Rozloha: cca. 780 000 km2
Počet obyvatel: cca. 84 mil.
Hlavní město: Ankara (cca. 5,7 mil. obyv.)
Největší město: Istanbul (s okolím cca. 15,5 mil. obyv.)
Další město: Izmir (cca. 4,4 mil. obyv.)

Systém moderních dálnic a rychlostních komunikací se rychle rozšiřuje, v roce 2000 dosáhl 1.773 km. Celková délka silnic je 382.387 km, z toho však jen 61.090 km jsou silnice s dokončeným pevným povrchem. Turecko nyní aktivně staví dálnice a silnice dálničního typu po celé zemi.

Generální ředitelství silnic a dálnic

http://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Site ... fault.aspx

Turecko disponovalo v roce 2008 celkem 1.851 km dálnic a dalších 485 km dálnic bylo ve výstavbě.

Několik fotek:

Dálnice Anadolu, viadukt Elmah

Dálnice Adana - Osmaniye, viadukt Seyhan

Dálnice Adana - Pozantı

Většina tureckých dálnic má parametry 2x3 jízdní pruhy.

typický obrázek ze současného Turecka - silnice odpovídají naší I. třídě se rozšiřuje na 2x2, rychlost omezena na 50 km/h (D330 úsek Karapinar-Eregli).

Takhle od zeleného stolu to podle těch intenzit na obrázku vypadá jako naprostá nutnost

Je to hospodářství, inu Turecko

Dálnice Kinali-Sakarya a druhý most nad Bosporem

Začátek výstavby: 11/1985
Konec výstavby: 12/1994
Délka: 218 km

První most nad Bosporem se postavil v roce 1973. O výstavbě druhého mostu a nadvazujícího úseku dálnice směrem na hlavní město bylo rozhodnuté jak reakce na rostoucí populaci a rostoucí komunikační potřeby, kdy mj. se zvyšoval i podíl obchodu mezi Tureckem a západem.

Nová dálnice spojila města Kinali (na evropské straně je oblast Trácie) a Kazanci v blízkosti řeky Sakarya (oblast Anatolia na asijské straně).

Výstavba se rozdělila na 4 etapy:

1. etapa: výstavba 62 km na evropské straně, 51 km na 2x2, 11 km na 2x3 pruhy.

2. etapa: výstavba 2. mostu nad Bosporem v Istanbule (Fatih Sultan Mehmet Bridge), asi 5 km od jestvujícího mostu a dalších 37 km 2x4 pruhové dálnice připojených k mostu. V rámci výstavby této dálnice se postavili 2 tunely a 14 viaduktů. Nový most má rozpětí 1.090 m a postavil se v letech 1986-1988.


3. etapa: výstavba 45 km dálnice s 2x2 a 2x3 pruhy na asijské straně od Camlica do Gebze.

4. etapa: výstavba 73 km dálnice s 2x2 a 2x3 pruhy, na asijské straně od Izmit na Sakarya. Tato etapa byla rozdělená na dvě menší části; část tunelová na horách, kde tunely propojili viadukty a druhá část byla postavěná podél severního pobřeží jezerní plochy, kde se pilony na viaduktu postavili v řečisku.

Dálnice Kinal-Sakarya a 2. most nad Bosporem se stali jednou z největších zakázek, jaké se kdy v Turecku realizovali v rámci jedné smlouvy.

Zde naleznete výstavbu tureckých dálnic a je zde opravdu množstvo fotek. Čím pozdější strana, tím více komentárů a kvalitnějších fotek.

Země spustila obrovské investice do infrastruktury i průmyslu.

Například jen za předchozích šest let se v Turecku postavilo přes 11 tisíc kilometrů čtyřproudových silnic, a rozšířil se tak dosavadní rozsah těchto komunikací na více než 17 tisíc kilometrů. Pro další období je v plánu přidat dalších 15 tisíc kilometrů.

Turecké státní silnice mimoto plánují dokončit v roce 2010 deset provinčních úseků dálnic a stejný počet nových úseků dálnic má být letos zahájeno. Do roku 2023 by potom měla dálniční síť Turecka dosáhnout celkové délky sedmi a půl tisíce kilometrů.

Zdroj: Businessinfo.cz

Podrobní mapa dálniční sítě

http://www.kgm.gov.tr/SiteCollectionIma ... urkiye.jpg

Seznam všech map dle regionů

http://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Site ... /Maps.aspx

Aby bylo jasné, Turecko při výstavbě mnoha silnic na 2x2 jízdní pruhy některé z nich změnilo na dálnice. I proto se statisticky upravili a liší se.

V zemi je formálně 1.745 km dálnic a dalších 291 km přístupových silnic (přivaděče; včetně částí okruhů měst). Zde je zdroj, ve kterém se dočtete postupné rozšiřování sítě od roku 1973.

Zde je fotogalerie tunelů, které hlavně v posledním období opravdu přibývají jako houby po dešti. V dálničních tunelech Turecka je MPR 80 km/h.

Bude opravdu zajímavé sledovat, jak se bude dálniční síť země rozrůstat, protože postavit za 13 let 5.500 km dálnic, když doposud se nepostavilo za 36 let ani 50% z tohto počtu, tak to si vyžádá opravdu veliké stavební kapacity. Jak je ovšem vidět v mnoha státech světa, není to zase nepřekonatelný cíl (viz státy Maroko, Alžírsko, Jihoafrická republika, Indie, Čína atp.).

máte pravdu pane inspektore

V Turecku se mi hodně líbily jejich všudypřítomné kruhové objezdy na hlavních tazích. Funguje to jako u nás běžné průsečné křižovatky, tzn. hlavní silnice má přednost; výhodou je snadné křižování hlavní nebo odbočení z vedlejší doleva na hlavní (překonání hlavní je rozděleno do dvou mezikroků).

Nevíte někdo, jak je to s mýtným v Turecku? Slyšel jsem, že klasické kasy mizí a nahradily je nějaké karty OGS (automatické, něco jako italský telepass) a KGS (manuální, něco jako italská Viacarta). Kde si to může zahraniční řidič sehnat? Tím dost komplikujou řidičům, kteří do Turecka míří autem cestu.

Někde jsem četl, že i vjezd do Turecka a i výjezd je dosti komplikovaný. Musí vám auto napsat do pasu. Turecko smí řidič tohoto auta opustit pouze tehdy, pokud z Turecka vyjíždí tím autem, které má zapsané v pase.

A povinnost mít dva výstražné trojúhelníky. Taky zajímavé.

Hlavně mě zajímá, jak je to s tím OGS a KGS...

edit: Našel jsem o tom článek v angličtině.
http://www.turkeytravelplanner.com/tran ... _toll.html

Dobrá tedy, několik podrobností:

Při cestě motorovým vozidlem musí být vozidlo zapsáno tureckými celními orgány do pasu. Řidič musí mít mezinárodní řidičský průkaz (Turecko uznává pouze jeden typ – dle Úmluvy o silničním provozu ze dne 19. 9. 1949). Při výjezdu se navíc vyžaduje předložení potvrzení o zaplacení pojistky pro zahraničí (tzv. zelená karta). Pokud zelená karta chybí, lze uzavřít pojištění na tureckých hranicích. Daný osobní automobil může opustit území Turecka pouze s řidičem, který má vozidlo zapsané v cestovním pase. Osobě, v jejímž cestovním pase je vozidlo zapsáno, je zabráněno opustit Turecko bez tohoto vozidla, nebo bez předložení potvrzení, že vozidlo bylo v zemi přihlášeno, popř. uloženo do celního skladu. Automobil může být v Turecku maximálně na dobu 6 měsíců. Protože mezi ČR a TR neexistuje příslušná dohoda, může každý český občan zůstat se svým automobilem nepřetržitě na území Turecka max. 3 měsíce; poté musí Turecko opustit (stačí na 1 den), třeba do Bulharska či Řecka, a pak se může na další 3 měsíce vrátit. Po dalších 3 měsících však již totéž nemůže zopakovat – pak si buď musí vyřídit tureckou SPZ pro cizince s povolením k pobytu (viz výše), nebo své auto nechat mimo území Turecka na minimální dobu 6 měsíců. Po těchto 6 měsících může s tímtéž automobilem opět do Turecka a celý proces se opakuje.

Turecko patří mezi země s největším počtem dopravních nehod a nejvyšší úmrtností jimi způsobenou. Dopravní předpisy jsou obdobné těm v ČR, v praxi se však nedodržují. Velmi ostražití by měli být chodci, protože v Turecku je uplatňováno "pravidlo absolutní přednosti motorového vozidla". Při řízení automobilu se doporučuje také zohlednit další specifika zdejšího dopravního provozu: svou přítomnost dává řidič na vědomí často troubením, použití světelné signalizace neznamená dávání přednosti, ale právě naopak. Pokud řidič signalizuje levým blinkrem, nemusí to znamenat pouze jeho odbočení vlevo, ale také tímto způsobem může dávat najevo, že jej lze předjet. Kromě Generálního ředitelství dálnic doplním i další odkazy:

Ministerstvo dopravy a infrastruktury

https://www.uab.gov.tr/

Generální ředitelství silniční dopravy

http://www.kugm.gov.tr/

Turkish Road Association

http://www.ytmk.org.tr/

V posledních dvou dekádách směřovaly do silniční dopravy značné investice. Systém moderních dálnic a rychlostních komunikací se rychle rozšiřuje, v roce 2010 dosáhl 2238 km, o 138 km více než v roce 2009. Podle plánu Generálního ředitelství pro silniční dopravu (uveřejněno 21.3.2011) by do roku 2023, kdy bude slaveno 100 let Turecké republiky, mělo přibýt dalších 5.278 km na celkových 7.516 km. Celková délka komunikací je nyní uváděna téměř 400 tisíc km, z toho však jen cca. 64 tisíc km jsou silnice s dokončeným pevným povrchem. Dne 8.9.2011 byla podepsána dohoda mezi tureckou korporací OTOYOL a japonským konsorciem IHI-ITOCHU o stavbě nejdelšího visutého mostu v Turecku. Bude 3 km dlouhý, povede přes Izmitskou zátoku a odhadované náklady jsou 6,5 mld USD. Bude tvořit významnou zkratku na cestě z Istanbulu směrem na Izmir (třetí největší město v Turecku).

Mýtný sýstém v Turecku

HGS
OGS



Je to opravdu rozsáhlejší změna pro cestování po zpoplatněných komunikacích, bohužel moje znalosti místního jazyku jsou špatné i co do terminologie a špatně se to hledá, ale zde jsou oficiální údaje, když tak se s tím někdo pohrajte ...

základní rozcestník pro dálnice: http://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Site ... ollar.aspx
informace o systému: http://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Site ... r/HGS.aspx

já se třeba dočetl, že kdo nemá potřebnou kartu tak pokuta je 11 násobek ceny

Detailní informace o novém mýtném systému

https://hgsmusteri.ptt.gov.tr/hgs.jsf

Třetí most přes Bospor se bude jmenovat Yavuz Sultan Selim

http://www.3kopru.com/

Slavností ceremoniál k zahájení stavby třetího mostu v Istanbulu přes úžinu Bospor se konal ve 29. května v oblasti Garipče na evropské straně Istanbulu.

Položení základního kamene projektu, který bude stát 3 miliardy dolarů (cca 60 miliard Kč), se konalo při příležistosti 560. výročí dobytí Istanbulu Turky. Ceremoniálu, při kterém bylo také zveřejněno jméno mostu, se účastnil turecký prezident Abdullah Gül a předseda vlády Recep Tayyip Erdoğan. Třetí most se bude jmenovat po jednom z nejdůležitějších vládců Osmanské říše, kterým byl sultán Yavuz Selim a měl by být dokončen do tří let.

Nový most je pro stále se rozšiřující metropol nutností. Ani třetí most však pravděpodobně nebude posledním. Nyní jsou zde 2 mosty, které mají kapacitu dohromady 250.000 vozidel denně, ale bohužel je tato kapacita překročena až 2,5x, denně po nich projede 600.000 vozidel.

Další informace: http://en.wikipedia.org/wiki/Yavuz_Sultan_Selim_Bridge

Ještě k mostu: https://www.stavbaweb.cz/yavuz-sultan-s ... lanek.html

Novinky k mostu:

Koncern VINCI, bude zde instalovat káble pro zavěšení, konkrétně Turkey Freyssinet. Jedná se tedy o 1.408m dlouhé hlavní rozpětí s 58m deskami na provoz 2x4 jízdní pruhy a 2 železniční tratě budou uprostřed.

Instalace káblů se začne v 09/2014 a ukončí se v 07/2015. S tímto projektem dosáhne Freyssinet další rekord co do délky lan; 2x2420m lan bude nést 34 párů vertikálních lan pro udržení střední části objektu; doposud Normandy bridge v 1994 (856m) a Ryssky Island Bridge v 2012 (1,104m, aktuální světový rekord)

Se zpoplatněním je to v současnosti takto:
Turecko před pár měsíci přešlo na nový systém zpoplatnění dálnic, který se nazývá HGS. Dá se koupit na čerpacích stanicích nebo na turecké poště. Koupíte si "dálniční známku", která však není časově omezená, nýbrž funguje formou kreditu, který se dá dobít opět na čerpací stanici či turecké poště. Kredit se automaticky strhává na mýtných branách. Výše kreditu se samozřejmě určuje podle typu vozidla, takže techničák s sebou+cestovní pas. Cena dálnice je narozdíl od ostatní západoevropských států extrémně levná. To samé se ale nedá říci o benzínu a naftě za 45-50 KČ/l Průměrná mzda (jen tak pro srovnání) činí něco málo nad 19 000 KČ. No můžeme být rádi za cenu benzínu a nafty u nás

to jste nenapsal žádnou novinku, podrobněji jsem to popsal i s odkazy v tomto příspěvku

Gaziantep ring road

*34,3 km dálničního okruhu



Tato stavba je součástí 213 km dlouhé dálnice mezi Gaziantep a Sanhurfa.

Ten provoz zatím nic moc, to je foceno hned po otevření?
Zajímavá je tam minimální? rychlost 40 km/h a vůbec to definování pravidel jednotlivě a nikoliv jednou značkou dálnice, jako je tomu např. u nás.

To nevím, kdy to bylo foceno. Ta značka zaujala i mne, snad proto je to tak značeno, že povědomí o dálnicích je slabé.


Republic Of Turkey Ministry Of Development Southeastern Anatolia Project Regional Development Administration

http://www.gap.gov.tr/

Ta značka dálnice tam je, když vjíždíš na nájezd. Ty značky co jsou na fotce definují pravidla na jednotlivých dálnicích a jsou za každým MÚK. (v Istanbulu je např. maximální rychlost jen 80 někde i 70 KM/h). Na východě Turecka žijí Kurdové a ti snad ani neví, jak se taková čtyřproudová cesta používá. Úplně na východě Turecka, kde žádní Turci nežijí, se můžeš setkat i s auty a kamiony v protisměru! Čtyřproudové cesty se v tureckém Kurdistánu začali stavět teprve nedávno. Ta oblast byla v důsledku špatné bezpečnostní situace (Kurdové kvůli bojům za svá práva útočili na Turky) dlouho izolovaná. Teď už je to tam v pohodě. Postavení Kurdů se dennodenně zlepšuje.

Dne 18.3. se odevzdal do provozu 2 tubusový tunel Boğsak na dálnici Mersin-Antalya. Tunel je dlouhý 1.570m a cestování se zkrátilo o 30 minut.


Více info: http://www.kgm.gov.tr/Sayfalar/KGM/Site ... ameter=247

Euroasijský dálniční tunel pod Bosporem bude otevřen koncem r. 2016

viewtopic.php?f=201&t=4699

*tato stavba mi nějak unikla

další informace: http://en.wikipedia.org/wiki/Eurasia_Tunnel