Yoshidova doktrína již není vhodná k pochopení velké japonské strategie. Jeho předpisy se objevily za bývalého premiéra Shigeru Yoshida jako prozatímní velká strategie po porážce Japonska ve druhé světové válce a byla navržena tak, aby pomohla realizovat hospodářskou obnovu a přestavbu země.
Yoshidova doktrína předepisovala, že Japonsko má dodržovat dva principy. Za prvé, pokračování americké vojenské přítomnosti, aby byla zaručena národní bezpečnost Japonska. Za druhé, že by se vyhnula hromadění armády, která spotřebovává zdroje a politicky destabilizuje. K realizaci posledně jmenovaného principu Japonsko postupně zavedlo řadu politických sebeomezení, jako je rozpočtový strop na obranu ve výši 1 procenta HDP a možnost nepořizovat si rakety dlouhého doletu a jaderné zbraně.
Původního ekonomického účelu Yoshida doktríny bylo dosaženo v 70. letech 20. století, i když si jej Tokio zachovalo z mnoha důvodů, včetně zmírnění obav svých regionálních sousedů o svůj potenciál jako vojenské hrozby, protože se stalo největší ekonomickou mocností regionu.
Pokračování Yoshidovy doktríny nebylo zdaleka snadné. Mnoho japonských vůdců bylo vážně znepokojeno jeho základy – včetně užitečné, ale omezující bezpečnostní smlouvy s Washingtonem, která právně schválila americkou vojenskou přítomnost na japonském území. Zatímco někteří japonští politici si budoucnost Japonska představovali bez bezpečnostní smlouvy, Tokio usoudilo, že by se země měla držet rámce aliance. Jedním z důvodů bylo přispět k regionální stabilitě tím, že se její sebeomezení stane důvěryhodnější v očích sousedů.
K doplnění tohoto ujištění Japonsko také uplatnilo sebeovládání v regionálním multilateralismu tím, že se pečlivě vyhýbalo jakémukoli přímému vedení a respektovalo iniciativy zemí jihovýchodní Asie. Tato ujišťovací logika doktríny Yoshida přežila konec studené války.
Během posledního desetiletí se některé klíčové předpoklady, o které se opírá Jošidova doktrína, staly zastaralými kvůli relativnímu poklesu Japonska.
S válkou na Ukrajině, změnou v politice ČLR, odlišnou rétorikou Ruské federace a nebezpečí z KLDR změnilo Japonsko své myšlení a obeznámilo v roce 2022 světovou veřejnost s tím, že armáda dostane nový koncept, min. 2x takové peníze a kromě dosavadního určení o sebeobraně, což se našlo i v názvu vojska, tak budou míst japonské síly schopnost vrátit úder.
Z pochopitelných důvodů se tento záměr nelíbí "všem uvedeným" - kvůli kterým to JAP ale prakticky změní.
- Bezprostředně po druhé světové válce se japonská vojenská zdrženlivost zrodila z nutnosti jeho situace. Spojenecké mocnosti pod vedením USA zavedly program demokratizace a demilitarizace, aby zabránily Japonsku znovu vést útočnou válku. Japonské veřejné mínění upřednostňovalo zachování článku 9 navzdory vzniku tlaků studené války, a to jak na mezinárodní úrovni ze Spojených států, tak na domácí půdě ze strany konzervativních nacionalistických frakcí v rámci vládnoucí Liberálně demokratické strany, aby Japonsko provedlo zásadnější přezbrojení v boji proti komunismu.
Devastace války znamenala, že Japonsko se snažilo zaměřit své omezené zdroje na obnovu své ekonomiky. Nezbytná přestavba byla rozsáhlá. Kromě atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki zničila spojenecká bombardovací kampaň v Japonsku podle jednoho odhadu 40 procent infrastruktury v 66 cílových městech.
z ekonomického hlediska i proto došlo k prodloužení koncesního modelu rozvoje dálnic, což je ten přecházející příspěvek:
viewtopic.php?p=274798#p274798
ochota Tokia dále posilovat svou vojenskou alianci s Washingtonem neznamená, že Japonsko pouze podporuje americký odraz proti Číně, ale že navzdory relativnímu materiálnímu poklesu Japonska se snaží o komplexní vliv na myšlení Washingtonu a využívá potenciál vymezit se mj. i vůči ČLR
v červnu Japonsko přijalo svůj vůbec první plán vesmírné bezpečnosti zaměřený na lepší využití vesmíru pro obranné účely, to staví na třech nových bezpečnostních dokumentech, které administrativa premiéra Fumia Kishidy zveřejnila v prosinci 2022, v nichž se zavázala zdvojnásobit výdaje na obranu na 2 procenta HDP do roku 2027 a investovat do raket Tomahawk za účelem rozvoje schopností protiúderu raket
SKUTEČNOST OBRANY V EKONOMICE
* obrana nemá hned letošním rokem k dispozici 2% HDP
* cílem je rok 2027, kdy všechna bezpečnost Japonska, což není jen armáda, i když ponese hlavní část, bude mít reálně o 65% více peněz proti roku 2022
* armáda dostane během let 2023 až 2027 více než 320 mld. USD na modernizaci a nákup potřebných systémů dle 3 schválených dokumentů v roce 2022
Vize zní: dosáhnout 2% výdajů na HDP, což ale nutně nemusí být pravda.
Diplomaticky Japonsko vytvořilo možný předpoklad vstupu do NATO - kterému se nebrání zcela, jak bylo prohlášeno v roce 2022 a tím by byla potřeba plnit 2% kritérium na HDP. Tady je to spíš o otázce - že to lze uskutečnit. I zvedání výdajů a pokud budou sousedé dál Japonsko ohrožovat různýma provokacema, pak klidně Japonsko vstoupí do systému kolektivní obrany.
Rusko a ČLR již ale kritizují i samotné zvednutí výdajů o 2/3 během 5 let. Dle nich to podpoří další vlnu zbrojení v regionu V Asie.
Meziročně (2022 a 2023) došlo v rozpočtě pro obranu k reálnému zvednutí výdajů o 26%.
- Závazek třetí největší světové ekonomiky a hlavního smluvního spojence USA zvýšit výdaje na obranu o dvě třetiny během pouhého půl desetiletí je historickým a hluboce významným pokrokem. Na pozadí rychle se zhoršujícího regionálního a globálního bezpečnostního prostředí a rovnováhy sil v severovýchodní Asii představuje plánovaný prudký nárůst japonských výdajů potenciální změnu hry pro Japonsko i americko-japonskou alianci, stejně jako jejich společné úsilí „ostře se postavit proti jakékoli jednostranné pokusy změnit status quo silou nebo nátlakem,“ v severovýchodní Asii i mimo ni.
