V tomto příspěvku si lze číst o městě Mbarara, ale stejně tak v souvislostech ke konci příspěvku o ebole, která v Ugandě nyní je. Resp. rozděleno je to šipkama "

"
kombinace města a nemoci je náhodná, pouze pro ilustraci k hygieně/vodě a dostupnosti i pro větší komunitu
V Ugandě je město Mbarara. Žije v něm asi 200 tisíc obyvatel. Je to město, které je dobře napojeno na hlavní město Kampala. A ve svém regioně je centrem. Když si ho dáte vyhledat, tak zjistíte, že se tady podporuje i 4- pruhová zkapacitněná silniční síť. Masivní obchvaty, průtahy. S osvětlením a školama. Atd.
takhle si půjčím mapu od google, abych to zviditelnil:
takhle 2. mapu, aby byla dobře vidět bez nutnosti klikání poloha města:
Mbarara v ex dekádě získala kvalitní asfaltovou silnici na Masaka a odsud je až do Kampala:
https://pbs.twimg.com/media/DxL2t1lWoAAh59d.jpg
obchvat Mbarara v praxi:
město Mbarara je dopravním uzlem pro vícero okolních zemí:
Bylo by dobré vědět, že na 14 km 4- pruh přispěla i EU a to částkou ve výši 122 mil. €. Celkové náklady: 170 mil. €. Na trase jsou 2 mostní úseky a 5 OK. Obchvat se člení na 2 fáze: severní část severního obchvatu a jižní část severního obchvatu. Ta severní je důležitější a měří 8 km, ta jižní resp. JZ měří 6 km.
Celkem Uganda zajistila pro město Mbarara 40 km obchvatů, přivaděčů a silnic s dobrým napojením na město s okolními silnicemi na všechny hlavní tahy.
A až nyní se tady postaví komplexní vodohospodářské zázemí. Je to projekt za 73 mil. €. Díky němu bude mít pitní vodu do domů zavedeno již celé město. Zafinancuje to French Development Agency, postaví Sogea-Satom ve spolupráci s VINCI Construction Grands Projets.
Projekt zahrnuje i výučbu asi 200 dělníků. Realizace má trvat skoro 2 roky. Postaví se 62 km vodovodů, úpravna vod z řeky Kagera, přečerpávací tlakovací stanice a odpadový systém.
Stát Uganda byl zasažen případy s ebolou. Tato hrozba je tady dlouhodobě přítomna, pro sousedství s DRK. Věnuje se tomu i BBC:
https://www.bbc.com/news/world-africa-63080543
Prezident země ujišťuje obyvatelstvo, že není důvod k panice a Uganda si s tím poradí. Jak píšu o něco níže, tak WHO spoléhá na zkušenosti Ugandy, ale vidí větší rizika. Samozřejmě, že prezident, který požívá největší důvěru musí především působit kladně.
To je na margo toho, že kde je to stále Afrika. Kontinent, kde má silnice přednost před pitní vodou i pro velká města v tom uhlu, že jináč musíte jít na jeden bod na ulici pro vodu. Každodenní realita.
K včerejšku: Dne 11. září 2022 začal 24letý muž z Madudu ve střední Ugandě pociťovat horečku a krvácet z očí a také kašlat, zvracet a vylučovat krvavý průjem. Po návštěvě dvou soukromých klinik během následujících čtyř dnů byl odeslán do nemocnice a v karanténě, zatímco byly provedeny krevní testy. Dne 19. září testy PCR odhalily, že byl infikován súdánským virem, jedním ze čtyř virů, o nichž je známo, že způsobují onemocnění virem Ebola u lidí. Tentýž den muž zemřel.
K 1. říjnu je hlášeno celkem 41 potvrzených a 19 pravděpodobných případů , z toho 24 úmrtí. Devět z těchto úmrtí bylo z potvrzených případů) a všechna z nich ve střední Ugandě. Zde je to, co o vypuknutí zatím víme.
Co je to súdánský virus?
Ebola byla poprvé objevena v roce 1976, kdy se ve střední Africe vyskytla dvě nezávislá ohniska hemoragické horečky – jedno u řeky Ebola v tehdejším Zairu (dnes Demokratická republika Kongo nebo DRC), druhé v dnešním Jižním Súdánu. . Vědci později zjistili, že tato ohniska byla způsobena dvěma geneticky odlišnými viry: ebolavirus Zair a ebolavirus Súdán. Od té doby objevili čtyři další ebolaviry, z nichž dva mohou způsobit lidská onemocnění (celkem čtyři).
Dobrou zprávou je, že existuje několik kandidátských vakcín proti súdánskému viru ve vývoji.
Od roku 1976 se pravidelně objevují ohniska súdánského viru, přičemž dosud bylo hlášeno sedm – čtyři v Ugandě (nejnovější v roce 2012) a tři v Súdánu. Odhadovaná úmrtnost se během těchto propuknutí pohybovala od 41 % do 100 %.
Jak se liší od Zaire ebolavirus?
Ebolavirus Zaire byl zodpovědný za více ohnisek a případů eboly u lidí než jakýkoli jiný kmen, včetně vypuknutí v západní Africe v letech 2014–2016 a v letech 2018–2020 v Konžské demokratické republice. Ačkoli je geneticky odlišný od súdánského viru, symptomy , které spouští, jsou velmi podobné: horečka, únava, bolest svalů, bolest hlavy a v krku, následované zvracením, průjmem, vyrážkou a/nebo příznaky zhoršené funkce ledvin a jater. U některých pacientů se může objevit vnitřní i vnější krvácení (např. krvácení z očí nebo dásní nebo krev ve stolici). Oba viry jsou vysoce smrtelné, ačkoli současné důkazy naznačují, že riziko úmrtnosti je vyšší po infekci Ebola Zaire.
Oba viry se přenášejí přímým kontaktem s krví nebo tělesnými tekutinami někoho, kdo je infikován nebo zemřel na ebolu, předměty kontaminovanými těmito tělesnými tekutinami nebo blízkým kontaktem s infikovanými zvířaty. Inkubační doba – doba od infekce do nástupu příznaků – se pohybuje od dvou do 21 dnů. Infikovaní lidé se začnou šířit, když se u nich rozvinou příznaky, avšak diagnostika eboly může být obtížná, protože počáteční příznaky se často podobají příznakům jiných infekčních chorob, jako je malárie.
Jak moc by se lidé měli bát?
Vyšetřování ohniska a možnosti jeho širokého rozšíření probíhají, ale na národní úrovni WHO vyhodnotila riziko, že bude mít potenciálně závažný dopad na veřejné zdraví. Jedním z problémů je, že 24letý muž, který zemřel 19. září, nemusel být prvním lidským případem. WHO vyšetřuje možnost, že ohnisko začalo tři týdny předtím, než byl identifikován, a ne všechny potenciální přenosové linky byly sledovány.
WHO uvedla, že v této fázi nelze vyloučit riziko mezinárodního šíření. Na regionální úrovni však vyhodnotila riziko jako „střední“ a na globální úrovni jako „nízké“.