současnosti již za 3 hodiny. Průměrná n.v. výška je přitom kolem 4.000 metrů nad mořem.

Postavila se tady již síť 4 kvalitních silničních spojnic: Lhasa - Lhasa Gonggar Airport, Lhasa - Shigatse City a i do Shigatse Pace Airport. Ta 4. v současnosti zprovozněná je Lhasa - Nyingchi, která zkracuje původní čas cestování o dlouhé hodiny. :arrow:



5. tah se staví a to Lhasa - Naggu. :idea:
Silniční síť dosáhla v tomto regioně k 12/2021 celkem více než 120 000 km. :idea:

V roce 2021 se na výstavbu nových silnic proinvestovala částka ve výši 5,7 mld. USD. Rozhodně je to vysoce nadstandardní k počtu obyvatel nebo HDP (odpovídá to asi 1/5 HDP), ale z hlediska rozlohy a závazků, které si Čína pro Tibet dala (zahuštění a možnostmi bydlení, tudíž se musí postavit nejen nová města, ale i spojnice mezi nimi) částka odpovídá plánům.

V tomto roce se plánuje v Tibetě proinvestovat na silniční síť částka ve výši 3,4 mld. USD.

V roce 2021 se postavilo celkem 7,5 tis. km silnic. Silnice přinášejí prosperitu: z regionů se dá dostat rychleji do větších měst a tam se dá za více peněz prodávat zboží. Kdysi cestování jen 70 km zabralo i 3 hodiny, dnes to není ani 1 hodina. Ale to není všechno, protože díky expanzi dálniční sítě se na dobu jednoho dne zrychlilo cestování na velké vzdálenosti.

Rozsah silniční sítě se v období 2015 až 2020 zvětšil o 49%. :jidlo:

Záběr z r. 2019 na velký most Polongou v okrese Bomi, Nyingchi v JZ části AO Tibet. A o tom to je, je zde mnoho nových velkých mostů a tunelových sekcí i mimo návaznosti na dálniční tahy. Zásadně se zlepšila konektivita v rámci samotné AO.
Obrázek

Před výstavbou hlavních dálnic ... se tady cestovalo za pomoci zvířat běžně 5 až 6 měsíců. Bylo nemyslitelné reálně prodávat zboží, cestovalo se se zvířatami kvůli zásobám potřebným na cestu.

Záběr z r. 2019 na dálnici Lhasa - Nyingchi pozvedla životní úroveň v celé AO. Umožnila dovézt stroje a suroviny pro zůrodnění půdy a umožnit více zalidnit region, který se stává ekonomicky soběstačnějším.
Obrázek

Peking v letech 2016 až 2020 investoval do Tibetu 251 mld. juanů, tedy 3,7x více peněz proti období 2011 až 2015.

Dálniční síť propojila hory, údolí, pastviny, města i větší obce na "střeše světa". Silniční síť, která je zpevněná pokrývá 99,8% obcí v Tibetu již od roku 2017.

Po roce 2020 se zahájil proces výstavby ulic ve městech a obcích, tedy vznikají zpevněné komunikace v osídlených oblastech. Mimořádně se dbá na kvalitní systém odvodnění, aby byl "rychlý při velkých srážkách" a zároveň "zadržující systémy". Pandemie snížila investice i tempo rozvoje, ale rok 2021 byl proto jistým způsobem obnovením tempa a dokončila se řada silnic.

Tibet, kdysi velmi těžko dostupný, se stal dobře dopravně propojeným během 40 let, ale nejvíce práce se zrealizovalo v uplynulých 11 letech.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

kam se Čína ubírá, jak reaguje na dnešní výzvy od pandemie přes problémy zadlužených developerů po konflikt Ruska s Ukrajinou a co dál v dálniční výstavbě a kde se dnes nachází

Čína po 2. snížila očekáváný růst HDP V minulém roce vláda plánovala 6% a realita byla 8,1%. Letos jdou názory ekonomů z Asie a západu ale níže, než je vládní sen. A i ten se snižuje. Peking již formuluje "kolem 5,5% a připouští i 5% jako kolem". Pod 5% ale Peking nehodlá zacházet, což hodně naznačuje v těchto slovech.

*původní cíl ve výši 7% pro letošní rok se revidoval na 5,5%
*nyní se odhaduje 5% HDP a i ten je označen za ambiciózní cíl
- část ekonomů se uchyluje k hranici 4,3%, vzhledem na situaci ve světě

O min. 0,3% HDP klesne výkon ekonomiky proto, že se plánovalo, že ropa bude stát kolem 70 max 80 USD. Reálně je nad 100 USD. S tímto faktorem se při 1. úpravě nepočítalo.

Dalším velice nepříjemným faktem je návrat k politice "covid nula", tedy tvrdé lockdowny. Jde přitom o města jako Hong Kong. Šanghaj atd. To samo o sobě značí prozatím 0,2% HDP, pokud se situace stabilizuje a zlepší. Prozatím eviduje Čína nejvíce případů od vzniku pandemie.

Rusko - ukrajinský konflikt, sankce uvalené západem na Rusko a Bělorusko a možné sankce na další ... poškození čínských zájmů ve vícero státech pro snížení hospodářského výkonu a stoupající inflaci směruje ke snížení produkce více, než se původně myslelo.

I proto se dnes dokonce mluví o tom, že ekonomika Číny vzroste spíš o 4,7% nebo dokonce ještě méně.

Čínská vláda již pumpuje z pozice Pekingu velké peníze na dluh do provincií. Když by nebyl letos důležitý politický rok, pak by se to patrně takto nerealizovalo. Peking hodlá sanovat napjaté provinční rozpočty a taky hodlá podpořit spotřebu doma. Především u technologického sektoru.

Čínský prezident Si Ťin-pching nastolil reformní proces:

*snížení regionálních rozdílů - snížení ultra bohaté vrstvy jejím větším zdaněním
*snížení klasického stupně rozvoje přechodem k více environmentálnímu rozvoji
*rozvoj domácích inovací

Ještě stále tvoří 60% investicí do Číny zahraniční investice. Pokud Čína zahájí spolupráci s Ruskem, pak se dá očekávat, že větší část těchto % odejde. USA to vícekrát naznačují ...

Tento ekonomický tlak na Čínu značí možnost, že se nepovede naplnit cíle stávajícího prezidenta. V Číně se navíc kupí problémy, viz i provinční dluhy, pak dluhy developerů za bydlení a další a další ... pro nestabilitu zvenčí i Čína zažívá šokové situace, které vláda zmírňuje ochrannou politikou, která ale začíná poškozovat obchodní vztahy. Protektcionismus Číny totiž začíná zvedat investice do původně její segmentů a tak o ně v budoucnu přijde. Nebo se nepřiměřeně rychle snižuje tento potenciál ...

Prezident by rád pokračoval dál. Reformy ve vzdělávání, energetice, nehnutelnostech, bydlení, technologiích. To jsou všechno jeho další mety. Chce si upevnit moc a dosadit do klíčových funkcí i mladší lidi. A další, kteří povedou jeho představy dál.

Prezident prosadil změny myšlení v komunistické straně. Vymýtit dluhy u nestabilních sektorů. Atd. Naráží to ale na aspekt jeho tvrzení "raději stabilita než nejistota". Takže se mld. USD sypou i do nehnutelností, i když ne do všech, ale sypou se tak, aby se nezhroutilo všechno najednou. V sázce je hodně.

USA hrozí, že vyškrtnou čínské firmy z burz jakmile se přidá na stranu Ruska. Ani se nestačilo na to reagovat a došlo k masivnímu odlivu kotovaných činských akcí v rámci USA. Vztahy s USA jsou napjaté od dob Trumpa v obchodě a technologiích. Když Číně dochází hospodářsky dech, pak potřebuje zlepšení vztahů s USA a ne jejich zhoršení, protože by to její ekonomice neprospělo. Prezident načrtl i možnost, že se globální ekonomika ocitne ve válce. Ale jedním dechem dodal, že svět není černo-bílý a nic takové Čína rozpoutávat nechce, protože by to byl mj. i návrat Číny o 20 let zpátky. (ekonomové z Číny)

Pokud bude chtít Čína překonat +5% růst HDP, pak bude muset zesilnit soukromé investice. Podpořit podnikání tak jako na začátku. Rozvázat mu ruce, protože vládní možnosti jsou již silně omezené. Vláda bude muset držet stabilitu nad vším, provincie mají možnosti vyčerpané. Soukromý sektor a zahraniční investice ale potřebují důvěru v budoucnost. Prezident poslední roky zavedl silnější centralizaci politiky, protože se mu zdálo, že provincie nedělají posuny jaké chce on. Navíc Čína potřebovala ujistit sama sebe, že je stále jednou Čínou ... má ambice na východ což si žádá dobré rozpočty pro armádu a sjednotit zahraniční politiku. Není to jen snaha o udržení km2 v oceáně s Austrálii, J. Korejou, Japonskem ... ale je to pak i 900 mld. USD mega projekt Hedvábní Stezky a další nástroje ...

Prezident Číny v létě zavedl několik zákonů. Třeba zamezil doučování dětí "po škole ve škole". Že se budou učit vše potřebné ve školách. Na stát jako je Čína došlo k výpadku asi 100 mld. USD a rodičé si stejně najímají učitele na doma. Dalšíma krokama ztrácí čínské akcie od začátku 2021 do podzimu na hodnotě asi 1000 mld. USD. Prezident zamezil tvorbě zisků o koncernů ve snaze omezit luxus a zvětšit standard střední třídy. Je to všechno hezké, protože střední třída ve světě upadá, ale způsobilo to snížení investicí do budoucna, transformaci dceřinných firem a následující ztrátu na burzách. (nač dosahovat zisky, když z nich firmy nic nemají). Účetní opatření, které umrtvují mnoho firem, o něž není investiční zájem a Peking nezískal proti těmto ztrátám adekvátní náhrady. Prezident chce zesílit střední třídu tak, že ubírá městům a přidává do chudších regionů. Nazývá to lepší rozdělením koláče. Tohle mělo za následek, že provincie musejí více vstupovat do investicí ve městech, protože těm nezbývá peněz. A následně nemají provincie dost peněz na cíle z Pekingu. A zak Peking v 2022 napumpuje 18% peněz do provincií, na dluh. Protože Peking nemá vysoký dluh, tak si to může dovolit. Ale to jsou opatření, které nelze uplatňovat dekádu ... a výsledky v zaostalých regionech se dřív neprojeví.

Prezident oznámil, že se v dohledné době zavede daň z nehnutelností. Anebo zdanění nepřiměřeného bohatství. To je ale další útok na již bez tak zadlužené developery a zmaří to snahu o industrializaci země, protože lidi z regionů pak nemají kde bydlet, když nezískají levnější byt. Respektivě mzdy budou muset více růst, ale to není možno přeskakovat tak rychle. Hlavní analytici univerzit varují, že distribuce peněz se nezmění tím, že se ubere miliardářům ...

Navíc od tohoto zavedení změn je jen na krok k anti-kapitalismu a anti-konzumu, co ale Číně v její fázi rozvoje mimořádně ublíží. Prezident by rád pro menší firmy zavedl nízké daně a pro začínající nulové. Co ale nechce docílit je, aby podporou chudobnějších vznikl návyk na nicnedělání. Čína má prostor pro velké zisky, které nahradí bankroty developerů. Prezident uvažuje o prodeji půdy ... což je samo o sobě další výzva jak proměnit fungování Číny.

Prezident Číny chce vším tímto dosáhnout tzv. společnou prosperitu.

Co stojí všechno proti němu a není toho málo. Politika Covid-nula dospěla do dnešní doby k vícero ohništím nákazy. Národ věřil, že se pandemii povede doma zvládnout jináč a tak je nízká zaočkovanost i starší generace. Nyní, když svět otevírá, tak Čína uzavírá. To značí primárně ekonomické problémy doma. Pak tady je 5300 slovní dokument o spolupráci s Ruskem v době, kdy Čína věděla, že Rusko provede rychlou akci na Ukrajině. Nic z toho se nestalo. Naopak, jeví se další sen prezidenta Čína a sice nahradit USA v tom jak vypadá svět po IIWW. Výsledek hlasování v OSN, kdy 141 států se postavilo na stranu Ukrajiny zaznamenala Čína udivení na výsledkem. Není to tak jak se to prezentuje a tedy, že čínské investice zajišťují výsledky hlasování. Naopak, je mnoho zemí i v samotné Africe, které již Čínu nechtějí. Konflikt na Ukrajině navíc zpomalil a velmi zásadně bilionový USD projekt Hedvábní Stezky. Tedy to, jakou formou po zemi podpořit námořní trasy s Evropou. Je to Evropa, se kterou Čína obchoduje a se kterou ještě dobře obchoduje. A jsou to západní firmy, které v Číně nejvíce investují ... Na druhou stranu, severní hranice s Ruskem a prohloubení vztahů by vyřešilo surovinový nedostatek. A odpojení se z problematických vzdálených regionů.

Geopoliticky to nejsou jen zhoršené vztahy s Japonskem, J. Korejou, Austrálii ... ale i odvěký nepřítel, kterým je Indie. Hraniční spory a pozice obou zemí. Indie je dnes taky na rozcestí; více neutrální vztahy s USA a blízké s Ruskem, ale špatné s Čínou. To vše je důležité pro Čínu zohlednit. Nakonec samotné Rusko vnímá Čína z vrcholu, né z rovnocenné pozice. Je to i Čína, která vybudovala hlavní banky s Ruskem, Indii, Brazílii, JAR pro jakýsi anti- efekt vůči západním bankám, ale je to Čína, která ty banky dnes hlavně ovládá. Brazílie, Indie, aspirují na stálé členy BR OSN. JAR došel hospodářský dech, Indie ho naopak získává ... v tomto vztahu v těchto rovnicích Čína vždy prosazuje neutralitu. Nyní se jeví, že se bude muset rozhodnout jak dál. Odhodlanost západu, skupiny G7 nebo EU je tak velká, že to je pro Peking spíš obava, než uklidnění. To je hlavní důvod, pro který ještě dodnes nepodporuje více Moskvu ... ať si to ta přeje co nejvíce. Naopak, prozatím jí zatrhla i multi-mld. USD půjčky pro infrastrukturu včetně Hedvábní Stezky. Doufá, že se konflikt urovná a vztahy se zase obnoví. Oddaluje rozhodnutí kam až to jde ... 11. měsíc je ale daleko.

Není zřejmé kam se ubere Čína dál. Ale do 11/2022, kdy bude důležitý kongres, který je cestou pro prezidenta pokračovat dál, se patrně nestane nic, co by Čínu více poškodilo než jí polepšilo. A polepšení Čína potřebuje jako sůl, protože její prosperita začíná a končí u každoročního posilování ekonomiky.

další čtení, 03/2022: China's Belt and Road Initiative Meets Slowing Global Trade
https://www.fpri.org/article/2022/03/ch ... bal-trade/

Pravidelně, ob-rok, tady uvádím dluh na mýtních dálnicích. Poslední numero bylo ke konci roku 2020 ve výši 800 mld. USD. Ano, to je dluh za tu ohromující síť dálnic. Rozepisoval jsem schéma dluhů vícekrát, příjmů taky, ale aby se udržel systém, tak se musejí stavět nové a nové dálnice. Pouze v roce 2020 vláda uvolnila zdroje za provozovatele a to jsou vlastně ty provincie. Všechny mají firmy, ty mají ratingy a půjčky od bank.

No a ke konci roku 2021 tento dluh dosáhl výše 890 mld. USD. Za těch asi 170 tisíc km dálnic. Není to moc, když se to pojme na 1 km a celou Čínu, ale není to zadarmo ty dálnice. Je to ryzí koncept a to ještě extra budován, protežován státníma firmama atd. Generuje ale rozvoj pro stát.

V roce 2016 to bylo 666 mld. USD.

Celkově všeobecně vzato se dluhy splácí. Asi 80% příjmů z mýta, které je jedno z největších na světě, směruje na dluhy. Ale funguje to stále. :)

Když by se to srovnalo s Rakouskem: ASFINAG asi 12 mld. € dluhu, 2,2 tis. km dálnic. Tak to vychází na skoro stejný propočet. A vládní dluh Rakouska byl koncem 2021 v úrovni 80-85% HDP, Číny 70%.

Až na to, že Rakousko má dle plánů 90% sítě hotovo, Čína přidává ... chce mít 250 tisíc km dálniční síť, tedy dnes jí má hotovou ze 70%.

Čína je asi 160x lidnatější.
A taky je Čína asi 114x větší.
I když bude mít 250 tisíc km dálnic, tak je to "jen" 114x. Ten cíl má pro rok 2035.
A když Čína dává 80% z příjmů mýta na dluhy, pak Rakouská dálniční firma kolem 50%.
(na splátky dluhů musí Čína dávat i jiné příjmy, než jen z mýta, protože mýto negeneruje dost peněz a to je tak od začátku masivní výstavby)

Těžko se "dohání" vyspělý stát. Použil jsem Rakousko, protože USA nemají v převážné míre nástroj PPP.
Ale u obyvatelstva vycházejí USA jako první. U rozlohy již ne. Ale to jsem srovnával zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 81#p248181 a i s ohledem na silniční síť jako celek.

Čína ale správně porozuměla tomu, že když je věk aut a nákladní silniční dopravy, pak pokud chci rozvíjet všechno a všude, pak potřebují mít dálnice a silnice. :) Dnes tomu rozumí taky Indie, která má v provozu 2 tis. km dálnic a dalších 40 tis km staví. (dualizované silnice nepočítám) A cíl si Indie dala na 40 tis. km. Akorát rovnou staví v mnoha úsecích a trasách 8- pruhy. Atd.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Čína

Příspěvek od Diaľničiar »

pár zajímavých velkých mostů, popisek je u videa:







horská dálnice:

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Asie“