Německo všeobecně

[Diaľničiar]

Německé spolkové země kývly na urychlení výstavby dopravní infrastruktury

Německo zcela zásadně usnadní pravidla pro strategicky důležité stavby. Spolkové ministerstvo hospodářství a klimatu uvádí, že takový bude dopad dvou klíčových novel zákonů, které prošly legislativním procesem v polovině června.

20.06.2024 | Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky

Spolkový sněm a Spolková rada po velmi dlouhých jednáních schválily novely dvou klíčových zákonů – Zákona o silniční dopravě a Zákona o výstavbě železniční infrastruktury. Stavební řízení, dlouhodobě největší brzda nové výstavby, by mohlo výrazně zrychlit u staveb, které pomohou s úsporami emisí.

Po dlouhém vyjednávání tzv. Zprostředkovacího výboru byly v zákonech zohledněny kompromisy pro jednotlivé spolkové země. Tyto dva zákony mají podle Spolkového ministerstva digitalizace a dopravy představovat největší změny v usnadnění výstavby za poslední dekády.

Nejedná se však o usnadnění zdaleka pro všechny stavby, nýbrž pro ty, které pomáhají naplnit zelené cíle pro rok 2030. Zejména se tak jedná o sanaci vedoucí k energetickým úsporám, výstavbu elektrické či vodíkové infrastruktury a vysokorychlostní koridory.

První ze zákonů bude v jednotlivých hlediscích daleko více zohledňovat environmentální prvky. Nové možnosti se otevírají například u vyčleněných dopravních pruhů pro nové formy mobility. Druhý ze zákonů počítá také s usnadněním výstavby nových kapacit čekáren a nástupišť, které poslouží zvýšenému zájmu o železnici. Nově také bude nastaveno sdílení nákladů za náhradní autobusovou dopravu při uzavření železniční trati.

Paralelně k tomuto usnadnění však v rámci schvalování spolkového rozpočtu na rok 2025 dojde ke škrtům v oblasti výstavby dálnic. Během posledních schůzek ministra digitalizace a dopravy Volkera Wissinga s ministrem financí Christianem Lindnerem (oba FDP) bylo pravděpodobně dohodnuto mírné krácení právě v této oblasti.

Širší plán urychlení výstavby

Novelizace je součástí širšího plánu ministerstva, jak výstavbu infrastruktury urychlovat. Magický čtyřúhelník mají tvořit: tzv. Stichtagsregelung, tedy stanovení mezního data, ke kterému mají být všechny podklady pro vydání stavebního rozhodnutí hotovy, a to bez ohledu na případné měnící se předpisy, dále zajištění dostatečného množství expertů na ministerstvech prostřednictvím externích spolupracovníků, sdílení expertních kapacit a digitalizace stavebního povolení.

Od stanoveného mezního data také nebudou připuštěny další opravné prostředky, jako jsou stížnosti dotčených subjektů. Právě rychlost procesu je projektanty a investory napříč Německem dlouhodobě kritizována jako největší bariéra výstavby. „Spojením rekonstrukcí a digitalizace docílíme co nejrychleji zvýšení kapacity na kolejích,“ uvádí spolkový ministr dopravy.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Berlíně (Německo). Autor: Lukáš Janura, ekonomický diplomat.

[Diaľničiar]

Dále je dobré vědět, že Německo schválilo v 07/2024 rozpočet pro rok 2025

Německý kabinet ve středu po měsících tahanic schválil svůj rozpočet na rok 2025, i když stále musí být pokryt rozdíl 17 miliard eur (18,6 miliardy dolarů) mezi předpokládanými výdaji a příjmy.

Německý ministr financí Christian Lindner na tiskové konferenci řekl, že vláda hledá inovativní způsoby, jak tento rozdíl snížit.

Zkoumané možnosti spočívají v použití zvláštních prostředků od státní banky KfW a přeměně grantů německého národního železničního operátora Deutsche Bahn a dálniční společnosti na půjčky.

https://www.reuters.com/world/europe/ge ... 024-07-17/
https://www.bundesregierung.de/breg-en/ ... ve-2299754

Jen dodám, že alternativa, která při vzniku Die Autobahn uvažovala s tím, že společnost bude vydávat dluhopisy nebo se jináč zadlužovat se z kraje zamítla. Na jedné straně je tady odhodlání udržet německou infrastrukturu, opravit mosty a odstranit kongesce, ale na straně druhé je problém plnit rozpočet rok za rokem na základě dlouhoročního dopravního plánu.

Rozpočet ani nadále nepřekračuje 500 mld. €. I nadále je kladen zvýšený tlak na firmy a bohužel, ale ani letos se nenaplnila predikce, že se zvedne spotřeba obyvatelstva, takže se žádný velký nárůst ekonomiky nekoná. Vláda zároveň nechce zvětšovat zadlužování.

s dosahem na Die Autobahn již u tvorby rozpočtu: viewtopic.php?p=296646#p296646

[Diaľničiar]

Jen poupravím výše zmíněný údaj. Rozpočet nakonec dlouhé měsíce neprocházel parlamentem, rozpadla se vláda. Ale rozpočet byl sestaven i nadále přísně, v diktátu dluhové brzdy. V Německu je nyní nejistý vývoj - předčasné volby, rozpočtové provizorium, problémy se valí z průmyslu a východisková situace rozpočtu ani neumožňuje obrat; dluh nad 60% je stále v pásmu 60-63% ani se to nezmění rokem 2025, ale naopak se sníží výkon ekonomiky, tak by to pokračovalo i nadále. Scholz není schopen učinit razantní posun, většina politické scény požaduje "restart". Hrozí rozpočtové provizrium, ale ani to není problém - Německo takhle začínalo i letošní rok.

Dopravní výdaje budou mít zásadní problémy. Mostní program nedodržen, výstavba dálnic v omeškání, navíc Die Autobahn nemá peníze ani na začaté projekty. Železnice síce dostanou o 6 mld. € navíc na investice, ale neplní to rozvojové plány. Na bike infrastrukturu jde jen 1/4 toho co v roce 2023 a požadavek je naopak o 1/4 větší, než v roce 2023. Bez větších investicí nelze udržet růst a naopak se na exportní zemi, která má jen o 1/3 nižší výkon proti USA nebo Číně v tomto ohledu, ale s mnohem menší populací hrnou samé nepříjemnosti.

Od června do nyní se mění plány přidělení peněz na dálnice. Nejdříve škrty o 20% na 5 mld. €, to bylo nahrazeno přidáním 300 mil. €. Nyní se taky mluví, že bez ohledu na rozpočet 2025 se od 2026 upřímí větší pozornost jak na chybějící dálniční projekty, tak na renovaci mostů. Že to bude rok, který umožní investovat.

Situace je ve skutečnosti ohledně roku 2025 a dopravních investicí v Německu velmi vážná.

Dálnice a železnice. Záměr poskytnout státnímu dálničnímu podniku Autobahn GmbH půjčku s sebou nese značná právní rizika, protože společnost nevytváří vlastní příjmy, a proto není oprávněna se zadlužovat. V podobném duchu by mohla být půjčka poskytnutá železniční společnosti Deutsche Bahn považována za nezákonnou, protože společnost má již nyní vysoký dluh, kvůli kterému je včasné splacení sporné.

Mostní program je v omeškání.

Jednotlivé státní "majetky" jsou ve skluzu jak na údržbě tak investicích. Navazují totiž na ty federální plány.

Lokální správy dávno nedrží potřebný krok.

Klimatické změny neúměrně poškozují infrastrukturu a oddalují její renovace.
Nové výzvy - nejsou v realizaci navzdory schváleným záměrům.

Německu schází investice v celkové výši 185 mld. € -> navíc, celkový roční objem rozestavených nebo zahájených rekonštrukčních prací v dopravní infrastruktuře. Tak, aby se zvedal podíl železniční přeprav a zastavil propad stavu mostů, snížil špatný obraz na logistických nákladech na silnicích. Stát se na tomto podíli 45% a již zmiňovanými nůžkami mezi schválenými plány a skutečnými výdaji. Zahájení nových projektů a projektů s velkými rekonstrukcemi za 62 mld. € je skutečným problémem i proto, že veškeré nové investice z federálního rozpočtu počítají s nižší částkou, než je tato jedna. Takže, když má federální vláda tvořit polovinu nákladů, tak ve skutečnosti se počítá jen s jakýmsi balíčkem ve výši 11 mld. € a i to formou půjček pro další rozvoj, nikoliv 30 mld. €. Žádný zázrak se nestane -> žádný zásadnější obrat nenastane.

Ne, dokud se neustálí politická situace, nesestaví řádný rozpočet. Do té doby se budeme dívat na dluhy i za federální dopravní podniky na již stávajících projektech a budeme se rovněž dívat na trpělivost německých firem vyčkat s proplacením faktur. Řada menších projektů byla vysoutěžena, ale nezačala se. To je další rána do lokálních regionů, které počítají s jistým objemem prací.

Takhle definovaný systém dluhové brzdy postrádá smysl a vyřešit to může jen silnější politický mandát.

[Diaľničiar]

Stálé staveniště na A1 mezi Lohne/Dinklage a Bramsche je historií. Vestfálská pobočka Autobahn GmbH dokončila 30 kilometrové rozšíření A1 ze čtyř na šest pruhů, které začalo na jaře 2021, tedy o šest měsíců dříve, než bylo plánováno. Investice činila 600 mil. €. Zhotovitel, konsorcium Arge A1, se zavázalo udržovat trasu po dobu 30 let po dokončení v rámci tzv. funkční stavební smlouvy (FBV). Z tohoto důvodu má také vysoký vlastní zájem na poskytování nejlepší kvality. Provoz (zimní servis, údržba zeleně atd.) zůstává v kompetenci Vestfálské dálnice a zajišťuje jej oddělení údržby dálnice Holdorf.

A1 je součástí „Hansa Line“, a tedy součástí transevropské hlavní silniční sítě. Rozšíření uzavírá poslední mezeru v souvislé šestiproudé silnici mezi dálniční křižovatkou Lotte/Osnabrück a dálničním trojúhelníkem Ahlhorner Heide. Denně touto trasou projede kolem 77 400 vozidel. Do roku 2030 to bude 83 000 vozidel.

https://www.autobahn.de/aktuelles/aktue ... rekordzeit

[Diaľničiar]

Dva mosty přes Rýn mezi Mannheimem a Ludwigshafenem jsou ve špatném stavu. Nyní omezí kamiony na 30 km/h, aby zabránily větším škodám. Mosty mají praskliny a korozi.

https://www.mannheim.de/de/nachrichten/ ... estabstand

Slavnostní zahájení stavby B311 při Ulmu se uskutečnilo v srpnu 2017. Dne 20.12.2024 byla otevřena spojovací silnice B311 jižně od Ulmu. Celkové náklady jsou 70 milionů EUR (místo 31 milionů EUR), z toho 58 milionů na výstavbu a 12 milionů na akvizici pozemků. Obsahuje 14 mostů. Silnice obchází město Erbach a malou část Ulmu.

https://vm.baden-wuerttemberg.de/de/ser ... reigegeben

[Diaľničiar]

Nadjezd Kreuz Bargteheide (A1/A21) severovýchodně od Hamburku byl v polovině ledna zdemolován.

Nadjezd neměl dálniční standardy, byl původně postaven jako nadjezd B404, zatímco B404 severně od mimoúrovňové křižovatky byl v průběhu let modernizován na A21. Nadjezd byl původně postaven v roce 1966, kdy byla A1 rozšířena z původního čtyřproudého projektu Reichsautobahn na moderní šestiproudovou dálnici (možná první šestiproudé rozšíření v Německu?)



tady v tom zeleném rámečku:

[Diaľničiar]

dále,

oficiální mapa stávajících a budoucích federálních silnic a dálnic k 1.1.2025

https://www.fba.bund.de/DE/Themen/Stras ... arten.html

[Diaľničiar]

Německo má vážný problém se svou silniční a železniční dopravní infrastrukturou, jejíž údržba a opravy mohou stát miliardy. Odhady naznačují, že cokoliv mezi 1 000 až 2 000 mostů na silniční síti a dálniční síti v zemi potřebuje zásadní opravy nebo výměnu.

Mnoho mostů postavených v 60. a 70. letech 20. století je na konci své životnosti, většina z nich vede mnohem vyšší objem dopravy a mnohem těžší vozidla, než pro která byly navrženy.

453m dlouhý most Rahmede Valley, který vede trasu A45 v Severním Porýní-Vestfálsku, musel být uzavřen pro dopravu, protože bylo zjištěno, že je v extrémně špatném stavu. Most byl dokončen v roce 1968 a v posledních letech panovaly obavy o jeho stav. Po 17 měsících, kdy probíhalo vyšetřování a diskutovalo se o možných řešeních, byl následně v roce 2021 zničen řízenou explozí.

Obnoven má být most na dálnici A8 spojující Mnichov s rakouským Salcburkem. Zakázku na dílo vyhlásila společnost Die Autobahn GmbH des Bundes – pobočka jižní Bavorsko. Zahájení prací se očekává v polovině roku 2025.

A ve třetím čtvrtletí roku 2024 se most Carola v Drážďanech, který převážel tramvaje, chodce a cyklisty, zřítil do řeky Labe a zastavil vodní dopravu. Most byl zbořen a rychle odstraněn během pouhých dvou dnů po jeho zřícení, ale zůstává otázkou, jak se dostal do tak špatného stavu. Carola Bridge byl postaven v letech 1967 až 1971 a nahradil dřívější stavbu zničenou na konci druhé světové války. Konstrukce "skříňového" nosníku, most trpěl silnou korozí ocelové výztuže a měl před zřícením provést údržbu.

Zřícení mostu Carola poukázalo na problém stárnoucích mostů v Německu. Na řadu mostů v jihozápadním Německu byla uvalena omezení, která omezují velikost a hmotnost vozidel, která přes ně smí projíždět, i když dosud nedošlo k žádné uzavírce. Existuje 73 mostů, které jsou považovány za rizikové a které budou muset být nahrazeny do roku 2030.

Mezitím v německém spolkovém státě Šlesvicko-Holštýnsko existuje pozitivnější výhled na silnice. Do silnic a cyklostezek bylo v roce 2024 investováno 279 milionů eur. Pro stát to byl rekord, přičemž 125,6 milionů eur z tohoto rozpočtu bylo vynaloženo na státní silnice.

Údržbářské a modernizační práce byly provedeny v hodnotě 90 milionů EUR na zlepšení 105 km silnic ve Šlesvicku-Holštýnsku, což představuje nárůst o 20 % oproti rozpočtu na rok 2023. Přibližně 2 700 km okresních silnic bylo opraveno v celkové hodnotě 23,5 milionu EUR, přičemž cyklistická zařízení těžila z 35 milionů EUR na stavební a modernizační práce.

Federální financování silničních prací na 1400 km dlouhé síti ve Šlesvicku-Holštýnsku se však ve srovnání s rokem 2023 snížilo o 12,5 milionu eur na 130 milionů eur.

[Diaľničiar]

Unie CDU/CSU a SPD: Stovky miliard na obranu a infrastrukturu

https://www1.wdr.de/nachrichten/union-u ... r-100.html

CDU/CSU a SPD chtějí poskytnout miliardové úvěry na obranu a infrastrukturu. Vyjednávací týmy to oznámily po třech kolech průzkumných jednání večer v Berlíně.

Veškeré výdaje na obranu nad jedno procento hrubého domácího produktu by byly vyjmuty z omezení dluhové brzdy, řekl novinářům v Berlíně šéf CDU Friedrich Merz. Kromě toho by měl být na období deseti let vytvořen nový speciální fond ve výši 500 miliard eur na výdaje na infrastrukturu.

Poslanecké kluby CDU/CSU a SPD předloží v příštím týdnu starému Bundestagu odpovídající návrhy novely základního zákona. CDU/CSU a SPD navíc chtějí spolkovým zemím umožnit brát si vyšší úvěry a uvolnit tak státům dluhovou brzdu.

SPD: Nový Bundestag reviduje dluhovou brzdu
" Konečně řešíme zaostávání investic v naší zemi ," řekl šéf SPD Klingbeil. V nově zvoleném Bundestagu chtějí CDU/CSU a SPD reformovat dluhovou brzdu.

[Diaľničiar]

Zveřejnili změnu plánů na rozšíření osmiproudé dálnice A1 v jižním Hamburku, která zahrnuje most přes jižní rameno Labe.

Současný most byl postaven v letech 1939 a 1965. Tento most z roku 1939 nebyl během druhé světové války zřejmě zničen. Druhé pole bylo postaveno v roce 1965, aby se zvýšila kapacita z 2x2 na 2x3 pruhy s krajnicemi. Během 60 let od té doby nedošlo k žádnému rozšíření kapacity.

Nový most bude mít dvě samostatné nosné stavby (což je de-facto současný standard pro téměř všechny mostní výměny), skládající se ze spojitého ocelového nosníku s obloukovým polem na rozpětí hlavního plavebního kanálu.

Celková délka mostu je 386 metrů (o 60 metrů delší než současný most), s hlavním rozpětím 134 metrů, což je také delší než současný most. Most bude mít celkovou šířku 52,35 metru pro 2 x 4 jízdní pruhy, krajnice a cyklostezku pro pěší na východní straně.

[Diaľničiar]

viewtopic.php?p=311981#p311981

Jak jsem zmínil zde, tak i něco málo ve vláknu tady, tak to ještě upřesním:

Německo bude financovat z určeného fondu 500 mld. € mimo rozpočtovaný dluh projekty na infrastrukturu a zelené projekty.

* tohle není jediný fond, který jde mimo dluhového rámce v rámci rozpočtu a dluhové brzdy
- do minulosti Corona fond, který se začne splácet od roku 2029
- pak obranný fond, který taky kryje rozpočet pro obranu v této dekádě a také mimo běžný rozpočet
- nový fond ve výši 500 mld. € se taky stane jakýmsi stínovým rozpočtem
- ještě v dávnější minulosti Německo extra financovalo investice do veřejného bydlení, regionálního rozvoje, sjednocení Německa a vzdělávací infrastruktury (školy a univerzity)

Částka 500 mld. € se bude vyplácet po dobu 12 let. Nejdříve to bylo 10 let.
Z této sumy půjde 100 mld. € na zelené projekty a 100 mld. € dostanou jednotlivé spolkové země na svoje projekty.
Na infrastrukturu tak zbyde 300 mld. €. Prioritně na páteřní dopravní infrastrukturu, prioritně na velkou modernizaci a obrovský investiční dluh v mostech.

* může se zvednout inflace, ale stejně tak se zvedne ekonomický růst - odhad od 2026 je o 1% a od 2027 o 2%
* dluh Německa je dnes 2500 mld. €, takže tento infrastrukturní fond jej zvedne o 20% - ale obrazně řečeno jen "dnes"
- dluh v poměru k HDP byl v 2024 v úrovni 66% HDP, což je mezi zeměmi G7/OECD spíše nízká hladina
- Francie, UK, Itálie i USA jej mají o dost vyšší
- za 12 let má být dluh Německa někde mezi 70% a 90% HDP, pokud se naplní prognózy růstu ekonomiky, pokud se naplní další výdaje na obranu a pokud se vyčerpá celý tento 500 mld. € balík a je nutno říct, že Německo mělo 87% dluh v 2012 a 81% v 2020
* Ratingová agentura S&P rovněž nedávno potvrdila nejvyšší rating Německa „AAA/A-1+“ se stabilním výhledem. „Investiční program“ vidí jako pozitivní vliv na bonitu Německa, zejména stimulací domácí ekonomiky.

Na posílení ekonomiky jsou nutné i jiné věci, než jen tento stimul.

• Zásadní jsou proto následující body:
  
  * Prodloužení pracovní doby – pobídky pro více a delší práci.
  * Cílená imigrace – Do země je třeba přivést kvalifikované kvalifikované pracovníky.
  * Usnadnění strukturálních změn – pracovníci se musí přesunout z zmenšujících se odvětví do rostoucích (např. s dočasným pozastavením programů zkrácené pracovní doby).
  * Investiční pobídky – Společnosti musí být motivovány k dlouhodobým investicím.
  * Deregulace – je třeba odstranit byrokratické překážky.
  * Podporujte automatizaci – Vyšší produktivita může kompenzovat nedostatek pracovních sil.
  * Usnadnění soukromých investic do infrastruktury – Stát nemůže vše financovat sám.
  * Úsporná opatření – snížení spotřebitelských výdajů

Veřejné investice podpořené tímto fondem se od roku 2026 podpoří nejdříve 20 mld. €.

To zohledňuje, že veřejné investice mohou být navyšovány pouze postupně v důsledku administrativní počáteční fáze a svého vrcholu – měřeno hrubým domácím produktem – nedosáhnou dříve než v roce 2030 a 2031.

Model tedy na nadcházející rok 2026 zpočátku vyčlení kolem 20 miliard eur, což odpovídá zvýšení podílu veřejných investic na hrubém domácím produktu o 0,5 procenta. V následujícím roce 2027 by byly veřejné investice zhruba o procento vyšší než bez speciálního fondu a v dalších letech do roku 2030 až o 1,4 procenta. Reakce veřejných investic na příslušný stimul je pak sečtena a superponována pro každý z let. Předpokládá se tedy, že dalších 500 miliard eur bude plně k dispozici a že speciální fond nepovede k rozpočtovým škrtům nebo odklonu jiných prostředků ve veřejných rozpočtech. Počítá se také s dopady na hrubý domácí produkt, soukromé investice, soukromou spotřebu a inflaci v Německu.

Tohle je velmi důležitý nástroj, který pomáhá německé ekonomice odpradávna vypořádat se s věcma, které systémově selhávají, ale pak se nastartují a ekonomika je dokáže absorbovat a finanční model pak další dobu funguje dál.

Jaký efekt a kdy ho uvidíme z toho bude pro Die Asfinag, teprve uvidíme. Ale rozhodně je to ta lepší zpráva vzhledem na nízký a osekaný rozpočet dálničního správce.

[Diaľničiar]

Německo má po letech zanedbávání a nedostatečné údržby obrovský problém se svou silniční infrastrukturou. Velká část silniční (dálniční) sítě se blíží ke konci své životnosti a mnoho klíčových mostů postavených v 60. a 70. letech nyní potřebuje modernizaci nebo výměnu. To odráží podobné problémy se špatnou silniční infrastrukturou, která se nyní projevuje třeba ve Spojeném království.

K vyřešení tohoto problému německá vláda plánuje zvláštní fond ve výši sta miliard miliard EUR, který pomůže financovat projekty infrastruktury, přičemž dopravní síť bude patřit mezi prioritní segmenty. Všech 16 států země si také bude moci půjčit až 15 miliard eur na infrastrukturní práce.

Nová studie společnosti Transport & Environment (T&E) ukazuje, že 16 000 německých mostů je nedostačujících. Spolkové ministerstvo dopravy (BMDV) upřednostňuje práce na přestavbě 4000 mostů. Podle údajů BMDV bude muset být nahrazeno celkem 6 000 mostů, přičemž 10 000 bude muset být opraveno nebo modernizováno. Zpráva ukazuje, že 36% německých mostů na federálních trasách potřebuje zlepšit nebo vyměnit, přičemž podobné procento obecních mostů vyžaduje pozornost.

Některé státy mají horší problémy než jiné. Stát Severní Porýní-Vestfálsko má zvláštní problém s dálničními mosty a nedávný průzkum upozornil na znepokojivý fakt, že 30 % je uvedeno ve dvou nejhorších kategoriích z hlediska stavu. Tyto údaje o stavu silničních mostů v Severním Porýní-Vestfálsku společně shromáždil Bridge Monitor Obchodní a průmyslové komory NRW a RWTH Aachen University.

Celkem 2 440 dálničních mostů Severní Porýní-Vestfálsko je ve špatném stavu, což je ve srovnání s ostatními německými státy nepříznivé. V Bavorsku potřebuje modernizaci pouze 10 % mostů, zatímco v Porýní-Falcku vyžaduje modernizaci 14 % mostů a v Bádensku-Württembersku je to 19 %.

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko zahrnuje některá z klíčových německých měst, jako je Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, Dortmund a Essen. Tato města, která se nacházejí blízko sebe, dokonce ze vzduchu připomínají masivní megaměsto.

Dokončení výměny mostu Rahmede Valley Bridge, zbořeného v roce 2023 kvůli jeho špatnému stavu, bude trvat až do roku 2027, přičemž provoz bude moci využívat část nové konstrukce od roku 2026.

Problémy vyplývající ze špatné dopravní infrastruktury se však neomezují pouze na Severní Porýní-Vestfálsko, přičemž několik klíčových mostů v Berlíně je také známo, že jsou ve špatném stavu. Byl vypracován program oprav a výměny mostů v Berlíně, i když budou zapotřebí další finanční prostředky a rychlejší schvalovací proces.

[Diaľničiar]

Spolkové ministerstvo dopravy bylo přejmenováno na svůj původní název: Bundesministerium für Verkehr (BMV)

https://www.bmv.de

Doufejme, že se jejich tiskové zprávy stanou zajímavějšími pro zájemce o dopravu / infrastrukturu / politiku. Téměř úplně jsem přestal sledovat zprávy z předchozího ministerstva, protože se to všechno týkalo „digitálu“ (5G, optická vlákna, AI), které podle všeho převzalo ministerstvo za minulé vlády.

Stav jsem aktualizoval v úvodních příspěvcích.

[Diaľničiar]

Video z přejezdu po A7 v Hamburku ze dne 30.5. Projekt rozšíření A7 pomalu, ale jistě postupuje kupředu.

[Diaľničiar]

Vítězný návrh byl vybrán pro náhradní most dálnice A1 přes řeku Weser ( Vezeru ) v Brémách. Soutěž vyhrál návrh firem WTM Engineers, COWI a Dissing und Weitling. Jejich návrh zahrnuje plochou předpjatou betonovou konstrukci s pilíři ve tvaru V.

[Diaľničiar]

[Diaľničiar]

Německý Technologický institut v Karlsruhe (KIT) zahájí studii monitorování mostů, aby zjistil, zda data o vibracích konstrukce v reálném čase mohou pomoci s prioritizací údržby.

Podle německého spolkového ministerstva dopravy se v síti federálních dálnic nachází téměř 40 000 mostů, z nichž 86 procent je vyrobeno ze železobetonu a předpjatého betonu. Mnoho z těchto mostů pochází ze 60. a 70. let 20. století a bylo postaveno pro výrazně nižší objem dopravy.

Začátkem března bylo zjištěno, že se trhlina v nosném prvku mostu A100 Ringbahn – otevřeného v roce 1963 jako součást 21 km dlouhého berlínského okruhu – výrazně rozšířila. Most byl v dubnu zbourán.

„Pokud se v betonu objeví významné trhliny , změní se tuhost a tím i vibrační chování,“ řekl Alexander Stark, profesor betonových konstrukcí v Ústavu betonových konstrukcí a technologie stavebních materiálů na KIT. „Toto metrologické vyhodnocení celého mostu má za cíl lokalizovat [přesně určit] vznik trhlin a zároveň je poprvé kvantifikovat – ještě předtím, než jsou vůbec viditelné a je naplánována pravidelná kontrola mostu.“

Pro delší diskusi klikněte zde pro článek o globálních dálnicích.

Video o kontrolované demolici mostu Rahmedetal si můžete prohlédnout zde :

[Diaľničiar]

Společnost Autobahn GmbH vytváří na dálnici A81 další parkovací místa pro nákladní vozidla: Parkoviště a toalety v Haldenwaldu jsou od 16.7. otevřeny pro dopravu.

Zlepšení kapacity parkování pro nákladní vozidla na dálnicích v celé zemi je prioritou. Dodržování dob odpočinku je důležité pro bezpečnost řidičů nákladních vozidel a všech účastníků silničního provozu.

Parkoviště a toalety Haldenwald (dříve parkoviště Tuningen) mezi křižovatkou s dálnicí A81 Tuningen a dálničním křižovatkou Bad Dürrheim (směr Singen) prošlo v posledních měsících rozšířením za zhruba šest milionů eur. Součástí je nová budova s toaletami, 50 parkovacích míst pro nákladní automobily a autobusy a 31 parkovacích míst pro automobily a obytné automobily.

Příjezdová cesta k parkovacím místům pro automobily, motocykly a obytné automobily je vybavena výškovou zábranou, která zabraňuje nedovolenému parkování. Parkovací místa byla pro jejich větší odolnost postavena výhradně z betonu. Bezpečnost zajišťuje energeticky úsporné LED osvětlení v budově sociálního zařízení. Speciální vnitřní podlaha usnadňuje čištění a zabraňuje nepříjemným zápachům.

To znamená, že mezi mimoúrovňovým křižovatkou Stuttgart a mimoúrovňovým křižovatkou Hegau je k dispozici přibližně 1 300 parkovacích míst pro nákladní vozidla: přibližně 1 150 na odpočívadlech podél dálnice A81 a 150 na zastávkách pro nákladní vozidla poblíž dálnice. Podle posledního průzkumu BASt z roku 2023 to vyvažuje poptávku po parkovacích místech pro nákladní vozidla na tomto úseku dálnice A81.

André Frank, vedoucí provozu a dopravy v jihozápadní pobočce společnosti Autobahn GmbH, k tomu uvedl: „Celostátní poptávka po parkovacích místech pro nákladní vozidla roste již po desetiletí a bude růst i v budoucnu. Na jihozápadě budeme do roku 2030 potřebovat 2 100 dalších parkovacích míst pro nákladní vozidla na více než 1 000 kilometrech dálnic. V krátkodobém horizontu vytváříme parkovací místa pro nákladní vozidla konsolidací stávajících parkovacích míst na neobsazených odpočívadlech. Kromě toho plánujeme digitální přidělování parkovacích míst na základě velikosti nákladního vozidla a doby parkování na obsluhovaných odpočívadlech. Využitím těchto telematických parkovacích systémů lze stávající kapacitu zvýšit až o 50 procent.

https://www.autobahn.de/aktuelles/aktue ... -geoeffnet

[Diaľničiar]

Most přes řeku Moselu na dálnici A8 na hranici s Lucemburskem bude zredukován na jeden jízdní pruh v každém směru kvůli trhlinám v ocelovém nosníku.

Tento most byl postaven v letech 1999 až 2002 a uveden do provozu 24. července 2003, takže je v provozu pouze 22 let. Obvykle se takové poškození prasklinami vyskytuje u mostů, které jsou mnohem starší.

Trhliny byly zjištěny při inspekci v červnu 2025, myslím, že přepočítali statické vlastnosti mostu a v důsledku toho museli dálnici A8 zredukovat na jeden jízdní pruh v každém směru. Zatím není jasné, jak dlouho to tak bude, ale pravděpodobně to bude nejméně několik let. Musí vypracovat plán rekonstrukce, který pravděpodobně zahrnuje hodně svařování.

[Aram96]

"To by se v Německu nestalo".
novinky.cz

[Diaľničiar]

Na opravy mostů v Německu je v rozpočtu vyčleněno dalších 450 milionů eur.

Spolkové ministerstvo dopravy v Německu vyčleňuje dalších 450 milionů eur na opravy a údržbu mostů a silnic. Země má vážný problém se stavem mostů na své dálniční síti.

Finanční prostředky budou použity na opravy a výstavbu mostů státní silniční společností Autobahn GmbH. Zvláštní financování prací zaměřených na řešení dopadů změny klimatu bude zpřístupněno v průběhu roku 2025.

Německé ministerstvo financí uvolní dalších 709 mil. € na další naléhavé práce, které se můžou realizovat i v roce 2026. Tyto peníze jsou rovněž navíc, na základě nových podmínek k čerpání a situace v jednotlivých pobočkách dálniční společnosti.

[Diaľničiar]

dále,

[Diaľničiar]

Klíčový úsek rušné německé dálnice A1 má být přestavěn.

Klíčový úsek rušné německé dálnice A1 bude přestavěn, čímž se zvýší kapacita. Úsek procházející Hamburkem je jedním z nejrušnějších dálničních úseků v Německu a je nechvalně známý zpožděním jízdy. Pro zvýšení kapacity je plánováno rozšíření.

Zahájení stavebních prací je plánováno na rok 2026. Stávající labský most na dálnici A1 bude nahrazen, protože se blíží konci své životnosti a již není schopen zvládat objem dopravy, který odbavuje. Stávající most utrpěl také v roce 2014 rozsáhlé škody, když do něj narazilo plavidlo.


Nový zavěšený most přes Labe bude vést dopravu po dálnici A1 v Hamburku v Německu – obrázek s laskavým svolením gmp

Most, dokončený v roce 1963, bude nahrazen novou konstrukcí, kterou společně navrhly společnosti gmp a LAP, jež v roce 2019 získaly zakázku na projektování. Nová zavěšená konstrukce s osmi pylony, čtyřmi jízdními pruhy v obou směrech bude mít také zázemí pro chodce a cyklisty. Poskytne tak dodatečnou kapacitu oproti stávající konstrukci, která má tři pruhy.

Projekt vyvolal určitou kontroverzi, včetně odporu z environmentálních důvodů.

Německá vláda mezitím uvádí, že téměř 25 000 km dálnic a lepších silnic v zemi vyžaduje rekonstrukci. Přibližně 33 % federálních silnic (13 600 km) potřebuje modernizaci, zatímco 1 000 km dálniční sítě potřebuje modernizační práce. Kromě toho je třeba zrekonstruovat 1 156 mostů. Financování se má zajistit z nového infrastrukturního fondu.

[Diaľničiar]

situace z léta v rámci plánu na rozpočet 2026 nebyla stále vyřešená

Německo čelí masivnímu deficitu v rozpočtu na dálnice ve výši 15 miliard eur.

Německo čelí v období 2026 až 2029 masivnímu deficitu ve výši 15 miliard eur v rozpočtu na dálnice. To má vážné důsledky, jelikož řada velkých dálničních projektů v důsledku toho pravděpodobně čelí značným zpožděním.

Přestože je mnoho projektů plánováno a má potřebná schválení, budou nyní zpožděny, pokud nebudou zajištěny dodatečné finanční prostředky. Nedostatek finančních prostředků ovlivní novostavby, údržbu a opravy klíčových federálních silnic a projekty dálnic.

Problémy s financováním ovlivní 74 velkých dálničních projektů v Německu. Jednou z klíčových tras, které vyžadují modernizaci, je dálnice A8, která spojuje Stuttgart s Mnichovem v jižním Německu. Úsek mezi Mühlhausenem a Hohenstadtem již není vhodný pro svůj účel a je třeba jej rozšířit a zlepšit, ale nyní si možná bude muset počkat na zajištění dalších finančních prostředků.

Vysocí političtí činitelé v německých spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko (NRW) a Bavorsko ostře kritizovali spolkovou vládu za nedostatečný rozpočet na rozvoj dálnic.

Mnoho zpráv z řad odborníků konstatuje, že německá dálniční síť potřebuje zásadní vylepšení, ale čelí rozpočtovému deficitu - který je neustále vyšší a jakékoliv plány na masivnější investice se neustále posouvají, čímž se situace na federální úrovni nezlepšuje. Politická elita se potýká s celou řadou finančních problémů - v rámci mnoha programů v zemi v nastaveném finančním rámci.

Spolkové země vyzývají federální vládu, aby zajistila dostatečné financování pro rozšiřování, údržbu a renovaci federální dopravní infrastruktury. Usnesení Konference ministrů dopravy v Mnichově uvádí, že federální rozpočet na rok 2025 a současný návrh federálního rozpočtu na rok 2026 zdaleka nedosahují závazků učiněných v koaliční dohodě. To hrozí značným zpožděním nebo dokonce zastavením výstavby a rozšiřování federálních dálnic, železnic a vodních cest.

[Diaľničiar]

Na projekty výstavby silnic byly nyní zajištěny další 3 miliardy eur. Ministerstvo dopravy nyní tvrdí, že každý projekt, který prošel všemi právními překážkami ("baureif"), bude nyní postaven co nejrychleji - tedy budou pokračovat rychlým tempem zadávací projektové a další práce tak, aby se urychlila možnost "do výstavby". Je to samozřejmě federální částka - pro celé Německo. Je to proto, že zdroje na přípravu vysychají - vůči desítkám potřebných projektů, kterých rozsah se zvyšuje, ale peníze na tuto kapitolu schází.