.
Rozloha: cca. 18 000 km2
Počet obyvatel: cca. 4,1 mil.
Sídlo spolkové země: Dresden/Drážďany (cca. 0,6 mil. obyv., metropole cca. 1,3 mil. obyv.)
Další město: Leipzig (cca. 0,6 mil. obyv., metropole cca. 1,1 mil. obyv.)
Dopravní infrastruktura, zejména silniční se po r. 1989, kdy do ní byly investovány obrovské prostředky, podstatně zlepšila. V Sasku je z celkového počtu 13 552 km silnic 498 km dálnic. Hustota silniční sítě (740 m na 1 km2 plochy země) překračuje celoněmecký průměr (640 m/km2). V letech 1991–2006 byly do silniční infrastruktury investovány prostředky ve výši 8 miliard EUR. Doplnění dálniční sítě v Sasku přitom bylo a je z dopravního, ekonomického a tím i politického hlediska obzvlášť naléhavé. Byl dokončen jižní obchvat Lipska A 38, došlo k částečnému rozšíření klíčové dálnice A4 na šestipruhové uspořádání a rozšíření dálnice A72 mezi Chemnitz a Plauen, byla dokončena dálnice A17 z Drážďan směrem na Prahu a staví se nová dálnice z Lipska do Chemnitz a rozestavěna celá řada dalších staveb silniční infrastruktury, z nichž se nás bezprostředně týká např. rychlostní komunikace z Budyšína na Žitavu a dále na Liberec.
Německo: Zahájení stavby dalšího úseku silničního spojení Adorf - Aš
Slavnostní zahájení stavby dalšího úseku silničního spojení mezi saskou obcí Adorf a českou Aší proběhlo dne 8. dubna 2010 asi 4 km západně od města Adorf. Zde bude realizován do konce roku 2010 obchvat obce Freiberg se souvisejícími stavbami v rámci společného sasko-českého projektu Cíl 3.
Zahájení se zúčastnila celá řada významných osobností české a saské politické a hospodářské sféry, zástupci samosprávy, investorů i realizačních firem na čele se státním tajemníkem saského ministerstva hospodářství, práce a dopravy Rolandem Wernerem a zemským radním okresu Vogtland Tassilem Lenkem.
Akce byla velmi dobře připravena a zúčastnilo se jí cca 80 osob. Na úvod vystoupil Roland Werner, který především ocenil velmi plodnou spolupráci saských a českých institucí a firem. Vzpomenul přitom na podpis Smlouvy o omezení jaderných zbraní, který zrovna v těch chvílích byl na programu v Praze a na pozadí této světové události zdůraznil, že i malý příklad sasko-české spolupráce je významným příspěvkem nejen k rozvoji dopravní infrastruktury oblasti jižního Saska a Karlovarského kraje, ale k upevnění důvěry mezi státy.
V podobném duchu, ale se silnějším akcentem praktičnosti silničního řešení, přínosu výstavby silnice pro sousední regiony zejména v oblasti rozvoje hospodářství, turistiky, dopravy a její bezpečnosti a současné zmírnění nepříznivé dopravní situace v přilehlých obcích jako Hranice, Ebmath, Freiberg se nesly i další příspěvky. Opakovaně bylo zdůrazněno, že je nevyhnutné, aby výstavba této silnice pokračovala na Aš s napojením na obchvat Aše. Je to vhodné i z hlediska každodenního vysokého počtu německých občanů, kteří jezdí ze Saska do Bavorska přes Ašský výběžek.
Tyto myšlenky se objevily ve vystoupeních Tassila Lenka, ředitele Krajské správy a údržby silnic karlovarského kraje Ing. Zdeňka Pavlase i starostky města Adorf paní Mariechen Bang, která velmi ocenila praktický přínos nové komunikace pro region. Zástupce MMR ČR Ing. Josef Žid svoje vystoupení vtipně spojil se žádostí o praktičtější přístup saské strany při řešení dalších přeshraničních projektů. V následných rozhovorech byla opět zmiňována potřeba vybudování kapacitní silnice pro nákladní přepravu mezi Karlovými Vary a silně průmyslovou saskou oblastí Zwikau jako pokračování dálnice z Prahy do Karlových Varů s předpokládaným napojením na Bavorsko.
Vlastní projekt je na regionální poměry velmi úspěšné a rozsáhlé dílo. Jeho celkový objem činí 16,36 mil. €, z toho cca 10 mil.€ na české straně, a skládá se ze 4 částí:
*Obchvat města Hranice, dlouhý 4 505 m s okružní křižovatkou, 4 mosty, zárubní zdí v délce 164 m a kanalizací v délce 300 m s náklady cca 9 mil. €. Šířka komunikace činí 6,5 m + 2x 0,25m.
*Částečně na české straně se nachází i druhá část projektu – hraniční přechod v délce 125 m s nutným vykácením 0,72 ha lesa v hodnotě cca 0,8 mil. €.
*Na německé straně se jedná o obchvat Freibergu v délce 1 866 m se souvisejícími stavbami jako pruh pro předjíždění v délce 1 166 m, dešťovou nádrží, vykácením 3 ha lesa v celkové hodnotě cca 5 mil. € – tato část projektu byla dne 8. 4. 2010 zahájena. Ostatní 3 části projektu jsou od podzimu 2009 ve výstavbě.
*Úsek severně od Ebmathu v délce 640 m s nákladem cca 0,6 mil. €.
Akce je finančně podporována EU, a to celkovým příspěvkem ve výši 13,9 mil.€, z toho je 5,37 mil.€ pro Sasko a 8,53 mil. € pro ČR. Jedná se o 85 % celkových způsobilých výdajů projektu. Saské národní prostředky (15 %) činí 949 tis. €, české jsou složeny ze státního rozpočtu (5 %) ve výši 502 tis. € a z prostředků, které poskytne Karlovarský kraj ve výši 1 003 tis. €, tj. 10 %.
Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Drážďanech (Německo).
Datum: 14.04.2010 | Zdroj: Generální konzulát České republiky
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 3.5.2016 10:13:15, celkem upraveno 1 x.
Důvod:odstranění neplatného odkazu
Dosud poklidné části centrálního Krušnohoří mezi Cvikovem a Karlovými Vary hrozí, že je v budoucnu zaplaví tisíce kamiónů tranzitní přepravy směřující z německého severu na jih a obráceně. Německá strana totiž řadu let intenzivně usiluje o vybudování takové silniční komunikace přes Krušné hory, která by hlavně německým dopravcům významně zkracovala dopravu přes západní výběžek ČR. Ten musí dosud objíždět...
KARLOVY VARY - Centrální oblast Krušných hor mezi Cvikovem a Karlovými Vary by měla v budoucnu protnout nová silnice, o jejíž vybudování usiluje německá strana. Pokud by byl projekt realizován, nyní klidnou oblast by zaplavily tisíce automobilů...
Kupodivu docela vyvážený a pravdivý článek (zmiňovaný pan Maglia bydlí u nás v ulici a má tam v Horní Blatné chalupu, NIMBYsta jeden ). Kupodivu i mne coby příznivce nové výstavby komunikací přijde tato tlačenka jako ne zcela logická.
Co jsem si však teď všiml, že Němci tam podle Googlu mají za hranicemi národní park, což by teoreticky neměla EU povolit nějaké zásadní zkapacitnění a zavedení kamiónové dopravy... Musím se na to zeptat.
Via est vita. Nejdražší dálnice je ta, která nestojí!
Když tak na to koukám, tak se mi nezdá, že by tato nová komunikace nějak zásadně vyřešila objížďku západního výběžku, má někdo jiný názor? Kam by vlastně měl od Ostrova pokračovat doprvní proud z/do Německa?
multi píše:Když tak na to koukám, tak se mi nezdá, že by tato nová komunikace nějak zásadně vyřešila objížďku západního výběžku, má někdo jiný názor? Kam by vlastně měl od Ostrova pokračovat doprvní proud z/do Německa?
To by mě taky zajímalo V SZ Čechách máme dvě nové silnice do Německa (I/6 a I/7), jejichž kapacita zdaleka není vyčerpána, tak proč nejedou tam? Každopádně stavět mezi KV a Cvikovem čtyřpruh je podle mě dnes i v následujících dvaceti letech zcela zbytečné.
Při letmém prostudování problematiky, tj nějakých 30-45 minutek pomocí google jsem došel k závěru, že něco takového potřeba rozhodně je.
Zdá se že se vůbec nejedná o žádnou dálnici, ale regionální jedničku (výhled intenzit v D 6-10.000 max), u nás dokonce dvojka. To OS se pozastavuje nad tím, že na naší straně chtějí stavět až 7,5 metru široké silnice, místy dokonce až 9,5 metru!
Strašení kamióny je stejné asi jako že přes Letnou v Praze pojedou všechny kamióny po trase Istambul - Helsinky.
Ta silnice má výrazně regionální charakter, stačí se na mapě podívat na hustě osídlený region okolo Aue (+ jiho-zapad), kouknout se že ta B93n na německé straně řeší především jeho obchvat.
No a pak se stačí podívat že tento region má napojení na region u KV akorát přes Vojtanov či Boží Dar.
Takže můj názor zní, že ano, ale jako regionální spoj včetně LKW nad 3,5 tuny. No a na naší straně se to připravuje (rozuměj pár obchvatů) jako silnice II. třídy (tj krajská, volně přeloženo regionální). Rozhodně to prospěje celému regionu.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 3.5.2016 10:13:55, celkem upraveno 1 x.
Důvod:odstranění neplatného odkazu
Petr Pokorný píše:Takže můj názor zní, že ano, ale jako regionální spoj včetně LKW nad 3,5 tuny. No a na naší straně se to připravuje (rozuměj pár obchvatů) jako silnice II. třídy (tj krajská, volně přeloženo regionální). Rozhodně to prospěje celému regionu.
Ano, význam to má, ale byl bych asi opravdu pro zákaz jízdy kamiónů nad 12 tun, jinak s přeložkami samozřejmě souhlasím. To, že je to teď plánováno u nás jako silnice II. tuším že byl nějaký historický vývoj - ústupová varianta. Není to nic nového, Petr Maglia to řeší co ho znám (3 roky)...
Via est vita. Nejdražší dálnice je ta, která nestojí!
Myslím, že spojení Zwickau-Karlovy vary je z pohledu koncepce české dopravní sítě trochu nadstandard. Ke spojení čeho by měla sloužit? Pro směry Zwickau-Praha a zbytek republiky (či tranzit) plnohodnotně poslouží R7 a s pokračováním kapacitní silnice na Plzeň a Č.Budějovice je to nereálné takže tato silnice by měla význam opravdu jen jako spojka Zwickau-KV bez dalšího smyslu. Ptám se - PROČ?
Krach Walter Bau otřásl tehdy stavebním trhem v zemi; část firmy převzal Strabag. V podstatě, když společnost krachuje, tak staví hůř - to není jediný případ ve světě; na Slovensku známé problémy s krachujícím Hydrostavem (tunel Branisko na D1).
Jo a to jsem ještě chtěl říct, že jak Tachau pindal, že nám "roste" na D5 mezi panely tráva. Pokaždý s úsměvem koukám na ty nový mosty přes dálnici na A 17, pokud to teda nejsou nějaký divný ekodukty, tak tam rostlo vždy takový křoví, že tam snad soudruzi museli dát ornici, aby to tak hezky rostlo.
martin píše:Pokaždý s úsměvem koukám na ty nový mosty přes dálnici na A 17, pokud to teda nejsou nějaký divný ekodukty, tak tam rostlo vždy takový křoví, že tam snad soudruzi museli dát ornici, aby to tak hezky rostlo.
Mě by se pro spojení Karlovarského kraje se Saskem spíš líbila přeložka I/25 mezi Jáchymovem a Kurort - Oberwiesenthalem do cca 5000m dlouhého tunelu pod Klínovcem. Ušetřil by se tím výjezd na Boží Dar do 1080 m.n.m., takže 200m převýšení, protože na Jáchymovské straně by tunel začínal v cca 680 m a končil by u Oberwiesenthalu v cca 880m, takže by v něm při délce 5 km bylo rovnoměrné 4% stoupání směr Německo. Taky by se zjednodušila situace v zimě. Zásadním přínosem by bylo odvedení tranzitní dopravy z Jáchymova, který jí dost trpí a obchvat není kudy vést.
Tunel by sice mohl být kratší, kdyby se komunikace vedla déle údolím, ale zbytečně by devastovala panenskou přírodu(neprošla by EIA). Možná by tunel musel být spíše delší až k lázním či další kratší tunel kolem jáchymovských domů v údolí Veseřice, aby silnice nevedla těsně u zástavby.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 3.5.2016 10:15:11, celkem upraveno 1 x.
Důvod:odstranění neplatného odkazu
). Kupodivu i mne coby příznivce nové výstavby komunikací přijde tato tlačenka jako ne zcela logická.
V SZ Čechách máme dvě nové silnice do Německa (I/6 a I/7), jejichž kapacita zdaleka není vyčerpána, tak proč nejedou tam? Každopádně stavět mezi KV a Cvikovem čtyřpruh je podle mě dnes i v následujících dvaceti letech zcela zbytečné.
