I/46 původní trasa Vyškov - Prostějov - Olomouc - Šternberk - Opava
Napsal: 23.1.2026 15:59:33
Historicky trasa silnice I/46 spojovala Vyškov, Prostějov, Olomouc, Šternberk a Opavu. Byla vedena v převážné části ve stopě původní hlavní císařské silnice Brno – Olomouc - Opava, která byla vybudována ještě před rokem 1830. V celé délce ale docházelo k úpravám šířky silnice, či případným změnám poloměrů zatáček tak, aby to vyhovovalo bezpečnému provozu, zejména v 2. polovině 20. století. Délka původní trasy je přibližně 113 km. Ve 20. století byla trasa prodloužena až na hranice s Německem/Polskem o dalších více jak 20 km.
1) Zrušená část Vyškov – Olomouc (délka cca 40 km)
Silnice byla mezi lety 1974 až 1992 nahrazena v celé délce novou 4-pruhovou směrově rozdělenou silnicí I/46, později přeznačenou na D46. Do té doby se jezdilo ve stopě původní císařské silnice. V současnosti je z původní trasy zachována převážná většina délky, kromě úseku Olšany – Olomouc (III/5709 – Olomouc, I.P. Pavlova), v jejíž stopě nyní vede těleso dálnice, části u lomu Ondratice a také na krátkých přeložkách vynucených stavbou dálnice.
Aktuální číslování silnice:
III/0462 úsek Vyškov (II/430) – Žešov (II/433)
II/433 úsek Žešov (III/0462) – Prostějov (II/150)
II/150 MO Prostějov
III/44934 úsek Prostějov (II/150) – Držovice (II/366)
MK úsek Držovice (ul Olomoucká) – III/4353 – Olšany u Prostějova (III/44928)
Úsek III/4353 – Olšany je označeno jako soukromá silnice
III/44928 úsek Olšany u Prostějova – III/5709
MK úsek Olomouc, I.P.Pavlova – část uzavřena v areálu FN Olomouc
2) Průjezd Olomoucí (délka cca 3,5 km)
Původní průjezd Olomoucí v 19. století vedl ve stopě dnešní Wolkerovy a Havlíčkovy ulice a procházel Terezskou bránou, kde vstupoval do samotného města. Městem procházel dnešní Pavelčákovou ulicí, Horním náměstím, Ztracenou, Denisovou a ulicí 1. Máje, kde pod Olomouckým hradem město opustil. Stará silnice se poté klikatila různě ve stopě ulic Komenského, nábřeží Přemyslovců, Masarykova třída a Husova, aby se ustálila v trase ulice Pasteurova (II/448) a přecházela rovně do ulice Pavlovická. Ve 20. století byly průjezdné trasy postupně měněny tak, aby docházelo k omezení dopravy v centru města. Průjezdní trasa byla tedy přesunuta na Tř. Svobody a ulici 17. listopadu (III/03551), případně místo Tř. Svobody se používala ulice Polská.
Aktuálně je silnice I/46 vedena od D46 ulicí Brněnská a poté peážně s I/35 Velkomoravskou a Tovární ke křižovatce s I/35-I/46-I/55 v Hodolanech. Poté pokračuje ulicemi Lipenskou, Hodolanskou, Divišovou k ulici Pavlovické, kde navazuje na původní starou trasu z 19. století.
V budoucnu bude celý průjezd městem nahrazen od křižovatky D35-D46 peáží po D35 a od MÚK Holice (D35/D55/I/46) bude pokračovat v nové stopě stavby M57 Olomouc, Východní tangenty směrem na Šternberk.
3) Olomouc – Opava (délka cca 79 km)
Trasa v této části vede v převážné délce v původní trase císařské silnice. Od ulice Pavlovická a do Šternberka na OK je vše v původní trase. Zde se připravují nové stavby, které mají úsek nahradit a zkapacitnit:
M57 I/46 Olomouc, východní tangenta (plánováno 2028-2030)
M60 I/46 Týneček – Šternberk (plánováno 2028-2030)
M52 I/46 Šternberk, obchvat (plánováno 2027-2029)
Největší změnou prošla silnice na průjezdu Šternberkem a ve stoupáni Ecce Homo až k obci Lipina. Původní trasa v mapě z roku 1834 vede Šternberkem ulicemi Olomoucká, ČSA, U Horní brány, Horní náměstí a Na Valech ke křižovatce s ulicí U Startu. Poté pokračovala rovně k zatáčce Bruna Sojky a k současné křižovatce I/46 s III/44423 nad obci Lipina. Chvíli pokračovala ve stopě současné silnice, ale před sérií zatáček „Grande curva“ vedla přímo podél obce Lipina a pokračovala k Novým Dvorům. Část silnice od Horního Náměstí ve Šterberku až do oblasti větrného parku mezi Lipinou a Novými Dvory byla silnice do roku 1873 přeložena do nové stopy v trase ulice Opavská a Na Valech ve Šternberku (část MK, zbytek III/44423) a dnes tvoři závodní trasu závodů do vrchu „Ecce Homo“, včetně zmíněné „Grande curva“. Trasa původní silnice je i dnes patrná při pohledu na katastrální mapy. Od poloviny 60. let minulého století se prováděla přeložka silnice I/46 do nové stopy od OK ve Šterberku až za obec Lipina. Etapizace stavby se dá podle leteckých fotek rozdělit na cca 5 hlavních staveb:
Šternberk, OK – Jívavská ke Svatoplukově: předpokládané provedení 1975-1979
křižovatka Jívavská/Svatoplukova: předpokládané provedení 1965-1968
Šternberk Jívavská – Lipina: předpokládané provedení 1972-1978
Lipina průtah: předpokládané provedení 1979-1984
Ecce Homo, Grande curva: předpokládané provedení 1972-1977
(Názvy staveb jsou orientační, termíny staveb vychází z leteckých fotografií CUZK)
Celý zbylý úsek od Ecce Homo až do Opavy je vedený ve stopě původní císařské silnice. Jedinými výjimkami jsou serpentiny při sjezdu k řece Moravici, upravené mezi léty 1970-1973 a průjezd Mladeckem, kde stoupací pruh ve směru na Olomouc byl postaven někdy v 80. letech 20. století a most přes říčku Hvozdnici pak v 1. polovině 60. let. V Opavě silnice končila v křižovatce s další císařskou silnicí od Ostravy na Krnov na dnešním náměstí Republiky.
4) Opava (dle trasy od 2,5 do 3,5 km)
Hlavní průjezd Opavou byl historicky veden ulicemi U Jaktařské brány, Mezi Trhy a náměstí Osvoboditelů na Ratibořskou ulici. V 70. letech minulého století byl průjezd historickým centrem postupně nahrazován objezdem centra po ulicích Olbrichtova, Nádražní okruh a Praskova, kde se napojovala na Ratibořickou ulici. Ulice Olbrichtova byla upravována v období 1967-1971 a zbylá část pak do poloviny 80. let.
V současnosti je ve stavbě jižní obchvat Opavy, který kompletně odvede dopravu od Olomouce z centra města. Součástí jsou tyto stavby:
T90 I/46 Opava, jižní obchvat Hradecká – Olomoucká (2024- plánované dokončení 2027)
II/461 (I57) Opava, jižní obchvat Hradecká – Komárov (2010-2012)
T77 I/11 Opava Komárov, jižní obchvat – povede peážně po části stavby mezi MÚK Opava Komárov a OK Globus (plánováno 2028-2030)
I/11 a I/56 Propojení silnic, spojka S1 v Opavě (2008-2010)
I/46, OK Kateřinky – Pusté Jakartice (výhled)
5) Opava – hranice ČR/PL (délka cca 20,5 km)
Území Hlučínska bylo ČSR připojeno až po 1. sv válce, proto císařská silnice Brno – Olomouc – Opava dále k původním hranicím císařství nepokračovala. Není proto zcela jasné, kdy tato část byla přidána do trasy silnice I/46. Dle mapy z roku 1971 je trasování vedeno od Opavy přes Hněvošice na státní hranici s PL. Poté se na naše území vrací u Sudic a opět končí na hranicích s PL. V mapách z roku 1973 až 1987 již končí přímo v Hněvošicích. Dle map z konce 90. let je silnice opět ukončena v Opavě. Od roku 2000 jsou k dispozici archy sčítání dopravy a ty již v roce 2000 uvádí trasu silnice I/46 mezi Opavou a hranicí ČR/PL do současné stopy přes Hněvošice, Kobeřice, Rohov a Sudice.
1) Zrušená část Vyškov – Olomouc (délka cca 40 km)
Silnice byla mezi lety 1974 až 1992 nahrazena v celé délce novou 4-pruhovou směrově rozdělenou silnicí I/46, později přeznačenou na D46. Do té doby se jezdilo ve stopě původní císařské silnice. V současnosti je z původní trasy zachována převážná většina délky, kromě úseku Olšany – Olomouc (III/5709 – Olomouc, I.P. Pavlova), v jejíž stopě nyní vede těleso dálnice, části u lomu Ondratice a také na krátkých přeložkách vynucených stavbou dálnice.
Aktuální číslování silnice:
III/0462 úsek Vyškov (II/430) – Žešov (II/433)
II/433 úsek Žešov (III/0462) – Prostějov (II/150)
II/150 MO Prostějov
III/44934 úsek Prostějov (II/150) – Držovice (II/366)
MK úsek Držovice (ul Olomoucká) – III/4353 – Olšany u Prostějova (III/44928)
Úsek III/4353 – Olšany je označeno jako soukromá silnice
III/44928 úsek Olšany u Prostějova – III/5709
MK úsek Olomouc, I.P.Pavlova – část uzavřena v areálu FN Olomouc
2) Průjezd Olomoucí (délka cca 3,5 km)
Původní průjezd Olomoucí v 19. století vedl ve stopě dnešní Wolkerovy a Havlíčkovy ulice a procházel Terezskou bránou, kde vstupoval do samotného města. Městem procházel dnešní Pavelčákovou ulicí, Horním náměstím, Ztracenou, Denisovou a ulicí 1. Máje, kde pod Olomouckým hradem město opustil. Stará silnice se poté klikatila různě ve stopě ulic Komenského, nábřeží Přemyslovců, Masarykova třída a Husova, aby se ustálila v trase ulice Pasteurova (II/448) a přecházela rovně do ulice Pavlovická. Ve 20. století byly průjezdné trasy postupně měněny tak, aby docházelo k omezení dopravy v centru města. Průjezdní trasa byla tedy přesunuta na Tř. Svobody a ulici 17. listopadu (III/03551), případně místo Tř. Svobody se používala ulice Polská.
Aktuálně je silnice I/46 vedena od D46 ulicí Brněnská a poté peážně s I/35 Velkomoravskou a Tovární ke křižovatce s I/35-I/46-I/55 v Hodolanech. Poté pokračuje ulicemi Lipenskou, Hodolanskou, Divišovou k ulici Pavlovické, kde navazuje na původní starou trasu z 19. století.
V budoucnu bude celý průjezd městem nahrazen od křižovatky D35-D46 peáží po D35 a od MÚK Holice (D35/D55/I/46) bude pokračovat v nové stopě stavby M57 Olomouc, Východní tangenty směrem na Šternberk.
3) Olomouc – Opava (délka cca 79 km)
Trasa v této části vede v převážné délce v původní trase císařské silnice. Od ulice Pavlovická a do Šternberka na OK je vše v původní trase. Zde se připravují nové stavby, které mají úsek nahradit a zkapacitnit:
M57 I/46 Olomouc, východní tangenta (plánováno 2028-2030)
M60 I/46 Týneček – Šternberk (plánováno 2028-2030)
M52 I/46 Šternberk, obchvat (plánováno 2027-2029)
Největší změnou prošla silnice na průjezdu Šternberkem a ve stoupáni Ecce Homo až k obci Lipina. Původní trasa v mapě z roku 1834 vede Šternberkem ulicemi Olomoucká, ČSA, U Horní brány, Horní náměstí a Na Valech ke křižovatce s ulicí U Startu. Poté pokračovala rovně k zatáčce Bruna Sojky a k současné křižovatce I/46 s III/44423 nad obci Lipina. Chvíli pokračovala ve stopě současné silnice, ale před sérií zatáček „Grande curva“ vedla přímo podél obce Lipina a pokračovala k Novým Dvorům. Část silnice od Horního Náměstí ve Šterberku až do oblasti větrného parku mezi Lipinou a Novými Dvory byla silnice do roku 1873 přeložena do nové stopy v trase ulice Opavská a Na Valech ve Šternberku (část MK, zbytek III/44423) a dnes tvoři závodní trasu závodů do vrchu „Ecce Homo“, včetně zmíněné „Grande curva“. Trasa původní silnice je i dnes patrná při pohledu na katastrální mapy. Od poloviny 60. let minulého století se prováděla přeložka silnice I/46 do nové stopy od OK ve Šterberku až za obec Lipina. Etapizace stavby se dá podle leteckých fotek rozdělit na cca 5 hlavních staveb:
Šternberk, OK – Jívavská ke Svatoplukově: předpokládané provedení 1975-1979
křižovatka Jívavská/Svatoplukova: předpokládané provedení 1965-1968
Šternberk Jívavská – Lipina: předpokládané provedení 1972-1978
Lipina průtah: předpokládané provedení 1979-1984
Ecce Homo, Grande curva: předpokládané provedení 1972-1977
(Názvy staveb jsou orientační, termíny staveb vychází z leteckých fotografií CUZK)
Celý zbylý úsek od Ecce Homo až do Opavy je vedený ve stopě původní císařské silnice. Jedinými výjimkami jsou serpentiny při sjezdu k řece Moravici, upravené mezi léty 1970-1973 a průjezd Mladeckem, kde stoupací pruh ve směru na Olomouc byl postaven někdy v 80. letech 20. století a most přes říčku Hvozdnici pak v 1. polovině 60. let. V Opavě silnice končila v křižovatce s další císařskou silnicí od Ostravy na Krnov na dnešním náměstí Republiky.
4) Opava (dle trasy od 2,5 do 3,5 km)
Hlavní průjezd Opavou byl historicky veden ulicemi U Jaktařské brány, Mezi Trhy a náměstí Osvoboditelů na Ratibořskou ulici. V 70. letech minulého století byl průjezd historickým centrem postupně nahrazován objezdem centra po ulicích Olbrichtova, Nádražní okruh a Praskova, kde se napojovala na Ratibořickou ulici. Ulice Olbrichtova byla upravována v období 1967-1971 a zbylá část pak do poloviny 80. let.
V současnosti je ve stavbě jižní obchvat Opavy, který kompletně odvede dopravu od Olomouce z centra města. Součástí jsou tyto stavby:
T90 I/46 Opava, jižní obchvat Hradecká – Olomoucká (2024- plánované dokončení 2027)
II/461 (I57) Opava, jižní obchvat Hradecká – Komárov (2010-2012)
T77 I/11 Opava Komárov, jižní obchvat – povede peážně po části stavby mezi MÚK Opava Komárov a OK Globus (plánováno 2028-2030)
I/11 a I/56 Propojení silnic, spojka S1 v Opavě (2008-2010)
I/46, OK Kateřinky – Pusté Jakartice (výhled)
5) Opava – hranice ČR/PL (délka cca 20,5 km)
Území Hlučínska bylo ČSR připojeno až po 1. sv válce, proto císařská silnice Brno – Olomouc – Opava dále k původním hranicím císařství nepokračovala. Není proto zcela jasné, kdy tato část byla přidána do trasy silnice I/46. Dle mapy z roku 1971 je trasování vedeno od Opavy přes Hněvošice na státní hranici s PL. Poté se na naše území vrací u Sudic a opět končí na hranicích s PL. V mapách z roku 1973 až 1987 již končí přímo v Hněvošicích. Dle map z konce 90. let je silnice opět ukončena v Opavě. Od roku 2000 jsou k dispozici archy sčítání dopravy a ty již v roce 2000 uvádí trasu silnice I/46 mezi Opavou a hranicí ČR/PL do současné stopy přes Hněvošice, Kobeřice, Rohov a Sudice.
