po této infrastrukturní nadílce ještě stav populace :
Navzdory nejdelší a taky nejdrahší válce v historii Izraele se populace zvedla. I když jen o 0,9%, čož je nejnižší růst populace od roku 1948, tedy od vzniku státu. Hlavním důvodem není porodnost nebo úmrtnost, ale emigrační vlna, která sice byla jen dočasná jak bylo zjištěno, ale část populace odešla do bezpečí.
Mladší generace ale za poslední dva roky také snížila plodnost, což nevedelo k takovému demografickému růstu jak se odhadovalo. Dáno to bylo především masivními vlnami povolávacích rozkazů a s tím spjatou nejistotou při pomáhání novým členům rodin. Připomenu, že poslední mobilizační vlna rezervistů činila 1,1 mil. obyvatel. Na začátku války to bylo 1/4 mil. Izrael si v poslední mobilizační vlně zajistil přecvičení celé populace a připravil na tzv. totální válku v případě, že by se tak vyvinula situace. To se naštěstí odvrátilo.
Od vzniku státu byl růst populace jen dvakrát nižší, než 1,5% a to v roce 1981 s 1,42% a v roce 1983 s 1,35%.
Izrael obecně vykazuje čistou imigraci, ale v letech 2024 a 2025 odešlo více lidí, než přijelo. Podstatnou část emigrantů tvoří lidé, kteří do Izraele přišli z Ruska a Ukrajiny kvůli válce a odešli krátce po svém příjezdu, ale roste i emigrace rodilých Izraelců a čistou emigraci proto nelze zavrhnout jako dočasný technický problém.
V roce 2016 činila míra přirozeného přírůstku 1,6 %. V roce 2025 klesne na 1,3 %. Studie zjistila, že pokles je obzvláště prudký u arabské populace Izraele, kde míra přirozeného přírůstku klesla z 2,1 % na 1,6 %. A to i přes vysokou střední délku života v Izraeli, kterou s 83,7 lety překonávají pouze tři země OECD: Švýcarsko, Španělsko a Japonsko. Události ze 7. října 2023 a následná válka do jisté míry snížily průměrnou délku života, zejména u mužů. Ačkoliv nejsou ztráty vysoké, tak jsou desítky tisíc mužů zraněných s následkama. To si ostatně vyžádalo výstavbu dvou areálů pro veterány a nové nemocnice.
Problémem jsou taky neustále se zvedající ceny bydlení. A stejně tak rostoucí životní náklady. Přestože Izrael má ve srovnání s ostatními západními zeměmi i nadále vysokou porodnost, rozdíly se proto zmenšují. V židovské populaci dochází k trvalému poklesu průměrného počtu porodů na ženu ve všech podsektorech, i když je míra stále relativně vysoká. Pokles je obzvláště prudký u žen ve věku 25 až 34 let, což je hlavní věková skupina pro odhad budoucí plodnosti.
Zpráva uvádí, že například u charedi (ultraortodoxních) žen klesl průměrný počet porodů u žen ve věku do 34 let z 5,9 na 5,1. Určité modely se 6-7 dětma se nyní dostávají na 3-4 během pár desítek let.
Na základě současných trendů studie předpovídá počet porodů na ženu do konce jejího plodného věku ve věku 40–44 let. Podle modelu klesne do roku 2039 průměrný počet porodů na ženu v populaci haredi na 4,3. U věřících žen se očekává pokles plodnosti na přibližně 2,3 dítěte na ženu a u sekulárních žen na 1,6 dítěte. Paralelní trendy se očekávají i v arabské společnosti, kde se předpokládá pokles plodnosti na 2,7 u věřících žen a na 2,0 u nevěřících žen. Tato čísla zůstávají na západní poměry vysoká, ale jsou podstatně nižší než v minulosti v Izraeli.
Jsme na prahu nové éry v demografickém vývoji Izraele. Vrcholné období přirozeného přírůstku je pryč a to je souběžné s méně stabilní, a dokonce negativní, čistou migrační bilancí, což jsou dva faktory, které představují jasný rozchod s minulými vzorci.
Vzhledem k tomu je zřejmé, že migrační politika se v nadcházejících desetiletích stává stále důležitější pro posílení demografického růstu v Izraeli. Politiku v této oblasti však bude možné stanovit pouze tehdy, až budeme vědět více o relativních charakteristikách Izraelců, kteří Izrael opouštějí, a lidí, kteří přicházejí. Bez těchto informací bude politika spočívat pouze na částečném obrazu. V každém případě je Izrael otevřen pro všechny z kterékoliv části světa, kde stoupají projevy antisemitismu. Část Židů hlavně z Evropy to již vnímá a odchází, citelnější je to ve Francii. Tam ale zavedl Macron speciální služby zajištění ochrany, protože s odchodem Židů odchází i kapitál.
Prezident Taubova centra, profesor Avi Weiss, uvedl: „Sociální a ekonomické výzvy, kterým Stát Izrael čelí na konci roku 2025, po dvou letech války, jsou velké a zpráva upozorňuje na jeden z nejdůležitějších problémů, které vyžadují řešení.“
Podle statistického úřadu, který vydal hodnocení za rok 2024, byla průměrná délka života izraelských mužů 81,3 let, což je pokles z 81,7 let v roce 2023. U žen klesla v roce 2024 na 85,4 let z 85,7 let v předchozím roce. Čísla nezahrnují ty, kteří byli zabiti během tehdejší války v Gaze. K podobným poklesům došlo již v minulosti.
Značí to, že rozsah populace se zvětšil na 10,14 mil.
Projekt Beit East - přemostění s asi 0,5 km novou silnicí a mostem v rámci částí města Jeruzalém (návaznost na HIghway 16)
