Za vyvlastnění pozemku se patří dát tržní cenu, zastal se so

[P_V]

Za vyvlastnění pozemku se patří dát tržní cenu, zastal se soud rodiny
25. srpna 2015 12:39, aktualizováno 12:50

Ústavní soud se zastal rodiny Gregůrkových, která před dvanácti lety dostala od státu za pozemky vyvlastněné pro obchvat Otrokovic 3,5 milionu korun. Požadovala přitom tržní cenu, ta byla tehdy zhruba desetinásobná. Stejnou rodinu už Ústavní soud v obdobné záležitosti podpořil před dvěma měsíci.
„Jsem spokojený s rozhodnutím, zároveň ale vím, že teď musíme se státem bojovat dál,“ sdělil MF DNES po úterním vyhlášení Ústavního soudu Pavel Gregůrek. Jako jediný z rodiny si jej vyslechl přímo na místě.
Při přípravě severovýchodní části obchvatu Otrokovic, který už nyní funguje jako součást silnice R55, stavební úřad v Otrokovicích přiřkl v roce 2003 bratrům Pavlovi a Milanovi Gregůrkovi s manželkami za vyvlastnění pozemků 3 530 160 korun. Částka byla v souladu s tehdejší vyhláškou ministerstva financí.
Po téměř desetiletém soudním sporu brněnský krajský soud rozhodl, že rodina má nárok na částku 36 203 537 korun, která vycházela z tržní ceny pozemků stanovené na základě znaleckého posudku.
Vrchní i Nejvyšší soud ale poté naopak potvrdily platnost původního rozhodnutí stavebního úřadu, na základě kterého by rodina dostala jen tři a půl milionu korun.
„Ústavní soud shledal shodně jako Krajský soud v Brně, který věc rozhodoval jako soud prvostupňový, že vyvlastnění kompenzované takto nízkou náhradou ve vztahu k tržní ceně nemovitostí porušilo základní právo stěžovatelů na ochranu majetku,“ oznámila verdikt mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Rodina by přitom podle verdiktů ústavních soudců měla od státu dostat plnou tržní cenu.
„V případě vyvlastňování pro potřebu výstavby silnic je v rozumném poměru k hodnotě majetku v zásadě pouze plná náhrada ve výši tržní ceny,“ uvádí se v závěru soudního senátu.

Podivení nad postupem vrchního soudu

Ústavní soudci přiznávají, že je překvapilo rozhodnutí vrchního soudu, který podle nich nerespektoval ustálenou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.
„Je až s podivem, že vrchní soud se rozhodl zrušit rozhodnutí krajského soudu, aniž by sám předložil nějakou ucelenou argumentaci, proč výklad krajského soudu ohledně mezinárodních závazků České republiky byl chybný,“ uvedla v odůvodnění soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
V případě Pavla a Mileny Gregůrkových je to už druhé podobné ústavní vítězství.
Letos v červnu totiž Ústavní soud rovněž zrušil předchozí soudní verdikty, podle níchž měli Gregůrkovi dostat od Ředitelství silnic a dálnic za další pozemky pod obchvatem Otrokovic jen úřední cenu 1,5 milionu korun vypočtenou podle předpisů platných od 80. let minulého století. Tržní cena podle znaleckého posudku přitom přesahovala 11 milionů korun.
Také v tomto případě majitelům Krajský soud v Brně tržní cenu přiznal, ale odvolací i Nejvyšší soud rozhodly o nižší náhradě.
Ústavní soud tak krátce po sobě zrušil další rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci a vrátil mu oba případy k novému projednání.
„Ústavní soud se s našimi argumenty ztotožnil a věc tak znovu obživla. Nemůžeme ale říct, že bychom vyhráli, protože se žaloba vrací k vrchnímu soudu v Olomouci,“ uvedl právní zástupce rodiny Gregůrkových Václav Hochmann.
Nejsou to jediné spory, které rodina se státem vede. „Sporných věcí je víc, ale nejsou u soudu. Mluvit o nich v této fázi nebudeme,“ řekl Hochmann.