I/2 nové trasování po roce 1997 Praha - Kutná Hora - Pardubice
Napsal: 3.3.2026 23:06:19
"Nová" silnice I/2
Aktuální silnice I/2 vznikla v roce 1997 přečíslováním silnice II/333, II/322 a části původní silnice I/33 a propojuje Prahu s Pardubicemi. Pokud budeme počítat i trasování přes Prahu, tak celková délka komunikace je přibližně 109 km. Oficiální uvedená délka silnice je ale nyní jen 87,5 km. Na starších mapách před rokem 1980 ale najdeme silnici tohoto čísla na úplně jiném místě, a to mezi Jihlavou, Brnem, Břeclaví a hranicí se Slovenskem u Lanžhota. Tuto „starou“ I/2 popíšu později
1) I/2, dříve II/333 – Praha, Říčany, Kostelec nad Černými Lesy, Kutná Hora
Trasa v celé délce vede ve stopě „Chausseen“ silnice postavené v úseku Praha – Kutná Hora v letech 1830 až 1855. V Kutné Hoře se silnice I/2 napojuje na starší silnici stejné kategorie vedené z Tábora do Pardubic. Tento typ silnice (jinak také „císařské“) je stavěn v šířce 9 m a s dlážděnou vozovkou. Silnice začínala u Koňské brány na horním konci Václavského náměstí a pokračovala ve stopě dnešní Vinohradské třídy a Českomoravské. V celé délce se nyní jedná o širokou městskou třídu doplněnou o tramvajovou trať. U Štěrbohol byla mezi léty 1994 až 2000 vybudována MÚK s Průmyslovou ulicí a Jižní a Štěrboholskou spojkou. Od této křižovatky vedla dále silnice II/333. Jelikož ale na území Prahy nejsou silnice číslovány, je usek až do Říčan oficiálně bez značení. Trasa prochází Dolními Měcholupy, Uhříněvsí a Kolovraty, kde aktuálně probíhá výstavba MÚK s Pražským okruhem, tedy dálnicí D0 (stavba 511). Tedy silnice I/2 začíná oficiálně až na hranicích hl. města Prahy a Středočeského kraje. Po několika stech metrech následuje křížení se silnici II/101, kde došlo v letech 1970 až 1972 na silnici I/2 k výstavbě nového mostu. Bez nějakých větších úprav prochází tedy Říčany, Mukařovem až ke Kostelci. Původně v Kostelci trasa vedla ulicemi Pražská a Kutnohorská. Na náměstí Smiřických se ze silnice odpojila další silnice stejné kategorie, která končila na silnici I/12 nedaleko Přistoupimi, dnes II/108. Na konci 70. let 20. století nahradil průtah města nový obchvat, který veškerou tranzitní dopravu odvedl z města pryč. Další úprava trasy byla provedena u Ždánic, kde došlo k nahrazení serpentin pod Hradištěm. Změna byla provedena na začátku 50. let. Zbylá část až do Kutné Hory neprošla žádnou větší rekonstrukcí a zůstala téměř v původní podobě.
Jednotlivé stavby na tomto úseku
I/2 (II/333) Říčany, II/333 x II/101 předpokládané provedení 1970-1972
I/2 (II/333) Kostelec nad Černými Lesy předpokládané provedení 1979-1981
I/2 (II/333) Ždánice, serpentiny předpokládané provedení 1949-1951
2) I/2, dříve II/33 – Kutná Hora - Přelouč
Nejrozsáhlejší změny proběhly v samotném centru Kutné Hory, kdy původní silnice přes Palackého náměstí byla nahrazena zcela novou trasou vedenou ulicemi Na Valech a Československých legionářů. Na křižovatce ulic Kouřimská, Na Valech, Husova a Kremnická (I/2 x III/3377, původně I/33), kde začíná tato nová přeložka, končila CaK silnice od Prahy. Zbylá část trasy až do Pardubic je starší CaK silnicí z Tábora do Pardubic. Změnou prošla část ulic Masarykova a Na Valech, a to v souvislosti s výstavbou ulice Hrnčířská, tedy přeložkou silnice I/33 (dnes II/126). Při výstavbě přeložky I/38 byla vybudována mezi Malínem a Novými Dvory nová MÚK. Již v době výstavby bylo uvažováno, že silnice I/38 bude v tomto úseku vedena jako směrově rozdělená komunikace 2+2, proto byl most 2-014 postaven pro výhledové uspořádání silnice I/38. V době výstavby se jednalo o křížení silnic I/33 a I/38.
Jednotlivé stavby na tomto úseku
I/2 (I/33) Kutná Hora, průtah předpokládané provedení 1968-1971
I/2 (I/33) Kutná Hora, I/2 x I/33 předpokládané provedení 1987-1989
I/2 (I/33) Malín, I/33 x I/38 předpokládané provedení 1974-1977
I/2 (I/33) Přelouč, Padubická II. etapa předpokládané provedení 1973-1975
I/2 (I/33) Přelouč, Padubická I. etapa předpokládané provedení 1963-1966
3) I/2, dříve II/322 – Přelouč - Pardubice
Až do Přelouče, tedy původní I/33, nebyly na trase provedeny žádné významné změny. Úpraven byl však průjezd Přeloučí, kdy vedení přes Masarykovo náměstí bylo v letech 1963 až 1975 převedeno do ulice Pardubická. Na křížení s ulicí Sladkovského se v 2. polovině 19. století odpojovala CaK silnice z Přelouče na Hradec Králové (dříve I/33, dnes II/333). Od tohoto křížení až před Valy byla silnice v 80. letech 20. století zmodernizována. Od Přelouče až do Pardubic se už jedná o silnici původně číslovanou jako II/322. Ve Valech byl v letech 1960 až 1962 postaven nový most 2-023 a v navazujících úsecích přeložena trasa silnice. Další úprava ve směru na Pardubice proběhla ve Starých Čivicích, kdy v roce 1963 až 1965 byl postaven nový most 2-024 a v letech 1967 až 1969 pak samotný obchvat Starých Čivic. Ve stejném období byla přeložena též ulice Pražská mezi Popkovicemi a Svítkovem v blízkosti pardubického letiště a dostihové dráhy. Zde silnice vstupuje do Pardubic. Stará CaK silnice vedla přímo přes prostor dnešního nádraží na Palackého třídu a pokračovala do centra města, kde se napojila na CaK silnici od Hradce Králové na Čáslav a dále na jih. Spolu s výstavbou železnice na konci 40. let 19. století musela být CaK silnice přeložena. Její nová trasa by odpovídala pozici nové lávky pro pěší přes kolejiště a dále vedla po ulici K Vápence. Přechod přes kolejiště byl veden klasickým přejezdem. Přejed přes kolejiště byl pak mezi léty 1959 až 1962 nahrazen novým mostem 37-031.1 a .2 na ulici Nádražní a Palackého třídě. Tato trasa je nyní součástí silnic I/36 a I/37. Druhá větev CaK silnice pak na přelomu 19. a 20. století vedla ulicí Milheimova. V polovině 20. století byla vybudována nová ulice Teplého (II/322), která nahradila průjezd Milheimovou ulicí.
Aktuálně jsou v přípravě celkem tři stavby, které vytvoří jižní obchvat Pardubic. První stavbou je E66 Pardubice, JZ obchvat, která je prozatím uváděna jen ve výhledech bez termínů stavby. Stavba by měla vyvést dopravu ze Starých Čivic, Popkovic a Svítkova. Začínala by někde na 81 km současného staničení a končila na MÚK se silnicí I/37 u Dražkovic. Druhou stavbou je pak E50 Pardubice, JV obchvat, vedený ze stejné MÚK kolem Jeseničánek a židovského hřbitova k Pardubičkám, kde se napojí do stopy silnice II/322. Pokud vše proběhne dobře, mohla by být stavba zahájena již tento rok. Třetí stavbou je pak E71 Pardubičky – Sezemice, kdy bude částečně využito těleso silnice II/322 a od křížení II/322 s II/355 pak v nové stopě až za Staročemsko, kde ve stopě silnice III/2983 bude pokračovat na sever k nové přeložce silnice I/36. Tím bude vyvedena tranzitní doprava od Kutné Hory (respektive Prahy) na dálnici D35 mimo zastavěnou část města Pardubic.
Jednotlivé stavby na tomto úseku
I/2 (I/322) Přelouč – Valy předpokládané provedení 1982-1985
I/2 (I/322) Valy, most 2-023 předpokládané provedení 1960-1962
I/2 (II/322) Staré Čivice, most 2-024 předpokládané provedení 1963-1965
I/2 (II/322) Staré Čivice, obchvat předpokládané provedení 1967-1969
I/2 (II/322) Popkovice – Svítkov, ulice Pražská předpokládané provedení 1964-1966
II/322 Pardubice, Teplého předpokládané provedení 1948-1950
Stavby obchvatu Pardubic
E66 I/2 Pardubice, JZ obchvat (výhled)
E50 I/2 Pardubice, JV obchvat (plánováno 2026-2028)
E71 I/2 Pardubičky - Sezemice (plánováno 2028-2030)
Staré katastrální mapy, mapy stabilního katastru, císařské otisky a letecké fotografie jsou k nahlédnutí na stránkách ags.cuzk.cz/archiv/. Trasování CaK silnic studováno v historických mapách na stránkách kramerius.cbvk.cz. Názvy starších staveb před rokem 2015 jsou převážně pracovními názvy podle místa stavby. Termíny staveb vychází převážně ze studia leteckých fotografií.
Aktuální silnice I/2 vznikla v roce 1997 přečíslováním silnice II/333, II/322 a části původní silnice I/33 a propojuje Prahu s Pardubicemi. Pokud budeme počítat i trasování přes Prahu, tak celková délka komunikace je přibližně 109 km. Oficiální uvedená délka silnice je ale nyní jen 87,5 km. Na starších mapách před rokem 1980 ale najdeme silnici tohoto čísla na úplně jiném místě, a to mezi Jihlavou, Brnem, Břeclaví a hranicí se Slovenskem u Lanžhota. Tuto „starou“ I/2 popíšu později
1) I/2, dříve II/333 – Praha, Říčany, Kostelec nad Černými Lesy, Kutná Hora
Trasa v celé délce vede ve stopě „Chausseen“ silnice postavené v úseku Praha – Kutná Hora v letech 1830 až 1855. V Kutné Hoře se silnice I/2 napojuje na starší silnici stejné kategorie vedené z Tábora do Pardubic. Tento typ silnice (jinak také „císařské“) je stavěn v šířce 9 m a s dlážděnou vozovkou. Silnice začínala u Koňské brány na horním konci Václavského náměstí a pokračovala ve stopě dnešní Vinohradské třídy a Českomoravské. V celé délce se nyní jedná o širokou městskou třídu doplněnou o tramvajovou trať. U Štěrbohol byla mezi léty 1994 až 2000 vybudována MÚK s Průmyslovou ulicí a Jižní a Štěrboholskou spojkou. Od této křižovatky vedla dále silnice II/333. Jelikož ale na území Prahy nejsou silnice číslovány, je usek až do Říčan oficiálně bez značení. Trasa prochází Dolními Měcholupy, Uhříněvsí a Kolovraty, kde aktuálně probíhá výstavba MÚK s Pražským okruhem, tedy dálnicí D0 (stavba 511). Tedy silnice I/2 začíná oficiálně až na hranicích hl. města Prahy a Středočeského kraje. Po několika stech metrech následuje křížení se silnici II/101, kde došlo v letech 1970 až 1972 na silnici I/2 k výstavbě nového mostu. Bez nějakých větších úprav prochází tedy Říčany, Mukařovem až ke Kostelci. Původně v Kostelci trasa vedla ulicemi Pražská a Kutnohorská. Na náměstí Smiřických se ze silnice odpojila další silnice stejné kategorie, která končila na silnici I/12 nedaleko Přistoupimi, dnes II/108. Na konci 70. let 20. století nahradil průtah města nový obchvat, který veškerou tranzitní dopravu odvedl z města pryč. Další úprava trasy byla provedena u Ždánic, kde došlo k nahrazení serpentin pod Hradištěm. Změna byla provedena na začátku 50. let. Zbylá část až do Kutné Hory neprošla žádnou větší rekonstrukcí a zůstala téměř v původní podobě.
Jednotlivé stavby na tomto úseku
I/2 (II/333) Říčany, II/333 x II/101 předpokládané provedení 1970-1972
I/2 (II/333) Kostelec nad Černými Lesy předpokládané provedení 1979-1981
I/2 (II/333) Ždánice, serpentiny předpokládané provedení 1949-1951
2) I/2, dříve II/33 – Kutná Hora - Přelouč
Nejrozsáhlejší změny proběhly v samotném centru Kutné Hory, kdy původní silnice přes Palackého náměstí byla nahrazena zcela novou trasou vedenou ulicemi Na Valech a Československých legionářů. Na křižovatce ulic Kouřimská, Na Valech, Husova a Kremnická (I/2 x III/3377, původně I/33), kde začíná tato nová přeložka, končila CaK silnice od Prahy. Zbylá část trasy až do Pardubic je starší CaK silnicí z Tábora do Pardubic. Změnou prošla část ulic Masarykova a Na Valech, a to v souvislosti s výstavbou ulice Hrnčířská, tedy přeložkou silnice I/33 (dnes II/126). Při výstavbě přeložky I/38 byla vybudována mezi Malínem a Novými Dvory nová MÚK. Již v době výstavby bylo uvažováno, že silnice I/38 bude v tomto úseku vedena jako směrově rozdělená komunikace 2+2, proto byl most 2-014 postaven pro výhledové uspořádání silnice I/38. V době výstavby se jednalo o křížení silnic I/33 a I/38.
Jednotlivé stavby na tomto úseku
I/2 (I/33) Kutná Hora, průtah předpokládané provedení 1968-1971
I/2 (I/33) Kutná Hora, I/2 x I/33 předpokládané provedení 1987-1989
I/2 (I/33) Malín, I/33 x I/38 předpokládané provedení 1974-1977
I/2 (I/33) Přelouč, Padubická II. etapa předpokládané provedení 1973-1975
I/2 (I/33) Přelouč, Padubická I. etapa předpokládané provedení 1963-1966
3) I/2, dříve II/322 – Přelouč - Pardubice
Až do Přelouče, tedy původní I/33, nebyly na trase provedeny žádné významné změny. Úpraven byl však průjezd Přeloučí, kdy vedení přes Masarykovo náměstí bylo v letech 1963 až 1975 převedeno do ulice Pardubická. Na křížení s ulicí Sladkovského se v 2. polovině 19. století odpojovala CaK silnice z Přelouče na Hradec Králové (dříve I/33, dnes II/333). Od tohoto křížení až před Valy byla silnice v 80. letech 20. století zmodernizována. Od Přelouče až do Pardubic se už jedná o silnici původně číslovanou jako II/322. Ve Valech byl v letech 1960 až 1962 postaven nový most 2-023 a v navazujících úsecích přeložena trasa silnice. Další úprava ve směru na Pardubice proběhla ve Starých Čivicích, kdy v roce 1963 až 1965 byl postaven nový most 2-024 a v letech 1967 až 1969 pak samotný obchvat Starých Čivic. Ve stejném období byla přeložena též ulice Pražská mezi Popkovicemi a Svítkovem v blízkosti pardubického letiště a dostihové dráhy. Zde silnice vstupuje do Pardubic. Stará CaK silnice vedla přímo přes prostor dnešního nádraží na Palackého třídu a pokračovala do centra města, kde se napojila na CaK silnici od Hradce Králové na Čáslav a dále na jih. Spolu s výstavbou železnice na konci 40. let 19. století musela být CaK silnice přeložena. Její nová trasa by odpovídala pozici nové lávky pro pěší přes kolejiště a dále vedla po ulici K Vápence. Přechod přes kolejiště byl veden klasickým přejezdem. Přejed přes kolejiště byl pak mezi léty 1959 až 1962 nahrazen novým mostem 37-031.1 a .2 na ulici Nádražní a Palackého třídě. Tato trasa je nyní součástí silnic I/36 a I/37. Druhá větev CaK silnice pak na přelomu 19. a 20. století vedla ulicí Milheimova. V polovině 20. století byla vybudována nová ulice Teplého (II/322), která nahradila průjezd Milheimovou ulicí.
Aktuálně jsou v přípravě celkem tři stavby, které vytvoří jižní obchvat Pardubic. První stavbou je E66 Pardubice, JZ obchvat, která je prozatím uváděna jen ve výhledech bez termínů stavby. Stavba by měla vyvést dopravu ze Starých Čivic, Popkovic a Svítkova. Začínala by někde na 81 km současného staničení a končila na MÚK se silnicí I/37 u Dražkovic. Druhou stavbou je pak E50 Pardubice, JV obchvat, vedený ze stejné MÚK kolem Jeseničánek a židovského hřbitova k Pardubičkám, kde se napojí do stopy silnice II/322. Pokud vše proběhne dobře, mohla by být stavba zahájena již tento rok. Třetí stavbou je pak E71 Pardubičky – Sezemice, kdy bude částečně využito těleso silnice II/322 a od křížení II/322 s II/355 pak v nové stopě až za Staročemsko, kde ve stopě silnice III/2983 bude pokračovat na sever k nové přeložce silnice I/36. Tím bude vyvedena tranzitní doprava od Kutné Hory (respektive Prahy) na dálnici D35 mimo zastavěnou část města Pardubic.
Jednotlivé stavby na tomto úseku
I/2 (I/322) Přelouč – Valy předpokládané provedení 1982-1985
I/2 (I/322) Valy, most 2-023 předpokládané provedení 1960-1962
I/2 (II/322) Staré Čivice, most 2-024 předpokládané provedení 1963-1965
I/2 (II/322) Staré Čivice, obchvat předpokládané provedení 1967-1969
I/2 (II/322) Popkovice – Svítkov, ulice Pražská předpokládané provedení 1964-1966
II/322 Pardubice, Teplého předpokládané provedení 1948-1950
Stavby obchvatu Pardubic
E66 I/2 Pardubice, JZ obchvat (výhled)
E50 I/2 Pardubice, JV obchvat (plánováno 2026-2028)
E71 I/2 Pardubičky - Sezemice (plánováno 2028-2030)
Staré katastrální mapy, mapy stabilního katastru, císařské otisky a letecké fotografie jsou k nahlédnutí na stránkách ags.cuzk.cz/archiv/. Trasování CaK silnic studováno v historických mapách na stránkách kramerius.cbvk.cz. Názvy starších staveb před rokem 2015 jsou převážně pracovními názvy podle místa stavby. Termíny staveb vychází převážně ze studia leteckých fotografií.