Dobrý den všem, které zajímá dubečská historie. Ve středu 23. října jsem se byl podívat na pozvání p. Jana Zadáka, legendy dubečské a regionální archeologie, na probíhající archeologický výzkum iniciovaný zahájením výstavby další etapy pražského okruhu. V místě mezi katastrálními hranicemi MČ Praha – Dubeč a Novou Dubčí (k. ú. Běchovic), kde bude zanedlouho zbudovaná mimoúrovňová křižovatka, na níž se napojí pražský okruh, došlo k odkrytí polykulturního pravěkého naleziště z pozdní doby kamenné – eneolitu, doby bronzové a doby železné. Dominantní podíl nálezů zde má středodunajská mohylová kultura (1 550—1 200 př. n. l.).
S aktuálními nálezy a průběhem prací nás ochotně seznámil vedoucí terénního výzkumu p. Radek Moureček, který se v minulých letech podílel mimo jiné na archeologickém výzkumu sousední Lítožnice. K nejcennějšímu objevu patří rozsáhlé, kruhové a v průměru téměř 40 m velké opevněné kultovní stanoviště mohylové kultury s téměř čtyřmi desítkami hrobů. Rozsah zkoumané plochy a význam nálezů jsou nestandardní a dosvědčují význam lokality pro pravěké kultury, především mohylovou kulturu. Nálezů hrobové výbavy je poskrovnu, neboť mohyly byly vykradeny v dávné minulosti. Dle nálezu švartnového prstenu, jež nám p. Moureček ukázal, byla minimálně část pohřebiště vykradena již v době laténské (500—30/20 př. n. l.), tedy ve staletích, kdy v Dubči a okolí sídlili Keltové.
Středodunajská mohylová kultura, pro níž bylo typické pohřbívání pod mohylami, měla v Dubči četné zastoupení. Navazovala zde na předchozí úněticko-věteřovský kulturní okruh (2 400—1 550 př. n. l.), jehož nositelé žili na výšinném sídlišti na Rohožníku. Středodunajská mohylová kultura měla převážně agrární (zemědělský) charakter s rozvinutým stupněm socializace, což dokládají některé opevněné lokality. S touto kulturou se pojí také bohatý kultovní a náboženský život, nejspíše zaměřený na sluneční kult a vegetativní božstva. Nechybí ani rituální pohřby tura, zvířecí a lidské plastiky či kamenné zídky ve tvaru kříže. Podobné, i když nepochybně menší pohřební a kultovní stanoviště než to, které archeologové nyní zkoumají na severu dubečského katastru, měli dávní mohyloví osadníci také v místech dnešního obecního hřbitova Na Horkách, především mezi hřbitovem a ulicí Městská, kde měl v letech 1970—1974 četné a bohaté nálezy keramiky patřící mohylové kultuře zmiňovaný p. Zadák. Bohužel se právě v místech mezi hřbitovem a ulicí Městská letos vystavěl zbytečně velký, drahý a k povaze místa necitlivě situovaný park, který lokalitu z hlediska archeologického takřka kompletně znehodnotil. Zběžný archeologický průzkum, který zde v rámci stavby proběhl, zde (údajně) nic nenalezl …
Vědecké zhodnocení současných objevů bude trvat řadu měsíců, možná i let. Avšak přinese nové a mimořádně hodnotné poznatky o pravěkém osídlení Dubče a Běchovic. Možná právě tyto objevy mě přimějí přehodnotit dosavadní postoj a pokusím se někdy v budoucnu aktualizovat a vydat knihu o pravěkém osídlení Dubče, jíž jsem před dvěma lety napsal.
odkaz na zdroj, kde jsou i fotky: https://www.facebook.com/groups/4854965 ... 562558811/
2024 ! Takže bychom se měli dočkat relativně brzy. Šutrklep k Mikuláši by byl potěch nekonečných dekádách čekání dárek jako hrom...