Slovensko všeobecně

[monin]

Mohu se zeptat v kontextu této zprávy: "(SK) Pokuta za jízdu bez e-známky bude 300€ za každý den" , kolik je nyní na Slovensku průměrná měsíční mzda? Předpokládám, vzhledem k té výši pokuty za jedno auto a za jeden den, že to bude odhadem tak minimálně nějakých 5500-6000,- slovenských éček.

[Diaľničiar]

To je zbytečná otázka. A tolik nevydělává ani mnoho dalších občanů z jiných zemí, co když pojedou bez platné známky, tak budou mít problém. Koho tohle zajímá, když řidič nákladní dopravy kdesi z Rumunska vydělá možná 1.000€ měsíčně a může dostávat ve Francii, Španělsku, Itálii, Německu pokuty za banální věci v řádu tisícovek, takže tolik k tomu.

Prozatím není agenda k zasílání pokut, ale to je otázka času.

Stejně tak běží tendr za 150-160 mil. € na kontrolu 1.340 míst na silnicích, od přejezdu přes plnou čáru, na žel. pr. na červenou, nezastavení na stopce, měrení rychlosti atd. Tohle po zrealizování bude přinášet na pokutách násobek toho co dnes.

Slovensko se mění na policejní stát již řadu let. Dobré nečekejte a tyto otázky, které kladete jsou zbytečností; neznalost zákona (a pravidel) neomlouvá.

[evilcleaner]

Slovensko se mění na policejní stát již řadu let.

jojo, jinak to napsat nejde. bohužel vás začínáme dohánět raketovým tempem.

[Martin z Ostravy]

neznalost zákona (a pravidel) neomlouvá.

Ať už jsou sebesložitější.

[Diaľničiar]

No snad to, že pro dálniční síť patří dálniční známka nemusí mít nikdo odborné vzdělání nejvyššího stupně.

[Martin z Ostravy]

Bylo to myšleno obecně.
Ale věř tomu, že i známky jsou pro některé problém.

[Diaľničiar]

Dnes máme volby. V principu všechny kandidující strany říkají to stejné: výstavba dálniční sítě a silnic I. třídy je priorita pro všechny. Nikdo by výstavbu dálnic nezpomalil. Část nyní opozičních stran by místo PPP šla cestou půjčování peněz, ovšem tento scenář prosazuje i Smer-SD, když premiér výslovně řekl, že v dalším období by se mohla realizovat politika půjčování nejlevnějších peněz v historii na veliké infrastrukturální projekty do zaostalejších regionů. Ovšem se zachováním PPP. Opozice taky slibuje rychlejší realizaci jižní trasy, tedy R2 a dále i výstavbu na R3 a R4. Top priorita pro všechny je dokončení D1 po Košice.

[Diaľničiar]

Chybí vyhodnotit a podepsat 4 dálniční obchvaty (D1 Prešov, D4 Košice, D3 Čadca - Svrčinovec, D4 + R7), tedy celkem připravila odstupující vláda rovnou do realizace pro novou vládu cca. 90 km dálnic pro novou výstavbu, ale nová vláda může smlouvy i nepodepsat.

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5235

[Diaľničiar]

Proč bude muset hledat budoucí vláda peníze na dálnice?

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5280


Tyto a další články, které jinak hezky rozepisují jak se dají čerpat EU fondy a které nástroje konkrétně, týkající se toho, že nová vláda bude muset hledat další zdroje financování jsou více méně "masírování lidí" , protože se reálně staví tyto úseky (tedy nyní asi 80 km). Ty peníze z nového OP se reálně přestavají, jen se finance fázují, protože jsou to nákladné stavby. Jsou to velmi náročná díla, které spotřebují mnoho materiálu a pracovních hodin. Je to více méně jenom ukázka toho, že 70% všeho nového na Slovensku pochází z EU fondů. A že tedy je stát pomalu odkázán na EU. Ale to je omyl, protože ani peníze z EU nejsou zadarmo, ale je nutno tyto projekty v různé míře spolufinancovat. Na to je nutností mít vypracovanou rozsáhlou aparaturu úředníků pro složitost slovenské legislativy. Část peněz globálně propadá a to i navzdory přidání +2 let. A ve výsledku se často obstarávají drahé věci a realizují se nesmyslné projekty. A významná částka je do EU zasílaná, takže ten celkový efekt rozhodně není řádově miliardy ročně, je to nanejvýš 0,5 mld. € ročně (s odebráním propadnutých peněz a nesmyslných projektů tato částka ještě klesá). A to vše za diktát Bruselu "co ano a co ne a kde ano a kde ne".

Ohledně dálniční výstavby se budou muset hledat jiné zdroje, pokud tedy nová vláda bude chtít budovat více, než je nyní tendrované. Uvidíme jaké budou výsledky v tendrech a možná úspora. Ve výsledku pokud bude chtít kdokoliv stavět další úseky, které jsou ve vysoké fáze připravenosti, tak na to bude nová vláda potřebovat dalších několik stovek mil. €. Ekonomice se daří, výběr daní je lepší, takže pokud jen 1/4 z tohoto se přesune na dálniční výstavbu, tak za 4 roky to je 500 mil. €. A za to se dá ledacos zbudovat navíc, na co již nezbývá z fondů EU.

Takže ne že by další vláda neměla peníze. Další vláda má výhodu, že bude žnout úrodu toho co se staví a co se stavět do roka může začít. Celkem tedy v tomto roku reálně 150-170 km. Pokud se rozběhnou tendre, které běží. A 4 roky může vláda "žnout". I když je pravda, že bude muset hledat další možností financování pro další úseky, aby bylo co žnout i za 4 roky. Ale reálně se do roku 2020 od roku 2012 dostane do provozu 300 km D/R. Tedy to dálniční tempo se zvyšuje 3x oproti předchozím letem. Ovšem i tak nebude v provozu stále ani 1.000 km D/R. Ale bude v provozu 50% dálniční sítě, která je jinak rozsahem nadimenzovaná až moc. Přitom 1/8 z té sítě bude vystavěná formou PPP, pokud se rozběhne i 2. balík na D4+R7. I když v rámci této dekády (do 2020) bude ten reální podíl PPP na těch nových km tvořit až 1/3 podíl. I to je ale jasný signál, že se musí do výstavby více zapojit i národní zdroje.

[eric987]

Tak aj vo vztahu k tomu, co uviedol dialniciar, novopredstavene programove priority crtajucej sa vlady maju vo vztahu k dialnicnej sieti 2 podstatne body:
ad1: vacsi doraz by mal ist na vystavbu R-iek, konkretne R2,R3,R4 a R7
ad2: vyrovnany rozpocet sa posuva z roka 2018 na 2020.

Co sa tyka druheho bodu, moze to znamenat (ale nevyhnutne nemusi) vecsi priestor na financovanie D a R. Podstatne zaujimavejsi je ten druhy. Je jasne, ze plosne budovanie suvislych tahov nehrozi. Ak sa ale pozrieme na realnu potrebu, volicske zakladne stran, stav pripravenosti a ich financnu nakladnost, da sa predpokladat nieco nasledovne:

R2: Zo zapadnej casti hrozi najma 3-usek D1-Trencianska Turna-Svinna-Ruskovce. Podla poslednej studie by prve dva mali ist v plnom, posledny v polovicnom profile. Z vychodnej casti su najdalej Krivan-Lovinobana, Roznava-Jablonov (tunel Sorozka) a obchvaty KE. Obchvat KE ma ako jedina stavba zo vsetkych R zaistene financovanie (cez EF) takze by jej realizacii nic nemalo branit. Otazne su zvysne 2 - oba nakladne a navyse realizaciou 1/2 profilu by sa kvoli technickej narocnosti moc neusetrilo. Takze nie velmi pravdepodobne. Ak by odtial mohlo ist nieco navyse, skor by to boli nenarocne, ale zato mimoriadne potrebne 1/2 profily Zacharovce - Batka - Figa, oba maju UR.

R3: Tu je najpravdepodobnejsi 1/2 profil Tvrdosin - Nizna tvoriaci obchvat Tvrdosina. Usek ma uz istu dobu platne SP. Z dalsich usekov by este mozno prichadzal do uvahy usek Dlha - Sedliacka Dubova, ktory nie je velmi narocny ani dlhy.

R4: Tu je najpripravenejsim aj najpotrebnejsim usekom severny obchvat PO, ktory je ale aj financne a technicky mimoriadne narocny. Zrejme spravia len jeho zapadnu cast od MUK s cestou I/68 po D1, jednak preto ze MUK PO zapad sa spravi komplet v ramci D1 (vratane prvych desiatok metrov R4) a jednak preto ze ovela viac problemov bude na vychodnej casti (hlavne tunel Okruhliak, kde sa ocakavaju katastrofalne podmienky pre razenie). Z ostatnych usekov hrozi max. 1/2 profil Ladomirova - Hunkovce - cca 8 km dlhy, nie je velmi narocny a existujuca cesta I/21 tu ma velmi biedne najma smerove parametre. Ako jediny okrem spominaneho obchvatu PO ma aspon UR, aktualne bezi tender na DSP, AD a DP.

R7: Zrejme tym myslia useky v ramci PPP. Zo zvysku by mozno prichadzal do uvahy najma megausek medzi Dunajskou Stredou a Novymi Zamkami, kedze priame cestne spojenie NZ a BA prakticky absentuje. Na druhej strane, priprava tohto useku skoncila pri zaverecnom stanovisku EIA, takze uspech bude ak ho vobec pripravia.

Na zaver je potrebne dodat, ze do vypoctu usekov, ktore by sa potencialne mohli rozostavat ak sa zozenu peniaze, je potrebne zahrnut chybajuci usek na D1 medzi BA a KE - Turany - Hubova, ako aj useky medzi Bidovcami a Michalovcami, ci zbytok D3. Z toho je najpravdepodobnejsi usek D3 Brodno - Kysucke Nove Mesto (zvlast ak by sa podarilo presadit financovanie CA-Svrcinovec z NPE), ktory je uz dnes potrebny ako sol, hned po nom zvysne useky na D3. Mnou spominane useky na D1 este zatial nemaju ani len ZS z procesu EIA, aj ked sa na Turany-Hubova sa dost tlaci. Niekoho by mohlo napadnut, ze sancu ma aj rozsirenie D1 medzi BA a TT. Tu sa takmer naisto bude musiet spravit rozsirenie medzi Vajnormi a Triblavinou, kedze bez toho nie je mozne napojit D4 na D1 (vlastne ani postavit D4 v mieste krizenia z D1), okrem toho tu hrozia tak akurat upravy MUK. Na plosne rozsirovanie zatial nie je velka vola.

Uvidime, co z toho sa podari zrealizovat, co nie, myslim ale ze je jasne, ze rozhodne nie vsetko.

[Robert]

... a čo megastavba R5 ?

[Diaľničiar]

Především je nutno počkat. Nyní se pouze dohadují 4 strany na sestavení vlády. Nalézají společné priority a ty zadefinují do návrhu priorit. Návrh priorit, nic více. To je jen o tom, že se jako domlouvají a mají schopnost vytvořit funkční vládu. Priority v dálnicích říkají jen o "Rozvoj dopravnej infraštuktúry, osobitne rýchlostných ciest R2, R3, R4 a R7" a je to v části "Regionálne rozdiely". Neříká se tam nic víc k silnicím. Je nutno počkat na: sestavení vlády, programové vyhlášení vlády a na obsazení postu ministra dopravy. Do té doby jsou všechny tyto debaty ve smyslu co se bude a nebude stavět zcela o ničem.

... a čo megastavba R5 ?

A vy Roberte když editujete příspěvek a doplňujete slůvko "megastavba", dopište že jde o edit. Ale moc bych to takhle nepsal. Víte proč? Protože R5 bude mít smysl, až bude nějaká činnost i na straně ČR. A když je megastavbou R5 na Slovensku, jsem zvědav kdy bude nějaké pokračování na české straně.

Ale abych byl i věcný: Vláda schválila návrh dohody s ČR o prepojení ciest R5 a I/11 - všechno má totiž svojí postupnost.

[Robert]

... na straně ČR žádná navazující činnost (myšleno dostavba 2. profilu I/11 v úseku Hrádek - hranice ČR/SR) nejbližších 20 let nenastane. Na průtahu Hrádkem nikdy, teda nejbližších 25-30 let ... Až v PL postaví úsek S69 Przybędza - Milówka, tak i tranzitu po I/11 od Těšína po Mosty ubude. A půlprofil v úseku Hrádek - hranice ČR/SR bude ještě hodně dlouho stačit.

[Diaľničiar]

Tak vidíte, že ironie nebyla na místě.

[Tomas 1975]

Zdravím bratry z východu.
Níže je odkaz na zajímavý článek. Strana 37 až 67.

www.vhu.sk/data/att/6120.pdf.

[Rio13zm]

Podla medii by sa dnes malo MD vyjadrit k PPP D4,R7.

Predseda strany Most-Hid Bela Bugar sa v madarskom radiu bavil o vodnom diele Gabcikovo, o mostoch cez rieku Ipel a spomenuty bol aj most cez Dunaj pri Komarne. Rad by videl potiahnutie R7 ku Komarnu a spojenie Rky s mostom.
Paci sa mi, ked politik rozprava o veciach ktorym nerozumie, ked tak potiahnut R8 z Nitry do Komarna...

[JirkaS]

Protáhnutí R8 by pro cestu Bratislava Komárno nic nepřineslo. Podle mě by to chtělo upgrade I/63, který by se z R7 odpojil někde u Dunajské Středy. Na té silnici doteď chybí obchvaty.

[kot]

Rio kolik znáš politiků, kteří raději hovoří o tom čemu opravdu rozumí a do ostatního se necpou ? U nás bych řekl nula ks!

[Rio13zm]

kot: ale, tak hrozne to nemoze byt, ze nula ks

JirkaS: R7 sa ma stavat v koridore BA, DS, NZ (Nove Zamky), LV (Levice)... a najdolezitejsi je asi usek DS-NZ kde je velmi zle spojenie tychto dvoch miest. Preto je pre mna cudne to odklonenie ku Komarnu. V poslednej dobe by kazda mala obec chcela mat svoju Rku.
moja mapa, klikni:

ak raz bude stat R7, na I/63 sa robit nic nebude, tak ako na inych cestach prvej triedy, ktore kopiruju dialnicnu siet.

[JirkaS]

Pokud R7 povede tak, jak je nakreslena zeleně, tak v úseku DS - Komárno s ní už I/63 v souběhu nebude. Takže by si nějaký upgrade (obchvaty) v tomto úseku zasloužila, protože pro jih to pořád bude významná spojnice a přivaděč k R7. Mizerné spojení v této oblasti je odjakživa, byť je to rovina. Stačí se podívat do starších map, I/75 a I/76 se vyznačily až začátkem 80. let a I/63 končila v Komárnu.

[Diaľničiar]

Na margo Programového Prohlášení Vlády jen několik slov

*D/R: vláda chce stavět mnoho, ale nemá na to dostatek peněz
*I. třída: dát si jako ambici modernizaci 180 km považuji za výsměch; ambice by byla dát si 400 km; 180 km kryjou EU fondy a to vypovídá o stavu v jakém budou rozpočty správce státních silnic i další roky; ve špatném stavu je 5x více silnic
*opravit 60 mostů na hlavních silnicích je hezké, ale žádá si opravit 8x více; dočkáme se dalších havarijních stavů a situací
*málo se mluví o silničních obchvatech
*železnice, kde se píše o přípravě modernizace 250 km, nikoliv o modernizaci, protože se jdou dělat mimořádně drahé úseky a na další nebudou zdroje

Z tohoto materiálu není známo nic kromě toho, co se dávno ví. Co se staví, to se dostaví. PPP pro Bratislavu se schválí, což je dobře. Nevyřeší to komplexně dopravu hlavního města, ale někde se začít musí. Jednou ten tunel Karpaty dojde a jednou pak dojde i zákaz tranzitu po D2. Děje se to všude ve světě, dálniční průtahy jsou přetížení, staví se delší obchvaty mimo aglomerací a tam se vynutí tranzit. Vláda si dává jako prioritu D1, což je dobře. Ale dává si rychlostní silnice a ne zrovna málo. Otázka bude kde na to najde peníze. Peníze jsou; záleží ale od formy. Může se zadat další PPP, mohou se vydávat dálniční dluhopisy, může se vyčlenit 20% z dalších příjmů za každý rok na dálnice. O dluhopisy mohou mít zájem důchodové fondy. Celkem se dají dohledat 2-3 mld. €. Budeme rádi, když se reálně sežene 60%. Bez toho se nedají čekat zázraky. Vláda je málo konkrétní v rámci km, ale dostatečně konkrétní v rozepsání výstavby, ale pouze u dálniční sítě. To svědčí o mnoha. Silniční infrastruktura bude top priorita. Dálnice jsou pod tlakem z hlediska hledání rezerv v rozpočtu vzhledem k napjaté situaci ve školství a absolutně špatném stavu zdravotnictví. Vláda SR na druhou stranu neslibuje vyrovnané hospodaření v roce 2018, jak se očekávalo, ale až v roce 2020 a tedy počítá s investicemi do výše zmíněných oblastí. Je jen otázka v jaké míře a kam.

Na druhou stranu, zde je článek Které dálniční tahy jsou pro vládu prioritní a i v mnoha dalších článcích v rámci SK médií se neustále píše a masíruje veřejné mínění, že se postaví již jen 127 km D/R atd. Je nutno říct, že se staví složité a náročné úseky plné tunelů a dlouhých vysokých mostů. Do výstavby směrují miliardy €, stavebnictví akceleruje hlavně díky tomu a než Slovensko vstoupilo do EU tak byl cíl 100 km za 4 roky zcela běžný a do výstavby nešli tak složité úseky; všichni se jim vyhýbali.

Předchozí vláda a instituce rozběhla veliké přečíslování národní silniční sítě, připravuje se nová koncepce, což 20 let od rozdělení federace ČR/SR je nevyhnutní krok.

Všechny procesy v rámci přípravních prací a dokumentů včetně pak samotné výstavby a údržby trpí přehnanou byrokracií, ve které se ztrácejí finance (nejen možná korupce, ale i opakování mnoha povolení a studií atd.) a následně nedostatkem peněz na výstavbu a údržbu, i když údržba dálniční sítě patří k nejlepším z hlediska celé silniční sítě. Na výstavbu vplývá mnoho politických tlaků, lobbistických tlaků a následně se pak mnoho úseků nestaví včas.

Co se týče silnic I. třídy, železnic atd. to nebudu ani rozepisovat. Tam se stav neustále zhoršuje. Vplyvem nedostatku peněz.

Mnoho lidí srovnává Slovensko s Polskem anebo s Chorvatskem. Nechci vůbec "upokojovat", že je na Slovensku všechno lepší, protože není, protože ta dálniční síť chybí, trpí ekologie, ekonomika atd. atd. (co vše infrastruktura přináší ví zde na fóru snad každý), ALE:

*Chorvatsko má sice cca. 1.300 km dálnic a opravdu 55% vybudovalo od války po jejím ukončení v roce 1995 včetně složitých úseků; tak ty parametry jsou mnohdy horší a ta výstavba v tomto rozsahu a v té formě v jaké se to dělalo (pro formu kdy by žádná krize nebyla by to snad bylo únosné, ale o tom že krize se blíží ekonomové varovali dlouho) se to dopracovalo po enormní dluhy; miliardy € dluží státní dálniční podniky reálně se dekáda 2010-2020 označuje za útlum výstavby a tlačí to samozřejmě i do veřejných financí atd. Málokdo to vnímá, i když o koncesi dálničních společností se mluví ve všech médií v rámci EU, tak 90% lidí nevnímá problémy, ale vnímá rozsah té sítě, když tam jede na dovolené; z hlediska té sítě je to , ale z hlediska finanční situace se v letech 2012-2016 neudělalo nic, pouze se zvedlo zadlužení těch firem, ale ano síť je de facto téměř ucelená. Anebo se dá mluvit opravdu o síti a napojení regionů, ale ta forma je špatná a ekonomice nepomáhá

*Polsko staví opravdu hodně úseků;
- Polsko má 313.000 km2 a 38,5 mil. obyv.
- Slovensko má 50.000 km2 a 5,4 mil. obyv.

Slovensko má cca. 700 km D/R. Dle rozlohy by Polsko muselo mít 6x více, tedy 4.200 km a dle populace 7x více, tedy 4.900 km. Vím, že to číslo 3.000 km je opravdu hezké a výstavba tam je vysoká a tempo se udržuje. Na druhou stranu i Slovensko staví další úseky a zase se to posune dál.

Ale nepochybuji o tom, že Slovensko dnes mohlo mít 1.000 km D/R a 90% silnic I. třídy v dobrém stavu a lepší železnice, ale to by ten vývoj musel být opravdu jiný a nebyl. Nedá se neustále obracet do minulosti, i když je normální, že mladý stát to dělat bude možná i 50 let. Je nevyhnutní zjednodušit státní aparát a legislatívní proces. Je nevyhnutní snížit administrativu a hledat více odborní řešení a nalézt politickou kontinuitu. Ještě stále je výstavba spolitizovaná, i když již né v tom smyslu, že dálnice nejsou potřebné.

[Diaľničiar]

[Diaľničiar]

Nyní se na Slovensku staví: (km = orientační délka; bez výstavby MÚK atd.)

D1 Hričovské Podhradie - Lietavská Lúčka, 11,3 km; tunel Ovčiarsko 2,4 km, tunel Žilina 0,7 km
D1 Lietavská Lúčka - Višňové - Dubná Skala, 13,5 km; tunel Višňové 7,5 km
D1 Hubová - Ivachnová, 15,3 km; tunel Čebrať 2 km (záměr až 3,6 km pro sesuv)

D3 Žilina, Strážov - Žilina, Brodno, 4,3 km, tunel Považský Chlmec 2,2 km
D3 Svrčinovec - Skalité 1/2 profil, 12,3 km, tunel Svrčinovec 0,4 km, tunel Poľana 0,9 km
D3 Skalité - PL, 1/2 profil, 3 km

R2 Ruskovce - Pravotice, 1/2 profil, 9,6 km
R2 Zvolen, východ - Pstruša, 7,9 km

Celkem se staví: 77 km dálnic a rychlostních silnic jak si můžete přečíst sem tam v odkazích na články.

Ve stavu blízké rozestavěnosti jsou následující úseky:

D1 Prešov, západ - Prešov, jih, 7,9 km, tunel Prešov 2,2 km
D1 Budimír - Bidovce, 14,4 km

D3 Čadca, Bukov - Svrčinovec, 5,7 km

D4 Jarovce - Ivanka pri Dunaji - Rača, 27 km

R7 Bratislava - Holice, 33 km

Na D1 a D3 byl proces výběru zpomalen procesem odvolání uchazečů. D4 a R7 jsou součástí 2. PPP na Slovensku, který se jde realizovat a který již vláda zítra schválí.

Celkem se tak brzo rozestaví dalších 82 km dálnic a rychlostních silnic.

Komentář:

Ve výstavbě tak bude mít Slovensko část tohoto roku, než se možná něco odevzdá 159 km dálnic a rychlostních silnic (1/5 současné délky), i když plně se výstavba na mnoha úsecích rozjede až v roce 2017. Nejen na těch, které se půjdou stavět, ale i na Hubová - Ivachnová, kde je problém se sesuvem a výstavba se na části úseku nerealizuje, respektivě jen na části se ještě pokračuje.

V EU fondech je ještě prostor pro další úseky a vláda hledá dodateční zdroje na další pokračování na úsecích hlavně na R2. Je úplně reální, aby Slovensko v roce 2020 disponovalo o 30% větší sítí než má v současné době; s 900 km dlouhou dálniční sítí. Nebude ale dokončená ani dálnice D1 souvisle po Košice, ani dálnice D3, ani dálniční obchvat kolem hlavního města na dálnici D4, nebude dokončená ani rychlostní silnice R1, R2, R3, R4, pravděpodobně ani R5, R6, R7 a R8. Na to bude potřebné vynaložit ještě velmi vysokou částku překračující nyní 10 mld. €. Bude problém i plné rozšíření na D1 od Bratislavy směrem na Trnavu. R5 by se mohla intenzivně připravit, v roce 2018 vyhlásit tendr, v roce 2019 začít s výstavbou a v roce 2020 jí mít v provozu, ale pravděpodobně se to nestane, protože na takovou rychlost zde není vytvořen žádný tlak a možné by to bylo jen pro její délku poté z hlediska té realizace.

Důležité bude, aby se i nadále připravovali do realizace další úseky dálniční sítě. Na těch východních od Košíc (Bidovce) směrem na Michalovce běží proces EIA. Logicky se bude po roce 2020 kompletizovat v rámci všech D/R to, co komplexní nebude.

Když tedy někdo dnes tvrdí, že R2 bude v roce 2040 a poté je snaha a tlak o zrychlení na rok 2030, je to velmi odvážné tvrzení, aby tomu tak opravdu bylo. To by ale tato vláda musela na R2 rozestavět do roku 2020 min. 60 km a na dalších zbývajících částech zrychlit o 2/3 přípravní práce. Takhle se dá pokračovat s rozepsáním všech tahů, které nejsou součástí žádných EU koridorů a mají nanejvýš lokální význam.

Rozhodně ale roky 2010 - 2020 budou patřit co se týče výstavby a odevzdávání k nejlepší dekádě v historii Slovenska. Stejně tak se na tom ale zásadně podílí dekáda dozadu a bude se podílet na dopracování dekáda po tomto období. Rozhodně se je ale na co těšit i následující roky.

[Diaľničiar]

Limit splátek PPP na dálnice má být na úrovni 260 mil.€

*jinak řečeno je zde ještě prostor pro 1 projekt

Zároveň šéf NDS řekl, že při tempu 11 km D/R ročně, což je SK průměr by se dálniční síť budovala do roku 2100 . Je to vlastně taková opační metoda neříkat nereální termíny, ale povědět si co reálně hrozí. Ono se to upraví a sníží třeba na rok 2070, protože tempo v letech 2010 - 2020 vzroste jinam, ale i tak je to hrozivé číslo. Odmyslet si úvahy o tom, že síť je předimenzována anebo že by mohla být budovaná jinak je teď k ničemu, ve své podstatě je to pravda. D1 po Košice v roce 2023 (i to je s otazníkem), R2 v roce 2030/2040 a kdy bude celá R7, R8 je opravdu ve hvězdách vzhledem na stav, že je zde D1 od Košíc na východ, D3, D4, R2, R3, R4 atd.

Nyní vyvstává logická otázka z čeho budovat více dálnic a hlavně rychlostních silnic?

*dálnice D1 půjde i nadále přes EU fondy; Turany - Hubová je otázní
*dálnice D3 přes EU fondy
*dálnice D4 přes EU fondy nejde, tak se zapojí PPP
*rychlostní silnice R1 se bude tvářit, že je vcelku
*ale jak postavit stovky km na R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8 ?

Možností financování mnoho není. I když se neustále připomínají možnosti, tak moc možností není. Vláda musí snižovat deficit, i státní dluh, EU fondy stovky km dalších R-ek nepostaví, úvěry NDS jdou do státního dluhu, mýto jde z 50% jinam než do NDS/SSC, jakési dálniční dluhopisy se nerealizují (dluh) a investice z II. pilíře se stále nezapájí. Vláda má možnosti jen následovní:

*posunout tzv. brzdu pro státní dluh (brání tomu opozice); i když i MMF/SB doporučují Slovensku zadlužovat se na výstavbu dálnic až do 1% HDP ročně
*z rostoucí ekonomiky vyčleňovat peníze na výstavbu dálnic, ale z toho půjdou nanejvýš desítky mil. € vzhledem k napjaté situaci ve školství, zdravotnictví, sociální sféře atd.
*vláda může ještě více snížit % odvodů do II. pilíře, ale to je řešení na rok-dva, reálně nesáhne na již peníze které v těch fondech jsou (6 mld. €)
*NDS si může půjčit nějaké peníze, vláda může vydávat dálniční dluhopisy, ale jde to na deficit/dluh, což je problém, proto se to jaksi nerealizuje
*vláda se může pokusit vyjednat změnu; navýšení OPII na výstavbu dálnic a přesunout tam peníze z jiných OP, ale toto trvá dlouho a výsledek je nejistý, protože na OPII již tak směruje absolutně největší balík peněz v rámci OP

Nic další není. Pokud to vláda bude myslt vážně a nepodaří se sehnat alespoň 1 mld. € navíc, tak se nestane nic jiné, než to, že se rozběhne větší výstavba přes PPP. Problémem je ale připravenost souvislejších úseků; nemá větší smysl jit stavět přes PPP nějaké 20 km etapy. I když i to je cesta, jít postavit 5 takových úseků v rámci celého Slovenska. A ať navýšení splátek za PPP pak řeší další vláda.

Anebo pak jen poslední varianta. Více km R-ek nestavět.

Více méně ale platí, že aktuální stav za poslední roky je více jak příznívý. Staví se rekordní množství tunelů, které se dlouho odkládali, staví se opravdu složité objekty, které odčerpávají znační množství stavebních materiálů, rozestavěnost se udržuje stále vysoká a stačí dohánět připravené úseky do realizace, kde je spíš potřeba zabrat, protože ačkoliv chybí ještě jednou tolik D/R, než je v provozu, tak stavět se může mnohem, ale mnohem méně. Sto km ano, ale stovky km nikoliv. Ovšem po splnění procesu EIA a dopadů na ŽP jsou ostatní podklady jen o dostatku peněz.

A je velká jobovka, na kterou se je nutno připravit již nyní. Po roce 2020 se plně odrazí zvýšené náklady na provoz a údržbu nových dálničních km. Ty tunely a mosty sežerou mil. € navíc. Ze začátku "jen" na energie, ale po základní záruce i na servisní práce kolem.

Takže jsem zvědav jak si s tím nový kabinet poradí. Dopravu řídí zcela noví lidé.

[Diaľničiar]

Dnem 17.5. se budou od 9:15 do 9:45 otevírat obálky v části Kritéria na úseky: D1 Prešov, západ - Prešov, jih, D1 Budimír - Bidovce a D3 Čadca, Bukov - Svrčinovec.