I/46 původní trasa Vyškov - Prostějov - Olomouc - Šternberk - Opava

[petsheny]

Historicky trasa silnice I/46 spojovala Vyškov, Prostějov, Olomouc, Šternberk a Opavu. Byla vedena v převážné části ve stopě původní hlavní císařské silnice Brno – Olomouc - Opava, která byla vybudována ještě před rokem 1830. V celé délce ale docházelo k úpravám šířky silnice, či případným změnám poloměrů zatáček tak, aby to vyhovovalo bezpečnému provozu, zejména v 2. polovině 20. století. Délka původní trasy je přibližně 113 km. Ve 20. století byla trasa prodloužena až na hranice s Německem/Polskem o dalších více jak 20 km.

1) Zrušená část Vyškov – Olomouc (délka cca 40 km)
Silnice byla mezi lety 1974 až 1992 nahrazena v celé délce novou 4-pruhovou směrově rozdělenou silnicí I/46, později přeznačenou na D46. Do té doby se jezdilo ve stopě původní císařské silnice. V současnosti je z původní trasy zachována převážná většina délky, kromě úseku Olšany – Olomouc (III/5709 – Olomouc, I.P. Pavlova), v jejíž stopě nyní vede těleso dálnice, části u lomu Ondratice a také na krátkých přeložkách vynucených stavbou dálnice.
Aktuální číslování silnice:
III/0462 úsek Vyškov (II/430) – Žešov (II/433)
II/433 úsek Žešov (III/0462) – Prostějov (II/150)
II/150 MO Prostějov
III/44934 úsek Prostějov (II/150) – Držovice (II/366)
MK úsek Držovice (ul Olomoucká) – III/4353 – Olšany u Prostějova (III/44928)
Úsek III/4353 – Olšany je označeno jako soukromá silnice
III/44928 úsek Olšany u Prostějova – III/5709
MK úsek Olomouc, I.P.Pavlova – část uzavřena v areálu FN Olomouc

2) Průjezd Olomoucí (délka cca 3,5 km)
Původní průjezd Olomoucí v 19. století vedl ve stopě dnešní Wolkerovy a Havlíčkovy ulice a procházel Terezskou bránou, kde vstupoval do samotného města. Městem procházel dnešní Pavelčákovou ulicí, Horním náměstím, Ztracenou, Denisovou a ulicí 1. Máje, kde pod Olomouckým hradem město opustil. Stará silnice se poté klikatila různě ve stopě ulic Komenského, nábřeží Přemyslovců, Masarykova třída a Husova, aby se ustálila v trase ulice Pasteurova (II/448) a přecházela rovně do ulice Pavlovická. Ve 20. století byly průjezdné trasy postupně měněny tak, aby docházelo k omezení dopravy v centru města. Průjezdní trasa byla tedy přesunuta na Tř. Svobody a ulici 17. listopadu (III/03551), případně místo Tř. Svobody se používala ulice Polská.
Aktuálně je silnice I/46 vedena od D46 ulicí Brněnská a poté peážně s I/35 Velkomoravskou a Tovární ke křižovatce s I/35-I/46-I/55 v Hodolanech. Poté pokračuje ulicemi Lipenskou, Hodolanskou, Divišovou k ulici Pavlovické, kde navazuje na původní starou trasu z 19. století.
V budoucnu bude celý průjezd městem nahrazen od křižovatky D35-D46 peáží po D35 a od MÚK Holice (D35/D55/I/46) bude pokračovat v nové stopě stavby M57 Olomouc, Východní tangenty směrem na Šternberk.

3) Olomouc – Opava (délka cca 79 km)
Trasa v této části vede v převážné délce v původní trase císařské silnice. Od ulice Pavlovická a do Šternberka na OK je vše v původní trase. Zde se připravují nové stavby, které mají úsek nahradit a zkapacitnit:
M57 I/46 Olomouc, východní tangenta (plánováno 2028-2030)
M60 I/46 Týneček – Šternberk (plánováno 2028-2030)
M52 I/46 Šternberk, obchvat (plánováno 2027-2029)
Největší změnou prošla silnice na průjezdu Šternberkem a ve stoupáni Ecce Homo až k obci Lipina. Původní trasa v mapě z roku 1834 vede Šternberkem ulicemi Olomoucká, ČSA, U Horní brány, Horní náměstí a Na Valech ke křižovatce s ulicí U Startu. Poté pokračovala rovně k zatáčce Bruna Sojky a k současné křižovatce I/46 s III/44423 nad obci Lipina. Chvíli pokračovala ve stopě současné silnice, ale před sérií zatáček „Grande curva“ vedla přímo podél obce Lipina a pokračovala k Novým Dvorům. Část silnice od Horního Náměstí ve Šterberku až do oblasti větrného parku mezi Lipinou a Novými Dvory byla silnice do roku 1873 přeložena do nové stopy v trase ulice Opavská a Na Valech ve Šternberku (část MK, zbytek III/44423) a dnes tvoři závodní trasu závodů do vrchu „Ecce Homo“, včetně zmíněné „Grande curva“. Trasa původní silnice je i dnes patrná při pohledu na katastrální mapy. Od poloviny 60. let minulého století se prováděla přeložka silnice I/46 do nové stopy od OK ve Šterberku až za obec Lipina. Etapizace stavby se dá podle leteckých fotek rozdělit na cca 5 hlavních staveb:
Šternberk, OK – Jívavská ke Svatoplukově: předpokládané provedení 1975-1979
křižovatka Jívavská/Svatoplukova: předpokládané provedení 1965-1968
Šternberk Jívavská – Lipina: předpokládané provedení 1972-1978
Lipina průtah: předpokládané provedení 1979-1984
Ecce Homo, Grande curva: předpokládané provedení 1972-1977
(Názvy staveb jsou orientační, termíny staveb vychází z leteckých fotografií CUZK)

Celý zbylý úsek od Ecce Homo až do Opavy je vedený ve stopě původní císařské silnice. Jedinými výjimkami jsou serpentiny při sjezdu k řece Moravici, upravené mezi léty 1970-1973 a průjezd Mladeckem, kde stoupací pruh ve směru na Olomouc byl postaven někdy v 80. letech 20. století a most přes říčku Hvozdnici pak v 1. polovině 60. let. V Opavě silnice končila v křižovatce s další císařskou silnicí od Ostravy na Krnov na dnešním náměstí Republiky.

4) Opava (dle trasy od 2,5 do 3,5 km)
Hlavní průjezd Opavou byl historicky veden ulicemi U Jaktařské brány, Mezi Trhy a náměstí Osvoboditelů na Ratibořskou ulici. V 70. letech minulého století byl průjezd historickým centrem postupně nahrazován objezdem centra po ulicích Olbrichtova, Nádražní okruh a Praskova, kde se napojovala na Ratibořickou ulici. Ulice Olbrichtova byla upravována v období 1967-1971 a zbylá část pak do poloviny 80. let.
V současnosti je ve stavbě jižní obchvat Opavy, který kompletně odvede dopravu od Olomouce z centra města. Součástí jsou tyto stavby:
T90 I/46 Opava, jižní obchvat Hradecká – Olomoucká (2024- plánované dokončení 2027)
II/461 (I57) Opava, jižní obchvat Hradecká – Komárov (2010-2012)
T77 I/11 Opava Komárov, jižní obchvat – povede peážně po části stavby mezi MÚK Opava Komárov a OK Globus (plánováno 2028-2030)
I/11 a I/56 Propojení silnic, spojka S1 v Opavě (2008-2010)
I/46, OK Kateřinky – Pusté Jakartice (výhled)


5) Opava – hranice ČR/PL (délka cca 20,5 km)
Území Hlučínska bylo ČSR připojeno až po 1. sv válce, proto císařská silnice Brno – Olomouc – Opava dále k původním hranicím císařství nepokračovala. Není proto zcela jasné, kdy tato část byla přidána do trasy silnice I/46. Dle mapy z roku 1971 je trasování vedeno od Opavy přes Hněvošice na státní hranici s PL. Poté se na naše území vrací u Sudic a opět končí na hranicích s PL. V mapách z roku 1973 až 1987 již končí přímo v Hněvošicích. Dle map z konce 90. let je silnice opět ukončena v Opavě. Od roku 2000 jsou k dispozici archy sčítání dopravy a ty již v roce 2000 uvádí trasu silnice I/46 mezi Opavou a hranicí ČR/PL do současné stopy přes Hněvošice, Kobeřice, Rohov a Sudice.

[evilcleaner]

super text. uz jsem to tady psal, s dokoncenim souboru staveb mezi ol a sternberkem se vyrazne zkrati cestovni doba mezi ol a opavou, ktera nebude delsi nez pri pouziti I/57+D1+D35. silnice vede vysidlenym uzemim sudet coz je dnes vnitrni periferie, s znacnymi socioekonomickymi problemy jako odliv mladych generaci, nedostatecna nabidka pracovniho uplatneni, ziji zde casto vyloucene skupiny obyvatel. mam za to ze lepsi dopravni dostupnosti (a dalsimi opatrenimi) by slo v delsim casovem horizontu vratit regionu aspon nejakou budoucnost. soucasna silnice je vedena v historické stope plne neprehlednych horizontu, velkych podlenych sklonu a ostrych smerovych oblouku. v zur msk je ponechan koridor pro prelozeni velke casti trasy mimo intravilany obci s odpovidajicimi prvky trasy pro silnici I tr. intenzity dopravy vsak zadnou prelozku neobhaji. mam za to ze by bylo vhodne pro tento zapomenuty kraj zpracovat sirsi studii opateni ktera by mela zvratit zdanlive nevyhnutelny osud upadku dane lokality. vybudovat komplexni prelozku dlouhou kumulovane 50 km neni v cesku prilis bezne a ani neocekavam ze by se to nekdy zde stalo ( to spis bude silnice mezi krizovatkou s I/45 a opavou rekategorizovana do druhych trid) nicmene jsem nazoru ze by mela smysl jako stavba socialniho rozmeru.

[TOM33]

Pěkně napsaná historie, vždycky si ale říkám proč “stará” cesta není označena jako II/646 například a je z toho 3.tř. A před Olomoucí je dokonce přerušená, je to za mě škoda

[petsheny]

No asi to bude tím, že D46 byla původně stavěná jen jako modernizace staré silnice. Pokud si dobře pamatuju se starých, dnes už nefungujících stránek Lennyho www.dalnice-silnice.cz, byly jednotlivé stavby dříve označovány jako "VO I/46". Otázka co to bylo to "VO", ale asi nebudu daleko od pravdy, když bych to volné rozepsal jako "velká oprava". Tedy s nějakou doprovodnou silnici se tady určitě nepočítalo.

[TOM33]

Rozumím, nicméně je škoda že obdobný postup je zvolen i na D48, kde se doprovodná komunikace i dostavovala ale jako II/648 je značena až někde za Příborem k Českému Těšínu, jinak je to 3.třída. A u Olomouce vedle D55 má být II/646, dobrý, ale ten usekly kousek mezi Vsiskem a odbočkou na Velký Týnec mi trochu připomíná situaci od Olomouce po Olšany, ano je to asi jedno, spíš mi to nepřijde úplně logické, zvlášť u těch novych staveb. Samozřejmě i u těch starších se to dá změnit, ostatně D35 Olomouc - Mohelnice měla byt dokonce I/44 a i tak má doprovodnou komunikaci II/635 v celé délce, jen když to porovnám tak mi to nedává logiku

[Lenny]

Ad 2)
Olomouc Wolkerova třída I - 04-09/1984
Olomouc Wolkerova třída II - 07/1985 - 09/1984
I/55 Olomouc, Hodolanská - Divišova, II. etapa - 1981 - 12/1983
I/55 Olomouc, Hodolanská - Divišova, I. etapa - 11/1978 - 1982?

Ad 3)
Šternberk, křiž. u Chronotechny - před 11/1965
Oprava sil. II/444 a III/44435 Šternberk - Lipina I - 09/1975-08/1978
Oprava sil. II/444 a III/44435 Šternberk - Lipina II ? - 1980
Lipina - Nové Dvorce I a II - 1971-1972

Ad 4)
I/46, II/466 Opava tř. Lid. milicí I ? - 12/1982
Opava, most přes Opavu podzim 1964 - 11/1965

[petsheny]

Díky za doplnění
Těch stránek je škoda, bylo tam spousta zajímavých informací nejen o dálnicích.

[evilcleaner]

souhlasím, přes wayback machine se nedá dostat k celému obsahu.

[Lenny]

Ja je stále mám, akorát jen u sebe v pc a stále aktualizované.

[evilcleaner]

a co nějaká neplacená doména? hosting už není taková darda a na doniu bychom se ti na něj složili za hodinu na desetiletý provoz

[Trupman]

Průjezdní trasa byla tedy přesunuta na Tř. Svobody a ulici 17. listopadu (III/03551), případně místo Tř. Svobody se používala ulice Polská.

Myslím, že (dnešní název) třída Svobody v úseku mezi soudem a tržnicí se nikdy jako tranzitní silnice nevyužívala.
Jako široká kapacitní komunikace totiž vznikla až v 50. letech, když bylo zahrazeno a zasypáno koryto ramene Moravy. Jenže v té době již existovala (a využívala se pro tranzit) ulice Polská, resp. i Albertova a Dvořákova. A Krapkova a Vídeňská. Od konce 60. let už široká Foersterova pro provoz od Mohelnice.

Uzlem pak bylo, dnes neexistující, Ječmínkovo náměstí. Dnes zmršená MÚK z počátku 80. let. Vřed v olomoucké dopravě - bariéra narušující dopravní vazby motorové i pěší. Protože nemůžete z centra odbočit doleva ani doprava. A do Polské neodbočíte ani od centra ani od Brna. Nemocnice je za zdí, mezi sídlišti Povel a Nová Ulice se nedá napřímo projet.
Po stavbě MÚK se samozřejmě už jezdilo po Volgogradské=Velkomoravské. Nejdřív se zajížďkou k teplárně, od 90. let po estakádě přímo do Hodolan.


Pro nerdy silniční archeologie může být zajímavá ještě situace v lokalitě Na Špici, tj. uzel Jeremenkova-Pasteurova-podjezd-Divišova. Tady se několikrát měnilo vedení cest stavbou železnice.
Pokud si chcete představit situaci před přivedením Ferdinandky do města v roce 1841 - protáhněte si Pasteurovu ulici pravítkem přímo na východ a narazíte na Pavlovickou.
A od Hodolan si protáhněte přímo na severozápad Hodolanskou, šikmo přes kolejiště, a narazíte do hospody Na Špici (Senimo).
To byly cesty Haličská (tj. od Špice skrz Hodolany na Lipník) a Slezská (na Opavu).

Můžete kouknout zde https://mapy.olomouc.xyz/?lat=49.599822 ... ofoto-2024

[petsheny]

Díky za upřesnění a doplnění.
Prošel jsem znovu staré mapy z ČÚZK a ty z odkazu Trumana v lokalitě Na Špici. Tak Hodolanská a Divišova byla přeložena již s výstavbou železnice 1841. Pasteurova ale nikoliv a trať přecházela v původní stopě. K přeložce došlo až mezi léty 1860 a 1870 v souvislosti s výstavbou depa a tratě na Šternberk. Pravděpodobně to nebyl podjezd tak jako dnes, ale stopa je již stejná. S tím došlo i k protažení Haličské cesty. Dnes je to část tramvajové smyčky ve směru do centra.

[Lenny]

Ječmínkovou náměstí je náměstí Čs. armády?

[petsheny]

Našel jsem tady ve fóru odkaz na automapu z roku 1932. Koukal jsem se na ten úsek od Opavy k hranicím. Tak v tom roce nebyla hlavní silnice vedena v současné trase I/46, ale vedla ulici Pekařskou přes Kateřinky a pokračovala dál na Pilszcz podél železniční trati ve stopě současné silnice III/01129. Tedy současná trasa je přidána až po roce 1945.

[petsheny]

Když jsem doplnil informace k C&K Haličské u D48-I/48, tak to doplním pro starou císařskou i tady.
C&K Slezská (taky někdy Vídeňská) byla postavena jako jedna z prvních tohoto typu v českých zemích již v letech 1727 až 1740. Vedla z Vídně na Mikulov, Brno, Vyškov, Olomouc, Šternberk do Opavy. Tedy obsahuje nebo obsahovala tato čísla silnic:
D52(I/52), II/430 (dříve I/47), D46 a I/46

[Lenny]

Haličská cesta odbočovala z Vídeňské cesty? Já si vždycky myslel, že cesta Vídeň - Brno - Olomouc - Těšín - Krakov byla jedna cesta.

Odkud bereš údaje k císařským cestám?

[petsheny]

To jsem našel na Wiki
https://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa ... A1_silnice
Ale už jsem to našel kdysi dříve v nějaké knížce. Bohužel, která to byla už nevím.