S D institucemi jsem 3 roky spolupracoval, docela intenzivně. Ačkoliv již nechtěně (přes příliš projektů a práce na všechny strany); komplikace byla i bariéra. Vždy je lepší si nastudovat problematiku, což si žádá pročíst pár tis stránek, obeznámit se takhle s rozvojem, inženýringem, modelovým vnímáním vývojem, situace atd., teprva pak se dá po takovém vnímání něco řešit, poradit, konzultovat, zaměřit pozornost, sprostředkovat konkrétní další firmy resp. záměr, který lze lépe tendrovat atd. D je, já to neumím v češtině vyjádřit ... Oni jsou přísně techničtí. Když most, tak stejný most na trase pro budoucí rekonstrukci. Když MÚK, tak dle nějakého vzoru. Minimalizovat rozdílnosti v rámci spolkového státu, ale tato vlastnost jim dává jak výhody, tak nevýhody. Zásadní výhoda je, že umí aplikovat to co jsem opsal teď vám a co taky každý umí dát zpětně zpátky vazbou "je to tak", to je aplikace hospodářských ztrát, do stavebních nákladů v nějaké časové délce, to samotné co jsem vám rozepsal, ale to je dáno tím, že z opačné stránky: jednotkové ceny na jednotlivé materiály. Počet hodin práce, provozu transportu atd., a tohle se musí vždy dostat tento přínos (který jinde komponujeme již do přínosů nové stavby, máme nová prac. místa a všechno s tím spjaté) nad ještě další ztráty, které vznikají upgradem. Protože to máme omezení atd. To, že upgrade sám o sobě přináší efekt se ví, ale dle tohoto kritéria se ještě umocňuje pořadí projektů. (proto pak někdo hledí proč pro boha dělají to a ne to co by se dělat mělo dle subjektivního náhledu; tam se čeká s prominutím na další zhoršení stavu a využivání dalších kapacit, klidně odstavní pruh když je potřeba viz Mnichov, co se označí za dočasné stadium a nový projekt nepočítá již tohle ale srovnává původní JP) ... tak nedá se to tady opsat, to jsou sta- str. materiály, ale tak přibližně. A ta německá technicita pak jde do extrémů ... když se zalíbí část PPP, jde to touhle cestou, na co se namáhat jinak. Když se zalíbí osekávat keře a drtit na místě, realizuje se to roky za provozu po celé síti. Technicita, povíme si - vyzkoušíme dle přesného plánu. Pokud nutno, menší úprava a pak celková praxe. A již se to toho ale nešahá (porušuje to cenové náklady, protože když se něco naplánuje, tak proč to zase měnit?). To samé se značením a se vším, včetně práce policie atd. No, jenomže provoz je jiný a ani ukázněný Němec neumí vytvořit v koloně záchrannou uličku ... A to je to, že i ten bohatý stát ekonomicky vyspělý, on všechno možný posuzuje v takových měřeních na ekonomiku a dle toho postupuje. Zase tím ale minimalizují špatné investice, že by nebylo využití a je snaha o snižování omezení a zbytečných omezení. Bude se někde možná pracovat i 3 roky, ale se to systematicky udělá a nebude se tam pak dělat nic. A přesně ví, kolik pracovníků na km, jaký je systém zaučení toho dělníka, aby se naučil odříznout svodidlo, jaká je práce v noci, jak rozložit osvětlení, jak co napojit a jak řídit provoz a dohlédnout na to. Tam pracovat na údržbě je vysoce sofistikované zaměstnání s perf. sociálním zajištěním. Ale s lidskou sílou se šetří; kde lze, tak 1 člověk ve strojích, kde lze tak senzory anti-ice na mostech atd. Za uplynulé dekády ale vnímají, že ta investiční aktivita a plánování pokud se vše dodrží jak doposud i s hodnocením na ŽP, urbanizaci (spjatost s regionama) a ekonomikou, neodpovídají potřebnému rozvoji a že ty dopravní ztráty se zvětšují jako ty pomyslné nůžky. Nebo ty CB vozovky. Položila se jedna, pak další atd. A byla tam vada, ale kladla se další a stejná. Atd. Protože nikdo neurčil že stop. To je technicita spjatá s pořádkem. Jinde se po problému již dělá jinak nebo nedělá, práce se odloží. To tady jednoduše ne. Jsou samozřejmě situace, kdy se musí rozhodnout (stane se DN a pak další a je oprava svodidla ale jen jedné části a někdo rozhodne že se opraví i další část a jindy zase ne a to je dáno dalšíma číslama: harmonogram práce a lidi nemusí mít nadčasy atd., ušetřit si peníze na něco nové v těch střediscích, ale když tam je jen patník a stane se další DN, tak je větší poškození a to bude stát víc peněz). A to stejné je s užitím materiálů a objednávání prací atd. Ale to bych opravdu zašel někam jinam. Takové vnímání, jen možná o půl řádu níže je v Rakousku. Ne vnímání, ale smýšlení ... bylo dekádu zpátky, a dle rozvoje se toho moc nezměnilo.
Pár let jsem taky jezdil a ostatně dlouhou dobu, z celé ježďění jsem vždy jel do Francie přes Německo.

Tam a zpátky mnoho krát do měsíce, takže lze si ledasčeho všimnout. Nebo si jenom tak zajet pro dobrou kávu do Beneluxu

Udělat si ty výlety kamkoliv, vždy po této stránce byl prostor naprosto báječný a snad zase bude.
On ten rozvoj ostatně de facto dokladuje i ty státní národy. Ty pohledy na všechno a to kdo je jaký. Co se uplatní v D se nikdy neuplatní v I atd. Přitom taková Itálie že jo proti Francii ty turnikety pro náklaďáky, kolik v Itálii zrcátek pryč a ve Francii ne, proč? Kolik ostrých zákrut při sjíždění z dálnice v Itálii až tak klopených k platidlům, že méně zkušený řidič NA sotva najel do jednoho platidla a zablokoval tím návěsem další 2 pro OA. Proč to tam tak někdo vůbec postaví ... a tato logika by se zase v D neuplatnila, ti se snaží předcházet těmto problémům. Ať ani nevznikají. U těch D odpočívkách víte co čekat, to členění. To v mnoha státech tak není. Ale moje pocity z pozice uživatele tady nemusíme opravdu číst a hodnotit.

Ta praktická stránka je to, co já takřka nemohu ovlivnit. To už si snad každý nastavuje tak, že na co má jako stát a jak se cítí, že to ti lidi zvládnou.

Já spíš na tu systematičnost před užíváním ... aby vůbec bylo co užívat.
Ale jsem doopravdy rád v tom smyslu, Stando, že to tak vnímáte, protože to tak má být. Co s tím provede Die Autobahn nevím. Ale to zase nebude ihned okamžitě od zítřka.
