Financování výstavby dálnic

[Aram96]

Jo tak přiznám se, že ty první kilometry některých dálnic z Prahy jsem do toho v minulém příspěvku nepočítal. Měl jsem na mysli ty dlouhé úseky zkapacitňování, D11, D10 a D8 až k Nové Vsi.
Jinak 510 určitě také patří k největším prioritám ČR, na tu jsem předtím zapomněl.
D11 za mě stačí, když se dopapíruje a vyznačí 6-pruh k exitu Jirny, a pak až postupně od Prahy zkapacitňovat dál, ale právě až budou peníze.
A byť lze očekávat mírňoučký úbytek dopravy, tak mi ale i přesto v přípravě neskutečně chybí příprava 6-pruhu D1 Holubice-Vyškov.

[PetrN]

S D1 od Holubic po Vyškov souhlasím, většinu problémů ale vyřeší zkapacitnění po Holubice. Když vezmu aktuální data z ASD za rok 2025, tak pro srovnání máme v úseku D1 Velká Bíteš-Kývalka víceméně stejné intenzity co v úseku Holubice-Vyškov, a to průměrně kolem 60k/den (suma vozidel) s tím že na D1 od Prahy je o 50% více nákladní dopravy než od Vyškova. Na stejných číslech se pohybujeme i od Mirošovic na Brno minimálně k exitu 41. V tomto ohledu by ve finále měla mít stejnou prioritu D1 Mirošovice-Kývalka jak Holubice-Vyškov, ne-li dokonce větší, když od Vyškova je větší potenciál úbytku intenzit i kvůli D55.

A jen tak pro srovnání, na stejných číslech (kolem 60k) se aktuálně dle ASD pohybujeme i na D11 po exit 18 (65k po Jirny, 57k po Bříství, dále již jen kolem 50k), D8 Zdiby-Úžice (61k, dále k Nové Vsi 52k), D5 až po exit 18 (Beroun) od 65k po 59k.... Z toho ale naprosto jasně vyplývá že největší prioritou ze všech priorit musí být zkapacitnění D0 510+515 a D1 Kývalka-Holubice, protože tam se dle aktuálních dat dostáváme na všech úsecích na 70-85k/den vyjma úseku mezi exity 201-203 (<60k)

[Beekee]

Ach tyhle nikdy nekončící seznamy priorit. Jednou se řeklo že základní obslužná síť, tak jen ta.
Pokud zkapacitňování, pak jen ty drobné stavby typu MÚK Třebonice E0 nebo 510.

[PetrN]

Dokončená základní obslužná síť na k ničemu, když nejzatíženější klíčová místa v aglomeracích měst budou kolabovat kvůli vysokému provozu a paralyzovat tak podstatnou část té základní obslužné sítě... Aneb co je důležitější, D6 v Karlovarském kraji s intenzitou 10 tis. aut denně, nebo zkapacitnit dálnici u Brna na 3+3, která je výrazně za hranou kapacity kvůli intenzitám přesahujícím 80 tis. denně? Každý ať si odpoví sám...

[Aram96]

Přesně tak. Ta zkapacitnění kolem Brna a části D0 jsou naopak mnohem potřebnější než dokončení některých jiných dálnic.
Jsou určitě i stavby na jedničkách, které hoří více než kdejaká dálnice. Napadá mě třeba Valmez. Tohle by si na MD měli rozhodně uvědomit a neoddalovat jedničky plošně.

Jinak jsem zvědav na sčítání 2025, pocitově mi přijde, že i přes menší provoz NA je hustota dopravy do Vyškova větší nebo méně plynulá než od Kývalky k Bíteši (resp. beru směr opačný, směrem od Brna k Bíteši je to vždy naprd, protože se ta hustá doprava teprve "třídí a rozjíždí"). Záleží samozřejmě v jakou část dne a i týdne. A právě tak nějak od té Bíteše začíná normálnější a plynulejší provoz. Do té doby je to obecně hrůza.
Nicméně 6-pruh Kývalka-Bíteš bych asi začal připravovat klidně ve stejnou chvíli jako ten Vyškov, to je pravda. Ono to i dává smysl kvůli odpojení 37.
Od Mirošovic někam ke Zruči nedokážu posoudit, ale určitě tam bude znát špičková doprava do Prahy.

[kot]

D11 půjde ještě podstatně nahoru s každou další částí dokončené D35. Již teď je pocitově doprava hustší a to nejsme / zatím / bez několika přerušení ani ve Svitavách. Má-li být D11 alternativou k D1, tak 6 pruhů alespoň po most v Poděbradech bude nutností...

[NullDeVoid]

Na D11 by měl být 6pruh od D0 k odpojení D35 (směr Olomouc).
Cokoliv méně je příliš málo. Pokud tam pojede celé Hradubicko, Olomoucko a Ostravsko, tak nic jiného stačit nebude.

[kot]

Nulle souhlas ! Ale tvé stanovisko je na jedné straně logické, ale bohužel na naše české poměry i maximalistické. Tak D11 v šestipruhu po lanový most v km 42 u Poděbrad je jakýsi kompromis mezi Aramovou MUK na km 8. a tvým sjezdem na 84. km .

[PetrN]

Potřebu zkapacitnění D11 alespoň po km 42 vidíme všichni včetně Arama, pokud ale potřebujeme prioritizovat, tak za mě platí to jsem napsal výše.
I přes nárůst dopravy na D11 kvůli dostavbě D35 a D11 bych ale potřebu šestipruhu dále až po km 84 přirovnal k potřebě šestipruhu v celé trase D1 mezi Prahou a Brnem. A to ještě kdoví jestli. Dost totiž pochybuju že se dostaneme mezi km 42-84 na intenzity kolem 55-60k/den což by odpovídalo aktuálnímu provozu na D1 u Bíteše či Vyškova, ale ono i přes Vysočinu to je kolem 50tis... Podíl nákladní dopravy bude ma D1 taky vždy vyšší než na D11 mezi Prahou a D11xD35

Arame, CSD na většině dálničních úseků vychází právě z ASD s kalibrací ručním sčítáním na několika vybraných úsecích, takže by výsledky měly potvrdit výše napsané...

[NullDeVoid]

PetrN: D1 by měla být jako 6pruh od D0 k D46.
Opět: jdu možná maximalisticky a nekompromisně, ale jdu tak, abychom jezdili a nestáli. Aby kapacita odpovídala zátěži.
Ostatně, to, co si myslím, že by se mělo postavit a jak, je v mapě v podpisu (některé projekty jsou diskutabilní), kterou bych měl aktualizovat, vím.

[PetrN]

Nulle, tady souhlasím. Já spíš poukazoval na to, že pokud by se mělo zkapacitňovat D11 až po Sedlice, tak že by D1 přes Vysočinu měla mít prioritu stejnou, ne-li dokonce vyšší s ohledem na provoz. Oboje by rozhodně bylo vhodné. Musíme ale nohama zpátky na zem, protože bychom se samozřejmě nedoplatili a v nejbližších 10 letech o tom podle mě ani nelze reálně uvažovat s ohledem na plánované výdaje do prioritnějších dálničních staveb... Vize se samozřejmě můžou probírat v příslušném vláknu, tady šlo hlavně o to definovat které úseky ke zkapacitnění hoří nejvíce společně s dostavbou základní sítě a co naopak může ještě chvilku počkat...

[Aram96]

Arame, CSD na většině dálničních úseků vychází právě z ASD s kalibrací ručním sčítáním na několika vybraných úsecích, takže by výsledky měly potvrdit výše napsané...

Aha tak to jo Že děkujeme za intenzity.

A pro kota: samozřejmě, že se má D11 i D8 zkapacitňovat na 6-pruhy a to tak, jak je dnes v přípravě (D8 km 18, D11 42+-). Ale nejsou to zkapacitnění, které by nemohly počkat klidně i 5 let navíc (ode dneška spíš klidně 10) čistě kvůli penězům. Mohou. Resp. stavět by se měly především dle stavu vozovky a potřeb GO dálnice. Je dobře že příprava běží, aby to nedopadlo jako s GO D1, ale určitě to nejsou stavby prioritní. Akorát to neplatí pro ty úplné začátky dálnic u D0.

D11 v 6-pruhu až k D35 za mě ještě určitě počká až na dobu, kdy nebude ČR vědět, co s penězi. Byť by dávala smysl spíš logicky - po rozplet na dvě dálnice.
Ale to bych dřív poslal peníze na 6-pruh na Mirošovice-Kývalka nebo spíš jen té části Jihlava/D20 - Kývalka. 6-pruhy patří totiž hlavně tam, kde je vysoké zatížení NA. A D1 to je prakticky dvojnásobek proti D11. Ty NA velkou část týdne zabírají prakticky setrvale pravý pruh D1. Tam měl vzniknout 6-pruh už před 10 lety.

[NullDeVoid]

Ono je nějaké novější sčítání dopravy? Má někdo link?

[Aram96]

2025 bylo opět celostátní sčítání dopravy, výsledky snad budou do léta zveřejněny jako vždy. https://scitani.rsd.cz/ je na to už nachystáno.

PetrN to má z automatických sčítačů na dálnicích. Ale to má z práce.

[michal]

Ale na D1 je zas spousta úseků, kde ty tři pruhy jsou. A taky zákaz předjíždění NA. Takže za mě je jízda po D1 paradoxně plynulejší než po D11. Ale možná jezdím v blbý čas ... Ale samozřejmě se na D1 nesmí objevit překážka, která ten vláček byť jen zbrzdí. Třeba rozšiřování u Brna...

[Diaľničiar]

Válka ( Írán ) trvá 1 měsíc a ceny asfaltů jsou v EU drahší o 35 %. Kromě tedy růstu cen PHM. Tento faktor, pokud se situace nezlepší, tak v dubnu se ceny zvýší o 42 %, protože začína jaro a rekonstrukce, které odeberou produkty, které jsou již ve smlouvách. Pokud by se naopak situace do poloviny dalšího týdne zlepšila, tak by se cena dostala někam na 10-11 % pro tento rok kolem léta se stabilizací vývoje situace. (naběhla by zpátky komodita potřebná pro výrobu ). Cena meziročně v lednu proti 2025 zaznamenala růst 6 %, odhad byl pro tento rok 7,4 %. Ceny bitumenu rostou dlouhodobo, v 2025 a 2026 se měla situace stabilizovat.

Celkové ceny stav. mat. pro dopr. infr. jsou za 2015 - 2025 v indexaci 60 %. ( války, narušení dodav. řetězců ( války a covid ) a dekarbonizace stavebnictví ( v EU a částečně v USA, Kanadě, Japonsku, Austrálii ).

V letošním roce dále končí přechodní období na poplatek za uhlíkový dovoz ( energie, hliník, ocel ), takže ceny pro 2027 s tímto vším nic moc taky nebudou znamenat.

Asfalt tvoří 40 % nákladů při stavbě klasické 1+1 silnice; 70 % při rekonstrukci vozovky ( dvě vrstvy, ložní a obrusní ). Samostatně ale i zemní práce vyžadují samozřejmě PHM.

Méně km za více peněz.

[evilcleaner]

40% leda tak z celkových konstrukčních vrstev vozovky. na novostavbě to může být celkově klidně méně než 10%, záleží na objemu zemní prací, mostních konstrukcí atd.

[Diaľničiar]

Je to tam uvedeno. Abych nezapomněl, beton o 10 %. Když započteme skluz 4-8 týdny do EU, tak už se této spirále nelze vyhnout. A jakmile se tak stane s první vlnou reálního přecenění, tak se jenom tak zpátky nevrátí, protože na to budou navazovat další "náklady". Ale já třeba nemám problém s tím "leda" - ať se klidně slevní ty práce. Nenalézám tam sice položky, které slevňují, ale možné je dnes vše, téměř vše - papír snese.

[kot]

Ceny stoupají stále a návrat zpět opravdu nehrozí. Teď mám na mysli ceny zboží, bydlení a všeho obecně...

[Diaľničiar]

Nevrátí se. Žádná čínská stagnace cen, nýbrž stagflace na spadení. To tady bylo jen v učebnicích, ale nastává tento ideální mix a pro ty kdo neví: nízký hosp. růst, k tomu vyšší inflaci tedy růst cen a stoupající nezaměstnanost. Tam se stane efekt, že centrální banky nebudou mít jak zasáhnout - úrokem + udusí růst HDP a když ale neudělají nic, tak se zrychlí inflace. Státní finance se rozvrátí - jako první se jednoduše zmrazí investice - odloží do budoucna a zavede mj. omezený tovarový tok, to tady bylo a sice lístky, protože nám tady reálně nastává výpadek zboží. Nemluví se o tom, ale je to za rohem. Stavebnictví bylo vždy na druhém místě za jídlem a ten typický nástroj jak snížit nezaměstnanost - to neplatí pro tohle století, protože se žádná masová zaměstnanosti v oboru nedělá a hlavně by o to ani nebyl zájem - není již dnes. I když nic z tohoto nepřijde, tak zdražování v oboru se nedá vyhnout. A bude jen na konkrétních zemích - jaké budou implementovat nástroje, aby se stavělo. Tlmí se to jen těma výrokama Trumpa, že mír se blíží - to jsou vyhlášení pro trhy, burzy. Ve skutečnosti se bombarduje dnes a denně, narušuje tok energonosičů i kontejnerů na všech trasách mezi Asii a EU a je to docela dost veliký problém; příplatky za kontejner za bezpečnost jsou 37 %. To se na nově příchozím tovaru projeví. Nevěrte, že ne. A stejně tak pokud ta loď neumí proplout, smluvně jde kde se naložila, tam se vyloží, protože tak ty firmy jako maersk fungují a ty původní přístavy mají zboží a nemají s ním co dělat a obchodník hledá náhradu a doma mrzne produkce. Ta další, takže se hodné jede "po zemi" ale to nestačí a ze skladů. To přecenění se děje pomalu ,ale přijde i šok v několika oborech. Pak tlak na personál a následně na státy, protože nikdo nebude nic dělat se ztrátou a než se najde nějaký model "profinancování" - lze jen doufat, že se tam to příměří dosáhne. Nenamlouvejte si, že se to ČR nedotýká, vždyť jste exportní země s nějak stavěnými příjmy a výdaji a závislostí na dovozu. Budiš letos, ale co rok 2027 a další reální ceny energií ? To je a bude výzva vyjma to že se ještě letos udrží situace - na úkor deficitů.

[Diaľničiar]

Ještě k tomu výkladu. ČR měla inflaci kolem 2,5 % jako většina zemí v EU/€, a mohlo to takhle pokračovat letos. ECB již varovala, že inflace letos klidně vzroste z tohoto průměru, který vykázala i ČR, na 3,6-4,5 % a to jen za "vývoj doposud". To značí, že jen tahle základní inflace bude 2x rychlejší. Jakým tempem rostou platy - lze vidět u každého. Že není dost zdrojů na dávky a důchody, to lze také vidět.

Míra eskalace určí další vývoj. Jaké další energo šoky z toho budou vyplývat. Energie jako takové = doprava automaticky, chod obchodů a produkce náročných komodit. Včetně hnojiv. To se odrazí na další úrodě. Na jejím dalším zpracování, na jejím dalším založení atd. Tedy tento aspekt nám přinese i v této snížené míře zacyklený kolotoč na rok 2027. To je ten problém, ve kterém bydlení, potraviny a stavební materiály pojedou dál rychlejším tempem s primárním energo trhem na čele. V menší míře zdraží zbytek, ale zdraží a již se to neutáhne - v tom prostředí, tak zrychlí počet bankrotů a sníží se ve výsledku podnikatelská aktivita, investice.

Pokud se to zhorší - tedy válka další měsíc, další ztráty a zásahy na energo základně, tak to nebude inflace jako celek 5 % , nýbrž klidně 10 % a sektorově opět 15 - 25 % . Nejhorší je, že úspory mínus a velice nepůjde co rozumné nakupovat, protože tovaru všeobecně ubude, na rozdíl od pandemie nebudou obchody zavřené a služby s nima, ale nebude dost zboží. Svým způsobem to pomůže náběhu produkce a oživení trhů, ale od 2028. To se zažilo a né jednou. To je důsledek války i bez válčení na území - již doposud se s tím potýká řada afrických a latinskoamerických států, protože jedna krize střídá druhou, a nejsou peníze na rozvojové investice. Doposud se nestaví ani to co se mělo zahájit v 2018/2019. A to co se zahájilo, tak to čelí již doposud za těch 5-6 let růstu nákladů o 3x, tedy 200 % . Stačí se rozhlédnout, čelí tomu i ten západ, i ta EU, USA. Pouze trhy, kde byla nadsázka cen a kde je konkurence a jaká taká stabilizace - se to povedlo udržet ale za cenu snížení osobních investicí. ( i příklad ČR ) , tedy se to přeneslo na obyvatelstvo. Jenomže za doby dalšího růstu těchto komodit a stagnace vyspělých zemí, které se přímo podílejí na financování velikých plánů (na kterých se domluví třeba na úrovni G7) se nebude dařit ani vám, jakožto zemi exportní. A ten tovar mimo EU směrem do Asie je nutno tam dopravit a vyvstane otázka kudy a za jakou cenu.

Bydlení se odtrhlo od reality zcela, protože se mu věnuje menší počet firem, s menším počtem lidí a to taky zvedá ceny. Hypotéky a úvěry z let minulých je potřeba dál financovat a proto se ceny nesnižují. Lineární - dopravní - stavby - ale ani stavby rouř vedení ale rovněž ne. Ocel, beton a nyní asfalt, a PHM, to neumožňují. A stoupá počet prvků, které se musejí instalovat.

Svět velkých - dál zbohatne, protože opět levně nakoupí. Výhodou ČR je ještě stále relativně nízký dluh, ale obávám se, že nebude využit na kapitálové výdaje ve větší miře, ale pouze v menší. A priorita na beton bude JE, nikoliv dopravní stavby. Z hlediska zajištění kontrahovaných cen. To je taky potřeba vnímat, že se ten mega projekt musí dokončit a je to mnohem složitější než částkové ač klidně taky multi mld. Kč projekty, je to horší pro ten v řádech stovek miliard. Spotřeba elektrické energie dál stoupne, kdo jí nebude mít, nebude mít růst vůbec. V tomto kontextu je ty investice nutno vnímat.

[Diaľničiar]

Situace je docela vážná.

Ad 1) Pokud bude pokračovat i tímto měsícem, tak rozpočty budou k ničemu. Státní, samosprávní, firemní, všude - EU / Asie / ...

Ad 2) Deeskalace se neděje. Ani dočasné příměří. Naopak, Irán zasáhl Kuvajt, Katar, SAE způsobem, kdy SAE již mají nedostatek plynu pro sebe na produkci elektrické energie. Opravují své sítě. A navíc, neexportují aneb jen minimum. Saudská Arábie zahájila plný provoz V-Z potrubí, se kterým přesouvá denně 7 mil. barelů ropy po souši na svém území. Jenomže pro určité srovnání - Hormuz area uvěznil na 2000 tankerů, které neproplouvají a tohle potrubí neřeší celkový výpadek ani z poloviny, nanejvýš kolem 1/3 . ( i to doufejme, že nebude tato roura zasažena )

Ad 3) Dovoz plynu jen do EU za prvních 10d zvedl ceny dovozu o 3 mld. €. Pokud budou ceny plynu 100 % celým rokem - značí to pro spotřebitele 100 mld. € navíc. A i to jen za předpokladu, že Asie nás nepřeplatí, plynu je nedostatek. U plynu je značný problém, že Katar jej musí značně v exportu omezit. To byla přitom hlavní náhrada za ruský plyn. dobrá zpráva je, že export zahájil Mosambik, ale tyto nové trhy jsou slabá náhrada. Ani USA není spása - Texas/Louisiana nemají dost skladových prostorů pro přečerpávaní namísto Kataru. Aby se to dalo nahradit, tak by se to muselo tam 2x. Ačkoliv se tam nyní rozjel veliký projekt k přípravám na další rozšíření, tak tuto sezónu z toho nebudeme mít nic.

Ad 4) Nafta v mnoha regionech zdražuje o 30 % a to navzdory vládní opatření. Pohyb jeřábů, bagrů a přeprava materiálů se stala ekonomicky ztrátovou činností.

Ad 5) Je jedno jak se vyvíjí cena stavebních komodit jinde, ale v Evropě již i cement vzrostl o 20 % na nové kontrakty. Protože jsou drahé energie. Na písek se platí extra příplatky na dovoz, což z něj dělá jinde 20 % drahší komoditu. Asfalty jsou nad 30 % proti konci 2025. Navíc je málo komodit, které jsou navázané na rafinaci. Rafinerie v Evropě jedou na plný výkon, i řada z nich, která byla v omezeném režimu nebo se tam plánovala údržba, tak se to odložilo. Někde lze více zpracovávat - a získat další produkty. Je ovšem složité zajistit dodávky, přepravu a dojednat pak cenové zadělení produkce mezi členy EU.

Ad 6) Nedá se proplout bezpečně delší dobu u Jemenu. Za nákladní a kontejnerové lodě jsou bezpečnostní příplatky 30 %, protože pojišťovny zvedají ceny. Jsou náklady, které stojí na moři a tak se loď smluvně dostane třeba do Indie, zpátky, ale namísto někam třeba do té Indie, kde ale vyblokuje další lodě. A tento náklad tam uvízne a řeší se jak se má dopravit dál. Skladové zásoby se zkracují - v EU, resp. někde nejsou - Afrika. Resp. někde jsou na 1-2 týdny, většina Asie. Je zpátky globální narušení obchodu.

Ad 7) Má se šetřit, v prostoru EU. ( nařízení jsou i jinde ) Na druhou stranu se má snížit dopad na průmysl, ale ten je již zasažen. Stavebnictví je zasaženo a dopadne na něj další ceny materiálů. Jsou protichůdné politiky - šetřit vs. podpořit hospodářský růst. To se ve stavebnictví za současné situace nedá naplnit.

Za takové situace v tomto odvětví dochází k růstu stavebních nákladů ohromujícím tempem, což nutí firmy absorbovat vyšší náklady nebo riskovat zpoždění projektů. Prozatím se firmy snaží absorbovat tyto problémy. Veškeré zdražení je sice extrémní a denně se projevuje, prozatím jedním měsícem. Rizikem bude, až nebudou suroviny. To pak investoři budou mít smůlu, ale tím i zhotovitelé samozřejmě, jenom to nebude jen u stadardního nedodržení milníku. Menší společnosti ale trpí více, protože nemají takovou diverzifikaci činností. Jestli to bude pokračovat dalším měsícem a zvednou se ceny o dalších 10 až 20 %, tak to již nebude udržitelné. Firmy to můžou přerušit / vzdát, odstoupit, resp. investoři to za nich udělat všechno tohle, ale bude to značit zastavení investicí a vlnu krachů, když se situace nestabilizuje dalším měsícem - květnem. Stejně řada firem zřejmě zkrachuje v dalším období.

Dodatek mojima očima: Vinci S.A.: Jakožto globální lídr s významnými aktivitami čelí Vinci inflaci vstupních nákladů v důsledku rostoucích cen nafty a energií v Evropě. Přestože společnost vykazuje vysoké tržby do roku 2025, konflikt v Íránu v roce 2026 představuje pro její stavební podnikání výzvy. Skanska: Podle zpráv společnosti Skanska za rok 2026 rostou stavební náklady rychleji než celková inflace v důsledku cel, zvýšených cen paliv a války, což má přímý dopad na rozpočty projektů, protože kalkulace nevychází. Strabag: který působí v prostředí, kde cena nafty v zemích, jako je Německo, překročila 2 eura za litr, stačí samo o sobě.

[Diaľničiar]

tak asfalt v ČR již o 100 % v samotné produkci směsí

a taky ve zprávách a to ještě bude pokračovat bombardování Íránu ... žádné příměří, obnova lodního provozu se nekoná

Války prodražují stavební materiály — Dopad rotoucích cen na dopravní stavby — Dopravní stavby v letošním roce — Peníze na dopravní stavby v regionech: https://www.ceskatelevize.cz/porady/109 ... 000100406/

Mně se na tom líbí, že se o tom otevřeně informuje.

[kot]

Dialničiari VELMI neradostné čtení ! Vypadá to, že obrázek Trumpa jako Spasitele by měl být spíše obrázkem Trumpa ďáblem...

[oakenfold]

Zlaté dálniční časy přitahují do Česka cizí kamiony

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... -internetu