Politická situace v Peru způsobuje pokles investic
Současná nestabilní politická situace v Peru odrazuje soukromé investory. Centrální banka odhaduje na rok 2022 růst soukromých investic kolem 0 %.
02.12.2022 | Zastupitelský úřad České republiky
Neustálé změny vlád a výkonných úředníků způsobují zpomalování, odkládání a rušení veřejných investic. Pro peruánskou ekonomiku to není dobrá zpráva – soukromé investice tvoří cca 80 % celkových.
Čísla třetího čtvrtletí roku 2022 odrážejí politickou nestabilitu Peru. Soukromé investice do klíčového sektoru, těžebního průmyslu, nadále klesají a očekávání firem jsou stále pesimistická. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku došlo podle Peruánské centrální banky BCR ke snížení privátních investic o 0,8 %. Těžební průmysl konkrétně propadl o 12,5 %, ostatní sektory vzrostly jen o 0,8 %. To potvrzuje výhled BCR na celé období – celkový růst soukromých investic se blíží 0 %. Obchodní banky jako BBVA nebo Scotiabank očekávají dokonce propad investic o 1,1 %, resp. 1,6 %.
Ani odhady na poslední kvartál 2022 nejsou optimistické. Pokles celkových soukromých investic se odhaduje na 1,5 %, přičemž u těžebního průmyslu to může být až 10,7 %. Jeho propad nedokáže kompenzovat minimální růst 0,1 % ostatních sektorů.
Co ovlivňuje pesimistická očekávání firem? Jsou to především:
*nestabilní vláda – od nástupu prezidenta do funkce na konci července 2021 byl před několika dny jmenován již pátý předseda vlády, výměny ministrů již přesáhly číslo 80;
*prezident – hlava státu zvítězila ve volbách s nepatrným rozdílem pouhých 0,25 %. I přes předvolební sliby nejenže oba tábory nesmiřuje, ale naopak ještě zvyšuje napětí mezi nimi. Je vyšetřován v řadě kauz, jako např. korupce, obchodování s vlivem nebo plagiátorství závěrečné vysokoškolské práce;
*sociální napětí – vládě se nedaří řešit spory s různými domorodými komunitami (např. ohledně těžby nerostných surovin) a ani s odborovými organizacemi.
Chybějící investice mají dopad i na vnitřní spotřebu – nevznikají nová kvalitní pracovní místa a tím neroste počet zaměstnanců s vyššími příjmy. Důsledkem je, že ti, kteří mají vyšší příjmy (a tím i vyšší úspory) zatím z obav o další vývoj odkládají nebo nerealizují nákupy dražšího zboží či služeb. Tím se snižuje jeden z významných ekonomických parametrů ovlivňujících tvorbu HDP – spotřeba obyvatelstva.
Bohužel klesá i zájem o úvěry ze strany firem – ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poklesl v říjnu objem poskytnutých úvěrů o 0,4 %, z toho u malých subjektů se zbrzdil růst o 8,8 % a u středních došlo k propadu o 13,7 %.
I v případě investic do veřejných staveb se situace zhoršuje. Na konci října představilo Ministerstvo hospodářství a financí Peru nový Plán budování infrastruktury. Je v něm preferováno 72 projektů v hodnotě cca 147 mld. PEN (cca 38 mld. USD). Celkem 57 % objemu investic (cca 84 mld. PEN) by mělo připadnout na šest velkých projektů:
plynovod Sur Peruano,
budování linek č. 2 a 3 metra v Limě,
novou dálnici Carretera Central,
obchvat souměstí Lima – Callao,
rozšíření mezinárodního letiště v Limě.
Dokument je aktualizací Plánu z roku 2019, který uváděl 52 projektů za více než 100 mld. PEN (cca 26 mld. USD. I když nový Plán zvýšil celkový počet staveb, z původního se do něj nevešlo 29 návrhů. Podle odborníků se nová metodologie měla aplikovat na nové projekty a ne na ty, které byly navrženy již dříve.
Ekonom Pedro Herrera (profesor ekonomie na univerzitě PUCP a hlavní ekonom Consejo Privado de Competitividad – iniciativa soukromého sektoru vzniklá v r. 2018) označuje tento krok za špatný signál investorům. Jedná se o projekty, které mají delší dobu výstavby než je jedno volební období a měly by být realizovány ve státním zájmu a ne v zájmu jedné vlády. Jedná se např. o letiště ve městech Piura a Trujillo, přístavy Salaverry a Muelle Sur a další. Naopak byla do Plánu nově zahrnuta díla z oblasti zdravotnictví a vzdělání.
V první polovině roku 2022 došlo ke zpomalení tempa růstu veřejných investic. Oproti stejnému období minulého roku vzrostly o pouhých 0,9 %. Největší podíl na tom mají díla realizovaná centrální vládou, kdy objem investic poklesl o 13,5 %. Za rok 2022 se očekává růst celkových veřejných investic 0–1 %.
Vláda se snaží podpořit vnitřní spotřebu i uvolněním prostředků z penzijních fondů. To má ale spíše krátkodobý dopad. Naopak ve střednědobém a dlouhodobém horizontu to může peruánským spotřebitelům ekonomice přinést problémy. Důležité je stabilizovat prostředí pro investory. To se v současné politické situaci nejeví příliš reálné.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Limě (Peru). Autorka: Eva Tadlíková, rada.
https://www.businessinfo.cz/clanky/poli ... -investic/
(PE) Politická situace způsobuje pokles investic
Články z novin a internetu - zahraniční
-
- VIP
- Příspěvky: 22548
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Přejít na
- Dálnice a silnice v Česku
- ↳ Všeobecné
- ↳ Dálnice
- ↳ D0
- ↳ D1
- ↳ D1 Modernizace
- ↳ D2
- ↳ D3
- ↳ D4
- ↳ D5
- ↳ D6
- ↳ D7
- ↳ D8
- ↳ D10
- ↳ D11
- ↳ D35
- ↳ D43
- ↳ D46
- ↳ D48
- ↳ D49
- ↳ D52
- ↳ D55
- ↳ D56
- ↳ Dálniční odpočívky
- ↳ Rychlostní silnice
- ↳ Silnice I. třídy
- ↳ I/2
- ↳ I/3
- ↳ I/4
- ↳ I/9
- ↳ I/10
- ↳ I/11
- ↳ I/12
- ↳ I/13
- ↳ I/14
- ↳ I/15
- ↳ I/16
- ↳ I/17
- ↳ I/18
- ↳ I/19
- ↳ I/20
- ↳ I/21
- ↳ I/22
- ↳ I/23
- ↳ I/26
- ↳ I/27
- ↳ I/28
- ↳ I/30
- ↳ I/31
- ↳ I/33
- ↳ I/34
- ↳ I/35
- ↳ I/36
- ↳ I/37
- ↳ I/38
- ↳ I/39
- ↳ I/43
- ↳ I/44
- ↳ I/45
- ↳ I/46
- ↳ I/49
- ↳ I/50
- ↳ I/53
- ↳ I/54
- ↳ I/55
- ↳ I/56
- ↳ I/57
- ↳ I/58
- ↳ I/59
- ↳ I/60
- ↳ I/62
- ↳ I/63
- ↳ I/67
- ↳ I/68
- ↳ I/73
- ↳ Ostatní silnice
- ↳ Jihočeský kraj
- ↳ Jihomoravský kraj
- ↳ Karlovarský kraj
- ↳ Kraj Vysočina
- ↳ Královéhradecký kraj
- ↳ Liberecký kraj
- ↳ Moravskoslezský kraj
- ↳ Olomoucký kraj
- ↳ Pardubický kraj
- ↳ Plzeňský kraj
- ↳ Středočeský kraj
- ↳ Ústecký kraj
- ↳ Zlínský kraj
- ↳ Praha
- ↳ Pražský okruh D0
- ↳ Městský okruh
- ↳ Brno
- ↳ Galerie foto a video
- ↳ Dotazy a diskuze
- Dálnice a silnice v zahraničí
- ↳ Evropská unie
- ↳ Německo
- ↳ Rakousko
- ↳ Slovensko
- ↳ D1 (SK)
- ↳ D3 (SK)
- ↳ R1 (SK)
- ↳ R2 (SK)
- ↳ R3 (SK)
- ↳ R4 (SK)
- ↳ R7 (SK)
- ↳ Silnice I. třídy (SK)
- ↳ Francie
- ↳ Polsko
- ↳ Chorvatsko
- ↳ Evropa mimo EU
- ↳ Amerika
- ↳ USA
- ↳ Kanada
- ↳ Asie
- ↳ Afrika
- ↳ Austrálie a Oceánie
- ↳ Austrálie
- ↳ Interkontinentální a globální témata
- Odpočívka
- ↳ Odpočívka Na České dálnici
- ↳ Dopravní značky a zařízení, semafory
- ↳ Městská hromadná doprava (MHD)
- ↳ Pravidla silničního provozu
- ↳ Vodní doprava
- ↳ Vozidla - technika
- ↳ Železniční doprava
- ↳ O tomto fóru a o portálu ceskedalnice.cz
- ↳ Odpadkový koš
- Monitoring
- ↳ Tisk a média online
- ↳ Archiv Česko
- ↳ 2023 Česko
- ↳ 2022 Česko
- ↳ 2021 Česko
- ↳ 2020 Česko
- ↳ 2019 Česko
- ↳ 2018 Česko
- ↳ 2017 Česko
- ↳ 2016 Česko
- ↳ 2015 Česko
- ↳ 2014 Česko
- ↳ 2013 Česko
- ↳ 2012 Česko
- ↳ 2011 Česko
- ↳ 2010 Česko
- ↳ 2009 Česko
- ↳ Archiv Svět
- ↳ 2022 Svět
- ↳ 2021 Svět
- ↳ 2020 Svět
- ↳ 2019 Svět
- ↳ 2018 Svět
- ↳ 2017 Svět
- ↳ 2016 Svět
- ↳ 2015 Svět
- ↳ 2014 Svět
- ↳ 2013 Svět
- ↳ 2012 Svět
- ↳ 2011 Svět
- ↳ 2010 Svět
- ↳ 2009 Svět
- ↳ 2023 Svět
- ↳ 2024 Česko
- ↳ 2024 Svět
- ↳ Internet
- ↳ ŘSD
- ↳ Historie
- International corner
- ↳ English section
- ↳ Deutsche Sektion