Kontroly v pohraničí, kontroly obecně
Kontroly v pohraničí, kontroly obecně
V dnešní Mladé frontě se objevil článek (viz http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=75&t=410) a spousta hysterie okolo policejních kontrol prováděných v německo-českém pohraničí. Já osobně nemám zkušenosti s ničím, co je popisováno v článku a ani nikoho takového neznám, a to jezdím do Německa velice často, ať už vlakem nebo autem.
Jak jste na tom vy? Máte nějaké negativní zkušenosti? Sektali jste se v Německu nebo jiné zemi s problémy?
Jak jste na tom vy? Máte nějaké negativní zkušenosti? Sektali jste se v Německu nebo jiné zemi s problémy?
Re: Kontroly v pohraničí
Článek jsem si přečetl už během dne (upřímně řečeno, docela jsem se zděsil). Byl jsem v Německu předevčírem. Nikdo mě nekontroloval, ale policejní auta jsem potkával každou chvíli - projíždějící i stojící u silnic...
Re: Kontroly v pohraničí
Pokud pojedete autobusem tak máte takovou 90% šanci, že autobus bude německými policisti naveden na nejbližší odpočívku a tam budete podrobeni kontrole dokladů. Pokud se jim váš pas nebude líbit, tak si ho vezmou sebou do auta a tam kamsi volají a zjištují cosi. A následně po prověření všech takto zabavených pasů se vrací zpět a pasy vracejí. A lidi co se jim nelíbí si odvádějí.
Děje se to většinou při cestě do Německa, zpět výjimečně.
Na Rozvadově jsou to 3-4 auta, mezi policisty je i černoch s naušnicí v uchu, toho si pamatuji nejvíc.
Prostě nemohli vyhodit všechy policisty, tak jim vymysleli činnost, že budou buzerovat za hranicí. Zajímalo by mě jestli stavějí i německé busy. Dokonce jsem byl tak rozhořčen, že jsem chtěl psát stížnost na německou ambasádu, ale pak mě to přešlo.
Děje se to většinou při cestě do Německa, zpět výjimečně.
Na Rozvadově jsou to 3-4 auta, mezi policisty je i černoch s naušnicí v uchu, toho si pamatuji nejvíc.
Prostě nemohli vyhodit všechy policisty, tak jim vymysleli činnost, že budou buzerovat za hranicí. Zajímalo by mě jestli stavějí i německé busy. Dokonce jsem byl tak rozhořčen, že jsem chtěl psát stížnost na německou ambasádu, ale pak mě to přešlo.
D47 už máme, teď ještě D48
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Re: Kontroly v pohraničí
Kdo mi nevěří, tak jeďte s Student Agency o půlnoci z Prahy směr Německo a potkáte se na první odpočívce v Německu ze všemi busy z toho směru (Cca 3-4 busy). A je to opravdu příjemné, když vás o půl třetí v noci probudí a chtějí pas.
D47 už máme, teď ještě D48
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
-
Fox Mulder
- Příspěvky: 751
- Registrován: 15.3.2009 1:28:45
- Bydliště: Most
Re: Kontroly v pohraničí
Já jsem zažil problémy 2x (2003/2004 a 2005), ale ty byly před vstupem do Schengenu, takže jsem hlasoval "Ne". Od kamarádů znám z vyprávění také problémy i po Schengenu.
Ty problémy co jsem zažil já bylo prohledání a auta z odůvodněním, že hledají drogy. Museli jsme stát v řadě asi 5 metrů od auta a čekali, až auto celé prohledají a nesměli se k němu nijak přiblížit. Trvalo to celé tak 20-30 minut. Chování policistů bylo v normě, šikana a svlíkání nebylo.
Ještě jsem zažil podobnou kontrolu na drogy v Polsku u Poznaně a tam takhle prohledávali celý autobus celý komando policajtů i s policejním psem, opět hledali drogy. Museli jsme stát všichni v řadě se svými zavazadly a obcházel nás pes a čichal. To bylo už po Schengenu, teďka to akorát bude rok. Chování policistů v normě, bez svlíkání. Trvalo to asi taky 30 minut.
Jinak šikanu ohledně svlkání znám z vyprávění z Polska i z Německa, ale to nebylo na silnici od policajtů, ale na nějakých hudebních akcích a bylo to od ochranky areálu, důkladně je nechávali svlíkat a prohledávat všechny věci k tomuto účelu připravených kabinkách. Ženy prohledávaly ženy, muži prohledávali muže.
Ty problémy co jsem zažil já bylo prohledání a auta z odůvodněním, že hledají drogy. Museli jsme stát v řadě asi 5 metrů od auta a čekali, až auto celé prohledají a nesměli se k němu nijak přiblížit. Trvalo to celé tak 20-30 minut. Chování policistů bylo v normě, šikana a svlíkání nebylo.
Ještě jsem zažil podobnou kontrolu na drogy v Polsku u Poznaně a tam takhle prohledávali celý autobus celý komando policajtů i s policejním psem, opět hledali drogy. Museli jsme stát všichni v řadě se svými zavazadly a obcházel nás pes a čichal. To bylo už po Schengenu, teďka to akorát bude rok. Chování policistů v normě, bez svlíkání. Trvalo to asi taky 30 minut.
Jinak šikanu ohledně svlkání znám z vyprávění z Polska i z Německa, ale to nebylo na silnici od policajtů, ale na nějakých hudebních akcích a bylo to od ochranky areálu, důkladně je nechávali svlíkat a prohledávat všechny věci k tomuto účelu připravených kabinkách. Ženy prohledávaly ženy, muži prohledávali muže.
D0, D6, D7, D8, I/13, I/15, I/16, I/27, I/28, I/30, I/63
Re: Kontroly v pohraničí
No já moc za hranice nejezdím, jediná horší zkušenost je tak z Polska, kdy po přejezdu hranic nás zastavili celníci. Nejenže ani jeden z 4 neuměl anglicky/německy, takže jsme se domlouvali rukama nohama (do dnes si pamatuju jak furt říkal "bagažniky, bagažniky!" což mi došlo asi snad po 2 minutách že chce vidět kufr), ale hlavně si vzali všechny doklady, 10 minut s nima seděli v autě, pak najednou 3 z nich odfičeli i s těma dokladama neznámo kam a nás tam nechali bez jedinýho slova stát...no nakonec se snad po 30 minutáh vrátili a pustili nás. Ale docela to člověka vystresuje
. A to jsem pak ještě zjistil, že v tu dobu jsme měl propadlou technickou...nechci vidět co za show by následovalo kdyby si všimli... 
Re: Kontroly v pohraničí
Že budou nějaký čas zvýšený kontroly u hranic, je zřejmé. I když je to úplně zbytečné, viz kriminalita, je to politický populizmus pro voliče. Kdysi jsem četl, že prakticky stejně postupovala bavorská policie i v době, když do Schengenu vstupovalo Rakousko - 30 km nárazníkové pásmo u hranic, zvýšené kontroly a četnější policejní stanice. To je vskutku zajímavé, nemyslíte, že ani Rakušákům nevěřili ;)
Takže stejnému postupu teď se nedivím, spíš mi jde o tu popisovanou šikanu. Myslím si, že až na drobné excesy, které mohou nastat, se jedná spíš o přehnanou odezvu na aroganci a chování některých lidí. Jedno, zda Čechů, ostatních lidí z "Východu" nebo východních Němců. Víme přeci, jak to u nás občas chodí a jak se k sobě chováme, že. Normálně se chovající lidé by se s tímto setkat prakticky neměli. Tedy ten chlap z reportáže alespoň ignoroval modrá světla a je otázka, jak se potom choval. Celou pravdu neznáme.
Pravdou je, že nejvíc postižení jsou cestující linkovými busy, kde jsou kontroly podle všeho téměř pravidlem. Kontroly osobáků jsou spíš výjimečné a z vlastní zkušenosti při cestování vlakem to s kontrolami tam taky není žhavé. Jezdil jsem často na Drážďany, v Bad Schandau většinou policie vždy přistoupila. Mě si nikdy nevšímali a kontrolovali ze dvou třetin Asiaty a podobné a lidi, kteří měli "nižší" sociální status. Nicméně vždy to byly jenom doklady a nikdy jsem neviděl kontrolovat zavazadla. Navíc je možné často potkat i policii na německých vnitrostátních vlakových linkách, takže mi to v souvislosti s českým pohraničím nepřišlo nějaký tragický.
Takže stejnému postupu teď se nedivím, spíš mi jde o tu popisovanou šikanu. Myslím si, že až na drobné excesy, které mohou nastat, se jedná spíš o přehnanou odezvu na aroganci a chování některých lidí. Jedno, zda Čechů, ostatních lidí z "Východu" nebo východních Němců. Víme přeci, jak to u nás občas chodí a jak se k sobě chováme, že. Normálně se chovající lidé by se s tímto setkat prakticky neměli. Tedy ten chlap z reportáže alespoň ignoroval modrá světla a je otázka, jak se potom choval. Celou pravdu neznáme.
Pravdou je, že nejvíc postižení jsou cestující linkovými busy, kde jsou kontroly podle všeho téměř pravidlem. Kontroly osobáků jsou spíš výjimečné a z vlastní zkušenosti při cestování vlakem to s kontrolami tam taky není žhavé. Jezdil jsem často na Drážďany, v Bad Schandau většinou policie vždy přistoupila. Mě si nikdy nevšímali a kontrolovali ze dvou třetin Asiaty a podobné a lidi, kteří měli "nižší" sociální status. Nicméně vždy to byly jenom doklady a nikdy jsem neviděl kontrolovat zavazadla. Navíc je možné často potkat i policii na německých vnitrostátních vlakových linkách, takže mi to v souvislosti s českým pohraničím nepřišlo nějaký tragický.
-
Fox Mulder
- Příspěvky: 751
- Registrován: 15.3.2009 1:28:45
- Bydliště: Most
Re: Kontroly v pohraničí
Jinak jsem slyšel radu jak na tyhle zahraniční policajty: mluvit anglicky. Oni si (prej) pak tolik nedovolí a maj větší respekt, než když se s nima pokoušíte domluvit jejich řečí. Nevím co je na tom pravdy, ale je fakt, že my s nima mluvili anglicky vždycky a vždycky to bylo OK.
D0, D6, D7, D8, I/13, I/15, I/16, I/27, I/28, I/30, I/63
Re: Kontroly v pohraničí
Ano, po precteni clanku jsem se vydesil rovnez. Asi by mne to az tak neprekvapilo, kdyby zminovane prihody pochazely ze svycarskeho uzemi, Svycari, jak asi vseobecne znamo, dosahuji v tomhle ohledu pozoruhodne vysokeho stupne demence. Ale na Nemce, at jsou jaci jsou, mi to moc nesedi.Pavel píše:Článek jsem si přečetl už během dne (upřímně řečeno, docela jsem se zděsil). Byl jsem v Německu předevčírem. Nikdo mě nekontroloval, ale policejní auta jsem potkával každou chvíli - projíždějící i stojící u silnic...
Mam chalupu u Rumburka; nejprimejsi, lec dosti prisernou I/9 (Melnik - C. Lipa - N.Bor) jsem opustil uz davno, jezdival jsem D8 s ruznymi obmenami dle stupne zablokovanosti Lovosic a okoli
V Zittau vidavam poldy pomerne casto, byvaji zaparkovani u krovi na vyjezdu B96 (smer Oberwitz), tam je jeste obec, ale 60km/h - IMHO ale nemeri, parkrat jsem si zapomnel - nebo byl liny - na tech par km sundat antiradar
Nic, zpet k tematu - v Sasku jsem tedy nemel tu cest jeste vubec, na opacne strane jednou. Jezdim uz leta nekolikrat rocne do Passau, a odchytl mne tam polda pred mnoha a mnoha lety, kdyz jsem jel pro matku, a vezl ji zpet do Prahy na deduv pohreb. Policistovi se vcelku logicky nepozdavalo, co dela stare Uno s ceskou znackou (tehdy tam jeste moc Cechu nejezdilo) v jednu v noci uprostred Passau, tak nas zastavil. Vcelku komisne si vyzadal doklady, a zacal dulezite obchazet auto, ale kdyz mu matka plynnou nemcinou a se smutnym vyrazem vysvetlila, ze jedeme na pohreb, vratil doklady, zasalutoval a zmizel.
Jak zaznelo zde i v mnoha prispevcich pod clankem na iHeute - je to zjevne ve vetsine pripadu o lidech - na obou stranach barikady. Myslim si totez a pevne doufam, ze svlikat se donaha na zitavske sluzebne opravdu nikdy nebudu muset
Re: Kontroly v pohraničí
To je zvláštní, ja teda na B20 za Chamem směr jih viděl několikrát zelený s mikrovlnkou, z toho jednou si mě taky vyfotili. Účet dodnes nemámTo zapadaci, a specialne Bavoraci, dodrzuji 50km/h pomerne peclive, ale zase jezdi na okreskach casto pres 100km/h, v podstate tempem "kolik to pujde a bude to bezpecne", vedomi si toho, ze poldove tam mimo obec temer nikdy nemeri (maji na to i nejaky Befehl);
Pravdou je, že civilní auta na různých místech vídám, ale je to hlavně o oboustraným přístupu a lidech.
Re: Kontroly v pohraničí
S tím jazykem, těžko říct. Přímý kontakt s policií, jsem měl naposledy loni, kdy nás během focení v Rakousku poblíž slovenských vyhmátli Rakušáci. Tak jsem se nima německy pobavil, kdo jsme, co děláme a oni zase mile zmizeli. Ani doklady nic nechtěli vidět. Prostě je to o lidech, s volem se člověk nedomluví nijak.
Ještě jedna historka. Před 15 lety nás na italsko-rakouských hranicích Arnoldstein-Tarvisio odstavili Taliáni a jeden aktivní se jal prohledávát kufr. Když narazil na pěti litrový kanystřík s benzínem, rozsvítily se mu vítězoslavně oči a řekl "benzina no österreich" a bylo hotovo. Mohli jsme to otočit a jezdit po Rakousku, než jsme vyjeli benzin, abychom to mohli dolít. A to bylo rok před vstupem Rakouska do EU ('94). Tomu se říká prvotřídní šikana.
Ještě jedna historka. Před 15 lety nás na italsko-rakouských hranicích Arnoldstein-Tarvisio odstavili Taliáni a jeden aktivní se jal prohledávát kufr. Když narazil na pěti litrový kanystřík s benzínem, rozsvítily se mu vítězoslavně oči a řekl "benzina no österreich" a bylo hotovo. Mohli jsme to otočit a jezdit po Rakousku, než jsme vyjeli benzin, abychom to mohli dolít. A to bylo rok před vstupem Rakouska do EU ('94). Tomu se říká prvotřídní šikana.
Re: Kontroly v pohraničí
Tu anglictinu potvrzuju, jakmile musi mluvit cizi reci, jsou vetsinou strucni a vsechno rychle skonci. V Nemecku jsem nikdy zadne problemy nemel. V Rakousku jednou pokus o sikanu. Zacali na hranicich prohrabavat auto, chtel jsem jim videt na prsty. Meli s tim problem. Obvinil jsem je, ze se pokouseji mi z vozu neco ukrast nebo tam naraficit a zacal vytacet telefonni cislo ceske ambasady. Prohlidka v ten moment rychle skoncila... Jinak asi nepomuze nic jineho, nez ze par nemeckych autobusovych zajezdu si i u nas financove poradne vychutnaji a ze par starsim ctihodnym obcanum BRD narvou prst v gumove rukavici do pr*ele a on ten symetricky efekt zafunguje...
Re: Kontroly v pohraničí
mts píše:Jinak asi nepomuze nic jineho, nez ze par nemeckych autobusovych zajezdu si i u nas financove poradne vychutnaji a ze par starsim ctihodnym obcanum BRD narvou prst v gumove rukavici do pr*ele a on ten symetricky efekt zafunguje...
-
Mosquit
- Příspěvky: 1081
- Registrován: 14.5.2009 11:09:38
- Bydliště: Mezi 2 dálnicema, mezi VRT a 231, vedle Družby
Re: Kontroly v pohraničí
Byl jsem jedním z těch, kteří byli kontrolování v autobuse v Rozvadově, a můj OP se jim viditelně nelíbil (stejně jako dalších 5 cestujících) - v noci.
Čekali jsme 45 minut než nám ho vrátí, nakonec ho vrátili jen 2 z 6, a ty další 4 si odvezli s sebou...
Cca před rokem, Eurolines.
Čekali jsme 45 minut než nám ho vrátí, nakonec ho vrátili jen 2 z 6, a ty další 4 si odvezli s sebou...
Cca před rokem, Eurolines.
Re: Kontroly v pohraničí
Teda pokud nemaj s sebou nějakej terminál, tak nechápu podle čeho se rozhodujou, že se jim nelíbí. Jestli podle xichtu nebo co, občas maníci.Mosquit píše:Byl jsem jedním z těch, kteří byli kontrolování v autobuse v Rozvadově, a můj OP se jim viditelně nelíbil (stejně jako dalších 5 cestujících) - v noci.
Čekali jsme 45 minut než nám ho vrátí, nakonec ho vrátili jen 2 z 6, a ty další 4 si odvezli s sebou...
Cca před rokem, Eurolines.
Re: Kontroly v pohraničí
Z dnešní rubriky Názory, MF Dnes
Němci šikanují. Odveta by byla velká hloupost
Stalo se mi to také. Jel jsem před časem s kolegou do Rakouska na lyže. Dálnice přes Rozvadov a Bavorsko cestu příjemně zrychluje. Pokud vás ovšem nezastaví německá policie v zelených barvách.
Silniční kontrola, nic zvláštního, říkali jsme si, když auto končilo v odstavném pruhu. To jsme se však hluboce mýlili.
Po kontrole dokladů musely z auta ven všechny věci. Prohrabování v taškách trvalo dobrých 15 minut (na spodní prádlo, ponožky či lyžařskou výbavu si vzali místní policisté decentní igelitové rukavičky).
Pak následovalo delší nic... Když jsme tam tak stáli či seděli a policisté někam telefonovali, zeptali jsme se, co vlastně hledají a jaký je důvod tak důkladné kontroly. Hledají zbraně? Drogy? Někdo utekl z vězení?
Odpověď: nic...
Odvaha zeptat se ukázala se jako „nevýhodná“. Do parády se totiž dostaly opět naše pasy a různé doklady k vozidlu. Tedy jejich další mimořádně důkladné zkoumání.
Výsledek? Žádný problém nebyl objeven.
Tak jsme si pár desítek minut „odpočinuli“ vedle dálnice a vytoužené zrychlení cesty se nekonalo. Proč? Dodnes nevíme.
Podle všeho jsme se v podobné situaci neocitli sami. Německá policie takto v posledních měsících a letech lustrovala (i daleko horším způsobem) stovky lidí, dokonce celé autobusy. Někteří Češi se u toho cítili až ponižováni.
Takový krásný, milý, otevřený schengenský prostor bez hranic v praxi, který si politici a většina občanů nemůže vynachválit.
Co s tou „šikanou“? Ozvaly se hlasy: Pomstíme se. Budeme kontrolovat tvrději a častěji Němce na našem území.
Odveta by byla ta největší hloupost, kterou bychom mohli udělat.
Nechme Němce, ale i všechny ostatní, kterých se otevřené hranice týkají, v klidu jet. Nekontrolujme jen proto, že hranice byly zrušeny a celníci převlečení do policejních uniforem třeba nemají novou náplň práce.
Je to ostuda německé strany, že někdy bezdůvodně otravuje lidi a vyvolává v nich zlostné reakce a nechuť k další cestě přes toto území.
Není to poprvé a dost se obávám, že ani naposledy, co to naši „západní“ sousedé hodně, ale hodně přestřelili.
Vzpomínáte na hysterické reakce v Rakousku, když tamní politická scéna a média spustily po vstupu České republiky do schengenského prostoru kampaň, v níž tvrdily, že se určitě tímto aktem zvýší u našich sousedů kriminalita, a kdo ví, co se ještě nestane.
Nestalo se nic. Jediný důkaz, že by otevření hranic zvýšilo kriminalitu (samozřejmě i kriminalitu Čechů za hranicemi) neexistuje. Rakušané si to přiznávají pomalu a těžce. Nikoho však nenapadlo se alespoň omluvit za vymyšlená a lživá obvinění.
Otevřené hranice musí být samozřejmě provázeny důvěrou obou stran, že policie a další bezpečnostní složky uvnitř států kontrolují podezřelé či se pídí po zločincích.
Takže i policejní kontroly v Německu mají své jasné opodstatnění. Jenže způsob, jakým jsou někdy prováděny i v případě českých občanů, skutečně hraničí se šikanou. Toho si nelze nevšimnout a nelze s tím souhlasit.
Chtělo by to u sousedů daleko větší klid a více důvěry. Danke!
***
Nechme Němce v klidu jet. Nekontrolujme jen proto, že hranice byly zrušeny a celníci převlečení do policejních uniforem nemají žádnou novou náplň své práce.
O autorovi| Viliam Buchert, zástupce šéfredaktora MF DNES
Němci šikanují. Odveta by byla velká hloupost
Stalo se mi to také. Jel jsem před časem s kolegou do Rakouska na lyže. Dálnice přes Rozvadov a Bavorsko cestu příjemně zrychluje. Pokud vás ovšem nezastaví německá policie v zelených barvách.
Silniční kontrola, nic zvláštního, říkali jsme si, když auto končilo v odstavném pruhu. To jsme se však hluboce mýlili.
Po kontrole dokladů musely z auta ven všechny věci. Prohrabování v taškách trvalo dobrých 15 minut (na spodní prádlo, ponožky či lyžařskou výbavu si vzali místní policisté decentní igelitové rukavičky).
Pak následovalo delší nic... Když jsme tam tak stáli či seděli a policisté někam telefonovali, zeptali jsme se, co vlastně hledají a jaký je důvod tak důkladné kontroly. Hledají zbraně? Drogy? Někdo utekl z vězení?
Odpověď: nic...
Odvaha zeptat se ukázala se jako „nevýhodná“. Do parády se totiž dostaly opět naše pasy a různé doklady k vozidlu. Tedy jejich další mimořádně důkladné zkoumání.
Výsledek? Žádný problém nebyl objeven.
Tak jsme si pár desítek minut „odpočinuli“ vedle dálnice a vytoužené zrychlení cesty se nekonalo. Proč? Dodnes nevíme.
Podle všeho jsme se v podobné situaci neocitli sami. Německá policie takto v posledních měsících a letech lustrovala (i daleko horším způsobem) stovky lidí, dokonce celé autobusy. Někteří Češi se u toho cítili až ponižováni.
Takový krásný, milý, otevřený schengenský prostor bez hranic v praxi, který si politici a většina občanů nemůže vynachválit.
Co s tou „šikanou“? Ozvaly se hlasy: Pomstíme se. Budeme kontrolovat tvrději a častěji Němce na našem území.
Odveta by byla ta největší hloupost, kterou bychom mohli udělat.
Nechme Němce, ale i všechny ostatní, kterých se otevřené hranice týkají, v klidu jet. Nekontrolujme jen proto, že hranice byly zrušeny a celníci převlečení do policejních uniforem třeba nemají novou náplň práce.
Je to ostuda německé strany, že někdy bezdůvodně otravuje lidi a vyvolává v nich zlostné reakce a nechuť k další cestě přes toto území.
Není to poprvé a dost se obávám, že ani naposledy, co to naši „západní“ sousedé hodně, ale hodně přestřelili.
Vzpomínáte na hysterické reakce v Rakousku, když tamní politická scéna a média spustily po vstupu České republiky do schengenského prostoru kampaň, v níž tvrdily, že se určitě tímto aktem zvýší u našich sousedů kriminalita, a kdo ví, co se ještě nestane.
Nestalo se nic. Jediný důkaz, že by otevření hranic zvýšilo kriminalitu (samozřejmě i kriminalitu Čechů za hranicemi) neexistuje. Rakušané si to přiznávají pomalu a těžce. Nikoho však nenapadlo se alespoň omluvit za vymyšlená a lživá obvinění.
Otevřené hranice musí být samozřejmě provázeny důvěrou obou stran, že policie a další bezpečnostní složky uvnitř států kontrolují podezřelé či se pídí po zločincích.
Takže i policejní kontroly v Německu mají své jasné opodstatnění. Jenže způsob, jakým jsou někdy prováděny i v případě českých občanů, skutečně hraničí se šikanou. Toho si nelze nevšimnout a nelze s tím souhlasit.
Chtělo by to u sousedů daleko větší klid a více důvěry. Danke!
***
Nechme Němce v klidu jet. Nekontrolujme jen proto, že hranice byly zrušeny a celníci převlečení do policejních uniforem nemají žádnou novou náplň své práce.
O autorovi| Viliam Buchert, zástupce šéfredaktora MF DNES
Re: Kontroly v pohraničí
mě zatím nikdy nekontrolovali a to ani když jsme po švýcarsku jezdili ještě wartburgem. Na st.margharete je zajímalo akorát jestli máme winěte, tehdejší zelené pasy se nezdály akorát celníkům při přejezdu CH-I na takovém maličkém přechodu, kde stále listoval, listoval a ptal se visa, visa
naštěstí táta uměl italsky, takže mu vysvětlil, že jaksi nepotřebujeme.
inu zmizel v kukani i s pasy, za 2minuty se vrátil, zasalutoval a zdvihl závoru
při poslední cestě do německa, taková tipická osádka, 3chlapi, žádné bágly, karton piva, si nás taky ulovili, ale prohlídl si pasy, gumy na autě a to bylo všechno
nevadilo mu ani naprasklé čelní sklo
jinak na rozvadově zastavuju za bývalým celním prostorem a vyndavám pojistku z denních světel
ono se jim to v té koloně pak špatně odhaduje, kdo je "jejich" a kdo "cizí"
naštěstí táta uměl italsky, takže mu vysvětlil, že jaksi nepotřebujeme.
inu zmizel v kukani i s pasy, za 2minuty se vrátil, zasalutoval a zdvihl závoru
při poslední cestě do německa, taková tipická osádka, 3chlapi, žádné bágly, karton piva, si nás taky ulovili, ale prohlídl si pasy, gumy na autě a to bylo všechno
nevadilo mu ani naprasklé čelní sklo
jinak na rozvadově zastavuju za bývalým celním prostorem a vyndavám pojistku z denních světel
ono se jim to v té koloně pak špatně odhaduje, kdo je "jejich" a kdo "cizí"
Česká zákonodárnost – odpovědným budiž ten, koho lze nejsnadněji chytit
Re: Kontroly v pohraničí
No slyšel jsem jedno věrohodný vysvětlení -- prej českej šofér, jedoucí navyklym "domáckym" stylem, tam okamžitě upadne v podezření, že musí být "pod vlivem", a pak se teda hledaj buď drogy nebo aspoň načatá flaška 
Re: Kontroly v pohraničí
Podle ksichtu a podle stavu pasu a fotky v něm. Pokud tam někdo má 10 let starou fotku jako já, kde vypadá jak ucho, tak ho berou vždy.martin píše:Teda pokud nemaj s sebou nějakej terminál, tak nechápu podle čeho se rozhodujou, že se jim nelíbí. Jestli podle xichtu nebo co, občas maníci.Mosquit píše:Byl jsem jedním z těch, kteří byli kontrolování v autobuse v Rozvadově, a můj OP se jim viditelně nelíbil (stejně jako dalších 5 cestujících) - v noci.
Čekali jsme 45 minut než nám ho vrátí, nakonec ho vrátili jen 2 z 6, a ty další 4 si odvezli s sebou...
Cca před rokem, Eurolines.
V 94 jsme jeli přes Německo, a někde u Norimberku nás zastavili a chtěli vidět pasy, doklady od vozidla a výrobní čísla, pak to půlhodiny kontrolovali a nakonec nás nechali jet. Asi se jim nezdálo, že by někdo pět let po revoluci mohl mít v republice, tak drahé auto.
Doufám, že časem je to přestane bavit a na kontroli se vykašlou.
D47 už máme, teď ještě D48
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
-
Mosquit
- Příspěvky: 1081
- Registrován: 14.5.2009 11:09:38
- Bydliště: Mezi 2 dálnicema, mezi VRT a 231, vedle Družby
Re: Kontroly v pohraničí
Nijak extrémním dojmem snad nepůsobím, cestoval jsem pouze s občankou. Ale mohl jsem vypadat podezřele - relativně mladý, cestující sám, nočním busem. Pochopil bych kontrolu, zda nepřevážím drogy atd, ale kontrolovali pouze tu občanku. Btw. psy s sebou neměli, nebo je alespoň nepoužili 
Re: Kontroly v pohraničí
Včera jsem na zpáteční cestě z Nizozemska hned za nizozemsko-německými hranicemi na A3 zahlídl civilní policejní BMW a někoho zrovna měli v odstavném pruhu. Takže ty policejní kontroly se dějou i západě, možná jenom míň časteji.
Když už jsme u toho, tak policejní kontroly jsem viděl x krát i v dánských přístavech jako např. Rodby nebo ve švédském Helsingborgu. Ono to s tím schengenem není tak horké. Je to stejné jako jednotný evropský trh, ten má k tomu jednotnému trhu jako ve Státech taky ještě pěkně daleko.
Když už jsme u toho, tak policejní kontroly jsem viděl x krát i v dánských přístavech jako např. Rodby nebo ve švédském Helsingborgu. Ono to s tím schengenem není tak horké. Je to stejné jako jednotný evropský trh, ten má k tomu jednotnému trhu jako ve Státech taky ještě pěkně daleko.
Re: Kontroly v pohraničí
na cestě z Holandska kontrolují to samé, co ne cestě od nás, tedy řízení pod vlivem drog.
bohužel úprava "množství menšího než malé" byla v tisku SRN prezentována jako legalizace drog v CZ
bohužel úprava "množství menšího než malé" byla v tisku SRN prezentována jako legalizace drog v CZ
Česká zákonodárnost – odpovědným budiž ten, koho lze nejsnadněji chytit
-
Martin z Ostravy
- Autor
- Příspěvky: 6946
- Registrován: 14.3.2009 10:27:45
- Bydliště: Ostrava a okolí
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kontroly v pohraničí
No jedeme přes D v létě, tak jsem zvědav, jestli nás budou stavět.
R48 -> D48 se podařilo!
Re: Kontroly v pohraničí, kontroly obecně
Dnes se objevil další zajímavý článek. Stále víc a víc mě současná společnost děsí :( Radši bych se vzdal falešného pocitu bezpečí za větší míru svobody a už jenom z tohoto důvodu jsem proti zavedení elektronického mýta, protože již to současné se používá k něčemu úplně jinému, než je jeho účel...
Jak Velký bratr zatkl Pitra
velikost textu:13. srpna 2010 0:00
Stát nás má na dlani. Případ zatčeného uprchlíka Tomáše Pitra ukázal, že policie má obrovské možnosti, jak najít člověka, který se skrývá (pokud tedy chce). Dokáže přitom odposlouchávat telefony, sledovat auta prostřednictvím mýtných bran na dálnicích a „napíchnout“ e-mailovou komunikaci i hovory přes Skype.
Pojďme se podívat na případ uprchlého podnikatele Pitra trochu jinou optikou. Jak ho policie dostala a co všechno k tomu použila? A co všechno se dá vlastně při takových operacích využívat? Prostředky, které má policie k dispozici, mohou často připomínat špionážní praktiky „Velkého bratra“ ze slavného románu George Orwella 1984.
Volavka je pořád základ
Nejprve je však třeba najmout spolupracovníka z prostředí – a udělá se z něj takzvaná volavka. V tomto případě šlo o sokolovského podnikatele Štefana Kanaloše. Tajné služby mu přes prostředníka zadaly zakázku, aby se vydával za majitele jedné z Pitrových firem – elektrárny a teplárny Energy v Ústí nad Labem. Tím Kanaloš vyvolal rozruch u lidí, které si v Česku najal Pitr, aby mu spravovali majetek. Řada z nich nebyla s Pitrem ve spojení, takže si nemohla ověřit, jestli Kanaloš mluví pravdu. Tak začali Pitra shánět. V policejní hantýrce se tomu říká, že „sledované osoby přešly z klidového režimu na aktivní“. Což policie a tajné služby chtěly. Potřebovaly vysledovat, na koho a jakým způsobem je Pitr v Česku napojen.
Protože volavka se pak zákonitě stane objektem zájmu Pitrových lidí,musel být Kanaloš sledován. Podle záznamů, do nichž měla MF DNES možnost nahlédnout, byl Kanaloš pod „sledkou“ tajné služby BIS třeba ve dnech 7. listopadu 2009 a 18. července 2010, ačkoli o tom sám nevěděl (Kanaloš svou roli v případu nijak nepopírá. Ochotně se o ní již dříve s MF DNES bavil. Jen tvrdí, že nebyl ve spojení s tajnou službou, ale s „jakýmisi klienty z USA“.)
Nastupuje technika
S volavkou musela policie komunikovat zvláštním způsobem, aby se na jeho skutečnou roli nepřišlo. Ve středu 16. června 2010 dostal Kanaloš podle dokumentů z celé akce konspirační byt a speciální telefon SNT, který pracuje v tzv. nadhovorovém pásmu, které se dá jen stěží odposlouchávat. Mimochodem, na takovém telefonu je i tlačítko pro nouzový signál. Kdyby se s Kanalošem něco dělo, stačilo je zmáčknout a okamžitě by přijela pomoc.
Hned druhý den, tedy 17. června, zadali kriminalisté do celého bezpečnostního systému žádost na monitorování Kanaloše přes bezpečnostní kamery a kamery městské policie. Těch jsou po celé zemi tisícovky.
Začal se odposlouchávat jeho soukromý mobil. A sledoval se jeho pohyb po celé republice. A nejen jeho. On přece nebyl klíčový aktér. Policii a tajným službám šlo hlavně o lidi, kteří by se na něj – jako na volavku – napojili.
Mýtné brány o vás vědí všechno
Pokud chcete sledovat něčí pohyb po celé zemi, už dávno není nutné to dělat osobně. Jedním z hlavních prostředků, který se k tomu využívá, jsou mýtné brány. Co se příliš neví a na veřejnosti se o tom zatím ani tolik nemluví, dokážou pořizovat kamerové záznamy, z nichž se dá zjistit typ i značka projíždějícího auta a vyfotit jeho řidiče.
Stejně tak lze „kapschový systém“ (provozuje ho firma Kapsch) využít k monitorování mobilů. Když máte zapnutý mobil a projedete s ním pod branou, systém ho dokáže rozpoznat a identifikovat. I to pomáhá k určení pohybu sledovaných lidí. I když jste třeba jen spolujezdec. V Německu se třeba donedávna informace z mýtných bran také využívaly pro policejní práci, ale po velké diskusi tam Ústavní soud takovou možnost zrušil, protože to podle něho až příliš narušuje svobodu člověka. Takzvané „rastrové pátrání“ se tam tedy už nepoužívá.
Tajná služba začala využívat informace z mýtných bran hned od začátku akce Pitr. V systému se jí sešlo v celé operaci 640 mobilních čísel. Mýtné brány se dají dokonce nastavit tak, že sledují, která auta jezdí za sledovanou osobou například do vzdálenosti sta metrů – tedy zjistit, zda dané auto někdo nepronásleduje. To se začalo v kauze Pitr monitorovat od 11. července.
Napíchli i Skype
Stejně tak použili specialisté generátor slov, který umí najít v nepřeberném množství odposlouchávaných hovorů ta správná (třeba všechny debaty, v nichž padne jméno „Pitr“).
Z celého svazku lidí, kteří se angažovali v případu Štefana Kanaloše, se pak udělal seznam těch, kteří měli nějaký bližší vztah k Pitrovi. A u nich začalo vše nanovo. Sledování, odposlechy, monitorování. Tajné služby se dokonce podle znalců celé kauzy napíchly i na počítače sledovaných lidí, takže věděly, co si kdo píše v mailu nebo co hledá na internetu. A dokázaly odposlouchávat i spojení přes Skype, což je z hlediska právního velký problém. Na takové odposlechy ještě neexistují příslušná povolení a opora v zákoně. (Skype je program, který umožňuje telefonování přes internet. Hodně lidí ho používá, protože je velmi levný.)
Mít štěstí není od věci
Od 9. července se spustilo sledování pohybu vybraných lidí na branách umístěných na bývalých celnicích, jejichž prostřednictvím lze podobně jako z „kapschových bran“ zjistit pohyb aut, ale i lidí s mobilem. Detektivové správně očekávali, že dříve či později za uprchlíkem někdo vycestuje a bude s ním chtít mluvit osobně.
„Tomu se říká operativní štěstí. Kdyby nakonec ti čeští spolupracovníci za Pitrem nevyjeli, asi by z akce sešlo a nakonec by to byla promarněná práce,“ řekl jeden z detektivů, který se na akci podílel.
V té době byli do akce už dávno zapojeni i specialisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), kteří se museli spojit s kolegy ve Švýcarsku. V cizině totiž nemohou čeští policisté zatýkat. To mohou udělat jen místní bezpečnostní složky. Rozvědka, která na případu také pracovala a která podle zákona může tajně operovat v cizině, pomáhala detektivům dodávat nejčerstvější informace, ale ve Švýcarsku se z případu fyzicky stáhla. Její přítomnost by mohla zatčení narušit – Švýcaři by neměli radost z toho, že musí trpět na svém území špiony cizího státu.
(Skoro) všechno bylo legální
Policie tvrdí, že na akci v cizině měla příslušná povolení. „Jestli jsme byli ve Švýcarsku fyzicky? To my jsme v celé Evropě. Ale všude legálně a s povolením, jak se má,“ říká ředitel ÚOOZ Robert Šlachta. A dodává: „My nemáme možnosti, abychom v zahraničí něco vykonávali (zatýkali). Vše se odvíjí od spolupráce s partnerskými zeměmi. Nikdy bych nedopustil, abych pustil své lidi ven bez řádného povolení. To bych musel být magor.“
Akce byla nakonec úspěšná. Ve středu 21. července se tajnému týmu podařilo zachytit mercedes s českými pasažéry, kteří se vydali za Pitrem. Jenže sledovat vůz nebylo jednoduché. Na dálnicích se nedalo udržet v jeho blízkosti, protože v některých chvílích překročil i třísetkilometrovou rychlost. Sledovacímu týmu ujížděl.
Ale zhruba čtyřicet kilometrů za rakousko-švýcarskými hranicemi se nakonec vše povedlo. Pronásledovatelé zaregistrovali schůzku dvou Čechů s Pitrem. Setkání se podařilo nafotit. Ale než se stačila přiřítit švýcarská policie, sešlost se rozprchla. Češi byli pryč. A zmizel i Pitr.
Digitální stopu nesmažete
Horkou stopu však už pronásledovatelé nenechali vychladnout. Zjistili, že se Pitr schovává v hotelu Kempinski ve Svatém Mořici. A v pondělí 26. července pak spadla klec. Švýcaři Pitra zatkli, když venčil psa.
Pitr neměl u sebe žádné doklady. A tak musela přijít na řadu opět technika. Otisky prstů potvrdily, že zatčeným mužem je opravdu Tomáš Pitr.
Případ tedy ukázal, že když se chce a přijde i „operativní štěstíčko“, dá se zatknout kterýkoli uprchlík. Žijeme ve světě mobilů, počítačů, mailů, kamer, aut a „kapschových bran“. Takže digitální stopu po sobě zanecháme takřka všude.
Kdo by se před tím vším chtěl schovat, musel by se odhodlat žít o samotě na horách a pást ovce. Ale tohle u Pitra určitě nehrozilo.
***
Pitr na útěku
Tomáš Pitr zmizel zhruba před třemi lety, kdy měl nastoupit pětiletý trest za daňové podvody. V česku však podnikal dál přes své prostředníky. Pitrovi záleželo především na firmě Energy, která v Ústí nad Labem vyrábí a dodává elektřinu a teplo.
Volavka
Při hledání Pitra neměli policisté dlouho úspěch. Najali si proto volavku, Štefana Kanaloše. Ten začal prohlašovat, že převzal vlastnictví právě ústecké firmy Energy. A tak konečně sledované osoby přešly z klidového režimu do aktivního. Jinými slovy: začaly Pitra shánět.
Mobily
Pitrovi společníci začali cítit potřebu zeptat se šéfa, jak se věci mají. Nejsnadnějším způsobem bylo zavolat mu. Policisté hovory poslouchali, a aby nemuseli poslouchat vše, zapojili techniku. Ta je upozornila pokaždé, když ve sledovaném hovoru zaznělo jméno Pitr.
Mýtné brány
Málo se o tom ví, ale mýtné brány tady nejsou jen kvůli kamionům. Jsou schopné pořídit fotografie automobilů, řidičů i spolujezdců.
A když má policie zájem o „určitý mobilní telefon“, systém umožní i jeho sledování.
Stačí projet pod bránou...
Počítače
Tajné služby využily další technické vymoženosti: internetu. Napíchly se na počítače sledovaných lidí. Policisté tak věděli, co sledované zajímá na internetu a co si píší v mailech. Monitorovaly se i jejich hovory prostřednictvím programu Skype.
Sledování
Došlo i na klasické metody (v modernějším pojetí). Policisté sledovali skupinu osob, která se vypravila za Pitrem do zahraničí. Setkání s uprchlým podnikatelem se uskutečnilo za rakousko-švýcarskými hranicemi. Než však stihla přijet švýcarská policie, Pitr zmizel.
Dopadení
Všechna předchozí opatření policisty přibližovala stále blíže k Pitrovu úkrytu. Byl jím hotel Kempinski ve Svatém Mořici. Švýcarská policie šla na jisto a Pitra zatkla při venčení psa. Pokud se sejdou moderní technologie a „operativní štěstí“, najít lze kohokoli. Kdekoli.
Sledování umíme
Česká „sledkařská“ a pátrací škola je ve světě uznávaná. Po ruské a francouzské škole patří k absolutní evropské špičce.
Každý důstojník, který prošel takovou školou v pražské Ruzyni, si ji pochvaluje.
V Česku se na sledovací službu dbalo už za socialismu. Někdejší režim třeba pamatoval i na drobný detail – pražské metro.
Nechal v něm vybudovat systém antén, který dokáže přenášet hovory policejních vysílaček.
Takže když jde „sledkař“ za podezřelým člověkem v metru, může klidně navigovat své kolegy nahoře v autě a říct jim třeba: „Pozor, náš objekt vylézá na Hradčanské.“ Filmové fígly typu zmizet do metra nebo rychle vyskočit v jiné stanici a vyjít ven tak českou „sledku“ nemohou zmást...
Vidí vás všude
K dokonalému zmapování pohybu člověka je důležitý kamerový systém. Ten nejdokonalejší je prý v Londýně. Říká se, že i když tam přejdete jen dvě ulice a pak se někde schováte, kamery vás i tak najdou. V hustotě kamer však za Londýnem ostatní evropská města nijak výrazně nezaostávají. V Praze narazíte na kamery nejen na ulicích, ale také v budovách, nákupních centrech, restauracích a bankách.
Bezpečnostní kamery plně využívají všech možností, které jim dává rychlý vývoj optiky a techniky záznamu. To umožňuje nasazení kamer až s 26násobným optickým zoomem. Kamera dokáže zaznamenat detail lidského obličeje na vzdálenost půl kilometru. Záleží samozřejmě na podmínkách osvětlení. Ale dnešním kamerám stačí i světlo měsíce nebo pouliční osvětlení.
O autorovi| Jaroslav Kmenta, redaktor MF DNES
Autor:
Jaroslav Kmenta
Re: Kontroly v pohraničí, kontroly obecně
Nojo, smiřte se s tim, že Sherlock Holmes už na tyhle moderní desperáty nestačí. Ostatně na běžnýho kořena jako jsem já si stačí najmout dva bouchače od ABL a máte taky všechno. Nebudu kvůli tomu paranoid.
Víte jak širokou stopu necháváte denodenně na internetu? A proč na sebe bonzujete dobrovolně?
Víte jak širokou stopu necháváte denodenně na internetu? A proč na sebe bonzujete dobrovolně?