(B) V Praze metry, v Brně milimetry:)

[hh]

Povrch tunelu hlídají i lasery
8.7.2010 Lidové noviny str. 5 Brno a jižní morava MILOŠ ŠENKÝŘ, JIŘINA VESELÁ

BRNO Jaký je rozdíl mezi stavbou silničních tunelů v Praze a v Brně? V hlavním městě měří hloubku propadlého povrchu na metry, v Brně na milimetry.
Takovým vtipem se po úterní havárii na stavbě tunelu Blanka v Praze baví lidé, kteří projíždějí kolem stavby Královopolských tunelů. Tam laserové zaměřovače a další technika měří sebemenší pohyb povrchu. Stavební firmy totiž musí platit všechny škody, které na povrchu způsobí. A majitelé domů nešetří žalobami za poškození staveb, hluk a další újmy.
Po včerejšku je brněnská stavba o krok dál: pokračuje budování dalších mostů u budoucího žabovřeského vyústění tunelu. Kvůli tomu bylo potřeba znovu v okolí omezit dopravu a auta nasměrovat do sousedních ulic. „Aspoň že je léto a jezdí méně aut, jinak by se to tu nedalo vydržet,“ říká Bohdana Krausová, která bydlí v ulici Jana Babáka.
Královopolské tunely rostou, přestože stále není jasné, jestli na ně bude dostatek peněz. Přesněji: zda budou chybět prostředky na křižovatku v sousedství Červeného mlýna.
Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík již dříve připustil, že o tom, kolik bude peněz na propojení tunelů na Svitavskou radiálu, rozhodne až rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Za pesimistickou verzi dokončení křižovatky má rok 2013, optimistickou příští rok. Nastupující ministr financí Miroslav Kalousek přitom nepřímo naznačil, že právě tento fond by měl projít zásadní proměnou.
Královopolský tunel, složený ze dvou souběžných trub, je součástí Velkého městského okruhu. Oba tubusy už jsou průchozí, nyní firmy zajišťují, aby měly celý průměr po celé délce a připravují jejich vnitřní vybavení, aby jimi mohly projíždět automobily.
K dokončení všech staveb spojených s budováním tunelů zatím chybí několik set milionů korun. Firmy však oznámily, že práce zajistí, podle smlouvy mohou silničáři splácení stavby rozvolnit na více let.
Tunely jsou přitom nyní největší dopravní stavbou na Moravě, v celkovém součtu mají stát kolem devíti miliard korun. Jejich stavbě předcházelo několik let složitých příprav, včetně ražení průzkumných štol, protože obě tunelové roury procházejí nestabilními vrstvami jílu. Podobné problémy, s jakými se potýkají stavbaři i v pražském tunelu Blanka, však v Brně nenastaly, i když v některých domech se objevily velké pukliny.