České dálnice > Diskusní fórum

Rozloha: cca. 1 267 000 km2
Počet obyvatel: cca. 26,5 mil.
Hlavní město: Niamey (cca. 1 mil. obyv.)

Niger (République du Niger) patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí, je zemí Sahelu bez přístupu k moři, 3/4 území pokrývá poušť. 85% obyvatelstva žije v pásu 150 km širokém podél jižní hranice. Niger je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran.

Niger má velké zásoby nerostných surovin (uran, ropa, uhlí, zlato atd.), přesto se jedná o jednu z nejchudších zemí, jejíž hospodářství do velké míry závisí na zemědělství a pastevectví (poskytují obživu 90 % obyvatelstva), těžbě uranu, v poslední době i ropy a na zahraniční pomoci.

Počet obyvatel se za posledních 15 let zvýšil dvakrát.

Bezpečnostní situace v zemi je negativně ovlivněna vývojem v okolních zemích (konflikt v Mali, nestabilní situace v Libyi, působení nigerijské sekty Boko Haram na severu Nigérie). Pro cesty na sever nad 20. rovnoběžkou je třeba speciální povolení. I na jihu země je lépe vyhnout se cestám v noci a cestovat s ozbrojenou eskortou. Nedoporučuje se cestovat na sever od města Agadez a do celé příhraniční oblasti s Mali, Alžírskem, Libyí, stejně jako do okolí jezera Čad, kde hrozí zvýšené nebezpečí ze strany islámských radikálů. Velkým rizikem jsou zejména únosy Evropanů na celém území Nigeru. Jako všude na světě, je třeba zachovávat opatrnost, např. neinformovat o plánovaných přesunech, neukazovat vyšší částky peněz ani šperky.

Důležitá lokalita v zemi je Arlit. Psal jsem o ní v tomto příspěvku: viewtopic.php?p=134665#p134665 . Důležitý odsek, který sem nakopíruji:

• Afrika. Stát Niger tady ani není napsán, ale nachází se tam Arlit. Ptáte se co to je a jdete to hledat. Naleznete v regionu Agadez. Těží se tam uranová ruda, ale mj. se tam nachází přísně strážená čtvrt se 40 vilami, kde je člen koncernu VINCI: Soega-Satom. To už není tak neznámé, to někdy v rámci Afriky píšu. V tomto prostoru nežijí ale jenom tito manažéři společnosti, ale nachází se zde uměle vybudované městečko s asi 2.000 obyvateli, kteří těží uran anebo dělají další práce. Ten těžebný areál je od roku 1967 a vybudován doslova v poušti. To je Arlit. Jsou tam supermarkety, kde je to nejlepší zboží z Evropy. Je to ale izolovaný svět, neustále chráněný 350 vojáky a policisty. Je to nejbezpečnější město v Nigeru a ta čtvrt se 40 vilami s vysokými ploty nejlépe chráněný prostor v Nigeru.

Silniční síť: v hlavním městě již existuje luxusní, moderní rychlostní silnice

V zemi bylo v roce 2010 celkem 19 tisíc km silnic, z čeho bylo 4000 km se zpevněným povrchem. Niger disponuje dobře navrženou sítí již od roku 1975. Prakticky od té doby se snaží hlavní trasy zpevňovat a udržovat sjízdné. Dnes je rozsah zpevněných silnic na asi 5,5 tis. km.

Donedávna neexistovalo napojení na většinu sousedních států. Dnes není již jen na Čad a i to se staví. Donedávna neexistovala trans-saharská silnice ve zpevněné formě v celé délce, dnes prakticky existuje. Sto- tisícová města neznala na ulicích asfalt. To se mění a realizují se v nich projekty v délkách 6-18 km. Se vším všudy. (voda, světlo, energie)

Hlavní město Niamey na západě má přístup po zpevněné silnici směrem na západní sousedy. S-J transafrický tah je z 90% zpevněný a dobře modernizovaný hlavně v ex dekádě. Tento tah přímo neprochází hlavním městem. Existuje i několik dalších hlavních silnic, takže Niger má v základě dobře propojená hlavní centra s hlavním městem. Regiony jsou pak na tom mnohem hůř, což je ale v Africe normální situace.

Dá se říct, že hlavně po roce 2010 se tady začalo přistupovat k rozvoji silnic systematicky a zajišťují se již i domácí zdroje, jak z mýta, tak ze státního rozpočtu. Navrch jsou pak donorské příspěvky, granty a půjčky.

Africká rozvojová banka v roce 2020 zadala studii na modernizaci vesnických a polních silnic. Je čas postoupit v modernizaci silniční sítě do menších regionů. Nebýt té populační exploze, tak se výrazněji zvedlo i HDP. Na druhou stranu to poskytuje prostor pro další růst ekonomiky. Niger se totiž mění na logistický uzel, ačkoliv to tak desítky let nepůsobilo.

Hlavní koridory:

*trans- saharská silnice od Alžírska po Nigérii; z 95% hotovo
- s odbočkou na Benin; převážně v dobrém stavu
*pak trasa hlavního města s Beninem; právě v 03/2023 dokončeno
*koridor na Burkina Faso; nový kvalitní most a renovace silnice hotovo
*nová silnice na Čad; ve výstavbě

Investice do silniční infrastruktury jsou v miliardách eur. Přesahují rozpočtové možnosti země. Jsou z jednotlivých obálek, ať EU, tak USA, extra Francie, část arabských bank a fondů.

Bezpečnostně se o situaci v zemi starají pár let USA a Francie. Ti první tady mají velkou leteckou základnu, ti druzí sem přesouvají ex vojsko z Mali. Hospodářsky má tady nejblíže Francie, ale po novém částečně i USA a Čína. Všechny tyto aktivity potřebují pro rozvoj silnice a bezpečnost a jedno s druhým úzce souvisí na těchto obrovských rozlohách.

Vládní stránky

https://www.gouv.ne/

Ministerstvo plánování

http://www.plan.gouv.ne/

Prezidentská kancelář s odkazem na plány a realizaci páteřní infrastruktury, včetně silniční: https://www.presidence.ne/renaissances/ ... astructure

Pokrok je vidět na úseku transsaharské silnice v Nigeru.



Značný pokrok je vidět na úseku transsaharské dálnice (TSH) v Nigeru. Bylo postaveno přibližně 900 km plánované trasy v Nigeru, přičemž zbývá postavit přibližně 60 km. Špatné počasí však zpozdilo část postupu a bylo třeba provést další práce. Stále probíhají povrchové práce, většina značení a systémů řízení dopravy musí být ještě instalována.

Velkou část finanční podpory pro 4 400 km dlouhou transsaharskou magistrálu poskytla Africká rozvojová banka (AfDB). Mezi další dárce patří IDB, BADEA, BDEAC, KFAED, SFD, OFID a tři vlády Alžírska, Nigeru a Čadu. Trasa spojuje nigerijské obchodní centrum Lagos s alžírským hlavním městem Alžírem.

Projekt má klíčový obchodní a ekonomický význam pro regiony severní Afriky a západní Afriky. Bude to mít zvláštní hospodářský význam pro Niger i Mali, které patří k nejchudším zemím světa.

Podle AfDB spojuje TSH šest zemí, které patří do tří z osmi regionálních hospodářských společenství (REC) Africké unie, jmenovitě: Alžírsko a Tunisko (AMU), Mali, Niger, Nigérie (ECOWAS) a Čad (ECCAS). . Zahrnuje hlavní silnici vedoucí z Alžíru do Lagosu přes Zinder v Nigeru a tři vedlejší silnice odbočující z této hlavní silnice. Jedná se o tuniskou sekci (Ghardaia-Gabes), malijskou sekci (Tit-Kidal-Gao-Bamako) a čadskou sekci (Zinder-Nguigmi-Daboua-Ngouri-Massakory-Ndjamena).

Všichni uživatelé transsaharské silnice budou přímo či nepřímo těžit z ekonomických a sociálních výhod. Region, který bude nejvíce těžit, zahrnuje 32 regionů, 74 zastavěných oblastí, rozkládá se na ploše 4,4 milionu km² a má 60 milionů obyvatel rozdělených mezi Alžírsko, Tunisko, Mali, Niger, Čad a Nigérii.

Právě zaostalé území Nigeru se jevilo jako největší překážka, ale stát Niger začal dohánět standard zbytku Afriky. Na území Nigérie jsou převážně vedené 4- pruhy, v Alžírsku se od severu staví dálnice směrem na jih, ale ne samozřejmě v celé délce. Alternativní je vedení i na Tunisko.

Niger tak získá lepší spojení na přístavy a okolní země, z čeho bude moct jen těžit.

Asi 1/5 procent silnic bylo v 2010 zpevněných a klasifikovaných jako primární komunikace. Dnes se podíl zpevněných zvedl nad 1/4. Většina zpevněných silnic se nachází na úseku mezi Niamey a Nguime, přes Diffa a trojúhelník sestávající z Agadez, Zinder a Tahoua.

O silnice se stará vládní instituce Caisse Autonome de Financement de l’Entretien Routier (CAFER) nebo li Autonomní fond pro financování údržby silnic. CAFER se stará jen asi o 10 000 kilometrů, což je něco přes polovinu celkové silniční sítě. Ze zpevněných cest CAFER odhaduje, že polovina je v dobrém stavu, 40 procent ve slušném stavu, zatímco zbytek je ve špatném stavu. U polních cest, které spadají do odpovědnosti CAFER, je více než 20 procent charakterizováno jako ve velmi špatném stavu. Nemluvě o silnicích, které nespadají pod CAFER – tyto cesty mají být v kompetenci Direction Générale de Pistes Rurales, který zatím neprokázal skoro žádnou aktivitu. CAFER získává určité finanční prostředky prostřednictvím ministerstva zařízení/vnitřního vybavení, pod které spadá, a určité prostředky získává ze silničního mýta, které musí vozidla platit v závislosti na velikosti vozidla, ujeté vzdálenosti a stavu silnice. Většinu finančních prostředků na obnovu a údržbu však poskytují zahraniční agenti – zejména Světová banka, Evropská unie, BOAD (Banque Ouest Africain de Développement a čínská vláda.

Silniční fond (relativně nová instituce)

https://fer.ne/

Silniční mapa státu Niger:

Niamey již disponuje i modernizovanými 4- pruhy, které mají na trase MÚK a kolektorově řešené připojení a odpojení. Jedná se o voie express - tedy rychlostní silnice.
Nově vybudovaný, resp. prodloužený úsek RN1 v rámci hlavního města prochází nově upgradovanou čtvrtí, jde o silnici pod názvem Niamey - Torodi:



Niamey je klidné, moderní město. V základu zde žije asi 1 mil. obyvatel, s okolím 1,3 mil., perspektivně 1,5 mil. obyvatel. Je administrativním, kulturním a ekonomickým centrem, a proto obecně nabízí dobré zázemí pro cestovatele, jak levné, tak luxusní. Dynamicky se proto rozvíjí. Leží na řece Niger a z pochopitelných důvodů se začínají stavět i větší mosty. Z tohoto uhlu je nejdůležitější silnice RN6, která překračuje řeku a směruje ke hranicím s Burkina Faso. Alternativně sem vede i RN27, ale taky se napájí před městem na RN6.

Právě v ex dekádě došlo k výstavbě (zpevnění) na 1000 km silnic. Kromě toho se mnoho km původně zpevněných renovovalo. Je to tedy ten výsledek, že ex dekáda patří k doposud nejdůležitější. Ovšem pokračuje to i do této, protože celá řada projektů se do provozu odevzdává po roce 2021. To je ostatně důvod, pro který se patřilo sem tento stát již přidat. Další stovky km se odevzdávají do provozu v letech 2021, 2022, 2023 a budou se i nadáe vzhledem na další výstavbu. Dnes je zpevněno 5,5 - 6,0 tisíc km silnic. Zrovna minulý měsic se do provozu odevzdalo skoro 100 dalších km. Cílem je postavit s kvalitním podložím a vozovkou celý rozsah státních silnic. To se zřejmě tak skoro nepodaří, ale tempo je velmi slibné. Nemluvě o tom, že celá řada kdysi zpevněných silnic se rozpadla a stát je znovu obnovuje. Síť státních silnic, z francouzštiny Route Nationales, RN, je v sérii 1-30. Dlouhou dobu byla zpevněná na úrovni 3,3-3,9 tisíc km a i tento stav nebyl nejlepší v kvalitě. Celkový rozsah silniční sítě je 20 tisíc km. To odpovídá Slovensku. I proto je Niger vzhledem na populaci a rozlohu na chvostě na celém světě. Realisticky a vzhledem na motorizaci jsou ale prozatimní cíle dostačující. Dnes je zpevněno na 5+ tisíc km, kdy jejich stav je z větší poloviny velmi dobrý a velmi špatný je minimální a dalších 5 tisíc km získalo kvalitnější údržbu, takže jsou solidně sjízdné. Proto se dá konstatovat, že 1/2 celé silniční sítě již dostává státní údržbu a to vše během uplynulých 10-13 let. Za tuto dobu se mj. zvětšila populace o skoro 100%. Tak jak jsem psal na začátku, tak většina lidí žije na západě a jihu země, a proto i nejvíce státních silnic je právě zde. Ale cílem je protkat stát silnicemi a třeba ze severu na jih se to již prakticky povedlo. Co v provozu není, tak to se staví.

Hlavním přínosem byla a je realizace trans-afrických silnic. Niger, pokud se má rozvíjet, pak jedině napojením na sousední země a to až po přístavy. Alžírsko a stejně tak Nigérie mají dobré silnice a stejně tak kapacitní přístavy, které se rozvíjí. Proto se na to kladl již velký důraz. Niger je proto důkazem, že lze i vnitrozemské zaostalé země rozvíjet i po této straně. Zásadně se tím zlepšuje i bezpečnost, vzhledem na uvedené teroristické hrozby. Jináč jezdí bezpečnostní složky po asfaltu a jináč se jezdí po štěrku.

několik článků ke zpevňování a modernizaci hlavních silnic:

Niger: zahájení rehabilitačních prací na úseku transsaharské silnice na severu země ... jde o tah RN11 Agadez – Zinder – Nigérie (v Agadez je dnes U.S. základna) v délce 560 km. Trasa jde většinou v odlehlé oblasti Saharské pouště a plání Sahel. Agadez je hlavní město saharské pouště v Nigeru. Nachází se na křižovatce transsaharské dálnice a silnice do Niamey, což mu dává velký význam. Je to také hlavní přístupový bod k uranovým dolům v Arlitu, které jsou z hlediska hodnoty hlavním exportním produktem Nigeru. O Arlitu jsem již v tématu psal. Tento tah se renovuje po roce 2015, hraniční úsek s Nigérii byl dokončen postupně do roku 2019 a tehdy i delší úsek dál na sever. V článku níže se píše o pokračování dál na sever.
http://french.xinhuanet.com/2021-02/18/c_139748769.htm

Nejsevernější část RN11 jižně od Agadez byla rehabilitována v roce 2019. Na to přispěla EU. Jde o 62 úsek Agadez - Tiguidit: https://twitter.com/dueniger/status/1113449166762586112

RN11:



Probíhají práce na zpevnění silnice z N'Guigme k hranici Čadu podél severní strany Čadského jezera. Jedná se v podstatě o prodloužení Route Nationale N1. Na čadské straně je také projekt zpevňování, který má vytvořit první zpevněnou silnici mezi oběma zeměmi. V 04/2022 byl stav realizace ve 40% se začátkem v 10/2020.

https://twitter.com/BazoumGida/status/1 ... 8958342150

V 05/2022 byla dokončená realizace úseku transsaharské silnice Arlit - Assamaka: https://airinfoagadez.com/2022/05/16/ni ... eptionnes/ A patrně došlo i k přečíslení RN25 na RN11, tedy RN11 je celá trasa ze severu na jih.

Most přes řeku Niger ale mimo hlavního města byl pak otevřen koncem roku 2020. Nachází se mezi Farié a Gotheye a je prvním mostem přes Niger mimo Niamey. Tento most spojil RN1 s RN4/14.

poloha na mapě: https://www.openstreetmap.org/?mlat=13. ... 841/1.6473

Jak jsem tedy uvedl výše, tak na trase trans-saharské silnice, RN11, se postavila mj. i U.S. základna. Leží u města Agadez. Je to nová základna, vybudovaná v letech 2016 - 2019 a jejím hlavním posláním je podpora boje proti teroristickým organizacím, kterých je tady vícero a destabilizují region i stát. Formálně byla realizovaná Nigerem, což je podstatní fakt, ale finančně na její rozvoj přispěla U.S. armáda s tím, že tady působí americké letectvo, obzvláště drony, které pomáhají hlídat rozlehlé oblasti a vyhledávat potenciální rizika.

• Ve skutečnosti je letecká základna 201 – místně známá jako "Base Americaine" – základním pilířem souostroví základen americké armády v severní a západní Africe a klíčovou součástí rozsáhlého amerického zpravodajského, sledovacího a bezpečnostního úsilí v regionu.
  
  AB 201, postavená za cenu 110 milionů dolarů a udržovaná na úrovni 20 až 30 milionů dolarů každý rok, slouží jako sahelské pozorovací centrum, které je domovem personálu vesmírných sil zapojených do špičkové satelitní komunikace, zařízení společného leteckého oddělení pro speciální operace , a flotilu dronů – včetně ozbrojených MQ-9 Reaperů – které dnem i nocí prohledávají okolní region kvůli teroristické aktivitě. Letecká základna 201, vysoce bezpečnostní útočiště, se nachází v 5-15-25 kilometrové "základní bezpečnostní zóně" a je chráněna ploty, bariérami, modernizovanými klimatizovanými strážními věžemi s na míru vyrobenými palebnými porty.a vojenští pracovní psi.

Proč se tato základna postavila: https://www.usafe.af.mil/Units/435th-Ai ... abilities/

• „Afrika je nově vznikající frontou ve strategické mocenské soutěži a také epicentrem násilného extremismu,“ řekl plukovník Daniel Kobs, velitel 409. letecké expediční skupiny.

Základna hostí stovky amerických letců a nezveřejněný počet amerických letadel. Dráha zajišťuje i možnost přijmout Boeing C-17 Globemaster III. Jedná se o největší investici do letecké základny mimo USA v ex dekádě. Její poloha je nejen součástí trans-saharské silnice, ale de facto je uprostřed státu Niger.

Niger se na ní ani provozně nepodílí. I provoz platí USA.

aktuální výstavba:

Zinder, což je město na trans-saharské silnici, se nachází na jihu u Nigérie. Jako první byl modernizován tento úsek.

Nyní se tady staví několik silničních úseků. Je to logická návaznost na region kolem.

Staví se 7 km hlavní tah. De facto nová ulice. Letos by se měl úsek dokončit.
Upgradem ale prochází i 38 km polních silnic a 20 km středně důležitých silnic.
Dále se oznámila investice do RN1: Zinder - Takieti, v délce 55 km se obnoví vozovka.
http://www.anp.ne/article/zinder-le-min ... antiers-de



RN1 + RN7 Margou Benné - Gaya (RN1 Margou - Dosso a RN7 Dosso - Gaya) - tah pokračuje na stát Benin.

Tady firma Sogea - Satom (firma staví mj. silnice v Africe a spadá pod skupinu VINCI) staví 179 km silnice. Cílem je postavit 1. zpevněnou silnici na sousední stát Benin. Rovněž by se měla letos dokončit.

Tato realizace spadá pod program Niger Compact, který zahrnuje výstavbu 300 km silnic.

k tomu tahu na Benin jsem dohledal, že v 03/2023 byl odevzdán do provozu 83 km úsek v regionu Dosso, financování bylo zajištěno mimochodem ze strany USA a stejný stát financuje i úseky v sousedním státě Benin; https://www.mcaniger.ne/2023/03/02/reha ... s-usagers/

předtím trvalo cestování 6-7 hodin, nyní max. 2 hodiny



inženýr ze Sogea - Satom říká o této silnici, že povrch vydrží 20 let, byl tak konstrukčně řešen: Silnice dostala jako podložní vrstvu první základní cementovou podlahu. Pak směs o tloušťce 12cm: drcená žula smíchaná s bitumenem. Poslední vrstva je vysokomodulový asfaltový beton, s dobrou odolností. Tato poslední vrstva má tloušťku 5 centimetrů

politická inaugurace proběhla v 02/2023

Ještě jednou hlavní exportní komodita země: URAN. Hlavní lokalita těžby je okolí města Arlit. Na mapě jej lze vidět, touto trasou prochází i trans saharská silnice. Niger se rozhodl v uplynulé dekádě, že vybuduje "novou infrastrukturu": nová elektrická vedení, silnice, vodní kanály atd. A že se zapojí do boje s terorem, který v podstatě ruinuje ekonomiku.

Uran, který se tady těží, tak se těží prostřednictvím podniků z dob minulých a mají systém zdaňování. Tento poplatek se zásadně zvedl v letech minulých, kdy cena upadala. Mezičasem je i společný podnik se státem. Z tohoto druhu ekonomiky jde do pokladny několik set mil. €. Cena se určuje v USD za kg, platí se v EUR.

Niger se podílí 5% na celosvětové těžbe uranu a z hlediska jeho kvality má nejlepší ložiska v Africe.

Doly investují i do silnic. Stejně tak do železnic. Kromě Arlitu, kde se nachází soukromé město (opsal jsem to na začátku vlákna), tak se těží i v Akokanu. Obojí je asi 900 km SV od hlavního města Niamey. Uran se vozí do Beninu do přístavu v Cotonoy. Na 50 let ho zde těží i Francie.

Za asi 90 mil. € se obnovuje a staví RN25 Tahoue - Agadez. Zase pohledem na mapu lze vidět, že to je dobrá polovina tahu od hlavního města přímo tímto směrem.

Z těžby uranu v zemi zůstává v konečném důsledku 90% zisků. Tak jsou koncipovány smlouvy z roku 2014. Extrakční poplatek z těžby, daň, offsetové investice do rozvoje státu. A náklady na těžbu. Tedy v čisté hodnotě mizne 10% mimo Niger.

Prezident Nigeru zavedl další koncept a sice připravují se nové doly a ložiska k těžbě uranu. Stejně tak existuje již reální možnost na výstavbu dlouhodobého uložiště jaderného odpadu, vyhořelého paliva z Fr. JE zde v Nigeru. Na náklady Fr. státu se mají postavit a taky provozovat + poplatek pro stát navíc. Na to, aby se to ale realizovalo, tak je nevyhnutní zlepšit bezp. situaci země a postavit další infrastrukturu do oblasti na východě, na dalekém SV země. A to se teprva staví dokončení silnice na Čad, o čem jsem psal výše.

Co se nových dolů týče, tak další smlouvy jsou platné v roce 2016 a 2019. V roce 2022 se zahujují první výkopové práce. Kromě Francie a USA je zde po roce 2006 přítomná i ČLR.

Možnosti další těžby: v roce 2020 bylo vyhodnoceno, že z Nigeru jde poměrně snadno ještě vyvézt asi 240 tis. tun uranu za základní extrakční cenu 130 USD za 1 kg uranu. Doposud se vyvezlo asi 50 tisíc tun uranu. Schopnost těžby byla v maximu kolem 5 tisíc, poslední roky kolem 2 tisíc, ale pro nízké ceny. Vláda se usiluje o dosažení zvednutí maxima na 10 tisíc tun za rok. Tedy biznis s uranem má Niger ještě na min. několik dekád.

Niger je stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Má v platnosti komplexní dohodu o zárukách a v roce 2004 podepsal dodatkový protokol.

První rychlostní silnice, která dnes v Niamey existuje, voie express ve franouzštině stojí klasicky mezi centrem města a letištěm. Jedná se tedy o zásadní upgrade RN1, částečně i o její prodloužení. Tak jak jsem psal již v tématu, tak se postavilo i několik MÚK, větších OK, paralelní kolektorový systém. S veškerým osvětlením a v rámci nově vedené trasy se bude realizovat další zástavba, s čím se samozřejmě již právě počítá.

Základní kámen byl položen v létě 2019. Zprovoznění postupně, ještě v 2022 se část silnic dokončovala. Měří 9,65 km a tvoří mj. hlavní výpadovku dál na východ, resp. JV.



Stavební práce provedla společnost Sogea - Satom. Financování bylo zajištěno arabskou bankou, státním rozpočtem a mezinárodním rozvojovým fondem. Projekt vyšel na v propočtu 45 mil. USD.

Přidám tedy ještě další záběry:

Západoafričtí vůdci se sejdou poté, co nigerská junta nedodrží termín

Ecowas bude jednat ve čtvrtek, protože západoafrická země ignoruje požadavky na znovudosazení svrženého prezidenta

https://www.theguardian.com/world/2023/ ... ent-passes

Pokud se situace nezlepší - přijde samozřejmě k zmražení finanční a hospodářské pomoci a nastoupený silniční rozvoj je otázný, vyjma hlavního koridoru. Pokud vůbec ale o ten koridor bude zájem ze strany junty. A to jsou ta rizika rozvoje/financování ...

Vývoj v zemi, resp. regionu: ECOWAS: pokud selže diplomacie, zahájíme vojenskou operaci. Na stranu Nigeru se staví Mali a Burkina Faso.

Africká unie pozastavila činnost Nigeru v AU a vzala na vědomí akční plán ECOWAS ohledně Nigeru a „vyhodnotí jeho důsledky“

ECOWAS: https://en.wikipedia.org/wiki/ECOWAS

Předválečná situace v západní Africe – vzniklá po vojenském převratu v Nigeru 26. července – se vůbec neuklidňuje. Naopak, jak v pátek večer informovala nigerská státní televize RTN, Mali a Burkina Faso rozmístily v Nigeru své stíhačky.

Rádio Svobodná Evropa píše, že obě zmíněné země poslaly do Nigeru vojenskou techniku, "aby nigerským pučistům pomohla odrazit případný útok", s tím, že do Nigeru byly převezeny letouny "Super Tucano" vyrobené brazilskou společností Embraer.

A nigerská státní televize poukazuje na to, že umístěním svých letadel v Nigeru Burkina Faso a Mali „plní své závazky obsažené v jejich společném prohlášení o solidaritě“ s Nigerem, které bylo zveřejněno s cílem „odrazit jakýkoli druh agrese proti Nigeru“.

Připomeňme, že v tomto prohlášení z 31. července vojenská junta Mali a Burkina Faso – která se sama dostala k moci vojenskými převraty – vyjádřila „solidaritu s lidem Nigeru“ a varovala, že zváží případnou vojenskou intervenci ECOWAS proti Niger jako „vyhlášení války“ a proti nim, slibující „podniknout sebeobranná opatření na podporu ozbrojených sil a lidu Nigeru“.

Takové prohlášení bylo reakcí na předchozí ultimátum dané ECOWAS pučistům v Nigeru, ve kterém požadovali, aby do 7. srpna vrátili k moci svrženého prezidenta Mohameda Bazouma, nebo čelili vojenské intervenci celého bloku, který se skládá z 15 zemí západní Afriky.

Ultimátum vypršelo před dvěma týdny a v pátek 18. srpna ECOWAS - po jednání náčelníků štábů ozbrojených sil členů ECOWAS, ke kterému došlo v Akkře, hlavním městě Ghany, uvedly, že jsou připraveny na vojenskou intervenci a že datum zahájení intervence bylo „stanoveno“, ale „ještě bude oznámeno“.

Africká unie s okamžitou platností suspendovala Niger z kontinentálního bloku, což je poslední z řady sankcí uvalených na tuto západoafrickou zemi od puče z minulého měsíce. Rozhodnutí, které bylo oznámeno v úterý po zasedání Rady pro mír a bezpečnost AU v etiopském hlavním městě Addis Abebě, přichází poté, co několik západních zemí přerušilo pomoc Nigeru kvůli převratu z 26. července, který svrhl prezidenta Mohameda Bazouma.

Bazoum je v domácím vězení od převzetí moci organizované členy jeho prezidentské gardy.

ECOWAS uvedl, že použití síly bude „poslední možností“ po vyčerpání diplomatických kanálů pro vyjednávání. V pondělí odmítla návrh nigerské vojenské vlády uspořádat volby do tří let.

AU však uvedla, že reviduje akční plán ECOWAS, a vyzvala všechny členské státy a mezinárodní společenství, aby nepodnikly žádné kroky k legitimizaci nigerské vojenské vlády.

Nigerské hlavní město Niamey má těžit z prací na úpravě silnic. Na práce, které budou zahrnovat údržbu, opravy a obnovu povrchu, byl stanoven rozpočet 84,3 milionů USD.

Financování práce poskytuje společně nigerijská vláda a Západoafrická rozvojová banka (WADB). Práce plánuje nigerské ministerstvo dopravy, v současnosti probíhají přípravné fáze.

Pro Niger je plánován silniční projekt v hodnotě 371 milionů USD.

V Nigeru se plánuje výstavba silničního projektu v hodnotě 371 milionů USD. Tato 275 km dlouhá trasa spojí N'guigmi, Koulélé a Django.

Výstavba silničního spojení zlepší dopravní spojení na jihovýchodě Nigeru, blízko hranic s Čadem. Nové silniční spojení je důležité pro trasu dodávek ropy v Nigeru a poskytuje zemi klíčovou ekonomickou podporu.