(E15) Rozhovor
Jiří Michal | Publikováno 19.1.2010 8:25
Mikrovlnný systém při výběru mýta má do budoucna ještě stále mnoho výhod proti satelitu, tvrdí Karel Feix, šéf firmy Kapsch, která v Česku provozuje mýtný systém a mnohokrát byla pod palbou, že její technologie je zastaralá.
* E15: Na Slovensku v minulých dnech došlo ke kolapsu satelitního systému na výběr mýta a přešlo se na papírky. Vy jste se tamního tendru zúčastnili a prohráli. Vyvodíte něco z nově vzniklé situace?
My umíme v tendrech prohrávat, pokud jde o férovou soutěž. V případě slovenského tendru se stalo podle našeho názoru tolik pochybení a přešlapů, že naši právníci, i v kontextu posledních překvapivých událostí jako zmíněný přechod na ticketing, intenzivně zvažují nové právní kroky.
* E15: Jakou účinnost má váš mikrovlnný systém v Česku?
Ze sta vozidel nezaplatí v podstatě pouze jediné. Účinnost systému je 99,1 procenta. Výnosnost a ekonomika systému je maximální. Jeho účel však nespočívá pouze ve vybírání peněz, ale také v organizaci dopravních toků přes území republiky.
* E15: Přesto i u nás prověřujete palubní hybridní jednotky, které jsou schopny pracovat v mikrovlnném i satelitním režimu. Jak to dopadá?
Testování běží půl roku a zatím to vypadá dobře. První výsledky, kdy s těmito jednotkami jezdí zhruba pět tisíc vozidel, ukazují, že i v případě hybridu jsme schopni dostatečně vysoké účinnosti, přes 96,97 procenta. To je plně dostačující. Testuje se například, zda jednotka umí sama přepínat mezi jednotlivými režimy, aby to nemusel dělat manuálně řidič. Na dálnici se spustí mikrovlnný systém, a když řidič sjede z dálnice, systém se sám přepne na satelitní. Ve finále musí vše běžet přes jeden účet. Kromě toho se snažíme spolu s Fakultou dopravní ČVÚT zaimplementovat nové prvky, které by měly odpovídat standardům EU v oblasti satelitních systémů. Koncem letošního nebo začátkem příštího roku je totiž EU schválí pravděpodobně jako direktivu.
* E15: V rámci projektu mají být také testovány dvě hybridní jednotky jiných firem…
My jsme již pro ně připravili specifikace a nyní je na ministerstvu dopravy, aby vypsalo výběrové řízení na tyto firmy a vybralo další dodavatele těchto jednotek pro český trh.
* E15: Víte, kdy a kde by měly být hybridní jednotky poprvé použity?
Objevují se informace, že by se zpoplatnění rozšířilo na silnice první třídy vyjma té malé části, kde již dnes řidiči platí mýto pod mikrovlnným systémem. Mluví se také o silnicích druhé a třetí třídy, které souvisejí s dálniční sítí. Nic zatím není pevně stanoveno. Jde o ekonomické a politické rozhodnutí, které ještě nepadlo.
* E15: Proč je podle vás mikrovlnný systém ve světě mnohem víc využíván než satelitní?
Mikrovlna je po stránce celkových, hlavně provozních nákladů daleko levnější řešení než satelit. Na dálnicích a rychlostních komunikacích se vyplatí. Aspoň tam, kde jsou delší úseky křížení. V okamžiku, kdy jdu s mýtem mimo dálniční síť, musím zvažovat, jak to vyjde ekonomicky. Pokud zamýšlím zpoplatnit velký počet kilometrů mimo dálnice, má smysl uvažovat o satelitu. Tedy v důsledku prvně řečeného o kombinaci mikrovlny a satelitu. Mluvíme stále o kamionech. U osobních automobilů si nedokáži ani při pohledu do hodně vzdálené budoucnosti představit, že by byly někdy zpoplatněny satelitem.
* E15: Proč?
V tomto případě se jedná o miliony automobilů a satelitní komunikace prostřednictvím GSM po bezdrátové síti, a ta vychází možná desetkrát dráž než provoz kabelové sítě, kterou lze použít u dálnic. Stavět metalické brány propojené kabelovým spojením vyjde daleko levněji než informace přenášet vzduchem.
* E15: Co je tak drahého na satelitní komunikaci?
Přenos dat u mobilních operátorů. Z porovnání vyplývá, že cenově je kabel úplně někde jinde než bezdrátový přenos. Notabene my u bran ještě stavíme počítače, které vyhodnocují průjezdy automobilů a zpracovávají dopravní informace. Pouze minimum dat o neplatičích nebo podezřelých kamionech jde potom do centrálního systému. U satelitu musíte do centra posílat všechny informace. Tam se teprve vyhodnotí, zda konkrétní vůz byl v pořádku, či ne. Takže tok informací je zde daleko vyšší. Drahý přenos dat a také daleko větší tok dat, to jsou důvody, proč vychází daleko dráž.
* E15: Proč Slovensko podle vás zvolilo satelit?
Protože má patnáct set kilometrů komunikací první třídy a daleko menší dálniční síť. Takže logika spustit zde satelit existuje. Přesto, celé to postavit na satelitu není podle nás úplně vhodné řešení. Přitom i Slováci používají určitou mikrovlnnou část pro kontrolní účely. Kontrolovat totiž vozidlo, zda platí mýto, se přes satelit nedá. Musíte mít vždy nějaký pozemní subsystém. Běžně používaná je mikrovlna. Jen tak potom může slovenská policie zkontrolovat, zda vozidlo jednotku má, nebo ne.
* E15: Satelit přece již dlouho využívají v Německu.
Zde funguje satelitní systém a manuální. Papírkový. To, co nakonec zavedli Slováci, když zjistili, že jim to nefunguje. V Německu zhruba padesát procent řidičů jezdí na satelit a druhá polovina na tikety. Důvod je ten, že tamní satelitní jednotka je nesmírně drahá a ještě se musí pevně zabudovat do vozidla. A protože Evropa říká, že řešení mýta nesmí být diskriminační, tak v Německu ještě je možnost výběru mýta manuální cestou.
* E15: Satelit sám o sobě nemůže fungovat?
Satelit je pouze část celkového řešení. A to k určení polohy vozidla. Pro identifikaci vozidla musím použít třeba bránu. Satelitní informaci o poloze vozidla se přenese do centra, kde je ještě nutno provést kontrolu pozemním systémem, že palubní jednotka odpovídá vozidlu. To dokáže jen pozemní systém, který třeba vozidlo vyfotí.
* E15: Jak hodnotíte maďarské řešení, kde se platí také papírky a vozidla se sledují přes poznávací značky?
Z předávané praxe řidičů vyplývá, že papírek nemá smysl si ani kupovat, protože vás stejně nikdo nechytí. Kontroly jsou totiž minimální. Takže to vede k podvodům. Navíc tento systém nemá žádnou přidanou hodnotu v podobě zpracování informací o pohybu aut.
* E15: A jaká je ta přidaná hodnota?
Pohyb vozidel, jejich počet, jak rychle jedou, vznik front. Koordinátor silniční dopravy pak může reagovat na vznik dopravních situací. My jako provozovatel systému víme daleko dříve než kdokoli jiný, kde třeba došlo k autonehodě. Čili že se začínají zastavovat vozidla a tvořit kolony.
* E15: Taková informace má ovšem smysl, když je včasná. Ale jak to udělat?
Rádiem, ale to nemusí řidič poslouchat. Takže tabulemi. Informace ovšem musí mít tvar, aby se nestalo, že ji řidič nepřečte, nebo dokonce kvůli ní nabourá. Víme, že se pracuje na jejich nové podobě.
* E15: Jak jste daleko s přípravou na zavedení elektronických známek pro osobní automobily?
V této chvíli je připraven určitý koncept celého řešení, přičemž se samozřejmě maximálně využívá toho, co už tu funguje.
* E15: Mnoho řidičů má obavy, že existence těchto známek jim jízdu prodraží. Bojí se oprávněně?
K tomu by nemělo dojít. Pokud jsou naše informace správné, tak ministerstvo dopravy v současné chvíli počítá s tím, že elektronické známky pouze nahradí stávající dálniční známky. Ve stejné paušální hodnotě. Ovšem s možností si stanovit variabilně dobu platnosti. Platit by se mělo přes mobil, internet.
* E15: Známky však umožňují výkonové zpoplatnění osobních automobilů, a to by bylo dražší?
To by se mělo v Evropě zavádět až od roku 2015, 2016. Například ve Francii, Španělsku či Itálii ale již dnes platíte podle počtu ujetých kilometrů či podle různě dlouhých úseků dálnice. V každém případě je to vždy politické rozhodnutí.
Karel Feix (59)
Vystudoval Fakultu elektrotechniky ČVUT. Po studiích pracoval v Českém Telecomu, kde se podílel na koncepci a zavádění digitálních komunikačních systémů a také na projektu digitalizace. Od roku 1991 je generálním ředitelem rakouského holdingu Kapsch v Česku a na Slovensku. V roce 2005 se stal i šéfem společnosti Kapsch Telematic Services CZ, která garantuje dodávku a provozování elektronického mýtného systému v zemi. Je ženatý, má dvě dospělé děti. Hraje tenis, lyžuje a jezdí na horském kole.