PPP na D4 - výstavba

Praha – Příbram – Nová Hospoda (I/20)
Odpovědět
darwousek
Příspěvky: 929
Registrován: 21.10.2021 20:28:02
Bydliště: I/4 v budoucnu snad M4

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od darwousek »

Tak aspoň že tak. Ta múk lety před úpravou vypadala příšerně.
Křižovatky I/_ × II/__ mají být MÚK nikdy ne OK .
D4 Má být minimálně do Strakonic.
martini
VIP
Příspěvky: 3635
Registrován: 22.3.2009 10:53:57
Bydliště: Kladno

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od martini »

darwousek píše:Tak aspoň že tak. Ta múk lety před úpravou vypadala příšerně.
Ano, nebýt PPP, resp. být "dle Kroupy", už to možná dnes stálo ta křižovatka, ale v původní "zprzněné" podobě, kdy mj. větve z dálnice na I/19 byly napojeny do II/604 s mnoha nevhodnými levými odbočeními atp.
Via est vita. Nejdražší dálnice je ta, která nestojí!
darwousek
Příspěvky: 929
Registrován: 21.10.2021 20:28:02
Bydliště: I/4 v budoucnu snad M4

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od darwousek »

Kdy že se má převádět na tu doprovodku https://mapy.cz/s/letepukome Dneska už byla nalajnovaná a komplet hotová. A u Mlína už je naasfatovaná https://mapy.cz/s/jedocokuje tahle část doprovodky.
Křižovatky I/_ × II/__ mají být MÚK nikdy ne OK .
D4 Má být minimálně do Strakonic.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od Diaľničiar »

Dostavba dálnice D4 razí cestu využití PPP v Česku

https://www.casopisstavebnictvi.cz/clan ... cesku.html

prolistoval jsem vlákno od 15.11. a tento článek jsem nenašel

K těm cenám, pár strn zpátky (jaro). Ačkoliv je stavební inflace nad plán, tak kalkulace byla počítaná již k cenám, které sledují analytikové a ti vidí pohyby od 2019. (korporace vidí posuny dříve a jináč, než člověk u televize v obýváku).

Co nejvíce zdražilo, ale dočasně byla nafta. Jenomže, větší část je kontrahovaná na delší dobu. Tam cena nehraje roli. Nyní se cena snižuje a nově kontrahuje. (menší soukromník nebo jednotlivec to takhle udělat nemůže, že zvýšení ceny o 1/4 "přeskéčí", ten buď koupí a jezdí nebo nejezdí)
Co razantně zdražilo jsou betony, asfalty. (žrouti energií u výroby a i náklady na materiály) Ale tady se neasfaltuje. Tudíž +40% se tady toho nedotklo. Ani ocel. Atd.
Zemní práce, trhavina atd. nečiní nárůst ve skutečné faktuře o % inflaci jaká je uváděná v celé zemi.

Problém, který může být je ten, že se "formují další objednávky", aby se nestalo, že nebude pak dost. Ale nemělo by to již být o taková původní čísla. O jaké to ale bude, nevim. Tato doba není standardní, nikdo se v tom řetězci nechce vázat předem daným objemem za stejné ceny ...

Ale doposud není problém.

Až by to byl problém ... může být pokus o úpravu, ale přijde s tím nejen koncesionář ale i banky. Je na všech stranách, jak dlouho by trvalo vyhodnocení stavu. A je na každém další možnost. Stát s tím může nesouhlasit, zrovna jako koncesionář. Akcionáři, na kterých tady upozorňuje pan martini jsou opravdu kritériem ale opačně: nebudou financovat něco co bude ve ztrátách a nikdy se za dobu koncese nezaplatí. (musíte se tedy na to dívat takhle a ne z pohledu MDČR). Pokud jde o renomé, tak renomé čeho? Toho, že to finančně nevyjde, ale já to stejně postavim, ať to každý vidí? Takhle to ale nefunguje. Ve světě (musím psát o světě, protože ČR má až 1. PPP) je běžné odstoupení od projektu; třeba po 1- ročním jednání o změnách ve financování. Ale značí to spíš problémy pro zhotovitele do budoucna na konkrétním trhu. To zase pro postavení Eurovie nemusí být nejlepší. Navíc, takto velká společnost si může dovolit "odpustit" zisk, který by možná vložila do strojně-technologické části; na úkor tohoto se projekt dokončí. Položka údržba se taky může zvednout o 200% za pár let a nemusí se to státu líbit.

Takže, pokud, tak kritické to bude v letech 2023+2024 od poloviny 2023. To, že na jaro 2022 byl problém (tak jak na každé stavbě), že někdo nemá zaplacenou fakturu nebo pozastavil dodávku materiálů navzdory platné smlouvy, protože chtěl vydělat více, ale odběratel to tím pádem nepřevzal a logicky stavební úseky stojí ... neznamená, že v ohrožení je celý projekt, pro viz uvedené. I když se samozřejmě celá řada dodavatelů a subdodavatelů ocitla v nejistotě, tak jak na každé stavbě. Nyní (půlrok zpátky a dál) to jsou velké společnosti, které jsou jakýmsi signálem o stabilitě stavebního trhu v každé zemi. Většina prodává nějaké menšinové podíly nebo snižuje likviditu, nebo transformuje dluhy. Tedy aktivity, které vypovídají o složitém finančním období s nejistým výhledem. Vše co je začaté, tak je v ohrožení a všechny vlády to moc dobře ví. PPP nevyjímaje. VINCI jako nejvyšší vlastník, má nejvyšší likviditu široko-daleko, ale šetření se zavedlo i zde včetně podrobné analýzy rozpracovaných projektů. Člen VINCI HIGHWAYS, což jsou PPP mimo Francie, tedy asi 1/2 dálnic a silnic (atd.) z celého portfolia těží z dokončených projektů a může tímto způsobem část nákladů vykrývat i u špatných časů, protože o tom to PPP je. Že i špatná období i dobrá období spadají pod rizika - jednou na straně státu jindy na straně koncesionáře. Jestli tam mají spadat i zásadní deformace trhu je otázní.

Ať nedojde k nečekaným výdajům na projektě. (sesuvy atd.) Ostatní je doposud v normě. Tohle není jediné začaté PPP ve světě. ;)

Část nákladů může VINCI "opticky snížit". Eurovia vlastní největší počet kamenolomů atd. v Evropě. Je na ní o kolik zajistí dodávky čeho a kam tak, aby vykryla vlastní činnost na vybraných projektech v rámci skupiny. Vnitřní trh. A to je jen jeden příklad za všechny. Takže se bude fakturovat za původní odhady, i když bude cena jinde, ale kamenolom si to pojistí jinde a ve ztrátách nebude. Ty asfaltové obalovny závisí na vstupních materiálech a energiích tak moc, že to vše nahradit nelze, ale jak jsem napsal, tak se ještě neasfaltuje. To snad už nebude válka; zase bude masivní rekonstrukce Ukrajiny ... tam se korporace již dívají.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od Diaľničiar »

Banky ČSOB, MEAG, DZ Bank, Nord LB, Siemens, KfW, IPEX, SMBC, Société Générale a Unicredit, které financují získaný úvěr, resp. banky KfW, IPEX, DZ Bank, NordLB, MEAG, SMBC, Siemens Bank, UniCredit, Societe Generale (tedy vyjma 1. zmiňované), kterým garantovalo poradenství cee legal matters (poradenství pro banky, pro vinci i meridiam a i pro mdcr) aplikují postupy dle platné smlouvy; koncesní a o fin. uzavření k projektu.
Jen doplnim, že úvěr je 474 mil. € rozdělen 50/50 pro vinci a meridiam.
Postupy běžné a dalo se to čekat, viz výše ...

Formalita.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od Diaľničiar »

1/2

Nejde mi to již upravit. Doplním názor a částečnou shodu s tímto projektem, jde o to, že se tady pokusím opsat pravidla financování, rizik a PPP příklady odjinud tak, aby si to každý mohl srovnat: subdodavatel je každý kdo dodává, v tomto případě i relativně velké firmy ale nikoliv ty hlavní, ale jejich členové, jen nemají pár desítek ale tisícovek zaměstnanců, to je jediný rozdíl (+ samozřejmě i všichni další, kdo se na leccos specializují, ale tady jich je nyní zapojeno minimum proti tomu co ještě jen bude - pokud bude, resp. tak bych to ponechal) Zhrubnout bych toho mohl více, ale zhrubl jsem jen to, kde je největší riziko a na čem všechno stojí. Člověk, který nemá základy ekonomie nemusí některým pasážím porozumět, ačkoliv jsem se snažil to usnadnit jak jen to šlo s použitím příkladů z praxe.

Největším rizikem (u jakéhokoliv projektu PPP svázaného většinou tímto druhem smluv) a vysoké inflace je režim, ve kterém fungují subdodavatelé. (projekt, výstavba) Všeobecně je vysoká inflace největším problémem v rámci PPP infrastruktur na začátku (tendr - podpis a rozběh výstavby). To se netýká třeba parkovišť a nemocnic; tam to může být problémem právě po dostavbě. U podpisu je v nevýhodě stát (vítěz jednoduše nesežene peníze), u výstavby je v nevýhodě již koncesionář. Smlouvy pamatují na extrémy, ale je nutno je všeobecně - všestranně uznat a nastavit jiné - nové podmínky a to nemusí být vůbec snadné. Pokud se to nestane a projekt běží dál, tak se stejně nemusí dokončit ... čím větší tím menší problémy - to tady neplatí, resp. platit to nemusí, protože inflace je vysoká všude. Není to lokální asijská krize nebo krize krachující Argentiny nebo hypoteční krize v USA ... problém se přelil jen z jednoho kontinentu na jiný, kde jsou banky nebo odbyt produktů. Dnes tomu tak není.

Dopad inflace závisí na fázi životního cyklu PPP, resp. na fázi jejich (projektů) životního cyklu. O tom, zda a které projekty mají šanci přežít rozhoduje finanční postavení koncesionáře - tedy složitý soubor mnoha ukazatelů, což je vyjádřeno třeba ratingem. (jak jsem zmínil o 2 příspěvky výše, tak lze projekt "prodat", buď v rámci stávajících partnerů (ale to by nešlo) nebo v jiné formě, ale na to by byl potřebný souhlas všech stran smlouvy a pak jen za nějakých podmínek od projektu odstoupit ALE to vše v případě, že by nastal problém, který by bránil pokračovat v realizaci kteréhokoliv projektu a jeho částí; v prostoru EU v posledních 2 letech je více společností, které prodávají podíly v multi-mld. € projektech hlavním partnerům v nich ukotvených a doposud je to i VINCI, který si svoje pozice zvyšuje, čímž utrácí peníze, které jináč nelze snadno shodnotit a zároveň zvedá % výnosy z následujícího trvání koncesí, což je velmi výhodný krok. Pro toho kdo prodává je to dobré v tom, že má najednou zdroje na svoje další aktivity a že je tedy potřebuje, protože má třeba problémy s dluhama. Jak se to říká :?: Na každé krizi i válce někdo vydělá a jiná přijde o všechno.
  • Nechci jmenovat, takže jen ryze opisově: velký stavební koncern, který má i telekomunikační portfolio a který provozuje tisíce km dálnic ve světě má problémy, protože od pandemie jezdí méně vozidel (nemoc a dnes vysoké ceny PHM) a telekomunikace čelí vysoké inflaci a nákladům na provoz, takže vždy vysoce zisková sféra se stála méně ziskovou a ta infrastruktura se propadla do ztrát a když k tomu připočteme nižší likviditu a dosavadní vyšší dluh, tak i velká skupina s desítkama tis. zaměstnanců se může dostat do problémů, takže je pro ní výhodnější, když prodá menšinové podíly. Netýká se to VINCI, ale týká se to silné evropské skupiny. Není ale jediná, je tady další energeticko-železniční, která má stejné problémy. VINCI nějaká rizika, o kterých jsem psal v jiném tématu k této skupině.
Provozní PPP jsou obvykle vystaveny inflaci jen omezeně, protože jejich příjmy a provozní náklady jsou často spojeny s inflací, ale mohly by být nepřímo ovlivněny selháním subdodavatelů. PPP ve stavebnictví závisí na úvěrové kvalitě svých dodavatelů (dodavatelé jsou často vystaveni prostřednictvím dohod s pevnou cenou), bezpečnosti a podpoře likvidity. PPP ve veřejných zakázkách by mohla být pod největším tlakem vyšší inflace, ale v této fázi neuchováváme úvěrové hodnocení transakcí. Provozní je terminologie důležitá, kdo čte co píšu v rámci světa, tak ví, že PPP někdo staví a jiný provozuje, i když je vlastní ta struktura, která vyhrála zakázku. My tady nejsme u fáze provozu, tam bude zase v nevýhodě stát. Stát může ale doplatit na postupy u fáze zhotovení. Netvrdím, že český stát.
  • Stát všeobecně může mít stavbu, kterou dostane po uplynutí koncese v dobrém stavu se zárukou. Ale jde o to, že údržba poroste s inflací a původní údržba mohla být nízkonákladová, s použitím lepších postupů a materiálů u fáze výstavby. Když se tato ale zásadně prodražuje, tak se budou náklady snižovat. A logicky se zvednou nároky na údržbu. Ne prvních 30 let. Vozovka se vymění tak nebo tak. O tohle jde. Ale to teď stát řešit nemusí a ušetří, pokud chce. Do nějaké míry to může koncesionář zvládnout. Když ne, tak nastanou jiné scénáře, u kterých stát jen prodělává - odklad dokončení a stejně prodražení i samotné realizace, pokud by to neuskutečnil formou PPP. To všeobecně, ale funkčně všude, kde je PPP rozšířeno. K funkčním patří u nefunkční smlouvy, protože ne každá firma má rezervy a nemusela být ani 20% inflace, resp. 50% stavební.
Inflace, které dnes čelíme, není ještě vysoce riziková inflace. Tady u tohoto projektu. O tom jsem psal o 2 příspěvky výše. Jsou to normální výkyvy na trhu, které jsou tady odjakživa. Krize spjatá s větším tištěním peněz, inflací, hosp. útlumem atd. dokolečka. Přidružují se k ní ale další velmi nepříjemné jevy, které zhoršují uzavírání dlouhodobých stabilních kontraktů, což komplikuje zajištění surovin a prakticky znemožňuje uzavřít pevné a funkční financování. To destabilizuje bankovní sektor, který sám o sobě reaguje na inflaci a hospodářství. V každé zemi jsou jiné podmínky, skupiny jsou globální hráči, ale nelze ani snadno přepravit odjinud, když doprava je během 1 roku o 1/4 drahší. Ale není ani nízká a spíš pro faktory, které jí způsobují je problémem jak dál. Faktor Covidu a faktor války na Ukrajině. Jevy, se kterýma jsme se dekády jaksi nesetkali, na druhou stranu něco jako investování do infrastruktury tady je od dob peněz - investor mohl nakoupit podíly ve společnosti, která kopala kanál, budovala železnici nebo vodní dílo. O tom píšu níže. To ještě ani dálnice nebyla, to se ještě sotva kde kdo projel vozem. :idea: Takže zkušenost se od té doby posunula dál. :ok:

Dopad takto vysoké inflace na infrastrukturu z hlediska úvěrové metriky PPP je většinou omezený a závisí na struktuře PPP. Výnosy PPP jsou obvykle smluvně spojeny s inflací, stejně jako jejich provozní náklady (smluvně nebo přirozeně), což znamená, že jejich EBITDA obvykle roste s inflací. Deflace, spíše než inflace, by mohla vyvinout tlak na úvěrové metriky, pokud bude nominální dluhová služba fixní. To je základ, na kterém fungují rizika - pro všechny strany. Stát dnes prakticky "nemusí nic", je to tichý pozorovatel. (do doby, než se najednou nezmění situace o 180 st.) Nebudu psát o maximálních negativech pro stát; ani o pevných sazbách ohledně cen, ani o výjimkách, protože je válka, která mění hodně věcí, protože to je všechno "o výkladu a jednáních", až taková situace nastane. Přeskočím tuto část a vrátím se k tomu, že se staví. Kdo nese největší rizika v této fázi? A lze s tím něco ještě dělat? Ale ani to není zdarma. Nebo ano? :idea:

Projektant může leccos změnit, ale změní se i první příprava pro objekty a povolování. Každá změna znamená zvedání nákladů. Když i stavitel ušetří, někdo prodělá. A pokud stavitel stejně neušetří dost, tak je otázní, zda činit tyto změny. Ani ve velké firmě nemůže být jedna část odteď všude ve světě ve ztrátách (projektově), ať jiné budují. Všechno je o důvěře investorů, ti totiž vlastní i ty koncesionářské společnosti. (ta investuje do PPP jen proto, že má důvěru bank, ale do ní investují ti, kdo čekají výnosy z divident, tudíž zisky) Projektové společnosti PPP jsou obvykle strukturovány tak, aby chránily před inflací i deflací, například prostřednictvím inflačních swapů, tím, že mají pouze část svých příjmů spojenou s inflací, nebo využívají dluhy spojené s inflací (jako je tomu i v případě silnic, nemocnic a další infrastruktury PPP, kde dluhopisy s ratingem jsou indexovány a koncesionářská skupina ty ratingy má). Další ochrana je často poskytována přenesením rizika zvýšení nákladů v reálném čase (tj. nesouladu mezi skutečnou a smluvní inflací) na velké části nákladů na subdodavatele. To by mělo omezit dopad inflace na metriky dluhu projektových společností v závislosti na účinnosti takových mechanismů. V tomto kontextu projektu dálnice je to trochu jináč v tom uhlu, že lze upravit projekty tak, aby se dodržela snaha o zachování kvality (protože údržba a odevzdání v dobré kondici) a snížila nákladovost projektu, ale upraví se finanční poměry z plnění koncese a výnosnosti. Koncesionář ale musí lépe odhadnout další vývoj a jak ho odhadne? Projektant ale musí něco přepracovat, to nebude zadarmo, ale uvedl jsem v jakém mechanismu to funguje a neztrácí. Kdo si může postavit hlavu, to jsou ti, kdo financují projekt. Můžou se nedomluvit na dalších změnách. (rovněž mají závazky všude možně a stejně tak masivní ztráty, protože mají nedobytné zakázky na východě, problémy se splácením úvěrů ještě přijdou a kde je jistota, že jedna úprava opravdu bude značit dokončení projektu - klidně může být výsledkem, že koncesionář dostane na výběr: 10 projektů upravíme a 2 ne - a on bude muset ty 2 řešit a buď je vyřeší nebo je nedokončí - o tom kde bude tento projekt rozhodne pozice ČR jako státu - její ukotvení a její finanční situace) :idea: Vzhledem na původní zájem je to snad zřejmé.

Významné zvýšení nákladů v reálném čase může vyvinout tlak na subdodavatele, a to i v případě protektivně strukturovaných PPP transakcí. Mnoho smluv o PPP obsahuje ustanovení o tržním testování nebo benchmarkingu, která umožňují resetování některých reálných nákladů na předem určených bodech koncesí, čímž se toto riziko zmírňuje. :idea: Je doba, která pamatuje na všechny světové jevy po roce 2020. (ale to jsme zpátky u "těch jednáních a výkladech práva-nároků" ale tato doba tady byla i předtím; na nečekaný válečný nebo ozbrojený konflikt a s tím související dopady a blablabla se pamatuje desítky let ve všech smlouvách tohoto typu, jen se neaplikovala do praxe v takovém měřítku) Selhání subdodavatele a následné nahrazení by však mohlo vést ke zvýšení nákladů společností v dodavatelském řetězci PPP projektu nad dříve dohodnuté sazby, a to i mezi předem stanovenými "resety", body, které jsou určované jako mezníky u daných situacích. O tyto náklady se musí řetězec podělit/rozdělit resp. může být snaha "o úpravu smluv", pokud koncesionář predikuje, že by to byl tak vážný problém. Proces nahrazení subdodavatelů (kteří v tomto ohledu jsou nejníže postavení a pokud fixně vázaní, mohou odmítnout "nové projekty", resp. je nebudou vědět dodat + celý řetězec se na to musí umět připravit) není jednoduchá záležitost a vede velmi často k oddálení data dokončení, což je problematické pro (všechny), ale hlavně ti, kdo to financují, protože jim jejich peníze nevydělávají resp. a co je hůř nevydělává tomu, kdo si na projekt půjčil. Značí to, že celý řetězec PPP infrastruktury je zranitelný a ve výsledku veřejný partner (stát) nemusí dostat co dostat má, i když něco udělá nebo neudělá i nic.

Subdodavatel může mít dobré postavení a mít rating, může mít úvěrovou linku. Ale také nemusí mít nic z toho a takovou proměnu nezvládne. O to hůř v této době, kdy si musíte zajistit všechno od zaměstnance po materiál alespoň 6 měsíců předem. Potenciální selhání všech subdodavatelů bez ratingu a možnost nenahrazení některých specializovaných firem neodpovídají přiměřenému nákladovému stresu, tedy ani za potenciálně vyšší náklady nebude možnost projekt dokončit bez ohledu na to, že by byla snaha v něm pokračovat (původní snaha o přeprojektování). To jen doplnění k předešlému odseku. :idea:

Samostatně fungující společnosti bez subdodavatelů se mohou dostat pod tlak, pokud zaznamenají reálný nárůst nákladů, který nezachytí index inflace, se kterým jsou vázány jejich výnosy. To bez ohledu na PPP. Taková uspořádání jsou však v tomto typu infrastruktury neobvyklá. (složitost projektů je tak velká, že tento druh firem se toho prakticky nemůže zůčastňovat)

Zda vyšší inflace představuje pro PPP problémy, když jsou ve výstavbě, závisí na typu smlouvy. Dokonce i smlouvy s pevnou cenou jsou jen tak dobré, jak dobrá je kombinace úvěrové kvality dodavatele a jakékoli jistoty výkonu a podpory likvidity. :!:
  • Částečně platí co napsal martini: jde o renomé koncesionáře v tom ohledu dodat projekt a mít investorskou důvěru, ale ve stejném směru jde o stejné renomé koncesionáře, který musí pamatovat na všechna rizika a když by to bylo nereální, musí mít jasno a useknout to včas. A tady jde o to, že každé, i v dané chvíli relativně negativní rozhodnutí, je rozhodnutí, kterému se klade velký význam. Ihned může být k dispozici fakt, že koncesionář má i nadále silnou finanční pozici, ale daný projekt vyhodnocuje zásadně jináč, než je smluvně uvedeno a tím dává najevo důvěru v investory, obzvláště, když třeba dokáže sestavit fakt, že projekty PPP za 60 miliard pokračují dál a projekty za 2 miliardy dál nepokračují. A ihned se hledá problém geograficky a segmentově a klidně se toho může ujmout někdo jiný ale třeba taky ne). Jistotu, který variant bude mít dopad na ono renomé nemůže mít dnes nikdo, protože to není ještě v této fázi. Faktem je, že když se sečtou finanční dopady na všechny stavby a PPP projekty, tak se zdraží o deset až dvacet miliard eur/dolarů a uvidíme jaká bude absorbční schopnost. Ale když se staví projekty za 1 bilion Kč (tuto hodnotu cucám z prstu), tak reálně v tomto roce budou za 1,25 bilionu Kč. Taky na některé nebude dost peněz a buď se posunou v délce realizace nebo se nezahájí nové - jsme u podpisu jak jsem uvedl na začátku. :idea: A tedy ani není jisté, jak uvedl někdo další, že "oni si to přeprojektují" - lze to udělat, ale jak jsem uvedl, není to garance vítězství, o které tady jde: dokončit a provozovat. :idea:
Problémy se kumulují. Rostoucí mzdové a dodavatelské náklady vyvinou tlak na PPP, která jsou ve fázi "objednávek" - před podpisem. To není tady tento příklad ve smyslu stát - koncesionář, ale je to příklad pro všechny, kdo mají podepsáno a ještě nic nedělají - ti subdodavatelé, abych to objasnil ještě jináč. :idea: Rostoucí náklady by mohly vést k problémům s cenovou dostupností na straně veřejného sektoru nebo by mohly zpochybnit hodnotu za peníze, pokud dodavatelé zabudují významné dodatečné ochranné rezervní zdroje do stavebních zakázek s pevnou cenou. To může být problémem i tady, protože jsou nějaké ekonomické analýzy, ale mělo by platit, že jdou s inflací a ne že zůstávají na původní hodnotě. Opět věc výkladu. PPP jako takové se může dostat pod tlak i tak, že to bude stát, který vyvine tlak, aby se přešlo na alternativní ujednání, která sdílejí inflační riziko s dodavateli. Tento postup mění % poměry budoucích výnosů a musí s ním být vyjádřen souhlas všech stran. (navc změna u bank) Za extrémních okolností by to mohlo vrátit riziko na projekt od samého počátku. To jsme zpátky u možností výkladů a celé palety negativních postupů a jednání mezi stranama. Za těchto okolností se dodavatelský řetězec může snažit předat tuto skutečnost zadavateli, čímž se nepatrně sníží riziko inflace v teoretické rovině tím, že se de facto projekt v takové podobě zruší a nanovo uzavře v jiném čase. Takhle daleko to rozhodně není. U silničních PPP to je znovu velká výjimka; u vězeňské a nemocniční agendy PPP běžné, jak jsem objasnil výše.

Vyšší inflace obvykle vyvolává zvýšení úrokových sazeb centrálními bankami. Nicméně PPP infrastruktury mají tendenci amortizovat svůj dluh v rámci koncese a plně zajistit své úrokové riziko, takže většina PPP nebude ovlivněna. :idea: Pokud je transakce vystavena úrokové sazbě, tak se testuje příslušná citlivost dle všech vývojů. Jsme zpátky u faktu, o kterém jsem psal již dříve: tohle není fáze, ve které se masivně v celé linii staví v době, kdy inflace materiálů byla 60-180%. PPP je nastaveno tak, že prvních 10 let je stále ve ztrátě. (to je i obdoba slovenské R1, kde 10 let od některých primitivů čtu jak na tom někdo vydělává, ale ve skutečnosti na tom ještě stále nikdo nevydělal ani cent :!: , tohle se zlomí od 2025/2026) a to si je potřeba uvědomit. Pokud by za to stát neměl nic platit, tak by to nebylo na 30 ale na 60 let jako ve Francii. Na to ale není ekonomická síla a uspořádání (vozidla - bydlení - práce) v této konstelaci. Musel jsem zpomenout jen tento projekt jako příklad. Na rozdíl od kuviků byl oceněn finančníma institucemi jako nejlepší v daném roce. Ostatně každý kdo to kritizuje by pak nikdy nemohl žít s hypotékou, což u mnoha z nich vím, že tak není. To je to "zajímavé".
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od Diaľničiar »

2/2

Inflační citlivost je důležité měřítko ve všech fázích dokončení PPP, obvykle zvyšuje a snižuje inflaci o 1–2% body během životnosti dluhu. (ten lze časem refinancovat a zrovna zase u PPP na R1 byl refinancován - stát platí méně za dostupnost ve výsledku, než bylo dojednáno u velké hosp. krize) Proto tam, kde si projekty udrží inflační expozici, mohou být mírné změny inflace absorbovány, i když obvykle s přísnějšími úvěrovými metrikami. Nejhorší vysoká inflace je u probíhající tendru, u jeho podpisu a v době výstavby. Dalším měřítkem je citlivost na dosažení rentability nákladů, aby otestovala odolnost projektů v extrémnějších scénářích a sem spadá i vysoká inflace na některé vybrané části infrastruktur. Projekty, které se staví na začátku mají problém s naftou, reálně mají problémy, kde se již staví: cement, asfalt. Tady je problémem všechno co je nad +8% více než 2 roky a tato hodnota tady bohužel je tím jaká je výše.

U opravdu velkých projektů je problém i to, když je vysoutěžená cena nízká (aby obstála v konkurenci) a pak selže najímání subdodavatelů a koncesionář nemá lokální zázemí. To byl problém SK PPP D4R7. Ale dnes stojí. Tehdy nebyla vysoká inflace a naopak existovala hromada nedostatků, ale i tady se za chodu muselo šetřit, protože plánované náklady na zhotovení jsou mnohem větší. Je pravda, že se v zákulisí mluvilo o tom, že se to "prodá" ale až po dokončení, ale jsou to takové šumy, kde státu nemusí na tom záležet. Proč? Protože to stojí a je v provozu. Po uplynutí koncese se celá starost předá státu. Stát za to platí v takové podobě jakou si vybere. A tak jak u všech druhů investic i v bankách (!) se vybírá možnost a banka za nic neručí. (jděte tam a když vám budou garantovat 95% vkladu tak je to úspěch) Do minulosti hromada projektů (železnic, přehrad) nevyšla a "investoři" nemají peníze. Nejčastější to vždy padlo na tom, že se neodhadla správně výše nákladů. Nebo a to častěji jako důvod, báječný oznam v novinách, jak se postaví kdesi cosi v Argentině. A Evropan do toho investoval, ale ve skutečnosti tam nikdy nikdo nic nepostavil a co kdo vložil - již nikdy neviděl. Akorát v tehdejší době banka zcela zkrachovala, nikdo jí nezachraňoval. (dnes alespoň něco stát dává zpátky) Tady je fakt EUR/CZK a víme jak je dnes uměle držen kurz CZK. Bylo to tak nastaveno a seznam bank odpovídá tomu, že to bylo dobře promyšleno. Všechno má ale svá negativa. Vícero z těch bank sice nemá existenční problémy, ale jejich aktivity jsou i na východě a stejně tak na západě; východ ukončení aktivit a čisté odpisy a západ brzo problémy spjaté s omeškáním s úvěrama. A bude se pečlivě posuzovat jaká zátěž kde bude možná ještě navíc nebo jednoduše možná nebude. Tady v rovině peněz je vítěz banka v tom ohledu, že většina peněz se reálně nepoužila vzhledem na realizaci. Pokud stát zvedne náklady, lze zvednout úvěr (není to zase tak snadné, ale je to lepší vývoj). Dodavatelský řetězec stejně musí šetřit, protože stát nedá dost a banka nedá ani cent navíc. Ale tak jak to má negativa, tak to má i pozitiva uplatnitelné ve směru "ven" vzhledem na ten kurz.

Takže tento závěr píšu proto, že situace není v takovém stavu, že by to bylo nezvladatelné, ovšem kondice projektu a dodavatelského řetězce vydrží jen za předpokladu, že to bude finančně zvladatelné. (platí to pro všechny; lze odstoupit od projektu a stát doufá, že to vysoutěží levněji: vysoutěží to o 15% dráž a část projektu se zhroutí, protože tam nebyla údržba a jednání trvala příliš dlouho (i 5,5 roku stačí a to je průměr), takže nakonec neuspořil nic, a tato firma zaplatila sankci 5 mil dolarů, ale nemusela na své riziko platit stovky mil;m ale to bývá problém špatné geologie)

U PPP infrastruktur sociálního typu (nemocnice) je často problém vysoká spotřebitelská inflace v tom ohledu, že se nedodrží plán koncese, že ta první část nákladů se sice vyřešila snadno, ale projekt se ani za dalších 20 let nezaplatí, protože tam nepřijde předpokládáný počet pacientů. Pak je jistou garancí, že rozdíl zaplatí stát. Ale to si ten stát může postavit i tu nemocnici. Ovšem v UK to tak je. Obdobný problém se vyskytuje u PPP na parkoviště u metra nebo v centrech měst, když lidé začnou více používat MHD. Samotná fáze výstavby i když se prodraží o větší % než 2 jak jsem tady uvedl, tak za dobu koncese se vrátí. Tady je rezerva u celého řetězce; ale není 20 ani 30%. Může být v některých JC, jak jsem uvedl o 2 příspěvky výše, ale ne na celý projekt. Dostupnost sama o sobě není bianko šek, protože tam běží údržba a ta není zdarma. I když stoupá společně s inflací. Projekt prvních 10 let nevydělá ani když je inflace 1% a tak je postaveno všechno, aby to 10 let vydrželo. Tady nejde o to, že se to nemůže opravit, ale o to, aby to u odevzdání státu nestálo zbytečně 2x tolik.

Více to vykládat v prozatimní době z mojí strany nelze. Které části lze uchopit na tento projekt si lze snadno domyslet. ;) Věřte mi, že tohle není jediné PPP ani jediný problém jako takový - problémy mají snad všechny stavby i mimo sektoru PPP. Inflace pohltí dobrých 20% plánovaných rozpočtů na tento rok, protože jsou tak skokově ceny již jinde. A částečně to vrátí i rok 2022, tomu kdo ještě podniká ...
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
martink
Příspěvky: 147
Registrován: 10.12.2019 1:22:29

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od martink »

Dnes ráno dva eventy u Milína.
Stavbaři si uvolnili most u Milína, provoz směrem na Prahu je také veden po sjezdu, rovnou na kruhový objezd.
Překvapení a vytvoření pomalu jedoucí kolony v obou směrech zajistila PČR, která zablokovala z KO výjezd "k ČS", na zánovní komunikaci zadem, a vše jelo přes Příbram. Tam jsem důvod nepochopil, nehodu na mapách nevidím, že by také nějaké úpravy dopravy?

EDIT:
Aha, https://www.pribram.cz/clanek/nehoda-dv ... ine/25685/
darwousek
Příspěvky: 929
Registrován: 21.10.2021 20:28:02
Bydliště: I/4 v budoucnu snad M4

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od darwousek »

Co nelezli archeologové při výzkumu dálnice D4? Prozradí unikátní výstava
Zdroj: https://pisecky.denik.cz/zpravy_region/ ... 23011.html
Za mě velice pozitivní věc ukázat lidem co vlastně stálo na místě kde bude stát dálnice.
Křižovatky I/_ × II/__ mají být MÚK nikdy ne OK .
D4 Má být minimálně do Strakonic.
vondr
Příspěvky: 2907
Registrován: 7.11.2009 19:52:08
Bydliště: vodňany

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od vondr »

Dle dnes vydané vyhlášky o stanovení přechodné úpravy provozu by se mělo od 30.1.2023 jezdit po novém esíčku u čerpací stanice poblíž křižovatky Lety. Termín provozu je stanoven do 15.5.2023
darwousek
Příspěvky: 929
Registrován: 21.10.2021 20:28:02
Bydliště: I/4 v budoucnu snad M4

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od darwousek »

Už o Vánocích bylo načárováno konečně :jidlo: .
Křižovatky I/_ × II/__ mají být MÚK nikdy ne OK .
D4 Má být minimálně do Strakonic.
darwousek
Příspěvky: 929
Registrován: 21.10.2021 20:28:02
Bydliště: I/4 v budoucnu snad M4

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od darwousek »

Neví někdo proč se po tom esíčku u múk Lety nejezdí už teď ? Dneska už na ní bylo komplet značení i nalajnováno.
Křižovatky I/_ × II/__ mají být MÚK nikdy ne OK .
D4 Má být minimálně do Strakonic.
Vitapb
Příspěvky: 153
Registrován: 11.11.2015 21:37:56

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od Vitapb »

darwousek píše:Neví někdo proč se po tom esíčku u múk Lety nejezdí už teď ? Dneska už na ní bylo komplet značení i nalajnováno.
Mám zato, že to tu zmňoval Martini, že cesta sice stojí, ale administrativně ještě není schválená.
martini
VIP
Příspěvky: 3635
Registrován: 22.3.2009 10:53:57
Bydliště: Kladno

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od martini »

Vitapb píše:
darwousek píše:Neví někdo proč se po tom esíčku u múk Lety nejezdí už teď ? Dneska už na ní bylo komplet značení i nalajnováno.
Mám zato, že to tu zmňoval Martini, že cesta sice stojí, ale administrativně ještě není schválená.
Snad od zítra jezdíme po esíčku.
Via est vita. Nejdražší dálnice je ta, která nestojí!
martink
Příspěvky: 147
Registrován: 10.12.2019 1:22:29

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od martink »

Dnes se již jezdí.
Vitapb
Příspěvky: 153
Registrován: 11.11.2015 21:37:56

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od Vitapb »

By mě tak zajímalo, jak se tu již dříve diskutovalo o tom, že cca od začátku příštího roku by měl být průjezdný půlprofil dálnice okolo Milína, bude zprůjezdněn celý úsek mezi MÚK Těchořovice a MÚK Milín? Případně nebude tenhle půlprofil už "protažen" až k MÚK Háje? A neplánuje se náhodou zprovoznění půlprofilu i v jiných částech stavby?
martini
VIP
Příspěvky: 3635
Registrován: 22.3.2009 10:53:57
Bydliště: Kladno

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od martini »

Vitapb píše:By mě tak zajímalo, jak se tu již dříve diskutovalo o tom, že cca od začátku příštího roku by měl být průjezdný půlprofil dálnice okolo Milína, bude zprůjezdněn celý úsek mezi MÚK Těchořovice a MÚK Milín? Případně nebude tenhle půlprofil už "protažen" až k MÚK Háje? A neplánuje se náhodou zprovoznění půlprofilu i v jiných částech stavby?
Zatím lze pro 2024 potvrdit jízdu po 1/2 jen u Milína a okolo Mirotic. Otázka napojitelnosti a kde přesně mi ještě není známa, záleží od vývoje stavební sezóny 2023.
Via est vita. Nejdražší dálnice je ta, která nestojí!
darwousek
Příspěvky: 929
Registrován: 21.10.2021 20:28:02
Bydliště: I/4 v budoucnu snad M4

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od darwousek »

Půlprofil už od Těchařovic mi přijde nereálný. Napojení u Milína sice bude zajímavé ale zhruba něják takhle bych si představit dokázal https://mapy.cz/s/namomazeca .
Křižovatky I/_ × II/__ mají být MÚK nikdy ne OK .
D4 Má být minimálně do Strakonic.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od Diaľničiar »

martini píše:
Vitapb píše:By mě tak zajímalo, jak se tu již dříve diskutovalo o tom, že cca od začátku příštího roku by měl být průjezdný půlprofil dálnice okolo Milína, bude zprůjezdněn celý úsek mezi MÚK Těchořovice a MÚK Milín? Případně nebude tenhle půlprofil už "protažen" až k MÚK Háje? A neplánuje se náhodou zprovoznění půlprofilu i v jiných částech stavby?
Zatím lze pro 2024 potvrdit jízdu po 1/2 jen u Milína a okolo Mirotic. Otázka napojitelnosti a kde přesně mi ještě není známa, záleží od vývoje stavební sezóny 2023.
Což je naprosto normální. :)
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
martink
Příspěvky: 147
Registrován: 10.12.2019 1:22:29

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od martink »

Mmch, jak tady před časem @Diaľničiar psal o povinnostech stavebníka udržovat vozovky čisté, tak od začátku povánočních prací, cca od poloviny ledna, jsou některá místa pravidelně jako prase, od bahna a hlíny, z kol NA. Nemáme jim to za zlé, a předpokládám, že když je stále okolo nuly, tak těžko mohou pravidelně jezdit čistící vozy.
I pro mě jako řidiče je důležitější spíš jestli je vozovka posolená :-)
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od Diaľničiar »

Změna, která povede ke snížení znečištění vozovek kolem stavby, bude viditelná až s příchozí stavební sezonou. ;)
Solení okolních silnic v provozu nespadá pod koncesionáře; smluvně se i o D4 bude starat převážně krajská technika.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
martini
VIP
Příspěvky: 3635
Registrován: 22.3.2009 10:53:57
Bydliště: Kladno

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od martini »

Smluvně pod koncesionáře spadá i zimy na Ú1, Ú2, Ú4, Ú6, Ú7, Ú8, Ú9, ale v reálu to dělají ti samí zhotovitelé, co to dělali předtím pro ŘSD, jen teď mají dvě smlouvy, jednu s ŘSD, druhou s Koncesionářem...
Via est vita. Nejdražší dálnice je ta, která nestojí!
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od Diaľničiar »

Tady se ale řešilo KDO solí. Ne prapůvodní pravomoc. Tak jen upřesňuji, KDO solí a kdo bude solit i nadále. (solit a pluhovat bude firma, které bude koncesionář platit; rozdílem je stav, kdy si koncesionář založí pro celou údržbu v kompletním rozsahu další firmu a ten tady nebude (tak jak ho známe z DE, SK atp.)
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
darwousek
Příspěvky: 929
Registrován: 21.10.2021 20:28:02
Bydliště: I/4 v budoucnu snad M4

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od darwousek »

Mě spíše štve ten stav těch žlutých čar. Na nějákých místech jsou sotva vidět.Když už né úklid tak by aspoň jednou za týden mohl trasu někdo projet a zkontrolovat stav čar a případně čáru opravit.
Křižovatky I/_ × II/__ mají být MÚK nikdy ne OK .
D4 Má být minimálně do Strakonic.
martini
VIP
Příspěvky: 3635
Registrován: 22.3.2009 10:53:57
Bydliště: Kladno

Re: PPP na D4 - výstavba

Příspěvek od martini »

Diaľničiar píše:Tady se ale řešilo KDO solí. Ne prapůvodní pravomoc. Tak jen upřesňuji, KDO solí a kdo bude solit i nadále. (solit a pluhovat bude firma, které bude koncesionář platit; rozdílem je stav, kdy si koncesionář založí pro celou údržbu v kompletním rozsahu další firmu a ten tady nebude (tak jak ho známe z DE, SK atp.)
Bude, resp. už je od 28.1.2021, VIA SALIS Operations, s.r.o. IČ: 09869000. Jde teď jen o to, že vlastní techniku si logicky pořídí až na provozní období dálnice D4 samotné, nikoliv teď na údržbu provizorních komunikací (budoucích silnic II. třídy). Teď to dočasně dělají ti předchozí dodavatelé co to dělali pro ŘSD.
Via est vita. Nejdražší dálnice je ta, která nestojí!
Odpovědět

Zpět na „D4“