Autor: Veronika Kolesárová
včera 12:57 aktualizováno dnes 9:42
Olomouc /INFOGRAFIKA/ – Pokus o odlehčení olomouckého silničního provozu nekončí. Město se spojí s krajem a bude společně lobbovat jak za výstavbu východní tangenty na Šternberk, tak i za prodloužení západního obchvatu směrem na Mohelnici.
Obě jsou nyní kvůli různým nedostatkům, a to nejen finančním, na mrtvém bodě. Už v minulosti však mohly být alespoň částečně hotové a vyřešené podklady pro jejich přípravu.
„Na úrovni státních peněz je situace velice špatná, stát nemá peníze ani na ty hlavní strategické dálniční tahy. My zároveň víme, že třeba v oblasti východu Olomouce, ve čtvrtích, jako jsou Chválkovice, Bělidla a Týneček zhruba do deseti let může dojít ke kolapsu dopravy, a zároveň víme, že východní tangenta se v plánech na úrovni celostátní stále více odsouvá do budoucnosti,“ řekl Martin Novotný, primátor města Olomouce.
Město tak společně s krajem hodlá se státem vyjednat změnu a zvýšit šance na výstavbu obou tahů.
„Rozhodli jsme se, že společnými silami budeme lobbovat, abychom upozornili na tuto situaci, aby ty dnešní práce na investičním záměru se velmi rychle překlopily v práci na dokumentaci pro územní rozhodnutí, stavební povolení,“ dodal primátor.
Východní tangenta: podklady stále na ŘSD
Jeho slova se týkala především stavby silnice I/46 na východě města. Takzvaná východní tangenta může jako jediná odlehčit provozu ve směru od Přerova na Šternberk. Její podklady stále leží na stole investora, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
„V této chvíli existuje investiční záměr a po zpracované expertize technické studie ho dokončíme a předložíme na odsouhlasení k ministerstvu dopravy,“ uvedla Nina Ledvinová z tiskového oddělení ŘSD.
Tuto stavbu provázejí komplikace od samotného začátku. Například to byly negativní hlasy u obyvatelů městské části Holice, kterým nakonec vyšlo město vstříc a navrhlo druhou variantu trasy.
Po ní se zase vzbouřila obec Bystrovany, která má s touto stavbou sousedit. Nejasná jsou také jednání v otázce řešení křížení tangenty s historickou alejí vedoucí z Chválkovic do Samotišek.
Křelov: Stavbu obchvatu nebudeme blokovat
Na západě města je část obchvatu přivádějící řidiče jedoucí od Brna či Ostravy na Mohelnici hotová. Její provizorní zakončení je na rondelu u Globusu.
„Olomouc má první část západní tangenty. Nyní chceme usilovat, aby byla dokončená druhá etapa, samozřejmě bez spolupráce s obcí Křelov by to nešlo. Náš lobbing se bude odehrávat směrem k investorovi akce, tedy ŘSD. Tak abychom uměli správně vysvětlit a klást důraz na důležitost obou tangent pro fungování města, které je samozřejmě součástí kraje,“ uvedl Martin Tesařík, hejtman Olomouckého kraje.
Také s touto stavbou se váže řada komplikací. Z různých návrhů tras se městské zastupitelstvo v roce 1996 přiklonilo ke vzdálenějšímu vedení obchvatu.
Toto rozhodnutí však následující rok zastupitelé na nátlak tehdejšího ministra dopravy Martina Římana revokovali a doporučili takzvanou variantu kratší. Ta měla vést v těsné blízkosti obce Křelov, která s tímto trasováním však nesouhlasila a odvolávala se dokonce soudní cestou.
Od té doby se věci příliš nepohnuly, i když starosta nyní informoval, že obec stavbu nehodlá nijak blokovat.
„Snažili jsme se vyjednávat s krajem i s ŘSD, ale dosud jsme nedostali odpověď. Naším zájmem není brzdit tuto investici,“ sdělil starosta Jiří Spurný.
„Naším zájmem je, aby se stavba uskutečnila co nejdříve, a jsme proto pro jakoukoli variantu. Pokud však bude vybrána ta kratší, budeme lpět na podmínkách, které jsme si stanovili už v minulosti,“ dodal Spurný s tím, že požadují protihlukovou stěnu v Břuchotíně a vybudování obchvatu Křelova.
V současnosti připravuje obec změnu územního plánu, který však s vedením komunikace nepočítá.
„Nevíme totiž, kam bychom ji naplánovali,“ uzavřel.
Nevyřešená změna územního plánu tak přerušila i její přípravy na ŘSD.