Nizozemsko

[Diaľničiar]

Nizozemsko kvůli emisím sníží rychlostní limit dálnicích na 100 km/h

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=220&t=6742

*výjimky z celoplošního snížení jsou v článku

zde jsou další doplňující informace ve srozumitelné formě: https://www.transport.sk/spravy-cestna- ... ciach.html

[pivko]

Sorry, tohle asi patří někam pod Holandsko, ale opatření tohoto typu mi přijdou jako naprosto zoufalá. Nemělo by s pokračující dobou a technologickým pokrokem docházet spíše ke zvyšování komfortu cestování a zkracování jízdních dob? Takhle se zase obloukem vracíme k tomu, že před každým autem půjde běžec s červeným praporkem.

A zvykat si na to tedy rozhodně nehodlám. V NL s tím sotva něco udělám, ale až s tím přijde někdo u nás (jakože přijde, protože tyhle blbiny jsou nakažlivé), je třeba s tím prostě bojovat. Ve Francii to Žlutý vesty dokázaly a se snižováním rychlosti vládu nakopaly do zadku. Takže to jde, akorát to chce se předem nepo....

[adamos]

...Ve Francii to Žlutý vesty dokázaly a se snižováním rychlosti vládu nakopaly do zadku. Takže to jde, akorát to chce se předem nepo....

Francii jsem letos projel celkem dost a osmdesátka stále platí. V čem spočívá to nakopání do zadku?

[pivko]

V médiích přeci šlo, že to odvolali, ne? Ale potvrdit to neumím, od té doby jsem tam nebyl.

[Diaľničiar]

Yearly congestion figures now available.
https://www.anwb.nl/verkeer/nieuws/nede ... unten-2019

dopravní kongesce +17%

[Diaľničiar]

HOCHTIEF joint venture wins EUR 1.2 billion contract for Dutch A12/A15 motorway project (ViA15)

A15 Ressen - Zevenaar

A HOCHTIEF joint venture has been awarded a contract worth EUR 1.2 billion for a motorway project in the Netherlands. In the vicinity of Arnhem the GelreGroen joint venture will extend the A15 for a further 12 kilometres and widen stretches over 23 kilometres of the A12 and A15 by adding extra lanes. Apart from design and construction, the contract also includes finance as well as operation and maintenance of the motorway until 2044. Yesterday evening the contract was signed with Rijkswaterstaat, the operational arm of the Dutch Ministry of Infrastructure & Water Management.

The work is scheduled to start by the end of 2020. The new section of the A15 and the extra lanes on the A12/A15 will open by the end of 2024.

In the course of the construction works, 45 bridges, ten road junctions and additional noise barriers are to be built. The centerpiece of the new road axis will be the new bridge over the Pannerdensch Canal, with a length of approximately 2.5 kilometers.

The GelreGroen consortium, consists of HOCHTIEF (40%), John Laing (40%), Dura Vermeer (10%) and BESIX (10%).

The project design, construction and maintenance works will be executed by a consortium, consisting of HOCHTIEF (25%), Dura Vermeer (25%), BESIX (25%) and Van Oord (25%).

https://www.marketscreener.com/quote/st ... -29900210/

[Diaľničiar]

záběry z výstavby východního portálu tunelu Rotterdamsebaan ve městě Haag:

[Aram96]

Můžu mít poněkud laický dotaz .. v tom Nizozemsku jsou na dálnicích tak otřesné intenzity nebo je ta země prostě tak bohatá, že ty 10/12 pruhové dálnice jsou i klidně pro řekněme 70-100 tisíc vozidel za den ? Vím, že jejich infrastruktura obecně je na úplně jiné úrovní než téměř všude jinde na světě, ale i tak by mě zajímalo, jestli staví podle intenzit, nebo mají ty "laťky na intenzity" jiné než např. ČR+SK.

[ML90]

To je úplně jednoduché, všechno se to odvíjí od velikosti země a počtu obyvatel. Nizozemsko má rozlohu 41 865 km2 (tzn. cca jako samotné Čechy bez Moravy a Slezska a ještě mínus Jihočeský kraj) a 17,5 milionu obyvatel, což z něj dělá jednu z vůbec nejhustěji osídlených zemí na světě (přes 400 obyvatel/km2 – ČR má 134 ob./km2). Když nepočítáme mikrostáty, malé ostrovní země nebo městské státy, tak se vejde do první pětky světa.

[Aram96]

Ano, to si uvědomuji, že mají jednu z nejvyšších hustot osídlení, ale můj dotaz pořád platí. Jestli tam tedy na těch 10/12-pruhových dálnicích jezdí cca 150/180+ tisíc vozidel, tak jak by to vycházelo u nás. Nebo staví celkově širší komunikace i pro nižší intenzity ? Že tam je vysoký počet aut, je mi jasné, ale že by až tak velký ? Kór když mají síť tak hustou a doprava se rozloží a tolik lidí tam jezdí na kole, když je to všechno jedna rovina

[ML90]

Povedlo se mi najít tenhle dokument z nizozemského statistického úřadu. Jsou tam údaje za rok 2014, nejvytíženější dálnice (A13) měla v té době průměrnou intenzitu 5836 aut za hodinu (tzn. cca 140 000/den). Další v pořadí (A10, A12, A16 a A4) se pohybovaly na úrovni 4374–cca 3500 za hodinu (tzn. cca 105 000–85 000/den). Celkový průměr pro dálnice v celém Nizozemsku byl 2268 aut za hodinu (čili cca 55 000/den). https://www.cbs.nl/-/media/imported/doc ... rlands.pdf

[Honey72]

Země s obrovskými aglomeracemi a s velkými městy se nemohou srovnávat s Českem, které má pouhé jedno milionové město a pak kromě Brna a Ostravy už jen pár sotva stotisícových měst. A mezi všemi je víceméně "venkov" a velké vzdálenosti. Doprava tak probíhá nejvíc v okolí měst a s každou desítkou km se snižuje, jak lidé sjíždí do malých sídel podél dálnice. Jenže pokud jsou velká, navíc čtvrtmilionová města poblíž sebe a vedle nich další a další, potřebujete širší komunikace pro přesuny mezi městy, které nastávají v jednom okamžiku.

[Aram96]

Ok díky moc. Já právě nic narychlo nenašel. Každopádně mi to tedy dává odpověď, že opravdu nešetří, protože 140 000 vozidel jezdí pokud vím na “8-pruzích” v Praze (i když při nižší rychlosti) i na 8-pruhové A23 v Rakousku. Takže Holanďani mají obecně nadhodnoceno, i když samozřejmě dnes mohou být intenzity vyšší.
Edit: Honey, tohle všechno jsem si dohromady samozřejmě dal, mě šlo čistě o to, jestli přizpůsobují pruhy intenzitám v podobném poměru jako my, nebo mají nadhodnoceno. Vyšlo mi, že mají jednoznačně nadhodnoceno. Já nevím jak vám, ale mě prostě přijde, pocitově, že od cca 80 000 vozidel by měl být 8-pruh, a u nás nejsou někde pro 70 000 vozidel ani 6-pruhy, tak mě bylo divné, že by na těch jejich 12 pruzích jezdilo třeba 200 k vozidel, to by mi přišlo už prostě nereálné ale samozřejmě chápu, že ta země je finančně jinde. Já osobně radši preferuji ČR, kde je svět se spoustou věcí ještě v pořádku, ale to je samozřejmě úplně jiná debata, prosím, aby se tohoto nikdo nechytal, toho poměření k ČR.

[Diaľničiar]

Ok díky moc. Já právě nic narychlo nenašel. Každopádně mi to tedy dává odpověď, že opravdu nešetří, protože 140 000 vozidel jezdí pokud vím na “8-pruzích” v Praze (i když při nižší rychlosti) i na 8-pruhové A23 v Rakousku. Takže Holanďani mají obecně nadhodnoceno, i když samozřejmě dnes mohou být intenzity vyšší.
Edit: Honey, tohle všechno jsem si dohromady samozřejmě dal, mě šlo čistě o to, jestli přizpůsobují pruhy intenzitám v podobném poměru jako my, nebo mají nadhodnoceno. Vyšlo mi, že mají jednoznačně nadhodnoceno. Já nevím jak vám, ale mě prostě přijde, pocitově, že od cca 80 000 vozidel by měl být 8-pruh, a u nás nejsou někde pro 70 000 vozidel ani 6-pruhy, tak mě bylo divné, že by na těch jejich 12 pruzích jezdilo třeba 200 k vozidel, to by mi přišlo už prostě nereálné ale samozřejmě chápu, že ta země je finančně jinde. Já osobně radši preferuji ČR, kde je svět se spoustou věcí ještě v pořádku, ale to je samozřejmě úplně jiná debata, prosím, aby se tohoto nikdo nechytal, toho poměření k ČR.

nejen finančně je jinde, ale i transportně (velké přístavy) a ekonomicky a k těm intenzitám o stranu dozadu a teď, když to modernizují tak pamatují i na nějaký výhled

Nejvyšší dopravní intenzity za rok 2017:

1) A4 The Hague (Prins Clausplein - Ypenburg): 269,700
2) A16 Rotterdam (Ridderkerk): 245,200
3) A12 Utrecht (Kanaleneiland - Laagraven): 236,900
4) A4 Hoofddorp (De Hoek - Hoofddorp): 236,100
5) A2 Utrecht (Utrecht-Centrum - Oudenrijn): 233,900
6) A16 Rotterdam (Van Brienenoord Bridge): 231,700
7) A10 Amsterdam (De Nieuwe Meer - S108): 227,100
8) A1 Amsterdam (Diemen - Muiden): 215,700
9) A27 Utrecht (Lunetten - Rijnsweerd): 207,300
10) A2 Amsterdam (Holendrecht - Abcoude): 203,900

/24h

[Diaľničiar]

zde záběr až na 3 platné MPR na jediném záběru

[theodor less]

Vyšlo mi, že mají jednoznačně nadhodnoceno. Já nevím jak vám, ale mě prostě přijde, pocitově, že od cca 80 000 vozidel by měl být 8-pruh, a u nás nejsou někde pro 70 000 vozidel ani 6-pruhy, tak mě bylo divné, že by na těch jejich 12 pruzích jezdilo třeba 200 k vozidel, to by mi přišlo už prostě nereálné .

Dva největší přístavy Evropy (Rotterdam, Antverpy) vytvářejí potřebu kapacitní nákladní dopravy po silnici. Ve statistikách není uveden podíl nákladních vozidel, který je možná výjimečný.

[kalanis]

Únorové vlhké Holandsko (ještě před inzerovanou haldou změn)

V Evropě o nějaké nákaze nikdo neslyší a jezdit se ještě dá. A já jsem se vnutil na akci u Amsterdamu. A nebyl jsem sám. A protože je to po kontinentu a celkem v dojezdové vzdálenosti, tak jsem to vzal autem naloženým českým zbožím. Většina ostatních letěla. Tam jsem jel přes Magdeburg a zpátky mne navigace poslala přes Kassel. Mám to celé natahané z kamery, ale musím si najít čas a chuť to seskládat dohromady. Cesta 1 směrem je 10h.

Německé dálnice byly přiměřeně nacpané. A14 dopravně šla, A2 prokázala vytíženost i pro třípruh. V protisměru u Hannoveru byla nějaká nehoda, naopak v našem němcům polítaly vršky protihlukovek. Také tam měli nějakou údržbu a kvůli ní byl telematikou zavřen levý pruh a způsobil menší štrůdl. Nakonec to někteří místní nevydrželi a jeli jím i pod zákazy. Před Oyenhausenem dokonce sněžilo a nebylo vidět ani na tamní uzavírku mostů. Totálně zacpaný Osnabruck jsem minul skrz zastávku v Teutoburském lese.

Samotnou hranici jsem překročil u Oldenzaalu, za městem je pak oboustranná pumpa, kde jsem doplnil autu krmení. Dál jsem ve tmě dojel až do cíle. A to znamenalo podjet Amstr. Cesta byla veselá, co se dopravního značení týče. Holanďanovi nepřijde divné strčit na dálnici se 130 omezení na 70 - bez varování a bez postupky. Navíc jsem tam narazil na pitomce "v pangejtu" - ty neumí jezdit ve vlhku ani rovně. Kolem Amstru to celkem šlo, tedy až na část před Schipholem, kde jsem musel spadnout z dálnic na místní cesty, protože tam bylo stažení dopravy ze 3 do 1 pruhu (!!!). Kolona na 2km. Městem to aspoň jelo, je fakt, že bylo kolem 2100. Další veselo bylo na cestě na této výpadovce - kopou tam cosi a je tam 30, které jsem se snažil dodržet. Místňák mi dal trubku a objel mne aspoň v 70. Také proběhla první srážka s místními semafory. Mají krátkou výstrahu před červenou a nemají problém červené projíždět. Já jsem po takovémto „padáčku“ se spoustou sprostých slov couval, protože jsem ještě nebyl v křižovatce. Před zelenou oranžová vůbec není. Ten den jsem si jen říkal, co ten semafor blbne, protože majoritu dalších jsem buď dojížděl na červenou nebo byly vypnuté. Neblbnul.

Druhý den se šlo trajdat po historických místech. V prvním kole Haarlem. Když normálnímu člověku řeknete, že jedete do Harlemu, tak to opravdu zní blbě. Tady to tak hrozné nebylo. Městečko po ránu celkem s minimem lidí. Já si tam zařídil, jakožto na dopravním uzlu, jejich kartu na odbavení v MHD. Fungují jako Ostrava, akorát je to starší systém, kde je třeba extra karta. A ta nedovoluje spadnout s kreditem pod 20 eur. Pro projití tohoto města jsem odjel na IJmuiden. Zde je ohromný pobřežní národní park a oblíbené centrum rekreace pro Amsterdam. Do městečka Zandvoort jižněji jezdí vlaky alá ešusy 471 z Amstr-hlavní jen asi půl kilometru od pláže.
Následovala cesta do Alkmaaru, jakožto opravdu klasického historického města. Je zajímavý zážitek průjezd tunelem pod kanálem, když si jeden uvědomí, co má nad hlavou za množství vody. Zde v podání A22. Kousek je A9 ještě třípruh, pak se smrskne a jako nálož je to celkem poctivá D5. Alkmaar jako takový jsem objel. Zde se konala zábava jménem zdvihací most, s bonusem že půlka je v rekonstrukci. Takže zúžení. V samotném Alkmaaru jsem parkoval na severu, akorát jsem to nevychytal a skončil jsem na parkování na 24h za 22€. Na druhou stranu krátkodobá v podzemních garážích byla pro mne nevyužitelná. Automat byl ale stylem Praha, takže velmi snadná obsluha.
Pak jsem zamířil do Naardenu. Jeho obrys si Češi zpravidla tahají v kapse. Podle navigace jsem se vrátil severním obchvatem Amstru. Doprava byla už celkem přiměřená a odsýpalo to. Došlo jak na další tunel pod kanálem, tak i most na východním okraji Amstru. Za ním jsem byl na někoho sprostý já, protože jsem si držel 90 v pruhu, zatímco někteří místní jeli jako pouze 70. Značky povolovaly až 110. Při výjezdu z okruhu na A1 jsem tak po nějaké chvíli podjel jednoho zaseklého zpomalence, co nechtěl uhnout víc vpravo. V Naardenu se v zásadě parkovat nedá (rozměry smrsklý Terezín), takže mají parkoviště mimo městečko.
Dále mne čekala už večerní zastávka na Schipholu kvůli zpracování zásilky. Zde mne navigace kopla jižní cestou a pak opět na A1. Zde mi snad vyšlo i pár nějakých fotek z kamery. Po včerejší zkušenosti se mi povedlo uhnout daleko dříve. Úsek A9 mezi A1 a A2 se předělává na tunel, takže tu je částečné omezení provozu. A pro změnu jsem si postál v bezdůvodné koloně u Amstelveenu. Nakonec to nebyl největší zásek toho dne. Ten totiž paradoxně předvedla Ruzyně, když se jí podařilo letadlo zaseknout o 2 hodiny. A to začíná být znát v ceně parkování. Veselý byl i výjezd, kde strašně foukalo a mě to odfouklo lístek prakticky z kontrolní díry na bráně. To se mi chtělo hodně řvát. Po vyložení zásilky jsem se v klidu vrátil na ubytování.

Na ubytování jsem pak hledal, kde že je vlastně atlantický val a kde že mají ty vyhlášené mlýny. Skončilo to opáčkem kolečka. Val je v IJmuidenu a mlýny na severu, nejbližší poldr je směrem na Alkmaar. OK. Cesta známá, takže vše triviální. V IJmuidenu jsem tentokrát skončil víc v přístavu. Zde je parkování placené, ale vzhledem k době to bylo na čtvrt dne ani ne za 20Kč. Vůči ostatním cenám k smíchu. Budka s automatem mi připomínala nějaký historický telefonní automat. Po cestě přístavem jsem si objel nutné lokace pro případný další výlet do Skotska, kterými je pozice pro nalodění na trajekt do Newcastle. Dokonce tam stála loď a přede mnou jel nějaký traktor do prostoru přístaviště.
Vyhodnotil jsem, že nejlepší mlýny na focení jsou vedle Alkmaaru, takže opět na sever. Zde následovalo poučení o místních komunikacích. Jedničky nemívají cyklostezky jako součást, ale jsou vedle, s dvojkama je to horší a trojky jsou de fakto cyklostezky s automobilovým provozem. Cílová vesnice se jmenovala Rustenburg a jsou tam 3 luxusní čerpací mlýny. N508 je jako naše dvojky, ale s tím, že si jí rozdělte na čtvrtiny a v krajních čtvrtkách jsou cyklostezky. Pro auta zbývá jen střed. Místní to řeší tak, že běžně jedou napůl v cyklostezce, takže se minou i náklaďáky, a pokud je tam cyklista, tak z cyklostezky uhýbají. Taky je zde halda zpomalovacích boulí. V ČR je máme taky, jen si rychle nevzpomenu kde. Prostě na 3/4 auta hopla s tím, že kraje jsou stále stejně vysoko. Po perfektním vyfoukání těla a pár fotkám vedle kanálu a mlýnů jsem se vrátil na ubytování. Tam jsem nechal auto a dojel vlakem do centra Amstru vlakem. Zde mne chytl opravdu nečas a z běhání po zajímavých koutech jsem přešel na variantu "známé krámky" a v nich strávil nějakou dobu. Večerní spoj pak prokázal, proč jméno Haarlem nepatří mezi oblíbené. Významně tmavo. On je to totiž mimochodem celkem podstatný uzel na cestě na západ na pobřežní města.

O víkendu se uskutečnila samotná akce. A ještě druhá v Amstru. Takže jsem byl nejdřív na jedné a pak přejel na druhou. A pro změnu jsem nadával na opravdovou přemíru semaforů při cestě skrz město. A bez aspoň náznaku synchronizace. Vtipná byla i akce s placením parkovného - automat tvrdošijně odmítal instrukce a českou kartu. Takže jsme museli otravovat obsluhu zařízení s papírovými. Amstr jsem pak řešil stejně jako dny před tím - vlakem a MHD. Počasí si z nás také udělalo dobrý den. Zatímco týden před tím chcalo, celý víkend pro změnu drsně foukalo. Hezky jsem měl až při odjezdu.

Cesta zpátky byla v zásadě poklidná. Holandská A1 se u Almelo jakoby připojuje. U Osnabrucku jsem se blbě koukal na navigaci, protože mne hodila na A33 na Padeborn. Dole pod Padebornem následovalo dlouhé omezení, kde se A33 opravuje. U Kasselu taky opravovali - A7. Rozšiřují a dodělávají telematiku. Kopečky na A7 jsou celkem ok, ale těším se, až se němcům podaří dodělat A44 z Kasselu na Eisenach - z Chemnitz se přeci jen padá na Chomutov líp. Zábava začala před Halle, kde se auto rozhodlo stávkovat a já jen-tak-tak dojel na odpočívku a tam definitivně chcípnul. Takže jsem volal odtah. Auto se rozhodlo už po několikáté spapat celou nádrž chladící kapaliny. A já se finančně poněkud oklepal.

Závěrečná pro rejpaly: Ne, do 14 po návratu nikdo z návštěvníků akce, kteří tam byli, co já vím, nelehl.

[Diaľničiar]

Ve městě Rotterdam se plánují práce pro most Van Brienenoordbrug. Vyjdou na 380-600 mil. €. Zahájit se mají v roce 2025 a dokončit v roce 2027. Most byl otevřen do provozu v roce 1965. Ta cena je tak vysoká proto že se vedle stávajícího postaví dočasný nový. Most má dnes po 3 jízdní pruhy v každém směru a projede ním na 250 tis vozidel za 24h. Je součástí A16, mimořádně vytížené komunikace v zemi. Práce na mostě zajistí zesílení celé konstrukce tak, aby se zlepšil stav celé struktury mostu. Aby most i nadále vydržel enormní dopravní zátěž.

[Bobek]

Jestli to chápu správně, tak se bude předělávat ten původní se třemi pruhy v každém směru někdy z 60. let, ke kterému byl v 80. letech přistavěný druhý - takže teď je to na obou mostech 3 + 3 (kolektor) v jednom směru.

[Diaľničiar]

shrnutí za několik posledních měsíců z toho, co je/bude tady nové ..

Dálnice A9 Holendrecht - Badhoevedorp se dočká rozšíření na 2x4 pruhy. Jde o spojnici A2 a A4 a práce zrealizuje seskupení firem FCC, Macquarie, Count&Cooper a Siemens ve formě PPP.


Dálnice A2 v úseku Deil - Vught se rozšíří o 1 JP v každém směru jízdy v celé délce. Zahrnuje i mosty nad řekama Waal a Maas. Náklady se odhadují na 830 mil. €.

Silnice N35 Zvolle - Raalte se upgraduje. Zůstane silnice 1+1, ale na trase budou MÚK a obchvat Mariënheem. Vyjde to na 200 mil. €.

Dálnice A27 v úseku A27 Eemnes - Almere se má v nákladech 29 mil. € rozšířit na 6- pruh.

Dálnice A15 v úseku Papendrecht - Gorinchem se rozšiřuje a upravil se rozpočet na 375 mil. €.

MÚK dálnic A1/A30 u Barneveld, stavební práce v nákladech 83 mil. €.

Dne 23.11. se do provozu odevzdala 4. tunelová roura tunelu Gaasperdam na dálnici A9 v Amsterdamu. Tato roura řeší kolektory směrem na A1. Znamená to, že již celá doprava vede 3 km dlouhým tunelovým úsekem. Tunel bude mít celkem 5 rour, ta 5. je dokončená. Jde o rezervní rouru pro přidání směru jízdy dle provozu v rámci úseků kolem, A1/A6/A9, jenomže se otevře až v roce 2026 a to až když bude 8- pruh na dálnice A9 přes Amsterdam.


Z provinční silnice vznikne nová N629 Oosterhout - Dongen v provincii North Brabant. Státní rada zamítla všechna odvolání. Postaví se ve 2 etapách: napojení na A27 je hotové od 09/2020 a nyní se dobuduje ještě úsek s novým mostem nad kanálem Wilhelmina.


Tady je hezký příspěvek jak se lapají neposlušní řidiči (telefonování, koukání do televize v případě nákladních vozů atd.): https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -170641675

Časosběrné video výstavby nadjezdu na MÚK N34/N91 v Emmen: https://www.youtube.com/watch?v=M7Pda-q ... =emb_title .

Dne 6.11. se inaugurovala rekonstrukce MÚK A16/N3 u Dordrecht.
https://i.imgur.com/l2cagOO.jpg

Zahájilo se konáni EIA pro rozšíření A7/A8 Amsterdam - Hoorn.

1. Otevřít rezervní pruhy v tunelu Coen na A10
2. Rozšíření A8 na 2x5 JP mezi Coenplein (A10) a Zaandam (A7)
3. Rekonstrukce MÚK Zaandam
4/5. Rozšíření na 6- pruh na dálnici A7 mezi Zaandam a Pumerend, sever
6. odstavní pruhy na A7 mezi Avenhorn - Hoorn, sever

Návrh modernizace dálnice A15 v úseku Papendrecht - Gorinchem (17 km):

upgrade nebude levný; špatná geologie, dálnice je vedená v území, které je zastavané nebo omezeno terénem; část bodů je kombinace vícero alternativ:

1. smart mobilita (autonomní řízení v JP): 233 mil. €
2. 2x2 JP + odstavní JP: 495 mil. €
3. 2x3 JP + odstavní JP: 718 mil. €
4. 2x2 JP + samostatní JP pro nákladní vozidla: 864 mil. €
5. redukce exitů, upgrade sekundárních silnic: 500 mil. €
6. upgrade N214 na 4- pruhovou rychlostní silnici: 437 mil. €

V provozu je i 1. úsek rozšířený na A1 ve Východním Nizozemsku. První etapa je dlouhá 32 km v úseku Twello - Rijssen. Část na 6- a část na 8- pruh.

[Diaľničiar]

Dále, Před 4 měsíci byl sestaven rozpočet pro rok 2021, který reaguje na stávající pandemii COVID-19. Rozpočet na infrastrukturu se snížil a zvýšit se má v letech 2023 a 2024. Ovšem s tím a lze to pozorovat i ve vláknu, tak roky 2019 a 2020 jsou pro infrastrukturu opravdu velkorysé a nepovedlo se je pro místní kauzu (dusíková krize, rozhodnutí soudu) ani vyčerpat. V roce 2020 se celkově pro vícero okolností nevyčerpalo na silnice 1,5 mld. €.

Rozpočet pro hlavní silnice:

2021: 2,9 mld. €
2022: 2,8 mld. €
2023: 3,5 mld. €
2024: 3,5 mld. €
2025: 3,3 mld. €

Hlavní silnice v Nizozemsku: https://nl.wikipedia.org/wiki/Rijkswegen_in_Nederland
Silniční síť na en wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Roads_in_the_Netherlands

Chronologie rozšiřování sítě dálnic:

NL1.JPG (67.26 KiB) Zobrazeno 18513 x

[Diaľničiar]

Celou tému jsem přečetl, aktualizoval jsem základní údaje, opravil aneb odstranil neplatné odkazy. A nyní doplním ještě několik informací. Odstranil jsem z tohoto vlákna 4 příspěvky, část byla moje. Tak jako vždy, nadpis bez další informace pro zcela ztracený odkaz na nefunkční web aneb již neexistující galerii záběrů. Je tady několik neplatných odkazů v rámci debaty, ale účelem není odstraňovat debaty jako takové, a proto takové příspěvky jsou i nadále zde.

Populace se za uplynulou dekádu zvedla o 0,6 mil. na 17,3 mil. (+4%) Ve 3 největších metropolích tady žije 42% obyvatelstva a celková urbanizace již přesahuje 92%. Průměrný věk činí 43 let. Predikce demografického vývoje nedává již prostor na další růst populace a hranice 18 mil. již pravděpodobně nebude překonaná, pokud nenastanou nějaké zásadní změny. Rovněž se ale má populace držet nad 17 mil. a to až do roku 2050. Odhad hovoří, že v roce 2030 tady bude žít maximum a sice 17,5 mil. lidí. Urbanizace bude ale i nadále stoupat a v roce 2030 bude v úrovni 95%, do roku 2050 pak dosáhne 98%.

V rámci silniční sítě si lze číst 2 předcházející příspěvky, kde jsou další informace k porozumění, jaká je tady silniční síť. Z uvedených faktů a stavu hospodářství lze porozumět faktu, že tady je prakticky dálniční síť mezi městy hotová. To, co se nyní ve velkém rozsahu realizuje, tak to jsou rozsáhlé stavební práce v rámci měst. Dálnice se dostávají do tunelů, pod řeky atd., což stojí nemalé peníze. Dálnice se postupně rozšiřují, k čemu nutí jak intenzity provozu, tak limitující rozloha. V tomto příspěvku se nevěnuju číslům rozsahu dálnic nebo dualizovaných silnic, ale právě jen k pochopení, o čem tady ten rozvoj je a bude i nadále. Vývojově se zvedla MPR, aby se následně zase snížila. Prostor tady dostává pálčivá záležitost a sice nedostatek zdrojů vody. To je takový paradox, když Nizozemsko leží u moře a dlouhou dobu "s ním bojuje", ale ta urbanizace a výkonnost hospodářství má vysokou spotřebu vody a v posledním období zápasí stát se suchem. Takže je snaha v oblasti infrastruktury zajistit kvalitní logistickou infrastrukturu, s čím souvisí samotný význam ekonomiky, když je tady i značný podíl nákladní dopravy a zároveň se řeší infrastruktura kolem vodního hospodářství.

Obyvatelstvo tohoto státu si vždy dokázalo poradit se znevýhodněním, které se jim dostává. Jináč by tohle území bylo dávno ještě mnohem menší. Využívají k tomu sofistikované postupy a především umí lépe modelovat další rozvoj i budoucnost, čemu přizpůsobují veřejné práce.

Tady je třeba starší, 15 let, dokument týkající se toho, za jakých okolností se budou rozšiřovat silnice a jak se budou udržovat: https://www.iampro-portaal.nl/getattach ... Pavements-(Onderhoudsstrategi/3_maintenance_strategy_pavements_-_basics_-_lane_wide_and_carriage_wide_2005.pdf.aspx . Takový manuál, co kolik bude stát, když se to dle toho postaví a za jaký čas co bude opotřebeno a kolik to bude stát, co se týče opravy atd.

A jaký je tedy cíl pro tento stát? Přístupnost, bezpečnost a udržitelnost státu. To platí pro každé ministerstvo a od toho se každé taky odvíjí. Tady se spoléhají na to, že se všichni přizpůsobí po dobrém, ale jsou připraveni všechno kontrolovat. Vy si klidně jedete rychleji, zdánlivě to nikdo neřeší až najednou ... řidič LKW si kouká za jízdy do notebooku na film až najednou ... na druhou stranu, je snaha eliminovat emise a škodliviny, takže cena projektů nehraje v tomto roli, pokud vyjdou levněji, než stávající stavby a situace, která neprospívá ŽP. Jenomže na rozdíl třeba od Belgie se tady vrážejí peníze do dopravní infrastruktury, protože jí potřebují pro hospodářství. V rámci přístavních center jsou tady již dálnice, po kterých projíždí pomalu 20 tis nákladních vozidel za 24h. To je intenzita provozu, která je v mnoha státech jako celek na vytížených jedničkách, kde pak nákladní doprava má podíl třeba 20-25%, ale faktem je, že i tady tento podíl není většinový, protože jsou tady intenzity nad 200 tis vozidel za 24h. A tady je pak článek z 02/2020, že třeba dopravní zápchy budou na dálnici A4 přetrvávat až do 2030: https://nltimes.nl/2020/02/14/traffic-j ... rsist-2030

Ty intenzity provozu stoupají řadu let. Lze si číst za poslední roky občas v příspěvcích, ale i starší roky jako 2014, kdy v tomto roce činila průměrná intenzita provozu na dálniční síti v zemi 2268 za 1h, tedy 54 432 za 1 den. To na průměr za celý stát před 6 lety je opravdu neuvěřitelný výsledek. A tento průměr byl proti r. 2013 o +3,9% vyšší. A v tom roce 2014 byla nejvytíženější A13 mezi Ypenburg v Hague a Stadhoudersweg v Rotterdam s 5836 za 1h, tedy 140 046 za 1 den. Přešlo pár let a o 100 tis jí předběhla A4. A tady v této zemi lze pozorovat, že se opravdu věnují problému, že pokud chtějí udržet kvalitní stav, tak musí s těmi kongescemi bojovat a modernizovat a vylepšovat jak jen to jde. Jináč to popojíždění nikdy nebude prospívat kvalitě vozovek a o dopadech na ŽP ani nemluvě a samozřejmě, že to zpomaluje i růst ekonomiky. Takhle se tady na to dívají za poslední dekádu, a proto se nastartovala celá řada projektů a to až tak, že se v provinční úrovni pomalu vyčerpal jejich zásobník a ty velké se budovat realizovat až do následující dekády vzhledem k jejich rozsahu.

Instituce Rijkswaterstaat se stará jak o dálnice (A), tak o vybrané N silnice, které mají již status národních dálnic. Celá tato hlavní silniční síť je jako silnice s názvem Rijkswegen a ta je v rozsahu kolem 5500 km. Né všechny jsou dálnicí nebo rychlostní silnicí, ale většina ano.

Hospodářská situace:

*HDP v roce 2019 dosáhlo úrovně 909 mld. USD
*nezaměstnanost byla v 11/2020 na hodnotě 4% (mladí lidé 9,4%)
*vládní dluh byl v roce 2019 v pásmu do 49% HDP (2014 - 68% HDP)

Již nebudu hodnotit rok 2020, ale pandemie COVID 19 dopadla pochopitelně i na ekonomiku Nizozemska. V tomto roce se očekává růst HDP ve výši 3,5%, ale i růst nezaměstnanosti na 5,9%. Letošní deficit rozpočtu má být 5,5% HDP a vládní dluh letos dosáhne 61,1% HDP, tedy bude nižší, než byl po poslední krizi. Vláda podpoří za v řádu mnoha mld. € celé fungování státu tak, aby snížila dopady této krize na všechno obyvatelstvo, ale nemůže všechno sanovat, což je pochopitelné.

[Diaľničiar]

bonus - nesouvisí přímo se silniční infrastrukturou

Sucho, které jsem napsal do předešlého příspěvku je tady poslední roky velkým problémem. Nizozemsko je protkané sítí kanálů ve smyslu lodní dopravy. Co loď, to i 250 kontejnerů. Když je hladina řek a kanálů nízká, tak se nedá plavit. To značí 250 kamionů navíc na dálnicích. Emise z lodní dopravy jsou taky nižší. Takže to má i takový nepřijemný dopad.

Velké řeky vysychají. Když pak prší, tak suché koryto nepojme tolik vody, takže voda jen odtéká pryč a končí v příkopách a kanalizaci namísto podloží kolem těchto řek. Tak se stalo, že zemědělství, tedy jednotlivá pola jsou doslovně vysušené namísto hezkých zelených barev. To dokazují satelitní snímky. Ministerstvo infrastruktury proto dělá co jen jde, takže taky dokáže zvednout hladinu v kanálech a řekách jednoduchým přepnutím tlačidel, ale ta voda pak zas někde chybí. Když se to takhle zjednodušeně řekně. Tohle ale již od roku 2018 nefunguje, protože to bylo historické minimum v řekách, takže tehdy se pak třeba loď naložila na 1/2 kapacity a byla místa, kde rozdíl mezi trupem lodi a korytem byl 30 cm vody. To si již vyžaduje ohromné zkušenosti posádek lodí. Loď může uváznout a to se i stává a její vytažení pak trvá celé hodiny, co zase jen blokuje provoz. Nezdá se to, ale tento aspekt má velké dopady na zatíženost dálnic.

A proto taky je tady hodně vysokých mostů nebo se pamatuje na pilíře v rozestupech pro třeba obousměrní provoz na řekách. Nebo se mosty otevírají atd. Je tady k vidění opravdu hodně "vodních" staveb.

Sucho devastuje zemědělství. Situace, ve které je 35+ a 6 týdnu neprší značí devastaci úrody. Jsou tady i 200- roční farmy s tak dlouhou tradicí, které mají velké existenční problémy a pozorují taky pokles kvality půdy. Jsme tady na infrastrukturním fóru, proto tady nebudu rozvádět další dopady i v dopravě, pokud se upraví nutnost vývozu/dovozu potravin a komodit pro i zvířata.

Další ohromující problém s úbytkem vody čeká asi 1 milion obydlí. Tolik domů je totiž postaveno se základama na dřevených kůlech/podpěrách. Dle sucha a intenzivních srážek je proces: Vyschnou, uhnijí. Následně jsou ve zdech trhliny, praskliny a dům se začíná posouvat. A pokud nemá zajištěné základy, tak se stává neobyvatelným. V minimálním rozsahu se již pozoruje začátek napsaného. Náklady na každý dům jdou do desítek tisíc € a odpovědnost nesou majitelé. Technická řešení existují, ale jsou nákladné. Nejsou ale nemožné. Potrubí pod domama atd. Jenomže dnes je nemoc, samosprávy nemají peníze na společná řešení s majiteli domů. Projekt byl přerušen. Vláda tomu nevěnuje větší pozornost, protože jí věnuje dopravě a jiným oblastem, kde to bude mít ještě horší dopady.

Stát proto od roku 2019 nastavil nový koncept. A vlastně je to zas válka s vodou. Doposud proti jejímu velkému množství s legendární větou, že lidi nechtějí být pohřbeni do vody a v ní hnít, tak dnes se bojuje s nedostatkem vody. Jak se s tím ale bude moct stát vypořádat, když jde o strukturální změnu/proměnu podnebí v situaci dlouhého vedra a sucha se teprva ukáže. Nizozemsko v tom není samo, ale jednou z nejvíce postižených zemí planety. Jsou zde plány na velké přečerpávací stanice a pumpy a další zařízení, ale prozatím se monitoruje vývoj a hrozby.

Jen dodám, že 55% území je pod hladinou moře, a proto tady byla dlouhou dobu válka s vodou a ochranou před povodněmi. Najednou nemá dobytek pastvu, řeky jsou užší a hladiny nižší a lidé musejí dávat pozor na spotřebu. To vše netrvá ani 5 let a dosáhlo až takové úrovně. Rok 2020 nebyl výjimkou, ale pokračováním stavu. Všechno to, co nastartovalo Nizozemsko v roce 2019 platí již v Torontu v Kanadě. Odstraňovat betonové plochy, kde lze a nahrazovat dlažbou s otvorama. Zelené střechy, více stromů atd. Zase to naráží na urbanizaci: 70% ploch ve městech jsou soukromé plochy. Když se zapojí každý, tak výsledek se společnými silami dosáhne. Cíl: zadržet co nejvíce vody v prostoru, aby se pak i při méně častých, ale o to intenzivnějších srážkách zase co nejvíce zachytilo a neodteklo nenávratně pryč.

Nizozemsko do Programu přípravy na změnu podnebí v Nizozemsku hodlá investovat peníze i z peněz EU na proměnu státu na "zelený eko" stát. To se bavíme o 20 mld. € na 5 let. Takže nepochybně se ta změna dotkne i proměny infrastruktury. A tohle tady nastavuje pak i další rámec rozvoje a ovlivňuje provoz a dopravní infrastrukturu. Já nepochybuju o tom, že se tady tyto cíle budou realizovat a za dalších 10 let se uvidí změny a pokrok. Netvrdím, že bude dost vody, ale budou řešení jak tomu úbytku čelit a jak se bude voda lépe chránit.

[Diaľničiar]

Dne 5.2. byl inaugurován tunel Victory Boogie Woogie v Hague.

mapa: https://www.openstreetmap.org/?mlat=52. ... 588/4.3513
foto: https://i.imgur.com/bBOgrGG.jpg


Tady je záběr na A2 u Abcoude v rámci zákazu vycházení minulý měsíc: https://i.imgur.com/RBbKMAW.jpg


Nepříznivé teplotní podmínky z hlediska dopadu na vozovku se projevil již i na dálnicích, které mají starší povrchy. Zde třeba A1 nedaleko Barneveld:

A1.JPG (91.94 KiB) Zobrazeno 17878 x

[Diaľničiar]

Financování silniční sítě

Holandské zdroje pro financování silniční infrastruktury jsou jak národní infrastrukturní fond, do kterého se přesouvají zdroje z regulérních mýtních poplatků a expresních jízdních pruhů. Dále mohou zpoplatnit trasy i provincie, obce a správa vodních kanálů v rámci státních silnic za jistých specifikovaných podmínek. Dále vláda uplatňuje pro ufinancování silniční infrastruktury i výnos ze zdanění vozidel a ze zdanění PHM. Na PHM je uvalená i 21% DPH, ale ta není direktivně přesměrovaná jako pilíř financování silniční infrastruktury. V posledních letech obživla možnost PPP.

Úvod do problematiky

Dle evropských statistik patří zde hustota dálniční sítě opravdu velmi vysoko (78 km na 1000 km2 z roku 2009; Lucembursko tehdy 59 a Belgie 58). Silniční síť je speciálně koncentrovaná v urbanizovaných zónách, ale urbanizace je taky jedna z nejvyšších na světě; již 92%. Charakterizace je proto poměrně snadná i co do nákladů: navzdory rovinatému terénu jsou náklady na udržení údržby a rozvoje silniční sítě vysoké. Vysoce vybudovaná silniční síť kvalitně organizovaná si vyžaduje udržení vysokých výdajů do běžné údržby a neustálé inovace silniční sítě. Vysoké ceny nových projektů souvisí právě s vysokou urbanizací (komplikované a zdlouhavé zákony kolem půdy a obyvatelstva) a s ohledem na vysoký stupeň ochrany ŽP se tady pečlivě mnoho věcí posuzuje. Je zde i vysoký počet křižování, mokradí a tudíž náročných stavitelských podmínek, již hustá dopravná síť a mnoho vodních cest, což komplikuje jakékoliv zásahy do stávajících infrastruktur. Dle studie z roku 2007 trvá v průměru až 20 let, než se od plánů nové výstavby ucelí veškerá příprava, posuzování a lze tendrovat/stavět, což odrazuje instituce a samosprávy k zahajování tohoto procesu a chybí větší motivace řešit přetížené úseky silniční sítě.

Většina hlavních dálnic je součástí nizozemského silničního národního systému Autosnelwegen. Tento systém je administrován generálním ředitelstvím pro veřejné práce a vodní manažment Rijkswaterstaat. Tento úřad spadá pod Ministerstvo infrastruktury a vodohospodářství. Je odpovědný za plánování, výstavbu, řízení a údržbu hlavních infrastrukturních projektů a zařízení v Nizozemsku. Zahrnuje v sobě i hlavní silniční síť, síť vodních kanálů a vodní systémy. Silnice jsou ve správě vícero druhů autorit od státnních přes provinční po obecní nebo přístavní, vodní rady (Waterschappen) respektivě po individuální vlastníky.

V uplynulých letech se využívá i model PPP pro ufinancování silniční výstavby v Nizozemsku.

Financování národní silniční infrastruktury

Ústava. Ústava Nizozemska ve všeobecnosti stanovuje, že pravidla týkající se hospodaření s financiemi státu a vyrubování daní uložených státem mají být stanověné parlamentem. Parlament dalšími zákony stanovuje odhad příjmů a výdajů státu, upravuje daně, které mohou vybírat správní orgány provincií a obcí a upravuje tyto vztahy s centrální vládou.

Silniční poplatky/Mýto. Zákonem (Law on Accessibility and Mobility) je čistý výtěžek z mobility (mobiliteitstarieven) přesunut do Infrastrukturního fondu. Sazby za mobilitu se platí projetím bránou za užití silnice motorovým vozidlem. Jedno jestli místní nebo zahraniční vozidlo. Poplatek za expresní jízdu určuje příslušné ministerstvo a ministerstvo financí má tady dohled ve smyslu dostupnosti celkových dopravních vazeb a počítá míru mobility. Provincie, obce a vodní správa mohou určit také míru mobility v rámci přejezdu státní silnicí. To značí, že infrastrukturní fond financuje nejen národní level silniční infrastruktury, ale i lokální sítě. Infrastrukturní fond byl zřízen k celé paletě činností: financování výstavby, manažmentu, údržby infrastruktury jak státní, tak na projekty, které vláda neřídí.

Zdanění motorových vozidel. Jde o další nástroj, kterým se financuje silniční síť. V roce 2010 prošla legislativní změna, která změnila výši daně dle výšky ceny vozidla na daň ve smyslu emisí CO2 jako základ pro výpočet. Čím nižší spotřeba, tím nižší daň.

Dále se to rozčleňuje na jednotlivé kategorie vozidel, na jejich tonáž, na jejich účel. Dle toho se platí jednorázové daně za novou registraci nebo 3- měsíční poplatky. Tady se to vše řídí ještě zákony z let 1992 respektivě i 1994. Dopravní firmy platí extra daň za těžká nákladní vozidla.

Daň z PHM. Existuje extra daň na PHM a DPH na PHM. Ovšem, není zcela zřejmé jestli Nizozemsko opravdu oba tyto zdroje i přesouvá do financování silničních sítí.

Nové iniciativy na silniční infrastruktuře

Legislativně vláda v roce 2009 chtěla zavést zpoplatnění vozidel za ujeté km a vypuštění zdanění vozidel, ale tento institut se nezavedl prozatím do praxe. Zákon o dostupnosti a mobilitě nebyl sestaven pro zpoplatnění sítí, ale pro zvednutí dostupnosti hospodářských center. Co se PPP týče, tak Nizozemsko tento model zkoumalo jako jedna z prvních evropských zemí, ale neviděla v něm většího přínosu. Tento model dostal šanci po hospodářské krizi v roce 2008. Nizozemsko aplikovalo model, kterým zesilňuje účast penzijních fondů na financování, čímž se dostává maximálního přínosu jak pro veřejný, tak ale i pro soukromý sektor. V roce 2012 se objevila snaha ministerstva ŽP zavést smart dálnice jakožto moderní technologie, což bude vstupní brána pro iteligentní dopravní systémy. Rijkswaterstaat ročně vynakládá 200 mil. € na chod těchto systémů, na dynamické řízení provozu atd. Nizozemsko vynakládá miliardy na veškeré posuzování, expertízy, HW a SW zařízení, tedy na ty části příprav a doplňků infrastruktury, kde se jinde na tomhle spíš šetří jak jen lze.

V budoucnosti se má právě rozšířit o odhadem dalších 170 mil. € na zavedení regionálních inteligentních dopravních systémů a poté ročně 50 mil. € na jejich správu, provoz a údržbu.

Dle vícero hodnocení se ale taky konstatuje, že co se týče nákladů na silniční výstavbu a údržbu, tak bude potřebné snížit výdaje, které se na tento segment vynakládají. Explicitně na hlavní primární silniční síť a to včetně informačních systémů na nich, které poskytují informace pro uživatele silnic. Má proběhnout inovace systémů do podoby individuálních aplikací atp.

zdroje pro další čtení:

ústava ... https://wetten.overheid.nl/BWBR0001840/2008-07-15
Law on Accessibility and Mobility ... https://wetten.overheid.nl/BWBR0013854/2013-01-01
Infrastructure Fund Act ... https://wetten.overheid.nl/BWBR0006001/2012-01-01
Vehicle Taxes ... https://wetten.overheid.nl/BWBR0005806/2014-01-01/1
Ministry of Infrastructure and the Environment, ITS-Plan the Netherlands: 2013–2017 ... https://ec.europa.eu/transport/sites/tr ... 3-2017.pdf