kam se Čína ubírá, jak reaguje na dnešní výzvy od pandemie přes problémy zadlužených developerů po konflikt Ruska s Ukrajinou a co dál v dálniční výstavbě a kde se dnes nachází
Čína po 2. snížila očekáváný růst HDP V minulém roce vláda plánovala 6% a realita byla 8,1%. Letos jdou názory ekonomů z Asie a západu ale níže, než je vládní sen. A i ten se snižuje. Peking již formuluje "kolem 5,5% a připouští i 5% jako kolem". Pod 5% ale Peking nehodlá zacházet, což hodně naznačuje v těchto slovech.
*původní cíl ve výši 7% pro letošní rok se revidoval na 5,5%
*nyní se odhaduje 5% HDP a i ten je označen za ambiciózní cíl
- část ekonomů se uchyluje k hranici 4,3%, vzhledem na situaci ve světě
O min. 0,3% HDP klesne výkon ekonomiky proto, že se plánovalo, že ropa bude stát kolem 70 max 80 USD. Reálně je nad 100 USD. S tímto faktorem se při 1. úpravě nepočítalo.
Dalším velice nepříjemným faktem je návrat k politice "covid nula", tedy tvrdé lockdowny. Jde přitom o města jako Hong Kong. Šanghaj atd. To samo o sobě značí prozatím 0,2% HDP, pokud se situace stabilizuje a zlepší. Prozatím eviduje Čína nejvíce případů od vzniku pandemie.
Rusko - ukrajinský konflikt, sankce uvalené západem na Rusko a Bělorusko a možné sankce na další ... poškození čínských zájmů ve vícero státech pro snížení hospodářského výkonu a stoupající inflaci směruje ke snížení produkce více, než se původně myslelo.
I proto se dnes dokonce mluví o tom, že ekonomika Číny vzroste spíš o 4,7% nebo dokonce ještě méně.
Čínská vláda již pumpuje z pozice Pekingu velké peníze na dluh do provincií. Když by nebyl letos důležitý politický rok, pak by se to patrně takto nerealizovalo. Peking hodlá sanovat napjaté provinční rozpočty a taky hodlá podpořit spotřebu doma. Především u technologického sektoru.
Čínský prezident Si Ťin-pching nastolil reformní proces:
*snížení regionálních rozdílů - snížení ultra bohaté vrstvy jejím větším zdaněním
*snížení klasického stupně rozvoje přechodem k více environmentálnímu rozvoji
*rozvoj domácích inovací
Ještě stále tvoří 60% investicí do Číny zahraniční investice. Pokud Čína zahájí spolupráci s Ruskem, pak se dá očekávat, že větší část těchto % odejde. USA to vícekrát naznačují ...
Tento ekonomický tlak na Čínu značí možnost, že se nepovede naplnit cíle stávajícího prezidenta. V Číně se navíc kupí problémy, viz i provinční dluhy, pak dluhy developerů za bydlení a další a další ... pro nestabilitu zvenčí i Čína zažívá šokové situace, které vláda zmírňuje ochrannou politikou, která ale začíná poškozovat obchodní vztahy. Protektcionismus Číny totiž začíná zvedat investice do původně její segmentů a tak o ně v budoucnu přijde. Nebo se nepřiměřeně rychle snižuje tento potenciál ...
Prezident by rád pokračoval dál. Reformy ve vzdělávání, energetice, nehnutelnostech, bydlení, technologiích. To jsou všechno jeho další mety. Chce si upevnit moc a dosadit do klíčových funkcí i mladší lidi. A další, kteří povedou jeho představy dál.
Prezident prosadil změny myšlení v komunistické straně. Vymýtit dluhy u nestabilních sektorů. Atd. Naráží to ale na aspekt jeho tvrzení "raději stabilita než nejistota". Takže se mld. USD sypou i do nehnutelností, i když ne do všech, ale sypou se tak, aby se nezhroutilo všechno najednou. V sázce je hodně.
USA hrozí, že vyškrtnou čínské firmy z burz jakmile se přidá na stranu Ruska. Ani se nestačilo na to reagovat a došlo k masivnímu odlivu kotovaných činských akcí v rámci USA. Vztahy s USA jsou napjaté od dob Trumpa v obchodě a technologiích. Když Číně dochází hospodářsky dech, pak potřebuje zlepšení vztahů s USA a ne jejich zhoršení, protože by to její ekonomice neprospělo. Prezident načrtl i možnost, že se globální ekonomika ocitne ve válce. Ale jedním dechem dodal, že svět není černo-bílý a nic takové Čína rozpoutávat nechce, protože by to byl mj. i návrat Číny o 20 let zpátky. (ekonomové z Číny)
Pokud bude chtít Čína překonat +5% růst HDP, pak bude muset zesilnit soukromé investice. Podpořit podnikání tak jako na začátku. Rozvázat mu ruce, protože vládní možnosti jsou již silně omezené. Vláda bude muset držet stabilitu nad vším, provincie mají možnosti vyčerpané. Soukromý sektor a zahraniční investice ale potřebují důvěru v budoucnost. Prezident poslední roky zavedl silnější centralizaci politiky, protože se mu zdálo, že provincie nedělají posuny jaké chce on. Navíc Čína potřebovala ujistit sama sebe, že je stále jednou Čínou ... má ambice na východ což si žádá dobré rozpočty pro armádu a sjednotit zahraniční politiku. Není to jen snaha o udržení km2 v oceáně s Austrálii, J. Korejou, Japonskem ... ale je to pak i 900 mld. USD mega projekt Hedvábní Stezky a další nástroje ...
Prezident Číny v létě zavedl několik zákonů. Třeba zamezil doučování dětí "po škole ve škole". Že se budou učit vše potřebné ve školách. Na stát jako je Čína došlo k výpadku asi 100 mld. USD a rodičé si stejně najímají učitele na doma. Dalšíma krokama ztrácí čínské akcie od začátku 2021 do podzimu na hodnotě asi 1000 mld. USD. Prezident zamezil tvorbě zisků o koncernů ve snaze omezit luxus a zvětšit standard střední třídy. Je to všechno hezké, protože střední třída ve světě upadá, ale způsobilo to snížení investicí do budoucna, transformaci dceřinných firem a následující ztrátu na burzách. (nač dosahovat zisky, když z nich firmy nic nemají). Účetní opatření, které umrtvují mnoho firem, o něž není investiční zájem a Peking nezískal proti těmto ztrátám adekvátní náhrady. Prezident chce zesílit střední třídu tak, že ubírá městům a přidává do chudších regionů. Nazývá to lepší rozdělením koláče. Tohle mělo za následek, že provincie musejí více vstupovat do investicí ve městech, protože těm nezbývá peněz. A následně nemají provincie dost peněz na cíle z Pekingu. A zak Peking v 2022 napumpuje 18% peněz do provincií, na dluh. Protože Peking nemá vysoký dluh, tak si to může dovolit. Ale to jsou opatření, které nelze uplatňovat dekádu ... a výsledky v zaostalých regionech se dřív neprojeví.
Prezident oznámil, že se v dohledné době zavede daň z nehnutelností. Anebo zdanění nepřiměřeného bohatství. To je ale další útok na již bez tak zadlužené developery a zmaří to snahu o industrializaci země, protože lidi z regionů pak nemají kde bydlet, když nezískají levnější byt. Respektivě mzdy budou muset více růst, ale to není možno přeskakovat tak rychle. Hlavní analytici univerzit varují, že distribuce peněz se nezmění tím, že se ubere miliardářům ...
Navíc od tohoto zavedení změn je jen na krok k anti-kapitalismu a anti-konzumu, co ale Číně v její fázi rozvoje mimořádně ublíží. Prezident by rád pro menší firmy zavedl nízké daně a pro začínající nulové. Co ale nechce docílit je, aby podporou chudobnějších vznikl návyk na nicnedělání. Čína má prostor pro velké zisky, které nahradí bankroty developerů. Prezident uvažuje o prodeji půdy ... což je samo o sobě další výzva jak proměnit fungování Číny.
Prezident Číny chce vším tímto dosáhnout tzv. společnou prosperitu.
Co stojí všechno proti němu a není toho málo. Politika Covid-nula dospěla do dnešní doby k vícero ohništím nákazy. Národ věřil, že se pandemii povede doma zvládnout jináč a tak je nízká zaočkovanost i starší generace. Nyní, když svět otevírá, tak Čína uzavírá. To značí primárně ekonomické problémy doma. Pak tady je 5300 slovní dokument o spolupráci s Ruskem v době, kdy Čína věděla, že Rusko provede rychlou akci na Ukrajině. Nic z toho se nestalo. Naopak, jeví se další sen prezidenta Čína a sice nahradit USA v tom jak vypadá svět po IIWW. Výsledek hlasování v OSN, kdy 141 států se postavilo na stranu Ukrajiny zaznamenala Čína udivení na výsledkem. Není to tak jak se to prezentuje a tedy, že čínské investice zajišťují výsledky hlasování. Naopak, je mnoho zemí i v samotné Africe, které již Čínu nechtějí. Konflikt na Ukrajině navíc zpomalil a velmi zásadně bilionový USD projekt Hedvábní Stezky. Tedy to, jakou formou po zemi podpořit námořní trasy s Evropou. Je to Evropa, se kterou Čína obchoduje a se kterou ještě dobře obchoduje. A jsou to západní firmy, které v Číně nejvíce investují ... Na druhou stranu, severní hranice s Ruskem a prohloubení vztahů by vyřešilo surovinový nedostatek. A odpojení se z problematických vzdálených regionů.
Geopoliticky to nejsou jen zhoršené vztahy s Japonskem, J. Korejou, Austrálii ... ale i odvěký nepřítel, kterým je Indie. Hraniční spory a pozice obou zemí. Indie je dnes taky na rozcestí; více neutrální vztahy s USA a blízké s Ruskem, ale špatné s Čínou. To vše je důležité pro Čínu zohlednit. Nakonec samotné Rusko vnímá Čína z vrcholu, né z rovnocenné pozice. Je to i Čína, která vybudovala hlavní banky s Ruskem, Indii, Brazílii, JAR pro jakýsi anti- efekt vůči západním bankám, ale je to Čína, která ty banky dnes hlavně ovládá. Brazílie, Indie, aspirují na stálé členy BR OSN. JAR došel hospodářský dech, Indie ho naopak získává ... v tomto vztahu v těchto rovnicích Čína vždy prosazuje neutralitu. Nyní se jeví, že se bude muset rozhodnout jak dál. Odhodlanost západu, skupiny G7 nebo EU je tak velká, že to je pro Peking spíš obava, než uklidnění. To je hlavní důvod, pro který ještě dodnes nepodporuje více Moskvu ... ať si to ta přeje co nejvíce. Naopak, prozatím jí zatrhla i multi-mld. USD půjčky pro infrastrukturu včetně Hedvábní Stezky. Doufá, že se konflikt urovná a vztahy se zase obnoví. Oddaluje rozhodnutí kam až to jde ... 11. měsíc je ale daleko.
Není zřejmé kam se ubere Čína dál. Ale do 11/2022, kdy bude důležitý kongres, který je cestou pro prezidenta pokračovat dál, se patrně nestane nic, co by Čínu více poškodilo než jí polepšilo. A polepšení Čína potřebuje jako sůl, protože její prosperita začíná a končí u každoročního posilování ekonomiky.
další čtení, 03/2022: China's Belt and Road Initiative Meets Slowing Global Trade
https://www.fpri.org/article/2022/03/ch ... bal-trade/
Pravidelně, ob-rok, tady uvádím dluh na mýtních dálnicích. Poslední numero bylo ke konci roku 2020 ve výši 800 mld. USD. Ano, to je dluh za tu ohromující síť dálnic. Rozepisoval jsem schéma dluhů vícekrát, příjmů taky, ale aby se udržel systém, tak se musejí stavět nové a nové dálnice. Pouze v roce 2020 vláda uvolnila zdroje za provozovatele a to jsou vlastně ty provincie. Všechny mají firmy, ty mají ratingy a půjčky od bank.
No a ke konci roku 2021 tento dluh dosáhl výše 890 mld. USD. Za těch asi 170 tisíc km dálnic. Není to moc, když se to pojme na 1 km a celou Čínu, ale není to zadarmo ty dálnice. Je to ryzí koncept a to ještě extra budován, protežován státníma firmama atd. Generuje ale rozvoj pro stát.
V roce 2016 to bylo 666 mld. USD.
Celkově všeobecně vzato se dluhy splácí. Asi 80% příjmů z mýta, které je jedno z největších na světě, směruje na dluhy. Ale funguje to stále.
Když by se to srovnalo s Rakouskem: ASFINAG asi 12 mld. € dluhu, 2,2 tis. km dálnic. Tak to vychází na skoro stejný propočet. A vládní dluh Rakouska byl koncem 2021 v úrovni 80-85% HDP, Číny 70%.
Až na to, že Rakousko má dle plánů 90% sítě hotovo, Čína přidává ... chce mít 250 tisíc km dálniční síť, tedy dnes jí má hotovou ze 70%.
Čína je asi 160x lidnatější.
A taky je Čína asi 114x větší.
I když bude mít 250 tisíc km dálnic, tak je to "jen" 114x. Ten cíl má pro rok 2035.
A když Čína dává 80% z příjmů mýta na dluhy, pak Rakouská dálniční firma kolem 50%.
(na splátky dluhů musí Čína dávat i jiné příjmy, než jen z mýta, protože mýto negeneruje dost peněz a to je tak od začátku masivní výstavby)
Těžko se "dohání" vyspělý stát. Použil jsem Rakousko, protože USA nemají v převážné míre nástroj PPP.
Ale u obyvatelstva vycházejí USA jako první. U rozlohy již ne. Ale to jsem srovnával zde:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 81#p248181 a i s ohledem na silniční síť jako celek.
Čína ale správně porozuměla tomu, že když je věk aut a nákladní silniční dopravy, pak pokud chci rozvíjet všechno a všude, pak potřebují mít dálnice a silnice.
Dnes tomu rozumí taky Indie, která má v provozu 2 tis. km dálnic a dalších 40 tis km staví. (dualizované silnice nepočítám) A cíl si Indie dala na 40 tis. km. Akorát rovnou staví v mnoha úsecích a trasách 8- pruhy. Atd.
roční úhrn srážek činí přitom 645mm 
Průměr pro tento měsíc je 147mm. Většina z těch 622,7mm spadla za 1h. 
Městem se valila vlna a brala s sebou všechno ... Voda v ulicích mezi sídlištěmi dosahovala výše 1 metra.
