ze závěru konference k obnově Ukrajiny, pokud bude co obnovit ve smyslu státnosti, zkráceno, 14.4.2022
Jakkoliv se následující částky zdají být nereální pro vykonání prací v tomto objemu, tak jsou tyto plány vždy nakonec z velké části realizovány. Dalo by se tak pohledět na Sýrii, kde se během války již plánovala obnova. Na Irák, který zdaleka nemá takové příjmy proti plánům, ale realizuje je díky donorům ze Zálivu atd.
Kolik bude stát obnova Ukrajiny 
(bavíme se v technické rovině, nikoliv nad "obnovením" psychického stavu, traum atd. u obyvatelstva)
záleží jestli se na to díváme očima Ukrajiny - politicky, institutem nebo zahraničním poradcem ve stavebnictví a záleží taky co do té obnovy počítáme a jestli počítáme u budov stávající hodnotu nebo již novou hodnotu atd.
Pokud Ukrajina v rozumné formě ustojí konflikt s Ruskem, pak může její obnova vyjít na 240 až 970 mld. USD.
*vláda odhaduje náklady na obnovu 240-540 mld. USD
*institut na Ukrajině odhaduje 570 mld. USD
*pokud vezmeme v potaz skutečné náklady na obnovu pozastavené produkce potřebnou pro bydlení a reálné ceny pro bydlení, pak je cena na skoro 1 bilionu USD
Kdo to zaplatí
EU může sestavit fond pro obnovu. Částečně granty, částečně půjčky, částečně fondy.
WB může s MMF svolat dárcovskou konferenci. To stejné může učinit pro konkrétní organizace OSN.
WB s MMF mohou založit nový úvěrový program.
Další objem peněz vyčlení sama Ukrajina.
A dle možných výsledků a situace i v pozdějších letech může přispět i samotné Rusko.
Hodnota zničené základní infrastruktury mimo bydlení byla za 1 měsíc ve výši 120 mld. USD.
Hodnota zničeného bydlení za první měsíc představovala v dané době na cenách toho bydlení asi 30 mld. USD.
Válka se odehrává v oblastech, kde je v součtu 75% ukrajinského HDP.
V těchto oblastech pracovalo 10 mil. Ukrajinců, tedy skoro 2/3 zaměstnaných občanů země.
To je samo o sobě tím faktorem, který si lze číst jinde a sice číslo, které hovoří o katastrofálním propadu HDP této země.
Nelze dnes říct jaký program obnovy se zavede. Jestli vůbec do nějaké doby.
Do nákladů ve výši 1 bilionu USD se počítá celková přestavba zničených velkých měst. Tato obnova by ale mj. znamenala mnohem lepší stav a zcela jiný stav, než tady byl i před válkou.
I proto je potřeba rozlišovat v pojmech: co je zničená infrastruktura a jakou měla cenu. Reálně má takovou cenu její obnova za jaké ceny se dovede obnovit. (na tomto principu ostatně fungují i pojistky nehnutelností). To stejné se nedá již 100% říct o bydlení a to proto, že je zásadní rozdíl mezi tím, že silnice, která je stará, ale sjízdná a lze jí prakticky i za levnější peníze postavit ačkoliv nebude ve stejné kvalitě, tak s novým bydlením to takhle nejde.
Ukrajina leží na nemalém nerostním bohatství.
Tohle bohatství může zpracovávat a vyvážet.
Plán, který by se mohl založit by mohl počítat i s investicemi do těchto lokalit a z nich pak čerpat finance na splátky programu.
Samozřejmě, velkou výzvou bude návrat obyvatelstva, které bude potřebné při samotné obnově.
Bez cizí pomoci se Ukrajina neobejde, ale na druhou stranu na její obnově bude vydělávat každý, kdo se do ní zapojí.
A v první řadě bude potřeba stabilizovat stát a rozvinout alespoň do předchozích podmínek stav služeb a život veřejnosti. V opačném případě nastane nezpokojenost a z tohoto regionu budou praměnit další problémy.
I pokud se budeme věnovat odhadu institutu na Ukrajině, tedy 570 mld. USD, pak si je nutno uvědomit, že to je 3x více, než celé HDP Ukrajiny před válkou.
Tato obnova bude proto velmi důležitá od samého začátku. I jak se zadefinuje a především pak jak se bude plnit. Definováním ale začíná všechno: a to jsou jak náklady na obnovu tak časový rámec.
Již doposud za 1,5 měsíce získala Ukrajina finanční prostředky včetně vyjádření za materiální, humanitární a vojenskou pomoc v řádech desítek mld. USD. Další miliardy tečou na pomoc těm, kdo utíkají pryč ...
Zase se lze bavit o tom, jaká skutečná hodnota na Ukrajinu směruje. Jestli budeme počítat hodnotu 30- roční munice anebo budeme počítat hodnotu munice, která se musí pak nakoupit již jako nová. I když to je teoreticky jedno, protože pokud chceme obnovit to co máme, pak se toho snadno alespoň zbavíme, ale finančí aspekt zůstává otázní.
USA posílají na Ukrajinu masivní pomoc. Stejně tak do EU tu humanitární. Je otázní do jaké míry počítají skutečné náklady, protože vypravit letoun a vyslat ho na dlouhou cestu stojí peníze navíc k této pomoci. Taky to nenií zadarmo, ačkoliv to snáší rozpočet jejich institucí.
I proto platí, že Ukrajina dostává pomoc, kterou nedostala v moderní době ještě nikdy. Nikdy za tak krátký čas tak masivní pomoc. Proti tomu jsou i jakékoliv půjčky a smluvené úvěry již ničím. Stejně tak dárcovská konference na sarkofág nad Černobylem atd.
Tohle vše si je potřeba uvědomovat ...
_________________ Dopravní infrastruktura
*Ukrajina má ještě stále funkční letiště; nelétá se pro zajištění bezpečnosti (resp. nelze bezpečný let zajistit)
*Ukrajina má ještě stále funkční železnice
- není to proto, že by Rusko nemohlo, ale Rusko doposud nechtělo, i proto, že část tratí rekonstruovala Čína a ta tady má plány s Hedvábní Stezkou (již bombardování přístavu v Oděse muselo Rusko omezit)
*Ukrajina má funkční silniční systém
- na územích, ve kterých ruská vojska již nejsou, tak se zprovozňují do nouzové podoby mosty, tedy komunikační síť jako součást obrany země se obnovuje a řeší prioritně
*Ukrajina nemá zcela zdevastované přístavy, má znefunkčněnou námořní dopravu pro blokádu ruskýma loděma a pro miny v moři
Ukrajinská dopravní infrastruktura je stejná jako ostatní ve světě. Snese dopad bomby, to poškodí horní vrstvy vozovky. Nanejvýš se vytvoří kráter, který lze rychle opravit. Silnice jsou často pastí pro změněné dopravní značení a ruští vojáci mají doposud často staré mapy, které neodpovídají realitě posledních 4 let. Nejenže jsou nové silnice, ale jsou kolem nich i budovy, které oni na mapách nemají. Na budovách jsou ukrajinští obránci s darovanýma zbraněma, které nemají problém projít ruským obrněným vozidlem ...
Ukrajina tak jak jiné státy ve vojnovém ohrožení umí odpálit jen část objektů. Poškodí most, ale pouze most. A pouze tak, aby jej šlo poměrně snadno obnovit. Zase z dálničního mostu se nestane znovu dálniční most, ale do týdne se z něj stane 1- pruhový most i pro kamion. V oblastech po válce stejně nezačne jezdit ten dav, který jezdil před válkou, protože vlastně nemá ani práci a nemá smysl moc jezdit.
Co se opravuje jako první v oblastech, kde již Rusové nejsou
Ukrajina vyčlenila v propočtu 30 mil. € na opravy dodávek elektrické energie, rozvoden plynu a vody. Aby především přežilo obyvatelstvo. Je chladno a nic nejde.
Ukrajina vyčlenila v propočtu a pomoci asi 80 mil. USD na opravy mostů a silnic a jisté formy dráh v rámci leteckých mostů.
Rusko sice zničilo několik skladů s palivem. Ale Ukrajina má další sklady a dostává palivo ze západních zemí. Je to příliš velká země na to, aby šlo zničit všechno. Protože to nebylo ani v ruském plánu takhle všechno ničit. Nyní stojí na mnoha místech zničená technika, která navíc blokuje další postup.
A je jen otázkou času, kdy na Ukrajinu bude proudit další pomoc v jakémkoliv smyslu z mnoha dalších zemí západu. Ačkoliv Putin prohlásil, že západní evropské země mají jakýsi popud pro pomoc na Ukrajině, tak to není logické a je to chyba pomáhat Ukrajině. Lze přeložit asi tak, že proti takto zásobené Ukrajině Moskva neměla představy jí zlomit a ovládnout. Rusko doposud nenasadilo masivní letectvo, ačkoliv ho má. A to proto, že nemá vládu na nebi, ačkoliv hlásí že má, tak stále tomu tak není. A zdaleka nemá ruská armáda tolik strojů jak se prezentovalo, aby teď mohlo ztrácet tyto stroje jenom tady. Rusko má mj. velké armády v Sýrii a kolem Gruzie a dalších regionech, kde si nemůže dovolit zásadně snížit účast.
Z Ukrajiny odešlo 10 mil. lidí z domovů, z toho 1/2 je mimo území státu. Druhá 1/2 je mimo svých domovů. Miliony ukrajinských mužů dnes nebojuje, ale se učí zacházet se zbraněma. Fyzicky je nemají, ale učí se tomu. Nemají větší počet techniky, ale mají města a rohlehlá území, která znají mnohem lépe, než Rusové. Města na Ukrajině, to je především mohutní kombinace betonu a oceli. Mnoho sklepení. To nejsou bytové domy jako ve Francii nebo na Kubě. To je trochu jiná odolnost i proti teplotním výkyvům. Válka v takových podmínkách není snadná. Donekonečna bombardovat tato města taky není levná záležitost. Ani střílet raketama z dálky. To lze dělat měsíce a stejně to město nezískáte nebo za dosavadní cenu, kterou za to Rusko platí. A to Rusko platí na všech frontech; od ztráty majetků mnoha osob přes únik kapitálu, zhroucení průmyslu, propad chudoby obyvatelů, rekordní emigrace atd., nemluvě o válečných ztrátách a ztrátě jména síly vlastní armády a dokonce hrozba rozšíření NATO na severe Evropy, technický bankrot atd.
V každé válce jde o území. Ale získat ho značí vždy zvítězit nad dvěma faktorama: faktor narušení kvality spojení a faktor zlomení obránců. Ani jedno Rusko prozatím nemá. Pro samotnou Ukrajinu to je úspěch vzhledem na to, jaký byl proklamovaný stav infrastruktury a jaká byla představa nedůvěry občanů ve vládu v Kyjevě. To se totiž nakonec finančně vyjádřit nedá a ani to nedokáže žádna zpráva popsat ačkoliv všechno další popsat jde.