Financování silniční sítě
Investice do silniční infrastruktury
Financování rozvoje a údržby silnic v Izraeli je založené na vládních a privátních zdrojích.
Celkové vládní výdaje pro silnice v roce 2013 jsou v propočtu 1,8 mld. USD a v roce 2014 pak 2 mld. USD. Zajišťují se přes Ministerstvo dopravy, národní infrastruktury a silniční bezpečnosti. Rozdíl je pak mezi meziměstskými silnicemi a městskými silnicemi. Silnice se ještě financují i z ministerstva obrany, ale to se týká především investicí v Západním Brehu při přepojování židovských osad nebo se staví najednou silnice i s bariérou vedle ní. Těmto investicím se v tomto příspěvku věnovat nebudu, i když je to další nástroj za nemalé peníze určený pro rozvoj silniční infrastruktury, tak reaguje na bezpečnostní výzvy a Izrael jak je známo je militarizovaný stát; není radikální ani není militantní, ale značné peníze směrují na zajištění bezpečnosti a národ musí povinně sloužit dlouhé roky v armádě. Tomu se budu částečně ve zkratce věnovat v dalším příspěvku.
Meziměstská výstavba a údržba
Tento segment spadá pod Netivei Israel a Cross-Israel Highway. Obidvě jsou vládní společnosti a financování je jim zajišťováno jak příslušným ministerstvem dopravy, tak příjmy z poplatků od řidičů.
Netivei Israel Ltd.
Netivei Israel – National Transport Infrastructure Company Ltd. je vládou vlastněná společnost založená v roce 2003 s web stránkou
https://www.iroads.co.il/ . Má na starost provozování a program plánování, rozvoje a údržby meziměstské silniční a železniční sítě na severu, v centrální části a na jihu země. Má na starost sledováním provozu a regulováním provozu více než 7000 km silnic, 1200 mostů a tunelů a tisícovky světelných křižovatek a osvětlení.
Cross-Israel Highway Ltd. (CIH)
CIH je druhá vládou vlastněná firma, která má na starost rozvoj silniční infrastruktury v zemi. Společnost vznikla v 03/1993 s cílem zpevnit Cross-Israel Highway, s prodloužením 250 km ze Shlomu v Galilee po křižování Negev. CIH vytvořila 1. hlavní privátní financování v zemi jakožto důležitou zkušenost státu, i pro státní instituce i pro privátní sektor a nastavují se tak standardní podmínky pro další projekty v Izraeli. CIH má web
http://www.hozeisrael.co.il/ (nový odkaz:
https://www.transisrael.co.il/ ) a jde o Highway 6.
CIH zadávala nabídky pro koncesionáře za výhody spojené s výběrem mýta po dobu 30 let, co má být dost dlouhá doba na financování investice i údržbu vybudovaných úseků silnic. Po uplynutí této doby přechází vlastnictví silniční infrastruktury do rukou státu. Společnost Derech Eretz získala v této síti polovinu zakázek a dokázala zajistit vybudování a postupnou modernizaci výběru mýta, včetně ale samotné výstavby silnic, MÚK a zajistila i údržbu.
Rozvoj městských komunikací
Místní samospráva je povinná zajišťovat rozvoj, výstavbu i údržbu silnic, chodníků a dopravního značení v rámci jejich jurisdikce. Financování si rovněž zajišťují v rámci vlastní réžie. Ministerstvo dopravy je nápomocné při odstraňování kongescí a tedy pomáhá řešit dopravní tepny ve městech a obcích s cílem zvýšit jak plynulost tak bezpečnost silničního provozu. Proto i vláda uvoľnuje cílené dotace pro konkrétní silniční projekty.
Zdaňování vozidel a pohonních hmot (PHM)
Kromě příjmů z mýta má vláda další nástroje vedlejších příjmů a to jsou poplatky spojené s užíváním vozidel a PHM. Tyto zdroje se pak vyčleňují spíš pro řešení havarijních situací než alokací do speciálnícho infrastrukturního fondu. Kromě daní z vozidel a daní z PHM jsou zde ještě licenční roční poplatky pro podnikatele za používání vozidel.
Daně z vozidel
Daň z nového vozidla upravuje ministerstvo financí na základě DPH. V platnosti je již dekádu i ekologická daň. Od roku 2013 platí snížená daň pro hybridní pohony. Od roku 2020 se plánuje sjednocení daňových podmínek. Izrael je jedna z mála zemí, která ohlásila, že od roku 2030 zakáže prodej motorů pouze na klasické spalování a i proto se sjednotí postupně daňový základ pro všechny typy vozidel.
Izrael dále uplatňuje daň z dovozu vozidel. Ta se liší zda jde o dovoz ze země s volným obchodováním (free trade agreement (FTA)) nebo nikoliv. Tuto výhodu pak čerpají hlavně EU, USA, Mexiko, Kanada, Jordánsko, Egypt, Mercosur a Kolumbie. Třeba dovoz sedanu z EU vyjde na 116% původní ceny vozidla, z jiné země pak 131% a tedy ty rozdíly jsou značné.
zdroje pro další čtení: dají se dohledat ve vláknu (vládní odkazy na jednotlivé položky nemají smysl; jsou dostupné jen v hebrejčině)