ZBmaster píše:Vzhledem k ceně potravin a bydlení a dalších nutných výdajů na auto prostě nezbyde. Ceny všeho včetně paliv už dolů nikdy nepůjdou..... Jestli to správně chápu, něco podobného tu stále naznačuje dálničář...
Prostě bude míň aut, bude se míň cestovat a míň dojíždět za prací. Stát bude muset podporovat HO a pracovní příležitosti i mimo velká města (všichni opravdu nemůžou bydlet v PRaze a v Brně).
Bude klesat i závislost na ropě, což je velmi důležité protože RUS nebo ARAB.....
Ajestli si někdo myslí, že se to dá změnit??? Tak se velmi plete... Kdyžtak klidně napište která strana to změní a výkřiky , že Škodu vytrhneme z koncernu a bude vyrábět jednoduchá a levná auta

.. To je totální nesmysl.
Nelze reagovat na vše.
Cenová hladina zůstane vysoká i v roce 2023. A snížení se před 2024 nedá očekávat, ale že by to bylo takhle navždy? Vždy se dá vrátit na jiné hodnoty, možná ne číselně, ale reálně co si lze dovolit za co.

Konstantně meziročně co naznačuju, my k tomu spějeme. Ekonomie jako taková: pandemie byla jako kdyby IIIWW svým bezprecedentním finančním rozsahem: vlády zvedají rozpočty a dluhy a omezují lidi a mění jim jejich zvyklosti (u války to stejné: dají rozkaz jdeš bojovat a ty finance to je stejné) + propady HDP. To by bylo na 100 stran. Pak z důvodu globalizace, jaká tady nikdy nebyla za 100 let zpátky byl narušen dopravní řetězec (budeš doma v karanténě a ne v přístavě), pak tady bylo extrémní natištění peněz - na západě pro obyvatelstvo, které bylo v omezeních. Jinde ne, protože jinde se ukončil lockdown, Indie ho plánovala na 90d a nedala to, pro ekonomiku. Prostě se tam umíralo ve větší míře. Teď je jedno jaký to mělo efekt jinde. Ale finančně ty dávky a podpora šla na dluh a lidi najednou v 2021 všechno chtějí dohnat, ale pro zpomalení dopravy došlo k poklesu zásob a vytvoření tlaku na všechno, tedy i ceny. Koncem 2021 se prezentovalo, že inflace bude nad 3 až 4% v 2022. To by bylo taky na 100 stran. Pak tady máme 02/2022, reální válečný konflikt, kterým je ohrožena EU a NATO, tudíž hlavní ekonomické velmoci planety a následováno sankciemi na největší stát, který vlastní ohromující nerostní bohaství, vstupujeme do ideologické války, jen není na území Jemenu nebo Sýrie, ale na Ukrajině. To by bylo na dalších 100 stran, ale základem všeho blahobytu jsou 3 základní faktory:
*dlouhodobý plánovatelný příznivý vývoj produkce i cen
- narušeno od 2020 mnohokrát
- deformováno sociálním tlakem
*bezpečnost a stabilita
- výkyvy v podobě teroru a pak migrační vlny z Afriky a Asie a Latinské Ameriky ... to narušují, ale od 02/2022 je tohle zásadně nalomeno
*symbióza nebo vzájemný vztah: dostupných (pravidelně a levně) energetických nosičů v kombinaci s maximalizací technologických novinek (největší přidaná hodnota a z toho plynoucí bohatství)
- to je nyní zásadně narušeno, protože energie jsou drahé, tady nejvíc, ale jsou drahé všude
- a bohužel, ale pro výpadky v dopravě a inflaci a dosahů pandemie nevyrábíme maximum těch nejlepších produktů (stroje, auta, elektronika, počítače atd.), omezujeme produkci na i dost dlouhá období i bez varování, to je nemyslitelné po dobu dekád zpátky, což tlačí na snižování zisků (investic), roste nezaměstnanost nebo tlak na udržení zaměstnanosti (aby se udržel potenciál návratu na trhy)

(to je cesta, kterou jde DE se 620G €, ale to někdo všechno zaplatí)
Státy nebo veřejné rozpočty musejí reagovat na další dopady tohoto všeho. Potraviny, které nejsou. Vinou aditiv do paliv, vinou války, vinou změn klimatu atp. Zdražují o 25% meziročně. A tam, kde potraviny hraje 50% nákladovost, tam to bude o přežití. To se netýká EU.
Ale EU, USA, Japonska, Číny se zase týká těch 120 států, kterým oni půjčují na infrastrukturu, ve kterých mají svoje závody a ve kterých leccos těží. Proto musejí zvednout výši dluhů přes MMF atd. Aby nedošlo ke krachům ... to by pocítil každý, protože fondy protože důchody, investice, vklady.
A tedy: máme dluhy. Máme deficity. A musíme to snížit, jináč bankrot. My ale jako planeta jdeme ke snížení spotřeby, takže my nebudeme teď tisknout další biliony €/USD pro rozplazené obyvatele. To rozhodně ne. Vlivem všeho jdeme do recese, do snížení HDP, do snížení životní úrovně. Do snížení spotřeby. Jen když je pokles, tak může být zase větší růst. Ale tady nebude nejbližší 2 roky větší růst, ale velmi malý růst, né-li poklesy. A rozhodně inflace sníží:
*jak reální životní úroveň
*tak státní investice
Protože státy budou mít i nadále vysoké příjmy, daně, ale neudrží investice do sociálních výdajů na všechno jako doposud. Naopak, velmoci a globální kapitál se nasměruje do armád. Minimálně do 2030. Je rozdíl, jestli tam půjde ročně o 1% HDP navíc nebo ne. Bez ohledu na to, že když klesne HDP, tak stačí udržet výdaje pro obranu a mám požadované %, ale jinde se bude muset o to více ubrat.
Tím se 2x rychleji dostáváme k cíli, že se omezí dostupnost mnoha druhů zboží, které zbytečně zatěžují ŽP. (nebude se kupovat spotřebič co 3 roky) resp. ale hrozí ledacos od rozšíření války na další území a nejen v Evropě, pro všechny tyto aspekty (a tedy další růst cen) nebo snížení globalizace, ale tedy růst cen (stoupnou náklady) nebo spirála nepříjemných ekonomických pojmů, které již začínají u slova stagflace.
Tady je pak každá rada k dobru, ale kdo má úspory a nemá investováno (protože tomu všeobecně nevěří a nyní se stejně odhaduje, že akcie nejbližší roky nebudou růst), tak si počká na stoupající úroky a jakmile klesne spotřeba víc a sníží se investice států, firem, lidí, tak budou penízky chybět (USA a plán stažení 9 bilionů USD z trhů ... ECB a ... JAP a ... Čína ...) tak se objeví zase zpátky i klasický nástroj zhodnocení obyčejný peněz, ovšem do té doby (1-2 roky) ztratí hodnotu na inflaci.
A doopravdy půjde o to, že si třeba 30% lidí rozmyslí jestli postaví nebo jestli koupí vůz. Nebo jestli pojede na dovolenou. A až kam (viz palivové příplatky).
Tohle vše se může vrátit trochu zpátky, pokud by nastal mír na Ukrajině. Pokud bude motivace snížit sankce proti Rusku atd. Ale co tomu nasvědčuje? PROTI TOMU stojí reální obava o výpadek plynu, ropy, uhlí, uranu atd. ... a ještě větší problémy v ekonomice. I proto je nálada v soukromé sféře velmi negativní do období let 2023-2024. Bez ohledu na to, že jsme v 1. pololetí 2022. Protože firmy mají ztráty, nevidí dobré vyhlídky a vidí mnoho existenčních problémů. Já jsem skeptický co se týče výše cen ve vztahu ke koupyschopnosti, prozatím ale optimistou v dostupnosti základního zboží. (jídlo, drogerie, základní zboží typu baterky atd.) Ačkoliv existují scénáře o omezování se, prostor EU je na takové něco nepřipraven - psychicky u obyvatelstva, že by se třeba zavedlo měření spotřeby elektrické energie do časových oken atp. Vše co začíná doporučením končí jakmile to nebude fungovat v praxi, pak nastupujeí tvrdá opatření. Aby přežil soukromý sektor a budoucí příjmy, viz o něco výše v tomto příspěvku.
Co se vozidel týče, to má 2 roviny:
*ježdění: pokud budou vysoké ceny PHM, pak je to umělé a teoreticky vyhrá EV, ale to zase narazí na kapacity produkce
*koupyschopnost: všechna vozidla zdražují
- zajímavé bude sledovat, kam se v EU dostane po 2028 sektor oježděných vozidel a jak se nastaví záruka na baterie atp., dříve to nemá smysl, viz nové modely a pro EU extra ...