Nepochybně. Jakákoliv nehoda dopadá špatně, stejně tak jakákoliv "nouzová situace" dopadne špatně. Jde o rozsah obětí a škod, ale škoda vzniká skoro ihned jen tím, že se odkloní provoz, hned jsou to ekonomické ztráty.
A to i s policejní součinnosti; resp. s jakoukoliv mediální informací, která se klidně uveřejní takříkajíc "na všech kanálech". Ale to jsme již malinko mimo téma.
U přistání vojenských letounů to lze realizovat doopravdy jen v na to přizpůsobených úsecích. U nich se pamatuje nejen na stav nadjezdů a samotné šířky tělesa atd., ale taky je v dosahu silnice, která vede do nějakého toho skladu (paliv, munice, jiné logistiky). Protože samo o sobě není dálnice odkládacím prostorem pro mnoho ks leteckých strojů. Je tedy nutnost se zamýšlet proč "právě tam", protože uskutečnilnost přistání je možná pomalu kdekoliv (pokud vyhovují "geografické poměry", pohoří atd.), ale zdaleka tomu tak není. Docela často jsou to záložní zdroje leteckých objektů nebo i určené k obraně extrémně důležité infrastruktury s reakčním časem zásahu; JE, CHZ atp.
Já jen dodal, že to není "nóvum". Jen to bohužel - jak si kdo namýšlel, že to byl přežitek z dob komunistů, tak není, protože se to "oprašuje". Protože bohužel, ale mír je jen kratší nebo delší časový úsek mezi dvěma válkama. Neříkám já, nýbrž poučka diplomacie. V dnešním světě musíte ovládnut vzduch.
Třeba poslední dekádu se investovalo nejen do povrchů těchto úseků a ještě se nemuselo ale taky do telekomunikací a dalšího příslušenstva. Bylo by hříchem to nevyužít ... i když "bohužel", že to musíme využívat.
Rozhodně je to zajímavé téma.

Silnice, armáda, silnice, koridory, silnice, obrana. Nejsnadnější využití, nejrychlejší lokální transporty. Flexibilita v alternativách když se něco poškodí. Jsou to takové ty doplňky k "životu" dálnic. Nedávno vyšla kdesi publikace, odpočívky a trestní kriminalita na nich, ve Francii. Taky zajímavé čtení. Ale taky již mimo téma.