(P) Listopad 1989: 20 let poté

[Pavel]

Trocha historie...

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=252 ... &c=1280639

Listopad 1989: 20 let poté

29. října 2009 0:00

Především dálnice ovlivnila za posledních dvacet let dopravu v kraji

Seriál

Plzeň - Projíždíte místem výstavby dálnice D5. Přesně takové cedule míjeli řidiči koncem 80. let při průjezdu přes velké staveniště na hranici středních a západních Čech ve směru od Prahy. Jedna z nich byla v místě, kde je dnes dálniční sjezd na 42. kilometru u Zbiroha.

Kolony aut se už před dvaceti roky táhly přes Kařez, Holoubkov, Rokycany a své si zažívali obyvatelé Ejpovic. Když se kouřící kamiony jedoucí na Plzeň vydrápaly až na kopec nad Kyšice, dál pokračovaly po úzké silnici přes les do Plzně. V roce 1989 silničáři právě rozšiřovali Rokycanskou třídu na čtyři pruhy mezi Ústředním hřbitovem a Pietasem, jen ve dvou pruzích se jezdilo i mezi Stavebními stroji, dál kolem pivovaru a křižovatkou U Jána. Dokončená ještě nebyla ani silnice kolem výstaviště dál ke Škodovce. Kamiony jedoucí na západ podle pamětníků tehdy zahýbaly u výstaviště do Kovářské ulice, pak se napojily na nynější Husovu třídu a mířily dál. Buď po Domažlické třídě, když je čekali celníci na Folmavě, nebo do Skvrňan a přes Křimice, Stříbro, Bor u Tachova a Přimdu na Rozvadov.

Dnes je všechno mnohem jednodušší. Cestou z Prahy na Rozvadov jedete už jenom po dálnici. V roce 1993 dálničáři otevřeli první západočeský dálniční úsek, který začínal u Mýta na Rokycansku a končil v kopci nad Klabavou. Tam auta po 13 kilometrech jízdy po dálnici sjížděla zpátky na starou silnici a pokračovala dál na Plzeň.

V roce 1995 silničáři dokončili dálnici z Prahy do Ejpovic. O dva roky později nastal zlom. Dálničáři dokončili 60 kilometrů dlouhý úsek od Sulkova na západním okraji Plzně až na dálniční hraniční přechod v Rozvadově. Chyběl už jen dvacetikilometrový obchvat Plzně.

Zprovoznění dálnice mezi Plzní a Rozvadovem nejvíc ocenili obyvatelé Stříbra a Benešovic na Tachovsku, přes které denně projížděly tisíce kamionů a desetitisíce aut. „Po otevření dálnice se Stříbro ocitlo lidově řečeno stranou - výrazně ve městě ubylo aut, ale pocítili to i podnikatelé. Ale pak začala doprava ve městě zase růst. Kdyby před lety nebyla otevřena dálnice, vůbec si nedokážu představit, jak by to dnes ve Stříbře vypadalo,“ zhodnotil situaci stříbrský místostarosta Pavel Tóth.

Zatímco kamiony směřující na západ míjejí Stříbro vzdušnou čarou asi o osm kilometrů, Benešovičtí mají dálnici za humny. Jen pár set metrů za posledními domy. „Postavili ji, jak nejlépe mohli. Vůbec o ní nevíme, nic z ní neslyšíme,“ říká po 12 letech od zprovoznění dálnice benešovický starostaMiroslav Janča. Zatímco Stříbrští a Benešovičtí si od roku 1997 užívali klidu na silnicích, Plzeňané jim mohli jen tiše závidět. Až do roku 1993 jezdily všechny kamiony na trase Praha - západní hranice přes centrum města. Obchvat včetně dálničního tunelu Valík, prvního v republice, byl zcela dokončen a zprovozněn až v říjnu 2006.

Nejen dálnice ale ovlivnila za posledních 20 let dopravu v kraji. Všechny hlavní silniční směry v Plzni se už dají projet po čtyřproudých silnicích. Výjimkou je pouze silnice na Domažlice, která je od mostu přes železniční trať na Cheb stále jen dvoupruhá a stavebníci budují rozšíření dálničního přivaděče od Sulkova na Novou Hospodu. Marně ale čekají obyvatelé největšího plzeňského sídliště Severní předměstí na silnici, která by byla alternativou k jediné a neustále přetížené Karlovarské třídě. Naopak budované obchvaty obcí postupně pomáhají obyvatelům na trase mezi Novou Hospodou na Tachovsku a Planou, která se stala hlavní komunikací od dálnice D5 na Chebsko. Už v 80. letech si oddechli Domažličtí, protože obchvat odvedl hlavně kamiony z města.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
Autor:

* PETR JEŽEK