Čísla komunikací a jejich značení

[pavel.hrdina]

Dle vládního usnesení 286/1993 byl Velký okruh Prahy značen jako H1 a dálnice Praha - Brno jako D1. Kde jsme vůbec přišli na to, že okruh měl být původně 1 a Praha - Brno 2?

Jejda, z roku 1993 uz se nic o planech z let tricatych-padesatych nelze nedozvedet... To snad da inteligentnimu cloveku rozum, ne?

Ono staci se podivat do nejake slusne podrobne stare mapy, tak rekneme z roku 1945-50. Nekde na netu se to urcite da najit, ale ted si honem nevybavuju kde. Kazdopadne je tam znacen planovany tvar okruhu a u nej cisilko 1 a pak planovana dalnice az za Humpolec a u ni cisilko 2, navic uz postavena silnice od konce dalnice az do Bratislavy nese rovnez cislo 2.

Toz tak...

[martini]

Sorry, můj překlep, jedná se o usnesení z roku 1963...

[JirkaS]

Dle vládního usnesení 286/1963 byl Velký okruh Prahy značen jako H1 a dálnice Praha - Brno jako D1. Kde jsme vůbec přišli na to, že okruh měl být původně 1 a Praha - Brno 2?

EDIT: Samozřejmě že ne 1993, ale 1963...

Ta mapa s původním číslováním je vidět zde: http://www.ceskedalnice.cz/prilohy/daln ... 7-2007.pdf na straně 7 (9). Silnice I/2 pak i ve všech mapách, které již rozestavěnou dálnici neobsahovaly, začínala v polích u Větrného Jeníkova - v místech, kde se kříží s dnešní D1. Také bývala značena I/31 vedoucí z I/3 přes Pyšely a Senohraby do místa původně uvažované MUK Mirošovice.
Je možné, ale nemám žádnou mapu, která by to potvrzovala, že stejně byla do číslování zahrnuta i exteritoriální dálnice. Silnice I/44 nekončila jako dnes v Mohelnici, ale pokračovala na Městečko Trnávka, kde ovšem končila asi kilometr před ním. Přesně u Městečka Trnávka končil rozestavěný úsek dálnice.

[pavel.hrdina]

Ta mapa s původním číslováním je vidět zde: http://www.ceskedalnice.cz/prilohy/daln ... 7-2007.pdf na straně 7 (9). Silnice I/2 pak i ve všech mapách, které již rozestavěnou dálnici neobsahovaly, začínala v polích u Větrného Jeníkova - v místech, kde se kříží s dnešní D1. Také bývala značena I/31 vedoucí z I/3 přes Pyšely a Senohraby do místa původně uvažované MUK Mirošovice.

Super, diky za informaci. Na te horni mape je krasne videt potvrzeni mych slov - ze cislo 1 mel okruh minimalne od konce valky, kdezto dalnice na Brno mela mit puvodne cislo 2 a jednicku ji priradili az agilni soudruzi (aniz by zaroven provedli neco s cislem tehdy jeste hypotetickeho okruhu), cimz zavedli do cislovani dvou takto vyznamnych tahu zmatek, ktery se nam teprve ted - po vice nez 40 letech - odhali v plne "krase".

Je možné, ale nemám žádnou mapu, která by to potvrzovala, že stejně byla do číslování zahrnuta i exteritoriální dálnice. Silnice I/44 nekončila jako dnes v Mohelnici, ale pokračovala na Městečko Trnávka, kde ovšem končila asi kilometr před ním. Přesně u Městečka Trnávka končil rozestavěný úsek dálnice.

I s tou I/44 je to jak rikate - zacinala absolutne "nelogicky" nekde u Mestecka Trnavky a evidentne mela byt prodlouzenim rozestavene exteritorialni dalnice (toto ovsem taky nemam potvrzeno, je to jen domenka odvozena na zaklade analogie s I/2 zacinajici v polich u Vetrneho Jenikova v miste napojeni na rozestavenou protektoratni dalnici).

Mimochodem, silnice mezi Mesteckem Trnavkou a Mohelnici ma dnes cislo II/644 - proc asi?

[Vizi]

Systém značení státních silnic v Československu pochází z roku 1946 kdy bylo očíslováno 60 státních silnic I. třídy v Čechách a na Moravě, na Slovensko pouze některé zasahovaly (např. I/18), ale žádná zde nezačínala. Další státní silnice pak byly zařazeny do II. třídy, ostatní silnice zůstaly jako okresní anebo vicinální na Slovensku. Definitivní převzetí silnic státem, o kterém se diskutovalo již od 30-tých let, se uskutečnilo na základě zákona 147/1949 Sb., následně pak byla v roce 1950 vydána vyhláška, která silnice fyzicky roztřídila do tří tříd, v původním číslování z roku 1946 byly provedeny určité korekce a toto číslování v podstatě vydrželo až do roku 1996.
I/2 fyzicky začínala mezi Herálcem a Větrným Jeníkovem v místě předpokládané přípojky z dálnice na komunikaci mezi těmito dvěma obcemi (stavební úsek I-13). I/44 oficiálně začínala mezi Svitávkou a Boskovicemi a skutečně bylo uvažováno využití německé průchozí dálnice, obdobně u "obchvatu" Brna I/60 Modřice - Kuřim a stejně tak se uvažovalo o využití rozestavěné dálnice v Chřibech pro vedení silnice I/49 od Střílek.
Po otevření prvních úseků dálnice D1 byly tyto v některých mapách označeny jako silnice I/3 (Praha - Mirošovice) resp. I/2 (od Brna a Bratislavy), naopak na vojenských topografických mapách z 80-tých let (měřítko 1:200000) je již hotová dálnice značena jako I/1.

[JirkaS]

I/44 oficiálně začínala mezi Svitávkou a Boskovicemi a skutečně bylo uvažováno využití německé průchozí dálnice, obdobně u "obchvatu" Brna I/60 Modřice - Kuřim a stejně tak se uvažovalo o využití rozestavěné dálnice v Chřibech pro vedení silnice I/49 od Střílek.

Jestliže I/44 začínala u Svitávky a I/60 bylo rezervováno pro část Kuřim - Modřice, nebylo také rezervováno I/53 pro jižní část exteritoriální dálnice? Toto číslo na mapách vždy chybělo, I/50 až I/52 vycházejí postupně z Brna, I/54 byla použita pro Znojmo-Pohořelice-Veselí n/M-Nové Město n/V.
Odkud máte takto podrobné informace? Je možné tyto podrobnosti najít někde na netu?

[balance]

Jen pro zajimavost, Kurim je dnes stale znacena jako dostupna po I/60 ... konkretne se jedna o krizeni I/43 s II/386 ve smeru BM>SY. V opacnem smeru je to bez cisla ...

[JirkaS]

Jen pro zajimavost, Kurim je dnes stale znacena jako dostupna po I/60 ... konkretne se jedna o krizeni s II/386 ve smeru BM>SY. V opacnem smeru je to bez cisla ...

Holt tam od roku 1996 nikdo nezaznamenal změnu, nebo ta cedule má výdrž

[Martin_L]

Systém značení státních silnic v Československu pochází z roku 1946 kdy bylo očíslováno 60 státních silnic I. třídy v Čechách a na Moravě, na Slovensko pouze některé zasahovaly (např. I/18), ale žádná zde nezačínala.

A kdy tedy došlo k očíslování silnic I. třídy i na Slovensku? V roce 1950 při těch korekcích?
Také by mě zajímaly další informace, např. kdy se poprvé vyskytlo označení doprovodné komunikace původním číslem +600.

A jak to bylo před rokem 1946? Silnice byly také nějak značeny a číslovány, o jaký šlo systém a kdy byl zaveden? A tomuto číslování předcházelo ještě nějaké značení, resp. kdy poprvé se v českých zemích objevilo nějaké systematické číslování silnic?

Za vaše odpovědi předem děkuji.

[Vizi]

Jen pro zajimavost, Kurim je dnes stale znacena jako dostupna po I/60 ... konkretne se jedna o krizeni s II/386 ve smeru BM>SY

Ona I/60 nakonec existovala dost nepochopitelně pouze jako průtah v Kuřimi v úseku II/385 - I/43, v roce 1996 byl tento úsek převeden jako prodloužení II/386.

Jestliže I/44 začínala u Svitávky a I/60 bylo rezervováno pro část Kuřim - Modřice, nebylo také rezervováno I/53 pro jižní část exteritoriální dálnice? Toto číslo na mapách vždy chybělo, I/50 až I/52 vycházejí postupně z Brna, I/54 byla použita pro Znojmo-Pohořelice-Veselí n/M-Nové Město n/V.

Víte jak dlouho jsem pátral po tom, která silnice vlastně byla I/53, to byste měl moc jednoduchý No ale jelikož i já jsem se k tomu co vím nakonec dostal jak slepý k houslím, tak to prozradím
V letech 1946-50 byla jako I/53 značena silnice Moravské Budějovice - Jaroměřice - Ivančice - Modřice - Tuřany - Slatina. V roce 1950 byl tento úsek převeden do II. třídy a stal se součástí silnice II/152 původně z Nové Bystřice do Moravských Budějovic.

Odkud máte takto podrobné informace? Je možné tyto podrobnosti najít někde na netu?

Zdrojem toho všeho je několik let shánění informací všude možně, potom moje sbírka map a atlasů a hlavně jeden člověk obdobně "postižený", který mi dodal poválečné atlasy a mapy zachycující systém číslování v počátku. Na netu toho je poskrovnu, jak říkám spíš útržky tuhle a onde, občas s nějakou tou chybou, takže po přefiltrování toho všeho vím co vím. Nicméně již jsem našel oficiální zdroje, konkrétně vím číslo té vyhlášky z roku 1950 a vím i dokument kde byla publikována a tuším i číslo původní vyhlášky z roku 1946, oba tyto dokumenty bohužel nejsou online k dispozici, ale jsou volně přístupné ve významnějších knihovnách. Stejně tak jsem našel dokument, který připravovalo Ministerstvo dopravy v roce 1949 právě pro potřebu přečíslování a kde byla původní čísla a nové návrhy, tenhle dokument je dostupný v archívu v Praze na Chodovci.

[Vizi]

A kdy tedy došlo k očíslování silnic I. třídy i na Slovensku? V roce 1950 při těch korekcích?

Asi jsem se spletl a pravděpodobně to bylo rovněž v roce 1946, konkrétně šlo o silnice I. třídy s čísly 61-68 a II. třídy od čísla 500.

Také by mě zajímaly další informace, např. kdy se poprvé vyskytlo označení doprovodné komunikace původním číslem +600.

Řekl bych v 80-tých letech maximálně koncem let 70-tých. Jen pro zajímavost, nejsou to jen původní silnice I. třídy nahrazené dálnicí, ale již byla zmíněna silnice II/644, stejný případ je silnice II/639 Kamenice nad Lipou - Dolní Cerekev - II/406 anebo ex-pražské silnice II/600 a trochu kuriozní II/599.

[Vizi]

A jak to bylo před rokem 1946? Silnice byly také nějak značeny a číslovány, o jaký šlo systém a kdy byl zaveden? A tomuto číslování předcházelo ještě nějaké značení, resp. kdy poprvé se v českých zemích objevilo nějaké systematické číslování silnic?

Administrativně byly číslovány silnice již za Rakouska-Uherska, ovšem i v období 1. republiky se spíše užívalo názvu silnice namísto čísla. Od roku 1934 byly nějaké pokusy zavést nové číslování, nicméně se spíše stále jednalo pouze o číslování administrativní, situaci navíc komplikovala skutečnost, že vedle státních silnic existovaly silnice zemské (v Čechách a na Moravě) a vicinální (na Slovensku a Podkarpatské Rusi) a silnice okresní. V roce 1937 dokonce vzniklo barevné označení, s kterým se dá setkat na některých mapách, tento stav lze najít na serveru dalnice.com v tabulce a schématicky.
Ta situace asi byla s rozvojem automobilismu neudržitelná a tak konečně nový zákon ze dne 8. dubna 1938, č. 82 Sb. z. a n., o dopravních značkách pro silniční dopravu resp. Vládní nařízení, které jej provádělo, nařídil v §9 Značkování silnic dopravně zvlášť významných, označení mělo na starosti Ministerstvo veřejných prací. Jestli bylo v tomto směru něco podniknuto a zda to bylo později po válce využito těžko říct, jisté je, že první skutečné značení se u nás objevilo v období protektorátu, kdy byla naše síť začleněna do říšské sítě a silnice byly značeny podle německého systému, takže např. I/5 byla 14, I/7 174 či I/8 170.

[elrondecuba]

Zdravím,

číslování (značení) silnic je taky moje libůstka a také myslím, že na netu je informací poskrovnu, tak sem se ke spoustě věcí prokousal taktéž sám. Na začátek bych shrnul, moje poznatky k jedničkám a dvojkám a pokud bude něco špatně, nebo na doplnění, budu velmi rád.

Značení silnic I. třídy:
od Prahy po směru hodinových ručiček, poté cca vodorovně a příčně přes ČR (I/1-I/59) a dále nově vzniklé/doplňkové silnice (I/60-I/71).
Tahy značené souvisle (nepočítám peáže), končí/začínají na silnici D/R/I, nebo na st.hranici
Defakto již neexistuje I/5 a po dostavbě dálnic možná i v "bližší budoucnosti" I/8 a I/47

Značení silnic II. třídy:
cca od Středočeského kraje přes jih, západ a sever Čech na Moravu (II/101-II/498), doplňkové spojky (já vím o II/501, 502, 508, 522, 523, 528, 567, 568, 569, 570, 592 a 599), bývalé silnice I. třídy (I/6XX, ale všechny do kupy asi nedám).
Souvislé značení tahů (nepočítám peáže), až na výjimky (II/121, 191, 221, 373, 414, 440 a do jisté míry i II/300, 390, 431, 603 a 606), tady jsou i případy začátku/konce na silnicích III.třídy, příp fyzický konec cesty.
Výjimky o kterých vím:
minimálně II/150, 333 (část) a 430 jsou bývalé jedničky a oficiálně neznačení silnice na území Prahy (II/100, 600, 601) a Brna (II/640, 642).

Snad jsem diskuzi moc nezaplevelil a někdo mě doplní, upřesní, opraví, ...

[JirkaS]

Víte jak dlouho jsem pátral po tom, která silnice vlastně byla I/53, to byste měl moc jednoduchý No ale jelikož i já jsem se k tomu co vím nakonec dostal jak slepý k houslím, tak to prozradím
V letech 1946-50 byla jako I/53 značena silnice Moravské Budějovice - Jaroměřice - Ivančice - Modřice - Tuřany - Slatina. V roce 1950 byl tento úsek převeden do II. třídy a stal se součástí silnice II/152 původně z Nové Bystřice do Moravských Budějovic.

Díky. Na tom systému je hezké, že z jeho logiky mi vyplynulo, že I/53 by měla být buď ve směru S-J od Brna - proto ta myšlenka na jižní úsek exteritoriální dálnice, případně ve směru V-Z někde mezi Brnem a Pohořelicemi. A opravdu to tak je.
Z toho, jak bylo pro různé úseky exteritoriální dálnice použito jiné číslování, také plyne, že už v době vzniku tohoto číslování nikdo neuvažoval o dostavbě vcelku, ale jen s využitím částí.

[JirkaS]

Výjimky o kterých vím:
minimálně II/150, 333 (část) a 430 jsou bývalé jedničky a oficiálně neznačení silnice na území Prahy (II/100, 600, 601) a Brna (II/640, 642).

II/333 je zajímavý paradox. Původně to byla silnice Praha - Kutná Hora. Ta byla 1996 povýšena na I/2 a II/333 naopak použita pro část silnice původně I/33.

[Vizi]

od Prahy po směru hodinových ručiček, poté cca vodorovně a příčně přes ČR (I/1-I/59) a dále nově vzniklé/doplňkové silnice (I/60-I/71).

Systém má "úplnou logiku" ve své původní podobě z roku 1946, pozdější změny v číslování, přenášení čísel na jiné silnice (např. stávající I/29 je již třetí silnicí evidovanou pod tímto číslem) jej trochu narušily, nicméně je stále vidět, že to mělo hlavu a patu.
Praha a její hodinky jsou jasné, následovalo 11 silnic ve směru západ - východ číslovaných od severu dolů (13 - 23), další skupina začínala na západě a postupovala na východ v příčných směrech (24 - 34), následovala skupina 35 - 41, která naopak od severovýchodu postupovala k jihozápadu, potom brněnské hodinky (42 okruh, 43-52 přičemž ne všechny začínaly přímo v Brně) a pak dvě doplňkové moravské skupiny 53-55 a 56-60.

[Vizi]

II/333 je zajímavý paradox. Původně to byla silnice Praha - Kutná Hora. Ta byla 1996 povýšena na I/2 a II/333 naopak použita pro část silnice původně I/33.

Tak vzhledem k tomu, že byla ve výstavbě nová silnice v tomto směru (I/2 neboli dálnice Praha - Humpolec), byla původní císařská vídeňská silnice vedoucí v podstatě ve stejném směru zařazena od počátku pouze jako silnice II. třídy. Že to nakonec bylo úplně jinak a dostavba dálnice se poněkud opozdila již byl nepředpokládaný fakt.

[JirkaS]

Tak vzhledem k tomu, že byla ve výstavbě nová silnice v tomto směru (I/2 neboli dálnice Praha - Humpolec), byla původní císařská vídeňská silnice vedoucí v podstatě ve stejném směru zařazena od počátku pouze jako silnice II. třídy. Že to nakonec bylo úplně jinak a dostavba dálnice se poněkud opozdila již byl nepředpokládaný fakt.

Ona to ani předtím nebyla hlavní silnice. I z té mapy a tabulky na dálnice.com je vidět, že hlavní císařská cesta vedla ve směru Praha-Český Brod-Kolín-Čáslav-Jihlava-Znojmo-Vídeň (I/12 + I/38). Je to dáno průchodnějším terénem.

[jonáš]

No právě proto je divný, že ta stará důležitá trasa má číslo 12 a ne 2 .. asi kvůli rezervaci pro D1, jinak to nedává smysl. Kutnohorská jde severněji, tak by to logicky mohla být 13ka, kdyby už nebyla pod Krušnýma. Udělat "neprůstřelně logický" číslování v síti, která se vyvíjí, vlastně ani nejde a neni ani potřeba.

[Juno]

pavel.hrdina, 22.2:
Problem D1 versus R1 je tedy u nas opravdu ojedinely a jednoznacne nema docasny charakter.
andy, 22.2:
Shodneme se, že je to zřejmě jediný případ, kde se kříží dvě silnice se stejným číslem. Beru i to, že dát okruhu jiné číslo je snazší řešení než změnit podobu dopravních značek ...
Martin_L, 22.2:
"Pražský případ" je ojedinělá záležitost a proto by měla být řešena individuálně, nikoli systémovým zásahem, protože v systému jako takovém, chyba není. Osobně se mi velmi líbí, že jsme dostatečně malý stát na to, aby všechna naše označení silnic mohla být tvořena jen přirozenými čísly (navíc vtipně roztříděnými počtem cifer) a obejdeme se bez písmenek.
jonáš, 4.3:
... proč by okruh nemoh bejt D1 se zápornym staničenim? Prostě by začínala zavináčem kolem Prahy.

Souhlas, ale "zavináč" by asi orientaci řidičů neprospěl a pro Déčko nemá jižní část PO parametry.
Ale problém se značením se už vlastně vyřešil !
Je osazena hromada nových cedulí, kde číslo 1 začíná na D5 u Třebonic a z modré 1 se stane červená 1 u Nupak/Modletic. Stačí tedy šikovně dopsat/dolepit ještě jednu 1 na pár cedulí kolem Řep, aby z toho bylo 11. S modrou 11 pak pokračovat kolem Březiněvsi (kde skončí modrá 8 z červené 8) až do Počernic, kde začne červená 11 na Poděbrady-Sedlice. A už od Počernic pokračovat červenou 3 až do Třebonína, kde se změní na modrou 3.
V opačném směru od Mirošovic se červená 1 změní u Modletic/Nupak na modrou 1 do Třebonic, kdežto do Prahy bude pokračovat modrá třeba 91 (stačí dolepit 9).
Slovně bych pražskému vnějšímu okruhu říkal jedině Pražský okruh (nikoli SOKP - takhle složitě nikdo nemluví ani se to tak nebude překládat do jiných jazyků).

A u I/2 stačí dolepit 9 na 92.

Má někdo jiné systémové i orientačně vyhovující řešení, které by bylo zároveň levnější ??
Každopádně bych prosil dopsat tohle řešení do dotazníkové tabulky (sám jsem předtím už hlasoval pro 99, ale teď vidím, že by to bylo moc drahé a zbytečně číslo navíc, sorry).

[jonáš]

Jako že by se to jmenovalo R1-3-4-5-6-7-8-10-11?

[andy]

Každopádně Junovi respekt za zdaleka nejoriginálnější návrh, který tady zazněl

[JirkaS]

Každopádně originální návrh, ale zbytečně složitý. Na to stačí kombinace jen 2 čísel. Takže třeba D1-D8 po okruhu přes Zličín může být 1 a přes Počernice 8 (8 uvnitř Prahy je možné zrušit, město stejně silnice uvnitř značit nechce). Případně kombinace 5 a 11. Ale k orientaci to nepřispěje a kilometrovníky se budou muset měnit.

[JirkaS]

No právě proto je divný, že ta stará důležitá trasa má číslo 12 a ne 2 .. asi kvůli rezervaci pro D1, jinak to nedává smysl. ...

Smysl to dává, v roce 1946 s dostavbou dálnice opravdu počítali. A označit starou trasu I/2 a po dostavbě dálnice ji přeznačit by nemělo smysl, ty cesty jsou od sebe daleko, navíc I/12 i I/38 mají význam i bez tranzitu Praha-Brno.

[Juno]

Jako že by se to jmenovalo R1-3-4-5-6-7-8-10-11?

Nikoli (stačí číst). Jmenovalo by se to slovně Pražský okruh a čísleně jen podle tří hlavních tranzitních směrů kolem Prahy vyjádřených navazujícími dálnicemi: 1 (E50 západ - jihovýchod - D1), 11 (E67 západ - severovýchod - D11) a 3 (E55 sever - jih - D3).

Každopádně Junovi respekt za zdaleka nejoriginálnější návrh, který tady zazněl

Není to vlastně nic nového, byly doby, kdy se Pražský okruh navrhoval i jako složenina z dálnic přímo navazujících na D1: od Průhonic D5 na západ a D8 na sever. To ale vyžadovalo dodržení dálničních parametrů v trase PO, což bylo a zůstalo nereálné.

Každopádně originální návrh, ale zbytečně složitý. Na to stačí kombinace jen 2 čísel. Takže třeba D1-D8 po okruhu přes Zličín může být 1 a přes Počernice 8 (8 uvnitř Prahy je možné zrušit, město stejně silnice uvnitř značit nechce). Případně kombinace 5 a 11. Ale k orientaci to nepřispěje a kilometrovníky se budou muset měnit.

Značení D1 - D8 přes MÚK Třebonice, Řepy a Ruzyně by opravdu k orientaci nepřispělo, takhle přeci nikdo nepojede. To třetí číslo je nezbytné.
Staničení z dosavadních návrhů staveb SOKP by se skutečně muselo změnit (je v něm neskutečný zmatek). Asi by bylo nejlepší začít od Modletic-Nupak po jižním obchvatu odečítáním od km 10,3 D1 = třeba 510,3 nebo cca 483 a dál odečítat kolem Prahy až do km cca 427 nebo 400,0 = 510,3. Takže v trasách 1, 11 a 3 by se objevily ještě kusy s kilometry přes 400. Již osazené kilometrovníky na PO by se skutečně musely změnit, to máte pravdu.