Diaľničiar píše:
zajistit peníze na vytypované priority dle dopravní vize na 30 let dopředu
Jenže to právě dost dobře nejde. Kolik budeme moci čerpat z fondů EU a za jakých podmínek se neví. Také to závisí, jestli odejde UK a přestane do EU platit, pak by bylo pěněz ještě méně.
Následující EU sedmiletka 2021-2027 se teprve začne vyjednávat: https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/bab ... .5398345d/
Vzhledem k tomu, že v podstatě na všechny nové stavby se používá spolufinancování EU, tak bude dohodnuté množství peněz rozhodující, podmínky také. Pokud nebude peněz dost, tak se bude stavět méně nebo PPP.
Také kapacity firem nejsou nafukovací.
Jinak všeobecně vidím strategii stěvět dálnice, tam kde se za málo peněz nažene hodně km - D6, D7, D3 k hranicím, D55, ... Politicky vypadá více postavených km lépe. Myslím si, že třeba na středočeskou D3 můžeme ještě hodně dlouho zapomenout.
ČR patří k těm vyspělejším státům. Takže stavět rozvoj dálnic na spolufinancování z EU je mýtus. Ostatně, i % je běžně kolem 60%, nikoliv do maxima 85%. Že se ale staví hlavně z fondů je to, proč je to špatně. Ale celkově se takto nedá smýšlet co by jak bylo o mnoho let později. To by znamenalo, že se nedá stanovit ani výhled na školy, nemocnice atd., protože nevíte kolik děti se bude rodit atp. Plán výstavby a poté přizpůsobit plán financování. A ten se nestaví na čerpání EU. Nebo kdyby to byla priorita jako v Polsku, tak tam půjde většina peněz. Nemůže být priorita všechno, to pak není ve výsledku nic.
Stavební firmy nemají nafukovací kapacity. Kdyby jste ale četl lépe, tak by jste zpozoroval, že stavební segment v ČR je velice nestabilní. Pokles rok za rokem. Nemotivuje ty firmy k nárůstu kapacit. A ten prostor tady je. Nadnárodní firmy dokáží přesouvat kapacity. Jde to z ČR ve směru ven, jde to i naopak. Ten potenciál by se zvětšil, když by se reálně více stavělo. Nestaví se, není do čeho, do jakého potenciálu investovat. Stačilo zvýšit platy a stáhnout k sobě státní a veřejné zaměstnance. Z ŘSD, krajů a nižší samosprávy - z technických služeb konkrétní profese po rekvalifikacích atp. Kapacity se dají řešit - stačí tendrovat. To není tak, že a zítra se jde stavět. Opět je to o dokázání státu, že navýší zdroje a zvýší se výstavba i tempo. Ani jedno dnes není.
Jistě, z roka na rok se nedá utratit namísto 15 - 25 mld. Kč. Ale dá se nachystat plán, navýšit přípravu, aby to bylo vidět a poté otevírat tendrování. Od toho tady ty firmy jsou. Když by to vytrvalo 2-3 roky (né 1), tak by se dokázalo navýšit strojní, technologické i personální zázemí. Ty 2 roky úkazu, že stát to myslí vážně by se vyřešilo přesunutím kapacit. Navýšila by se místní kapacita. Nejen pro dálnice, protože část dopravních strojů lze využít i jinde. Ale toto se neděje, takže firmám stačí udržovat stav. A namísto na dálnice se věnuje pozornost na samosprávy. Tam je více na očích v jakém stavu ta infrastruktura je. Více na očích = příma odpovědnost volených představitelů.
Mít plán a jít si za ním. Bude rozsah přípravy, bude rozsah výstavby, tak finance se zajistí. To je úloha politiků nastavit rozpočet. A sestavit kombinace příjmů nebo výdajů s i výhledem na 2-3 roky. Nedělejme se, že to tak není. ČR není ostrov. A samozřejmě, ten plán jde revidovat každým rokem. Ale od toho je ten zásobník projektů. Od toho je vysoutěžení úseků, i které se nejdou okamžitě budovat, ale s odstupem 6-12 měsíců, stačí inflační položku podepsat. Dá se to ledajak. Dá se, když se chce. Když se naopak nechce, hledají se překážky.
Státní rozpočet jako takový, daně z PHM, mýto, známky, PPP, EU fondy všeho druhu, další fondy. Banky. Není to málo. Seskládat na tom 1 mld. € čistě pro výstavbu nemůže být žádný problém. Stát sám o sobě pak vynaloží stávající kapacity na úřadech na přípravu, plus 10 mld. Kč na podklady, pozemky atp. Omezit na dekádu přelévání peněz na regionální silnice. Přečlenit % z výběru daní z min. ol. na fond výstavby. Každým rokem část, až se povede oddělit 20% z výběru na tento účel. Obratem to státní rozpočet pocítí při výstavbě. Je nutno 2 roky vykrýt - vytrpět že se nikde jinde nepřidá.
Tak se startuje boom výstavby na dekádu. Po 5 letech s menší revizí. V desítkách států. S tím, že to netrvá nekonečné desítky let. Pak se dá uvolnit část zdrojů na státní silnice I. třídy a upgradovat regionální dle dalších intenzit za roky. Ale žádá si to maximální transparentnost procesů.
Tato šance ale byla přemrhaná, další 1-3 roky to bude slabší a není prostor pro takové řešení. Takže se to posune jen částkově. Státní rozpočet moc víc nedá, nové nástroje nejsou, PPP je v plenkách, EU fondy se musejí sestavit. Mýto stejné. A je konec. Není peněz, není reální sestavit cokoliv.
A cokoliv se sestavilo na výstavbu uplynulé roky i s odevzdáním, jste svědkami v každém vlákně zprovoznění/výstavba jak to jde, resp. nejde.
Tak myslím, že v tomhle příspěvku se docela dost osvětluje.
Kapacity, podle Vás je řešení pro firmy přetáhnout zaměstnance od státu z technických služeb atd. Jste si jist, že zrovna teto skupin lidí má stát nadbytek?
Další radou, jestli jsem to pochopil správně je vypadnout se na infrastrukturu nižší, než dálnice. Takže bez oprav a stavby obchvatů? To myslíte vážně?
V možných způsobech financování ještě prohlížíte půjčky, třeba od EU, pokud se nepletu, tak SŽDC už něco takového má.
Dál se zeptám, jak je to tedy s hotovými projekty, které stojí kvůli penězům, mě příjde, že píšete o ideální situaci, kdy máme co stavět, ale já měl doteď pocit, že se všechno hned soutěží, protože toho máme málo.
Teď se psalo o nějakém výhledu financí, ale přišlo mi, že hlavní důvod jsou částky na příští rok. Tak jenom připomenu, že letos se částka SFDI zvýšila oproti plánu o 25 miliard.
krtek700 píše:
Teď se psalo o nějakém výhledu financí, ale přišlo mi, že hlavní důvod jsou částky na příští rok. Tak jenom připomenu, že letos se částka SFDI zvýšila oproti plánu o 25 miliard.
tvrdá čísla ČSÚ.
stavební práce celkem: 547mld.(2008)....487 mld.(2018)
inženýrské stavby: 175mld.(2010)......128mld.(2018)
Není zde zohledněna inflace.
theodor less píše:
tvrdá čísla ČSÚ.
stavební práce celkem: 547mld.(2008)....487 mld.(2018)
inženýrské stavby: 175mld.(2010)......128mld.(2018)
Není zde zohledněna inflace.
A ta tvrdá data říkají přesně co? Vždyť to nemá žádný vztah k tomu co jsem napsal. pokud se nepletu, tak to jsou čísla za celou ekonomiku.
PS.: Jak se například vyvíjí ceny za km dálnice?
theodor less píše:Za posledních devět let poklesla výstavba inženýrských staveb o 47 miliard.
Těch vašich 25 miliard to skutečně nezachrání.
Pominu to, že stále nechápu smysl toho na co poukazujete.
Co říkají čísla za inženýrské stavby? Co to je za stavby a koho stavby to jsou? To asi nebudou investice států že?
theodor less píše:Za posledních devět let poklesla výstavba inženýrských staveb o 47 miliard.
Těch vašich 25 miliard to skutečně nezachrání.
Mojich? A hlavně zcela od věci reakce. Ještě můžete začít řešit bytovou výstavbu atd.
Dnes na novou výstavbu dálnic nejde 25 mld. Kč. Nárůst nové výstavby by vzrostl o polovinu, ale vy nemáte nyní ani těch 25 mld. Kč. Když nemáte co k věci, tak raději mlčte.
Mimo toho jste to už psal, tento fakt. Vy sice čtete ze statistik a něco málo umíte kolem výstavby, ale víte pouze mnoho informací bez toho, aby jste je propojil a co k tomu dát jako závěr. To bohužel napříč celé fórum.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 30.10.2019 19:23:57, celkem upraveno 1 x.
krtek700 píše:Pominu to, že stále nechápu smysl toho na co poukazujete.
Co říkají čísla za inženýrské stavby? Co to je za stavby a koho stavby to jsou? To asi nebudou investice států že?
To právě jsou hlavně státní stavby, nepatří mezi ně budovy. Stavebnictví jako segment se člení na několik částí, pojem inženýrská stavba je jedna část. A do ní spadají i dálnice. Ale i silnice, chodníky, železnice, letištní plochy, mosty, tunely, nadjezdy, plavební komory, přehrady, ropovody a další dálkovody, ČOV, kanalizace, telekomunkační stožáry, rozvodny elekřiny, stožáre, vysílače, plynárny, rafinérie, stavby v ocelárenském průmyslu, báňské stavby atd., logicky dominuje dopravní infrastruktura.
...u článku z HN, který postnul Dialničiar se nemá diskutovat, tak theodorovi překopíruju jeden odstavec sem...
Ministerstvo v dokumentu upozorňuje, že na stavby bude potřeba najít další peníze. Zatímco rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je pro letošní a zatím i příští rok dostačující, vyhlídky do dalších dvou let už jsou horší. Současné rozpočtové plány pro roky 2021 a 2022 se pohybují kolem 65 miliard korun, což by pro financování všech staveb bylo nedostatečné. Výdaje fondu pro letošní rok jsou už okolo 100 miliard korun. Pro příští rok jsou naplánovány na 87 miliard korun, výdaje však často navyšují nespotřebované rezervy z předchozích let.
Trochu divné je tam en to spojení, že nespotřebované rezervy navyšují výdaje, za mě spíše navyšují objem peněz, který má ŘSD ve skutečnosti k dispozici.
Skutečné a předpokládané jednotkové náklady na stavbu 1 km dálnice v ČR v letech 2013 - 2015
1.JPG (26.63 KiB) Zobrazeno 5393 x
Vzhledem ke snížení tempa výstavby dálnic a nedostatku jiných zakázek se nabídky
potencionálních zhotovitelů dostávaly až k úrovni 50 % z předpokládaných nákladů.
To v praxi znamená pouhé přežívání firem v tomto oboru. Nikoliv investice určené k rozvoji. O tom jsem ale psal.
aby tady nebylo jenom takové slovíčkaření, tak závěr pro tuto chvíli:
praktický náhled: ČR v roce 2018 vybrala na daních 1,042 bilionu korun. +62 mld. Kč oproti r. 2017. Státní rozpočet z toho viděl 727 mld. Kč, samosprávy 236. Dalších 20 šlo do SFDI.
Spotřebné daně z PHM 90 mld. Kč (nejvíce od r. 1993). Jak bylo uvedeno jinde, tak v r. 2018 činil výběr mýta 10,8 mld. Kč. V čistém po odečtení plateb pro provozovatele 9-9,5 mld. Kč + známky. Pak tady je prodej vozidel a všechny další souvislosti a to ve vztahu k DPH. Na DPH stát vybral 413 mld. Kč.
V součtu nepochybně má ČR napřímo přes 100 mld. Kč jen z toho co se přímo dotýká silniční dopravy, bez vztahu k DPH. Navzdory tomu nejde všechno zpátky. Doprava je největším problémem země z hlediska investicí. A i tak to tam nejde. Naopak je financování výstavby zcela závislé od rozhodování politiků. Ale politika by byla dobrá tehdy, kdyby tam šlo mnohem více než se na tom vůbec vybere. A to se bavíme o silničním segmentu. Proto je dlouhé období nestabilní a podmínky jsou nejisté co vede k problémům i v segmentu stav. materiálů atp.
Dokud se nenastaví, že se každým rokem zahájí práce za 25 mld. Kč, nekzrátí doba nové výstavby na 2, max. 3 roky (bez náročnějších objektů; tunely, mosty) a nepůjde tak do výstavby nových dálnic 45-55 mld. Kč tak se nedá očekávat zásadní zlepšení situace. Do tohoto nespadá modernizace (D1, D2 atp.) ani zkapacitňování stávající sítě, ani rekonstrukce ani údržba ani příprava a projekty.
Na celou dopravu neumí dát politická garnitura min. 120 mld. Kč, takže nemůže jít jen na výstavbu dálnic polovina z toho. A ani nejde. Slibuje se sice rok co rok, že to tak bude, ale není tomu tak. Naopak se nerozestaví co se má, nebo se výstavba prodlouží. Politika to odůvodňuje legislativním procesem, na co poukazuje řadu let mnoho a mnoho institucí. Díky tomu se jde upravit atavební právo, zákon o lin. stavbách, zjednodušit proces přípravy (jedno razítko, jeden účel, jeden úřad atd.), zjednodušit posuzovaní v rámci ŽP, komunikaci se samosprávou atp. Protože ČR je na 3. místě od konce; pro srovnání na Slovensku je tento proces o 47% rychlejší. Doposud je to zkrátka tak, že politici slibují peníze, ale nestaví se všechno jak se má. Jsem zvědavý, zda až jednou projdou tyto legislativní úpravy, zda se to pak stavět bude.
Státy, které mají problém s infrastrukturou mají do ní vkládat 2-2,5% HDP, z toho 1/2 až 3/4 do dálnic a železnic. Silnice a regionální silnice jsou vedlejší, stejně jak všechny další typy dopr. infrastruktury. Ale v součtu to tak je, když se na to pohlédne za dekádu. To bylo 106-132 mld. Kč. Až se pozvedne stav dálničních km, tak klesne zatížení silnic a je možno přesunout část zdrojů jinde. A pokud to má být priorita, tak to nesmí být méně. Aby se ale toto přestavělo, tak další desítky mld. Kč musejí směrovat na průzkumy, studie, projekty, celkovou přípravu. Ale ten stát na to má. Jen to nerealizuje.
Je nutno si uvědomit i navazující faktory:
EU směruje pro rok 2030 přesun stávajícího podílu nákladní dopravy ve výši 30% na železnice, v roce 2050 až 50%. V EU je 9 základních železničních koridorů, ČR je součástí 4 z nich. Z té sítě cca. 9-10 tis. km je 15% součástí hlavních koridorů. Proto musí ČR investovat i do železnic. Více nákladní dopravy navíc stávající síť neunese a mj. devastuje to silnice. Regionální silnice často staré 50 let nevidí investici. Výměna krytu vozovky v hroubce 5 cm není investicí. Nerealizuje se zesilnění krytu vozovky, podloží, nerozšiřuje se. Na té regionální síti jsou mosty, tisíce mostů. Bezmála 20 tisíc. Financování je závislé na dotacích od státu, samotné kraje nemají dost prostředků (to je celosvětový problém). To financování je ve výši pár mld. Kč. Je to dáno rozložením průmyslu a obyvatelstva. Dnes jde nákladní vozidlo, to nemusí být nutně kamion prakticky všude. Naopak ale jsou již i jízdní soupravy tahač - návěs - přívěs. Obzvláště dlouhé.
Peníze jsou a je jich dost. Jenom se špatně přerozdělují, protože málo % se rozděluje přímo. Hlavní důraz na přerozdělování mají politici. Může to tak být, ale když jednou něco nastaví, už další změny nerealizují. Ale jde o to, že nenastaví více fixních částek. Mnoho států zhrnuje různé daně, poplatky, DPH za konkrétní tovary a služby a následně je redistribuují na konkrétní účely. Tento stupeň v ČR chybí. Nestačí tedy jen aktualizovat špatnou legislativu, ale zajistit také trvalé financování. Nikoliv závislé od politické garnitury. To pouze když jsou moc veliké výkyvy, má do toho ta politika zasáhnout a řešit akutní přebytek (posouvá se do dalšího roku) nebo deficit v krytí.
Když to chce někdo komplikovat, tak neuvádí inflační položku, nebo přidá do kolonky dálnice i silnice. Neřeší každoroční novou výstavbu, protože když to neumí zahajovat, špatně by se na to koukalo. Tak se to zhrne do jednoho numera. Ale že se to posouvá do dalších let, také nikdo neřeší. Proto je samotná statistika jen pojem, který je mimo život a slouží pro orientaci. Když je průměr 1 km na základě 50 km stanověn na 300 mil. Kč tak asi když se staví 180 km tak by to znamenalo, že tam jde 15 mld. Kč, ale ono ejhle tam jde 25 mld. Kč. Kde pak je těch 10 mld. navíc? Působí to, že peněz je v prostoru dost, ale realita je odlišná. Je jich dost pouze na to, co se staví. Ale to není všechno ani zdaleka ani nová výstavba ani nově zahájená. Zcela odlišné pojmy.
Ano, stát navýšil síť dálnic z 700 na 1200 km. Překategorizací. To je hezké, ale nové km jsou minimální. Nezbývá než doufat, že bude dalších 500 km řádnou výstavbou. Chybí k tomu 3 kroky, ze kterých se každý člení na další. Ten 1. je legislativní rámec k přípravě stavěb, ten 2. je je zajištění financování a 3. stabilita v globálním dosahu (70% ekonomiky je závislé na dobrém obchodování atd.). Ty 2 se ČR ovlivňuje sama.
... a taky tu máte tu poznámku o ceně za 1km - pokud stál 1km v roce 2018 polovinu toho co v roce 2011, bylo v roce 2018 de facto prostavěno více...
Nehledě na tu (jistě nezáměrnou, novější čísla přeci nejsou, že) skutečnost, že podle všeho byl 2018 rokem dna ve výstavbě dálnic (btw, počítáte i modernizaci D1? Opravy pak asi také ne, že), a v letech 2019-2022 bude jistě prostavěno mnohem více - viz již rozestavěné, relativně dlouhé/relativně nákladné úseky (D3, D11, atd.)
Je to tedy o něco počítatelnější metoda než "průzkum Pakistánu", ale pořád to je dost nepřesné/nepoužitelné bez dalšího kontextu...
Nebylo prostavěno více, viz ta částka která do té výstavby šla jako do celku celé výstavby. Já nemusím ani přinášet statistické výkazy, ani nemusím manipulovat slovama. Vy sami vidíte v jakém stavu ta dálniční (a nejen) síť je. Píšete jako kdyby to bylo to nejlepší a věříte, že už-už bude lépe. Ale nebude to tak hned. Další kontext si dohledejte. Tady není prostor pro detailní vypisování všech položek. Tady nanejvýš kdo chce tak pochopí smysl a podstatu. Kdo nechce (z různých důvodů) tak se snaží to vyvracet, ale realita nepustí. Ani nemusím 4x po sobě uvádět ta sama čísla, která opět nic neukazují. Nejsem to já, kdo se snaží ukázat kolik toho staví a jde stavět, když v reálu tam jsou jak silnice tak pouhé investice do stávající sítě. Já vám pouze uvádím proč to není dobře tak jak to je, tak jak se to jakože plánuje něco udělat s tím nedostatkem, ale není to dotáhnuté, protože ta příprava naráží na parlament a poté na krytí financí. A tak by se to dalo psát stále dokola. Teď se možná 3 roky zvýší výstavba, ale neřeší to znovu delší horizont. Takže to bude znovu ten šedý průměr a budou se opakovat roky s 0 km počtem uvedeným do provozu, protože to tam spěje. I D0 má nedostatky a to nezájmu Středočeského kraje, taky se o tom téměř nic nepíše. A takhle se dá vypsat pomalu každá plánovaná stavba.
Díky za komplexní popsání situace (i za trpělivost).
Problém je, že se současná garnitura soustředí více na PR, než na skutečné řešení problémů. Provádí tedy kroky nejviditelnější, ale podstata problémů se neřeší. Proto legislativa stojí a pro další stavby to znamená, že se bude stavět jen to, co se náhodou podaří dopřipravovat (D6, D7, D4), ale stavby páteřní (D3, D11, D35, D52) nebudou zahajovány právě kvůli tomu, že shodit takto složité úseky pod stůl bude velice jednoduché pro kohokoliv. Legislativa je už teď tak nepřehledná, že postačí buď prostý formalismus + spoléhání na správní lhůty (současnost) a za čas se dostaneme do stavu, kdy budou proti sobě stát dva různé právní výklady jednoho zákona a vznikne úplný pat (budoucnost).
A mezitím se ušetřené peníze z nerealizované výstavby prožerou v měkkých projektech, sociálních dávkách a vyšších důchodech (protože důchodovou reformou se budou zabývat jenom ve studiích, místo aby se podívali na demografickou křivku a dosadili trojčlenku...).