Co ničí české silnice?
Napsal: 19.5.2009 10:55:05
Co ničí české silnice?
18.5.2009 Svět motorů str. 34 Téma - proč jsou v Česku tak rozbité silnice
David Superata
Leze vám krkem žalostný stav tuzemských silnic? Zjišťovali jsme, proč se každoročně stávají spíš tankodromem.
Zima dala českým silnicím zase pěkně zabrat! Díry a výtluky mnohde projíždíme leda krokem, co chvíli hrozí poškození geometrie kol.
Rozdělování
Stát přímo pečuje o silnice prvních tříd a dálnice. Nejvíc ale trpí zanedbané komunikace druhých a třetích tříd. O ty se starají kraje, které převzaly jejich správu od státu v roce 2001. Dodnes se jim nepodařilo tristní stav napravit a vypadá to, že se v Česku kvalitního koberce jen tak nedočkáme.
Na druhou stranu nejde vinu jen tak házet na místní samosprávy. Dostaly do majetku zanedbanou síť silnic a vyčlenit dostatek peněz z rozpočtů na všechny opravy není v jejich silách. „V Česku se průměrně zvládne opravit pouze dvacet až třicet procent cest druhých a třetích tříd v havarijním stavu,“ informuje Luděk Mališ z firmy zabývající se monitoringem stavu pozemních komunikací.
Údržba vs. rekonstrukce
Optimální řešení představuje položení nového koberce. S novou silnicí nejenže zmizí díry, ale každý následný nutný zásah se zjednoduší a ve výsledku znamená nižší náklady. „Je to jako se starým vozem. Jeho provoz se každou opravou stává dražším,“ podotýká Mališ.
Jenže zalepit výtluky je mnohonásobně levnější než postavit nový úsek silnice. A pokud kraj nesežene dotaci nebo úvěr, nemá prakticky žádnou šanci pustit se do kompletní rekonstrukce zbídačeného úseku.
Příčiny
Jak díry a výtluky vznikají? „Asfalt nevydrží věčně, postupem času se v něm vytvoří malá trhlina. Potom už jen stačí, aby do ní v zimě natekla voda. Ta zmrzne, led se v prasklině rozpíná a koberec roztrhá,“ vysvětluje Miroslav Němec ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
Pokud jdou v zimě teploty několikrát nad nulu a opět pod bod mrazu, máme tu najednou děr jako po náletu. Často střídající se mrazy s oblevou jsou proto vůbec to nejhorší, co může komunikace poškodit. Sebedelší a mrazivější zima, kdy teplota stoupne maximálně k nule, silnicím tolik neuškodí – i to je jedna z příčin, proč třeba ve Skandinávii roztrhané asfalty nenajdete. Ale opravdu jen jedna.
Něco pamatují
Dalším faktorem vzniku nekvalitního povrchu je stáří komunikací. „Každá silnice časem potřebuje opravit. Mnohé z nich se stavěly v době menšího provozu a nemohou vydržet dnešní zatížení,“ vysvětluje Němec.
Navíc do údržby a obnovy dopravní infrastruktury se v době před dvaceti lety investovalo minimum prostředků. „Není to žádné stěžování si, ale fakt!“ hájí se pracovník Správy a údržby silnic. Mnohé cesty jsou staré i třicet let, navíc mají nekvalitní podloží. Všechny kraje tak dostaly darem průměrně patnáctimiliardový dluh, který budou dohánět ještě několik desítek let. Jeden kraj ročně proinvestuje sotva miliardu.
Marná snaha?
Látat, ale přitom šetřit na materiálu i za cenu kratší životnosti oprav - to je způsob, ke kterému se kraje kloní. Vypadá to jako zbytečná práce, protože se po krátké době opravují stejné úseky. „Ze zákona máme povinnost výtluky zalátat, jenže tady nastává dilema. Pro použití kvalitní technologie s delší výdrží bychom potřebovali desetkrát větší rozpočet,“ podotýká Němec.
Za současných možností tak bude každoroční látání výtluků pokračovat. „To máte jako s drátem. Když ho často ohýbáte, zlomí se. Jenže my ho potom znovu slepíme a stane se to, že brzy opět ve stejném místě praskne,“ přirovnává pracovník Správy a údržby silnic.
Další dělení peněz
Už by se zdálo, že v tak neutěšené situaci nemůže přijít nic horšího. Jenže ejhle!
Rozpočet na údržbu silnic se stanovuje na celý rok. Pokud se tedy v zimě utratí příliš mnoho za sůl a plužení, odrazí se to na letní údržbě. „V zimě se přece nebudeme vymlouvat na to, že šetříme na letní opravy. Silničáři jezdí podle nutnosti. Pluhy vyrážejí, když je potřeba. Letos stála zimní údržba cest v našem kraji 160 milionů korun. A o tuto částku pak máme méně na léto,“ dodává Němec.
Počkáme si
Jezdit po zimě na silnicích bez děr budeme nejspíš za hodně dlouho.
Stát aktuálně rozdělil prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury mezi kraje miliardu korun.
Ta putovala na údržbu jejich komunikací. Celkovou částku pro všechny kraje dohromady by však potřeboval každý zvlášť.
18.5.2009 Svět motorů str. 34 Téma - proč jsou v Česku tak rozbité silnice
David Superata
Leze vám krkem žalostný stav tuzemských silnic? Zjišťovali jsme, proč se každoročně stávají spíš tankodromem.
Zima dala českým silnicím zase pěkně zabrat! Díry a výtluky mnohde projíždíme leda krokem, co chvíli hrozí poškození geometrie kol.
Rozdělování
Stát přímo pečuje o silnice prvních tříd a dálnice. Nejvíc ale trpí zanedbané komunikace druhých a třetích tříd. O ty se starají kraje, které převzaly jejich správu od státu v roce 2001. Dodnes se jim nepodařilo tristní stav napravit a vypadá to, že se v Česku kvalitního koberce jen tak nedočkáme.
Na druhou stranu nejde vinu jen tak házet na místní samosprávy. Dostaly do majetku zanedbanou síť silnic a vyčlenit dostatek peněz z rozpočtů na všechny opravy není v jejich silách. „V Česku se průměrně zvládne opravit pouze dvacet až třicet procent cest druhých a třetích tříd v havarijním stavu,“ informuje Luděk Mališ z firmy zabývající se monitoringem stavu pozemních komunikací.
Údržba vs. rekonstrukce
Optimální řešení představuje položení nového koberce. S novou silnicí nejenže zmizí díry, ale každý následný nutný zásah se zjednoduší a ve výsledku znamená nižší náklady. „Je to jako se starým vozem. Jeho provoz se každou opravou stává dražším,“ podotýká Mališ.
Jenže zalepit výtluky je mnohonásobně levnější než postavit nový úsek silnice. A pokud kraj nesežene dotaci nebo úvěr, nemá prakticky žádnou šanci pustit se do kompletní rekonstrukce zbídačeného úseku.
Příčiny
Jak díry a výtluky vznikají? „Asfalt nevydrží věčně, postupem času se v něm vytvoří malá trhlina. Potom už jen stačí, aby do ní v zimě natekla voda. Ta zmrzne, led se v prasklině rozpíná a koberec roztrhá,“ vysvětluje Miroslav Němec ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
Pokud jdou v zimě teploty několikrát nad nulu a opět pod bod mrazu, máme tu najednou děr jako po náletu. Často střídající se mrazy s oblevou jsou proto vůbec to nejhorší, co může komunikace poškodit. Sebedelší a mrazivější zima, kdy teplota stoupne maximálně k nule, silnicím tolik neuškodí – i to je jedna z příčin, proč třeba ve Skandinávii roztrhané asfalty nenajdete. Ale opravdu jen jedna.
Něco pamatují
Dalším faktorem vzniku nekvalitního povrchu je stáří komunikací. „Každá silnice časem potřebuje opravit. Mnohé z nich se stavěly v době menšího provozu a nemohou vydržet dnešní zatížení,“ vysvětluje Němec.
Navíc do údržby a obnovy dopravní infrastruktury se v době před dvaceti lety investovalo minimum prostředků. „Není to žádné stěžování si, ale fakt!“ hájí se pracovník Správy a údržby silnic. Mnohé cesty jsou staré i třicet let, navíc mají nekvalitní podloží. Všechny kraje tak dostaly darem průměrně patnáctimiliardový dluh, který budou dohánět ještě několik desítek let. Jeden kraj ročně proinvestuje sotva miliardu.
Marná snaha?
Látat, ale přitom šetřit na materiálu i za cenu kratší životnosti oprav - to je způsob, ke kterému se kraje kloní. Vypadá to jako zbytečná práce, protože se po krátké době opravují stejné úseky. „Ze zákona máme povinnost výtluky zalátat, jenže tady nastává dilema. Pro použití kvalitní technologie s delší výdrží bychom potřebovali desetkrát větší rozpočet,“ podotýká Němec.
Za současných možností tak bude každoroční látání výtluků pokračovat. „To máte jako s drátem. Když ho často ohýbáte, zlomí se. Jenže my ho potom znovu slepíme a stane se to, že brzy opět ve stejném místě praskne,“ přirovnává pracovník Správy a údržby silnic.
Další dělení peněz
Už by se zdálo, že v tak neutěšené situaci nemůže přijít nic horšího. Jenže ejhle!
Rozpočet na údržbu silnic se stanovuje na celý rok. Pokud se tedy v zimě utratí příliš mnoho za sůl a plužení, odrazí se to na letní údržbě. „V zimě se přece nebudeme vymlouvat na to, že šetříme na letní opravy. Silničáři jezdí podle nutnosti. Pluhy vyrážejí, když je potřeba. Letos stála zimní údržba cest v našem kraji 160 milionů korun. A o tuto částku pak máme méně na léto,“ dodává Němec.
Počkáme si
Jezdit po zimě na silnicích bez děr budeme nejspíš za hodně dlouho.
Stát aktuálně rozdělil prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury mezi kraje miliardu korun.
Ta putovala na údržbu jejich komunikací. Celkovou částku pro všechny kraje dohromady by však potřeboval každý zvlášť.