Před pár dny jsem intenzivněji jezdil po této oblasti (celé) po pobřeží, ale i po městech. Zvažoval jsem, jestli mám psát v tématu Státní silnice, ale pak jsem se rozhodl, že nebudu psát jen o státních (Državne) silnicích, ale i o dalších. Odpustím si značení a formálnost.
Jadranská Magistrála (pobřežní silnice). Začínám jí, protože jsem po ní jezdil nejčastěji:
*na celém tahu v celé župě má kompletně nové svodidla
*na celém tahu v celé župě má v 100% stavu zajištění skalnatých svahů a převisů
*na celém tahu v celé župě má v perfektním stavu kompletní dopravní značení
*na celém tahu je povrch pouze ve stavu: výborní, dobrý, vyhovující
- pod pojmem vyhovující: provedené zdrsnění povrchu (sfrézování 2-3mm vozovky)
*na celém tahu v celé župě se jakákoliv nerovnost a jáma opravují velkoplošně
- pod pojmem velkoplošně: někdy i polovina jízdního pruhu v délce 50m
Město Split:
*je to 2. největší město země s více jak 200 tis. obyvateli
*na 70% je dostavěný na 2x2 obchvat Splitu
*na 30% je zde stav 2+1 pruh; aktivně se dostavuje i o víkendech
*do města se prakticky nevjíždí když se jde z dálnice A1 (je zde kvalitní přivaděc i systém přejetí města)
*samotné město tvoří páteřní komunikace od vnitrozemí po přístav
- je to průtah 2+2 pruhy, někde pouze jednosměrky a postupně se zužuje až k přístavu, kde je obtížné zaparkovat
- u přístavu (civilního) je nábřeží a hlavní centrum; parkovat se dá 20 min. pěšky odsud v zóne sídlišť (i když 5 min. pěšky z těchto zón jsou hlavní silnice)
- město je silně zastavěné území ... i nyní je tam na 50 jeřábů a staví se doslova všude
*civilní přístav byl rozšířený a pojme více aut a více lidí, protože se zde vejde více lodí a trajektů (investice HR do přístavů jsou od r. 1995 do r. 2010 přes 1,5 mld. €)
*hlavní silnice mají zjevně udržované povrchy, vedlejší jsou na tom celkem dobře (je tam historický povrch)
*dopravu ve městě kromě semaforů řídí i "bílí lidé" - lidé usměrňující dopravu na ostatních křižovatkách, kteří jsou celý v bílém (jsou i jinde v zemi)
Problematické úseky, kde se tvoří kolony jsou v tahu Kaštely (je jich 5), kde se silnice rozšiřuje na 2+2 pruhy. Dále je to tah Split-Omiš, kde se silnice částečně rozšiřuje na 2+2, ovšem s úrovňovými křižovatkami.
Od Splitu na jih je problémem město Omiš. Kvůli řece Cetina je zde most, který je úzký a tvoří se zde dlouhé kolony od Omiš-Duće až po centrum, včetně centra. Tedy asi 5 km. Most se někdy i zvedá, aby proplouvali větší lodě a plachetnice. Tehdy jsou kolony nekončené. Omiš je jediným městem od Splitu na jih v této župě, které má takovéto problémy, protože jako jediné je přímo na hlavní silnici.
Silnice ve městech nebo obcích Makarska, Brela, Baška Voda, Promajna, Krvavica atd. jsou v perfektním stavu, při sjezdech kvalitně osvětlené. Systémy silnic v samotních turistických střediscích nepostačují náporům aut v sezoně: silnice jsou úzké a jen těžce se zvládá provoz v jednosmerních tazích. Problémem je i parkování. Stav povrchů je ovšem nadmíru dobrý.
Pak je kategorie "Stare Selo", co je označení pro původní horské vesnice, kde se bydlelo. Dnes buď neexistují kvůli skalným lavinám nebo vymřeli nebo pomalu vymírají nebo existují a mají jiné účely: léčební. Silnice, které sem vedou jsou horské a vedlejší ... jsou ale v dobrém stavu. Od roku 2000 se táto župa snažila opravit je. Problémem jsou silnice, které vedou k opuštěnějším domkům a usedlostem, které jsou doposud pouze štěrkové.