KRITICKÁ INFRASTRUKTURA
O čem se málo mluví je tzv. KRITICKÁ INFRASTRUKTURA EU / STÁTŮ. Vzhledem na vedení války Ruska na Ukrajině a posledním útokem na část kritické infrastruktury, tedy plynovod Nord Stream bylo naznačeno jak režimem v Moskvě, tak Londýnem, Bruselem a dalšími, že evropská kritická infrastruktura je v ohrožení. Ona vždy v ohrožení byla, protože podmořské kabely, které jsou mezi Amerikou a Británii, resp. EU a stejně tak různé součástí energetické infrastruktury a pak také telekomunikační infrastruktura a základní dopravní koridory jak železniční, tak dálniční, letištní a přístavní, jsou v ohrožení před případným válečným konfliktem nebo menší vojenskou operací. Vždy tomu tak bylo.
Důvod, že tomu tak je ale vychází ze základního předpokladu a sice udržení fungování světa. Globálního obchodu, globální komunikace, spolupráce a finančního světa. Nebyl důvod nevěřit, že by měla kterákoliv velmoc zájem na tom, aby tomu tak nebylo.
Jedno neporušené potrubí Nord Stream 2 je nyní jediné, které je schopné dodávat plyn – potrubí je však nějakou dobu mimo provoz. Vzhledem k postupnosti výbuchů na inkriminované rouře NS a menších zemětřesení, kterýma to bylo doprovázeno to ale znamená, že se nejednalo o poškození potrubí jako od rzi, ale zjevně od nálože a né jedné. Znamená to, že ukrajinská válka nyní směřuje do Pobaltí a v ohrožení je mnohem více, než se dnes může jevit.
Byla celá řada velkých námořních cvičení Ruska. Ponorky a lodě se během uplynulých let objevují na dosah kabelům a rourám. My dnes nemůžeme s jistotou říct, že nejsou nastražené další "problémy".
Na druhou stranu, západní státy disponují tím co se jmenuje průzkumné jednotky, které dovedou určit/lokalizovat problémy. A vyšetřit jak k poškození došlo. Když k němu přijde, protože samozřejmě, že se teď nezahájí monitoring stavu tisícovek km sítí v mořích/oceánech.
NATO oznámilo v uplynulých dnech/hodinách (vícekrát specifikovalo), že zvedne úroveň ochrany a monitoringu.
V tomto uhlu je nejlépe chráněná právě dálniční infrastruktura. Všeobecně pozemní infrastruktura je chráněná dobře vzhledem na národní obranné strategie, lepší možnost uhlídání pohybu osob atp., ale na dálnicích je pak největší nasazení kamerových systémů. Mj. se tyto prakticky po začatí války třeba v Německu vypínají pro motoristickou veřejnost, aby ani zahraniční agent nemohl dávat informace o konvojích, které po nich projíždějí.
Na druhou stranu, v případě že dojde k narušení internetu a přenosu signálu, tak vypadnou i pozemní dopravní sítě vzhledem na to, že to nejsou samostatní okruhy.
NATO jde ještě dál a varuje před možností narušení vesmírních satelitů. Rusko v minulém roce vyzkoušelo poškodit vlastní satelit, čímž se tento roztříštil a při takovém úsilí ve větším rozsahu by mohl tento odpad v podobě trosek poškodit další zařízení, resp. jde zničit i jiné satelity. Tím by se narušil třeba GPS signál, tolik potřebný pro armádu, ale i civilní život.
NATO připravuje další plány na "ochranu kritické infrastruktury". Podmořské kabely přenášejí 97% internetového provozu s denními finančními transakcemi ve výši 10 bilionů dolarů, které na nich závisí. Problém by nastal i se serverama. Nějaké jsou síce v Evropě, ale většina úložišť je na západní straně Atlantiku.
Vysoko na Putinově seznamu cílů by mohly být dva ropovody, které zásobují Británii ropou a plynem z Norska – Norpipe a Britpipe. Největší britská ropná a plynová pole, která jsou vybavena desítkami vrtů a potrubí a nacházejí se v blízkosti norských vod. Norpipe, vlastněná společností Gassled, přepravuje ropu na stanici v Teeside a má kapacitu dodávat 830 000 barelů ropy denně. Plynovod Britpipe, který zásobuje Spojené království a Evropu zemním plynem, přepraví každý rok 25,5 miliardy metrů krychlových. Existují obavy, že Putinův podmořský útok na tyto klíčové ropovody by mohl "zablokovat" Británii a Putinovi potápěči by mohli přestřihnout podvodní internetové kabely, které přenášejí citlivé finanční informace přes Atlantik z Evropy, a vyvolat až krach systému. Na kabely poblíž irského pobřeží by mohly zaútočit Putinovy tajné špionážní ponorky Losharik, které nese obří ponorka Belgorod vplouvající do Atlantiku z Arktidy. Tento scénář má své pokračování a sice odříznutím dostatečného množství sítě v Atlantiku by mohl vzniknout chaos v Británii, přičemž letecký maršál Sir Stuart Peach dříve varoval, že takové narušení by mohlo být "katastrofické". Mohlo by to vypnout internet, odříznout Británii od zbytku světa, paralyzovat finanční transakce a poškodit komunikaci s armádou v zahraničí. Británie je přitom z hlediska ochrany Evropy klíčovým státem z pozice námořnictví. Tedy pokud by se šlo touto cestou, znamenalo by to válku s Evropou.
Válka Evropy s Ruskem by ale byla nevyhnutní v případě, že by došlo k narušení klíčové infrastruktury pro Evropu. Bez norského plynu by většina zemí čelila recesi, protože v opačném případě by nezbylo dost plynu na topení a výrobu elektrické energie. Evropská infrastruktura není příliš dobře chráněna a je extrémně obtížné ji zabezpečit na tisíce kilometrů. Dle vysokého velení Evropa už nemá žádný manévrovací prostor a nelze vyloučit, že se situace v nadcházejících měsících výrazně zhorší.
I proto se aktivoval článek nasazení armád na kritickou infrastrukturu. V první řadě energetická, ve druhé telekomunikační. Co se týče pozemních sítí, tam je delší dobu s vyšším nasazením "vnitrostátní síla"; zvýšený dohled tajných služeb a patroly policie.
NATO již varovalo Putina, že pokud přijde k narušení podmořských kabelů, kterýma se přenáší 95% světových informací (ano a 97% finančních operací), tak bude Rusko čelit přímo zemím NATO a ne samotné Ukrajině. Není to svévolná hrozba, protože přes tyto kabely se přenáší i část armádního okruhu mezi USA a EU. Lze ho obejít, ale proces komunikace je pak složitější. Je tedy právem aliancie varovně upozornit na možný vývoj situace. Je to ale praticky poslední možný krok, protože další krok je nasazení armád ve velkém rozsahu, což by mohlo již být vnímáno jako otevřená válka. Po případném poškození kritické infrastruktury slíbila aliance "rozhodnou reakci". Dle velikosti poškození "naší" infrastruktury může aliance okamžitě poškodit v "rovnoměrném rozsahu" tu ruskou. A není to zase tak nemožná úloha, z norsko-finského území lze odříznout komunikaci mezi hlavní námořní základnou a Moskvou. Mj. je tam polovina operačního velení. Rusko tuto oblast chrání mnoha divizemi, ale komunikační sítě jsou zase pod vodou, i vzhledem ke klimatu. Na severu Norska bylo velké cvičení NATO jen nedávno ...
Co ještě spadá pod kritickou infrastrukturu: mosty, tunely, přehrady, zdroje pitné vody a systém pro její rozvody, zařízení pro vyhodnocení katastrof.
Stav připravenosti evropských silnic a železnic v konfliktu s Ruskem
Již v 04/2022 se objevila zpráva Pentagonu, že EU dlouho neplní cíle pro dopravní sítě. Pro méně znalé to obnáší ten fakt, že ačkoliv U definovala dokonce TEN-T, které mj. suplují armádní koridory a ochranu území, tak mezi státy chybí tohle spojení, na území několika států není ani jedna lepší alternativa. A základním nedostatkem je absence mostů, které unesou standard 80t v USA. Tedy limit pro americkou techniku.
I proto se ve většině cvičení na území Evropy využívají železnice.
EU se snaží zvrátit roky zanedbávání výdajů na zlepšení silnic a železnic, aby přesunula vojáky a tanky. Děje se tak od roku 2014. Ruská invaze na Ukrajinu zaměřila pozornost na přípravu silnic, železnic, přístavů a letišť EU pro rychlý přesun jednotek a tanků. Pro obranný program kontinentu je zásadní odstranit úzká místa a podepřít tratě a mosty používané armádou i civilisty. Ale navzdory těmto obavám EU neplánuje žádné okamžité zvýšení výdajů na toto téma.
Zesílení objektů se nyní realizuje "ve východní linii EU", ale hlavně na Pobaltí, Polsku a Rumunsku. Polsko má zase vysokou absenci nedostatku mostů na Visle mezi západem a východem země. I proto se cvičení věnují tréningu rozkládání armádních přemostění.
Pentagon konstatoval, že čím dále na východ pojedete, infrastruktura neunese těžkou váhu amerických, ale ani německých, britských a nizozemských tanků. ... Stav mostů (nemusím ani dál pokračovat)
Nástroj pro propojení Evropy (CEF), nástroj EU pro financování infrastrukturních projektů, byl schválen minulý rok a vyčleňuje 1,7 miliardy EUR na vojenskou mobilitu – což je méně než původně navržených 6,5 miliardy EUR (ale více než nula, kterou někteří obhajovali). . Snížení rozpočtu vypadalo jako dobrý nápad, když si lídři EU mysleli, že válka je vzdálený scénář.
Brusel nalezl na jaro 340 mil. € navíc. Tyto peníze považují východní státy EU za směšné a mají pravdu. Není to ale tak, že by se to nevědělo. Problémy s infrastrukturou byly patrné již léta, jak se NATO rozšiřovalo na východ, ale výdaje na silnice a železnice nenásledovaly. Pentagon neustále žádal a dokládal v každoroční zprávě nedostatky a trval na tom, že EU musí vypracovat strategii pro vojenskou mobilitu a řádně jí plnit. Problémem byl ale i samotný obranný rozpočet v jednotlivých členských zemích. Nebyl důvod nakupovat zbraně, naopak se zmenšovala armáda napříč státy. Výsledkem toho bylo i zásadní snížení programu vojenské mobility z CEF a dalších fondů. A stejně tak se snižovala kapitola výdajů na "silniční obranu" v jednotlivých silničních úřadech a na ministerstvech dopravy. Výsledkem je dnes fakt, že kolem silnic jsou těsně domy, jsou tam hrubé kmeny a i když to je vytyčený koridor nebo alternativní trasa, tak tudy rozhodně žádný tank na traileru nemůže projet.
Protože vytočení obřích nákladních vozidel s extrémní zátěží není snadné, nelze tak kličkovat jak si to mnoho lidí myslí a když dojde ke sklouznutí nákladu, tak jeho vytažení zabere na rozdíl od kamiony i celý den. Vícero zemí dokonce nedisponuje ani těžkým armádním jeřábem pro zvednutí takových břemen.
V roce 2017 se v Bremerhavenu na severozápadě Německa uskutečnilo vojenské cvičení vylodění. Americký generál pochválil vybavení infrastruktury přístavu, ale kým tohle bylo ve špičkové úrovni, tak silnice označil za kritický bod. Doslovně tehdy řekl, bez ohledu na to jak velký je přístav s jeho vybavením, bude nám to k ničemu, když nejste připraveni na rychlý pohyb dál do vnitrozemí.
NATO se snaží tzv. odstrašovat. Odstrašení značí, že nepřítel vnímá, že armády jsou připravené se mu postavit. Že se umí logisticky poskládat. Špatné silnice a další pozemní infrastruktura jsou problémem. Je velkým problémem dostat se přes Karpaty do Rumunska na východ jeho hranic. Možná ne na osobní autě, ale rozhodně je to těžký úkol s tankem korbě nákladního auta. Využívají se proto často železnice.
U napadení EU ve smyslu toho, že nebude čas na rozsáhlé přípravy, ale okamžitou reakci je ale lepší na kratší vzdálenosti 1-2 států využít silnice, než železnice. Co se týče rychlosti. V EU to ale dle amerických generálů vyjde na stejno.
NATO již delší dobu avizovalo, že je nevyhnutní alespoň 1 den v roku uzavřít klasický provoz a uskutečnit vojenskou kolonu napříč státy a jejich regiony. Musí si obyvatelstvo, ale také tranzit a další včetně vojáků zvyknout na pohyb po veřejné dopravní síti. Ani tohle se prakticky neuskutečňovalo. Resp. pro složitost operací a byrokratických úkonů si mnoho států tuto úlohu odškrtlo tím, že se uskutečnil přesun na větší cvičení.
NATO sice koordinuje vojenské akce, ale nefinancuje mosty, železnice a silnice. Právě tam má EU s CEF zrychlit. Některá letiště nejsou napojena na železnici. To dál zhoršuje vojenskou mobilitu na delší transporty, pokud má USA pomoct jakkoliv více. Peníze na vojenskou mobilitu CEF jsou zaměřeny na napojení letišť na železnice, posílení mostů a uvolnění prostoru v přístavech pro rychlé přistání. Další větší projekty – jako Rail Baltica , evropské vlakové spojení se standardním rozchodem v hodnotě 5,8 miliardy eur, které vede přes Estonsko, Lotyšsko a Litvu do Polska – jsou rovněž uváděny jako zásadní pro obranu.
Největší schválení financování bylo 60 milionů EUR na Via Baltica, silniční spojení přes Pobaltí, což není velká investice, protože nové systémy obvykle stojí miliardy.
USA a kritická infrastruktura
Pro srovnání. USA charakterizují kritickou infrastrukturu docela snadno: Je to každé zařízení technické infrastruktury, kterého různý stupeň poškození až zničení může ohrozit národní bezpečnost, zdravotní starostlivost, národní ekonomickou bezpečnost nebo kombinaci těchto faktorů.
Rovněž ochrana je snadno definována: Ochrana kritické infrastruktury se skládá z opatření přijatých k prevenci, nápravě nebo zmírnění rizik vyplývajících ze zranitelnosti aktiv kritické infrastruktury. V závislosti na riziku mohou tyto akce zahrnovat změny v taktice, technikách nebo postupech; přidání síly; výběr jiného druhu prostředku; izolace objektu; hlídání atd.
Na zajištění se pak využívá kancelář, která uskutečňuje kooperaci mezi potřebnými složkami.
Ročně to USA stojí asi 16 mld. USD. Z toho 1/5 jde na kybernetiku.
V celém světě tato aktivita vychází na asi 140 mld. USD.
Z hlediska pozemní dopravy je rozhodující zajistit síť dálnic Interstate. To je základní nástroj pro rychlou evakuaci odkudkoliv kamkoliv z hlediska počtu obyvatel, ale stejně tak nouzové zásobování a samozřejmě plní funkci pro vojenskou mobilitu, protože tato síť dálnic byla vystavěná za obranným účelem USA. Nutno podotknout, že ačkoliv i v USA jsou mosty staré a je na nich řada omezení, tak situace na síti Interstate je nejlepší a mosty na ní se neustále zlepšují z roka na rok dosahují i lepší údržby i ty, které nejsou v havarijním stavu, ale vykazují řadu opotřebení. USA to přitom dosahují i díky zajištění peněz z jednotlivých států, již to nestojí pouze na federální vládě.
