Přejmenování rychlostních silnic na dálnice

[ada031]

Můžu říci, že navrhovaný materiál se mi s některými výhradami líbí.
Na rozdíl od mapy ve zprávě chybí zařazení mezi dálnice i R52.
Osobně bych byl pro označování dálnic postupně, tedy od D1 (případně D0 u pražského okruhu, kde málokdo bude vědět co znamená PO) pod D2 ...... a tak dále.
Již postavené úseky R48 mají takové parametry, že zařazení mezi dálnice by bylo chybou, a chybou by bylo i zařazení úseku I/48 Nový Jičín-Příbor v součastném stavu mezi silnice pro motorová vozidla.
To samé platí pro R56.
Nevím proč by měla být R55 zařazena mezi dálnice jen po Otrokovice, rozhodně celý úsek.
Rozhodně mám radost z R13, konečně se dočká toho, co si zaslouží.

[Martin z Ostravy]

R48 ČT- FM R22,5/100, vybavena SOS hláskami, nevidím důvod proč neoznačit jako D už jen co do významu, stejně tak v současnosti budovaný úsek, ten je v R25,5 ostatní připravované jsou taky připravované v této kategorii, a snad to tak zůstane.
Současná R56 je postavena v dálničních parametrech, takže může být klidně déčkem, i když významově asi ne, každopádně, 130 je jasná volba.

[P_V]

Pořád je tam ten nesmysl s ulicí V Holešovičkách jako SPMV. Leda až přeloží tu radiálu do tunelu, dřív ne. Paní Šenarovou na toho, kdo to tam namaloval

[Jaroslav]

Trochu opožděná reakce, ale zaznít by to asi mělo:

O R7 to říct můžu, co na ni navazuje z druhé strany? Bundeska o dvou pruzích a na čtyřpruh žádné plány.....

vypomohu si citací z Wikipedie, na téma Saská Kamenice:
"Kamenice je součástí metropolitního území Saský trojúhelník, čítajícího zhruba 3,5 milionu obyvatel"

Myslím že toto je dostatečný argument pro maximalizaci úsilí kvalitního napojení s touto lokalitou...

Plus ještě jedna poznámka, je snaha dálniční sítí kopírovat novou síť TEN-T, i když i oproti tomuto je tu několik výjimek ...

Je otázka, zda toto je správný přístup... vrátím se k mým dávným argumentům zachycující smysl dálnice: dálnice nemá hrát reaktivní roli (stavím jí tam kde jezdí hodně aut), ale také proaktivní roli (postavím ji tam, kam chci natáhnout život, nebo ho tam udržet). Vzhledem k tomu, že síť TNT propojuje pouze velké evropské aglomerace, je pro plánování dálniční sítě zcela nevhodná...

Vrátím se tedy k současnému návrhu a vyzdvihnu v diskusích trochu opomíjenou R4. Snaha vlády by měla směřovat k vytváření pracovních míst v ekonomicky slabých regionech. Vzhledem k tomu, že Šumava patří mezi nejvíce vylidňující se regiony ČR, měla by se vláda snažit sem dotáhnout významné investory, kteří zde vytvoří pracovní místa a udrží tak atraktivitu regionu pro mladé lidi. Vzhledem k tomu, že existence dálničního spojení patří mezi hlavní faktory rozhodujícího se investora, měla by vláda zajistit dálniční napojení regionu. V současné době toto dálniční napojení existuje , ale nikdo tomu z neznámého důvodu dálniční napojení neříká. Jinými slovy - byly vynaloženy obrovské finanční prostředky na vybudování dálnice, této se však z důvodu pochybných kritérií dálnice říkat nebude a region nebude moci z vynaložených peněz profitovat...

Jako investor říkám: hloupě vynaložené prostředky

[Martin z Ostravy]

Tak jsem si to znovu prošel, a
souhlasím s tím, aby:
- se lépe rozlišily kategorie D a R
- výchozí paušální rychlostí v kategorii R bylo 110km/h (uvítal bych možnost lokálně + 20km/h)
- se značením odlišily kategorie D a R
- jako R byly označeny i některé dvoupruhy a třípruhy, s vyřešeným mimoúrovňovým křížením
- byly R částečně zpoplatněny

nesouhlasím s tím, aby:
- se změnila barvy značky "Dálnice" z modré na zelenou ( zbytečná výměna velkého množství značek, navíc je to nic neřešící, běžným lidem je to stejně jedno, tak proč to zbytečně měnit, navíc je už dost zažitá)
-byl Pražský okruh označen jako PO, neb je to nepěkná výjimka, navíc jde označit v duchu současného systému jako D99, D100, D0 atd.
- byly současné erka poníženy na silnice druhého řádu, nové rozlišení by mělo sloužit spíše pro vylepšení stávajícího stavu, ne ke zhoršení (z pohledu uživatele), tedy jako R podle nového označit jedničky splňující podmínky a nové stavěné silnice v nedálničních parametrech (I/57, I/11, I/35, I/37 atd.)
- byl uplatňován princip, že každé krajské město musí být napojena na dálniční síť. Tento princip je naprosto zcestný, ostatně stejně tak jako současné krajské uspořádání.

To je tak asi vše.

[Michal R]

Trochu opožděná reakce, ale zaznít by to asi mělo:

O R7 to říct můžu, co na ni navazuje z druhé strany? Bundeska o dvou pruzích a na čtyřpruh žádné plány.....

vypomohu si citací z Wikipedie, na téma Saská Kamenice:
"Kamenice je součástí metropolitního území Saský trojúhelník, čítajícího zhruba 3,5 milionu obyvatel"

Myslím že toto je dostatečný argument pro maximalizaci úsilí kvalitního napojení s touto lokalitou...

Plus ještě jedna poznámka, je snaha dálniční sítí kopírovat novou síť TEN-T, i když i oproti tomuto je tu několik výjimek ...

Je otázka, zda toto je správný přístup... vrátím se k mým dávným argumentům zachycující smysl dálnice: dálnice nemá hrát reaktivní roli (stavím jí tam kde jezdí hodně aut), ale také proaktivní roli (postavím ji tam, kam chci natáhnout život, nebo ho tam udržet). Vzhledem k tomu, že síť TNT propojuje pouze velké evropské aglomerace, je pro plánování dálniční sítě zcela nevhodná...

Vrátím se tedy k současnému návrhu a vyzdvihnu v diskusích trochu opomíjenou R4. Snaha vlády by měla směřovat k vytváření pracovních míst v ekonomicky slabých regionech. Vzhledem k tomu, že Šumava patří mezi nejvíce vylidňující se regiony ČR, měla by se vláda snažit sem dotáhnout významné investory, kteří zde vytvoří pracovní místa a udrží tak atraktivitu regionu pro mladé lidi. Vzhledem k tomu, že existence dálničního spojení patří mezi hlavní faktory rozhodujícího se investora, měla by vláda zajistit dálniční napojení regionu. V současné době toto dálniční napojení existuje , ale nikdo tomu z neznámého důvodu dálniční napojení neříká. Jinými slovy - byly vynaloženy obrovské finanční prostředky na vybudování dálnice, této se však z důvodu pochybných kritérií dálnice říkat nebude a region nebude moci z vynaložených peněz profitovat...

Jako investor říkám: hloupě vynaložené prostředky

Jaroslave, naprostý souhlas.
Maličko jsem si dal práci, a zjistil jsem, že do tohoto koutu země (KT, ST, PI, PT, CK) ročně proudí z rozpočtu MPSV cca 19 mld. Kč ročně do veškerých sociálních systémů. Je to prostě částka, kterou stát rozdává občanům (různou formou) jakožto pomoc v jejich sociální situaci.

Souhlasím s tím, že z dlouhodobého i střednědobého pohledu by bylo efektivnější, aby stát smysluplně budoval infrastrukturu (zde konkrétně: R4 za Strakonice (Radošovice) ve čtyřpruhu, dále pak obchvat Čkyně, Vimperka a odvážná stavba tunelu pod Kubovou Hutí; R20 od ČB k Vodňanům v nové stopě, dál k Písku jako rozšíření, z Nové Hospody ve čtyrpruhu k Blatné; na I/22 obchvat Horažďovic a Klatov; zmodernizovat II/188 v celé trase od Horažďovic k Životicím (Nepomuk).

Pro případné rejpaly dodávám, že neříkám by stát neměl vyplácet sociální dávky. Naopak, vím, že jsou v mnoho případech opravdu nutné, ale také vím, že stát zde dost plýtvá, není schopen zabránit v jejich zneužívání či přispívá na naprosté zbytečnosti. Jakožto zaměstnavatel, mám dost povědomosti o tom, co všechno lze a taky se tak i děje. Bohužel.

Takže "zakrojit" zde rozhodně lze, navíc jak výše uvedenove svém důsledku by to přineslo nakonec profit jak sociálně slabým či nenezaměstnaným, ale hlavně taky těm zaměstnaným, kteří dnes po nevyhovujících a nebezpečných cestách jezdí. To že kvalitní infrastruktura sama indukuje nová pracovní místa je už známe.

Pro druhou sortu rejpalů též dodávám, že nejsem technokrat, co by nechal zalít do betonu i Boubínský prales. Každá stavba má být technicky správně navržena, s minimalizací vlivu na ŽP ale TAKÉ na obyvatelstvo. Ekologický aspekt je nutný, což si ovšem nepředstavuji jako soudní a správní obstrukce, jak jen to legislativa dovolí. Ale to už je jiný příběh...

[monin]

Jen ať to je zelená barva. To mi příjde jako dost dobré. A zase je to posun o kus dopředu.
Bude to daleko kontrastnější a jasnější rozdíl mezi D a R, nejen pro nás, ale i pro cizince. Jednoducé a jasné. A tím tu také zároveň alespoň v něčem, budeme mít konečně i vysněné Švýcarsko - když už ne např. stavem a úrovní našich dálnic, o kvalitě poskytovaných služeb na dálničních odpočívadlech ani nemluvě.

[MiKu]

R4 za Strakonice (Radošovice) ve čtyřpruhu, dále pak obchvat Čkyně, Vimperka a odvážná stavba tunelu pod Kubovou Hutí; R20 od ČB k Vodňanům v nové stopě, dál k Písku jako rozšíření, z Nové Hospody ve čtyrpruhu k Blatné; na I/22 obchvat Horažďovic a Klatov; zmodernizovat II/188 v celé trase od Horažďovic k Životicím (Nepomuk)

Vypadl vám obchvat Volyně na I/4 . Ale je to spíš takový sen, než možná realita. Myslím, že čtyřpruh za Strakonice je minimálně ještě spousta let zbytečný, podobně jako ty další čtyřpruhy. Já bych se zatím plně spokojil s čtyřpruhem (nejlépe neponíženým z R) na Novou Hospodu

[Standa]

...Pro druhou sortu rejpalů též dodávám, že nejsem technokrat, co by nechal zalít do betonu i Boubínský prales. Každá stavba má být technicky správně navržena, s minimalizací vlivu na ŽP ale TAKÉ na obyvatelstvo. Ekologický aspekt je nutný, což si ovšem nepředstavuji jako soudní a správní obstrukce, jak jen to legislativa dovolí. Ale to už je jiný příběh...

To je hlavně to nešťastné matení pojmů, kdy se ve všech našich médiích vydávají ekoaktivisté a ekoteroristé za ekology !

[jonáš]

Soudní a správní obstrukce jsou jen důsledkem lajdácký práce ouřadů při projednávání staveb. Pokud tu má bejt právní stát, tak už prostě nestčí všechno jen formálně zamáznout s tim, že strana a vláda to protlačí tak jako tak.
Jo, budou za tim ještě léta dřiny

[Standa]

Soudní a správní obstrukce jsou jen důsledkem lajdácký práce ouřadů při projednávání staveb. Pokud tu má bejt právní stát, tak už prostě nestčí všechno jen formálně zamáznout s tim, že strana a vláda to protlačí tak jako tak.
Jo, budou za tim ještě léta dřiny

A to je zajímavé, že některé nápady "strany a vlády" by se Vám líbily a jiné zase ne... Mám na mysli například jak jste nedávno básnil o čínském systému regulace zahraničních investic. A skutečně se nedomnívám, že by základem právního státu bylo umožnění skupině ideologicky naprosto ujetých extrémistů s marginální podporou veřejnosti blokovat stavby ve veřejném zájmu. Například D8 v současné trase podporovaly všechny polistopadové vlády, čili lze s trochou nadsázky říci, že se tato trasa opírá o mandát drtivé většiny voličů, nemluvě o celé řadě odborných posudků, zpochybňovaných dnes zase jen na základě ideologie pár extrémistů (vím o čem píšu, s pár účastníky těch jednání kolem D8, jichž se samozřejmě Patrik účastnil, se znám). Lajdáckou práci odvedli naši zákonodárci, díky nim něco takového naše zákony umožňují. Omlouvá je snad jen to, že tak činili pod nátlakem Bruselu...
(omlouvám se za OT, muselo to ven, když tak to hoďte někam jinam, třeba do koše...)

[Marooned17]

Ad ty názvy dálkových cílů v centru: třeba v Mnichově i na silnicích v úplném centru v pohodě značeny cíle na Passau, Nürnberg atd.

[MiKu]

Tak jsem si přečetl ten materiál a napíšu své poznámky (je to trochu delší, za což se omlouvám ). Nejdříve co se mi líbí:

1. Bílá podkladová barva na SPMV (ale asi i jinde) ve městech (třeba na MO)
2. Zelená barva značky "dálnice" (i když to nijak významné není)
3. Nové kategorie D25,5 a S21,5 (s tím erkem by to bylo hezčí, ale co no)
4. Možnost zvýšení rychlosti nad 110 na všech budoucích SPMV (ale tady bohužel záleží na tom, jak přísně budou nastavené ty podmínky, a u nás se obávám, že budou přísné dost )

A teď pár věcí, co mi vadí nebo co mě zaskočily při čtení:

1. Několikrát je nějaký problém využit jako argument pro navrhovanou změnu, následně je ale stejný problém, který vznikne právě tou změnou, přehlížen:
a) Porovnání R46 s I/20, I/37 a I/35. Materiál poukazuje na to, že na mnohem modernějších a bezpečnějších čtyřpruzích se jezdí o 40 km/h méně, než na staré R46. Převedení prý pomůže lépe rozlišit silnice s různou úrovní bezpečnosti, kvality a údržby (*1). Po převedení ale bude tento problém s odlišnými parametry trvat nadále. R46 se šířkou 21,5 metrů (odpovídá tedy té nové kategorii pro SPMV) bude pořád ve stejné kategorii silnic, jako budou čtyřpruhy v S24,5 nebo i S25,5 (R7) (nově navrhovaná jako dálniční kategorie).
b) Argument pro modré značení na SPMV je tento:

U silnic (...) je obecně předpokládáno použití základní barvy modré v souladu s dnešním značením "nerychlostních" silnic, do kterého není výrazným způsobem i s ohledem na finační náročnost výměny DZ zasahováno.

Důvod je tedy ten, aby nebyla příliš drahá výměna. To, že se tedy bude muset vyměnit DZ na nepřevedených erkách, kterých podle mě, co se do délky týče, je více, než těch nových SPMV, materiál řeší tak, že se vymění postupně:

... u orientačního DZ se celková výměna předpokládá v rámci běžného cyklu životnosti značek...

V materiálu je uvedena i "alternativa ponechání zelené orientační barvy na SPMV". Jako argument proti je ale uvedeno:

... bude muset dojít k přeznačení stávajících silnic I. třídy, které mají být v rozsahu desítek až stovek km nově označeny jako SPMV.

Moje otázka je tedy proč? Proč to u modrého nevadí a u zeleného je nutno ihned vyměnit? Proč by se nedalo počkat stejně jako u modrého na výměnu v rámci cyklu?
c) Argument proti R4 a R7 je postaven na špatných parametrech, přičemž ale u R6 a R10 toto nevadí. Ale to se tu již probíralo mnohokrát a asi všichni tušíme, že to je spíše taková povídačka pro neznalé .

2. Podle mě zrušení označování SPMV znakem "R" zbytečně znepřehlední a znemožní jednoduché rozlišení mezi starou jedničkou a moderní rychlostní komunikací. Nejen v médiích, ale i v rozhovorech nebo i diskusích zde na webu. Jak těmto silnicím budeme nově říkat? Místo "na R7" bude "na I/7, tam, kde je označena jako SPMV"? Např. v Rakousku, kde SPMV víc odpovídá navrhovanému stavu, také označování speciálním znakem existuje (S).

3.

Převedením vybraných rychlostních silnic do kategorie dálnice a realizace zbývajících projektů v úspornějších parametrech přizpůsobených nejvyšší dovolené rychlosti 110 km/h je nosným prvkem předkládaného materiálu, který odůvodňuje dle předkladatelů jeho opodstatněnost.

V materiálu se před tímto tvrzením píše o tom, že původní erka jsou postavena na 110 a že 130 je na nich vlastně jen takovým nedopatřením. No jo, jenže původní erka (nejčastěji S24,5/100) se od dnešních erek liší snad jen šířkou o jeden metr (R25,5/100)(*2). A to jsou některé ty nové naopak postaveny v R22,5/100 (R4, R48), což je tedy ještě horší, než ty původní. Materiál ale argumentuje, že dnešní předpisy pro erka jsou moc dálniční a navrhuje tedy novou kat. S21,5. Zde bych měl otázku, zda se uvažuje o snížení návrhové rychlosti u této kategorie. Protože jinak je skoro srovnatelná s R22,5, kde se dodnes povoluje 130 a je ji možné stavět jako R (asi už nikoliv navrhovat). Nově by tedy došlo k ušetření jednoho metru šířky, ale za cenu snížení rychlosti o 20 km/h oproti současnosti, a to za to podle mě nestojí.

4. Materiál uvádí velmi výraznou úsporu finančních prostředků. Bohužel nevěřím v to, že ušetřením jednoho až čtyř metrů šířky je možné významně ušetřit (velmi výrazně si představuji alespoň o jednu třetinu původní ceny). U erek v pokročilé fázi přípravy nepředpokládám změnu směrového vedení trasy vzhledem k proběhlým výkupům pozemků a zajímalo by mě, jestli se vůbec může vyplatit měnit výškové vedení, protože by to snad znamenalo potřebu nových dokumentací, které také něco stojí.

5. Argumentem pro nové pojetí je výstavba v polovičních profilech. To si myslím, že je možné i v současné době a nové pojetí na to nemá vliv, nemýlím se?

(Pro rejpaly jen dodám, že celkově se mi změny spíše líbí a jsem určitě pro to, aby prošly. To ale neznamená, že se nebudu snažit poukázat na věci, které mi nepřijdou správné nebo jsou podivně zdůvodněny )

*1) Zde mi nepřijde příliš vhodné natvrdo říci, že prostě od SPMV a jedniček nemůžeme čekat dobrou údržbu, cílem by snad mělo být udržovat všechny silnice v určité kvalitě.

*2) A pak tím, že jsou "správně" udělané připojovací a odpojovací pruhy a nejsou bus. zastávky, ale to doufám, že u kat. S21,5 zůstane stejné.

[JirkaS]

2. Podle mě zrušení označování SPMV znakem "R" zbytečně znepřehlední a znemožní jednoduché rozlišení mezi starou jedničkou a moderní rychlostní komunikací. Nejen v médiích, ale i v rozhovorech nebo i diskusích zde na webu. Jak těmto silnicím budeme nově říkat? Místo "na R7" bude "na I/7, tam, kde je označena jako SPMV"? Např. v Rakousku, kde SPMV víc odpovídá navrhovanému stavu, také označování speciálním znakem existuje (S).

Problém dnešního značení R vidím v tom, že je to v podstatě značení interní. V žádné vyhlášce se nevyskytuje, tím pádem není na značkách, na mapách je náhodně. Pro člověka neznalého nebo cizince je to spíš problém, protože když na mapě uvidí R7 nebo to uslyší v rádiu, tak to na značení nikde neuvidí. Takže buď to jako R neznačit, nebo naopak přejít na slovenský systém a značit to i na silnici.

[Standa]

2. Podle mě zrušení označování SPMV znakem "R" zbytečně znepřehlední a znemožní jednoduché rozlišení mezi starou jedničkou a moderní rychlostní komunikací. Nejen v médiích, ale i v rozhovorech nebo i diskusích zde na webu. Jak těmto silnicím budeme nově říkat? Místo "na R7" bude "na I/7, tam, kde je označena jako SPMV"? Např. v Rakousku, kde SPMV víc odpovídá navrhovanému stavu, také označování speciálním znakem existuje (S).

Problém dnešního značení R vidím v tom, že je to v podstatě značení interní. V žádné vyhlášce se nevyskytuje, tím pádem není na značkách, na mapách je náhodně. Pro člověka neznalého nebo cizince je to spíš problém, protože když na mapě uvidí R7 nebo to uslyší v rádiu, tak to na značení nikde neuvidí. Takže buď to jako R neznačit, nebo naopak přejít na slovenský systém a značit to i na silnici.

Teď se nabízí příležitost ke změnám legislativy, takže by se to dalo určitě zakotvit. Ale s uváděním písmenka si moc jistý nejsem, D se taky neuvádějí. Jinak MiKu-ovy připomínky mi připadají velmi k věci a se všemi bych souhlasil.

[MartinM]

b) Argument pro modré značení na SPMV je tento:

U silnic (...) je obecně předpokládáno použití základní barvy modré v souladu s dnešním značením "nerychlostních" silnic, do kterého není výrazným způsobem i s ohledem na finační náročnost výměny DZ zasahováno.

Důvod je tedy ten, aby nebyla příliš drahá výměna. To, že se tedy bude muset vyměnit DZ na nepřevedených erkách, kterých podle mě, co se do délky týče, je více, než těch nových SPMV, materiál řeší tak, že se vymění postupně:

... u orientačního DZ se celková výměna předpokládá v rámci běžného cyklu životnosti značek...

V materiálu je uvedena i "alternativa ponechání zelené orientační barvy na SPMV". Jako argument proti je ale uvedeno:

... bude muset dojít k přeznačení stávajících silnic I. třídy, které mají být v rozsahu desítek až stovek km nově označeny jako SPMV.

Moje otázka je tedy proč? Proč to u modrého nevadí a u zeleného je nutno ihned vyměnit? Proč by se nedalo počkat stejně jako u modrého na výměnu v rámci cyklu?[/i] [/size]

Že by se nově na R snížila rychlost na 110km jsem se už nějak smířil(i když není všem dnům ještě konec)ale nemohu se smířit s tím,že by tam měly být modré cedule(dle mého názoru to nemá logiku).Na R-kách bych rozhodně ponechal zelené.V postupné výměně nevidím žádný problém.Naopak bílé cedule ve městech by se mi moc líbily.
Podíváme-li se do minulosti,tak kolem roku 1990 již taková rozsáhlá výměna proběhla.Jednalo se tehdy na dálnicích a R-kách o přechod z modré na zelenou a u ostatních silnic ze žlutého písma na bílé(podklad zůstal stejný,tj.modrý).Jak rychle proběhla výměna na D a R si již nepamatuji.U ostatních silnic se cedule se žlutým písmem vyskytovaly ještě mnoho let.Ještě tak v roce 1997 jsem tyto cedule leckde viděl-pravda,v horším stavu.

[Dali]

V souvislosti s navrhovaným přejmenováním R na D atd. by skutečně stálo za to se zamyslet nad tím, co je to vlastně dálnice v mezinárodním srovnání. Osobně mám pocit, že odpovědné osoby v ČR jsou "papežštější" ne papež a kladou zbytečně vysoké nároky na pojem "D". Řeší se, zda je R4 či R7 zralá být dálnicí, to samé u některých R na Moravě. V tom případě by stálo za úvahu zda Němci vůbec mají právo nazvat průtah Berlínem dálnicí - např. A111 (jel jsem tam nedávno, a místy čtyřpruh bez odstavných pruhů, s ostrými zatáčkami se sníženou rychlostí na 60 km/h a označenými výstražnými směrovými deskami by u nás snad nebyl ani R), dálniční obchvat Heraklionu na Krétě (taky čtyřpruh označený značkou "dálnice", nicméně postrádající jakýkoliv dělící pás - jen betonová svodidla a zatáčky s omezením rychlosti na 70 km/h) či průchod americké I-90 skrz Cascade Mountains, kde jsou podstatně vyšší stoupání a klesání a též dosti ostré zatáčky s omezením rychlosti až na nějakých 40 mph. Všechny uvedené "dálnice" jsem projel osobně a tak jen nevěřícně kroutím hlavou nad tím, jak jsme vlastně bohatý stát (ani USA a ani SRN si to nedovolí), když můžeme za dálnice označit jen to, co je velice široké, má to minimální spády a obří poloměry směrových oblouků (a tedy je to v členitém terénu lidově řečeno "drahé jako pes").
Z toho vyplývá, že evidentně neexistují jednoznačně mezinárodně závazné normy (a jejich plnění vymahatelné formou mezinárodní arbitráže) pro pojem dálnice a tudíž nechápu, proč se vůbec vede diskuze o tom, zda ta či ona R může být dálnicí (zeptal bych se na to třeba v Řecku). Na D by proto měla být přeznačena všechna R s tím, že by bylo samozřejmě potřebné, aby bylo patřičně upraveno dopravní značení v místech, kde jsou otenciální rizika (ostřejší zatáčky atd.). Když to jde jinde, tak proč ne u nás. V rámci GO jednotlivých úseků by pak mohly být postupně odstraňovány vady a nedostatky (doplňována telematika, odbočovací pruhy atd.).
A co se týče diskutované R7. Před několika lety probíhala rekonstrukce mostů na prvním úseku u Prahy. V souvislosti s tím jsem očekával, že ŘSD provede též rekonstrukce MÚK Kněževes a Středokluky tak, aby byly odstraněny ty nájezdy se "stopkou". Poslal jsem dotaz na ŘSD, co s tím chtějí udělat a oni ani neuznali za vhodné mi odpovědět. Inu občan nemá prudit, nemá se ptát a jen platit daně a v souvislosti s provozem auta nemalé. Mosty byly opraveny v "low cost" variantě a nebezpečné křižovatky zůstaly. Inu, takové to naše malé "české" řešení.

[Kubajsu]

Souhlasím. A ani není potřeba pro příklad chodit nikam daleko; taková A93 kolem Regensburgu je velmi členitá a i dost úzká, jen s lepším povrchem než je u nás obvyklé. A omezená rychlost je přitom jen na pár místech...

[Dr.Fe1]

Dali: Naprostý souhlas. Úplně zbytečně vypadáme před světem jako dálniční "rozvojová země" a odrazujeme zahraniční investory.

[mapman]

Pánové, výše uvedené argumenty možná obstojí co do šířkového uspořádání, ale už ne z hlediska významu a odpovídajících trendů v Evropě, v rámci nového pojetí je navrženo využít kategorii R 25,5 pro dálnice, ale to by mělo být opravdu minimum. A odpovídá to i trendu v normotvrobě Německa či Rakouska, což jsou z pohledu terénu, osídlení a krajiny ještě pořád srovnatelné země. Pokud se posuneme s novým pojetím alespoň tak daleko jak je to v předloženém návrhu, bude to tak či krok vpřed a v souladu s dnešním trendem. Historicky opravdu vznikaly dálnice všelijaké, ale ani teď se už "dálnice" neříká na západě všemu co má čtyři pruhy a střední dělící pás. Podívejte se třeba na tyto Bundesky:
B6 http://goo.gl/maps/Dxpor
B17 http://goo.gl/maps/qEGwP
a mnoho dalších. Je to defacto dálnice, na většině trasy není omezená rychlost (doporučená 130) nebo je tam 120, ale dálnice to není protože v novém německém pojetí to nemá ten důležitý význam a slouží to především regionální dopravě.
V Rakousku taky čtyřpruhy mimo základní síť dálnic označují jako S, v Polsku je dálnice už jen úplné minimum čtyřpruhů atp... Čili je potřeba důsledně oddělit historii a budoucnost a taky IMHO oddělit dopravně významné (z dálkové hlediska) čtyřpruhy a ty s regionálním významem. A R4 dle mého jasně spadá do té druhé kategorie, resp. je ekvivalentní k oněm německým čtyřpruhům, které jsem uvedl výše...

[P_V]

Tak tedy zrušme pojem "dálnice" a vymysleme nějaký nový, více sjednocující, který lépe vystihuje podstatu takového druhu komunikace, ale hlavně nerozlišuje podle demografických parametrů, nýbrž technických. Řidiče (a taky toho opěvovaného investora, co ho sem chce posílat) nezajímá, jestli jede po komunikaci ověnčené mezinárodní slávou nebo lokální spojce, ale že má zajištěnu určitou kvalitu a bezpečí jízdy.
Návrh: Rychlostní silnice

[MiKu]

Řidiče (a taky toho opěvovaného investora, co ho sem chce posílat) nezajímá, jestli jede po komunikaci ověnčené mezinárodní slávou nebo lokální spojce, ale že má zajištěnu určitou kvalitu a bezpečí jízdy. Návrh: Rychlostní silnice

Taky mi to přijde nevhodné to rozlišovat podle mezinárodního významu. Nejvíc okatě je to, že to není úplně správný přístup, vidět na D6, kde se bude s těmi intenzitami dělat, jako že se to jednou postaví v D25,5, ale na silnicích s vyšší intenzitou se postaví jen S21,5, aby se ušetřilo

[mapman]

Odvážná myšlenka

Já už se téhle problematice věnuju nějaký ten pátek, poslední dva roky dokonce oficiálně jako ouřada, takže v tom vidím asi i jiné aspekty, než jen řidič-laik. Ale i z toho důvodu se snažím hájit to, že to není jen o tom, jak ta komunikace vypadá technicky, ale i o tom, jaké má standardy údržby, správy, kdo je příslušným úřadem a pro jaký druh dopravy je určená. A to jak u nás tak za hranicemi, přičemž hlavním vzorem jsou Německo, Rakousko, Francie a Nizozemí - dvě zhruba stejně velké země a dvě velké. Ze všech těchto vnějších vlivů pak vychází ony subjektivní pohledy na věc jak je tu prezentujeme. Systém 130/110 má třeba krásně zavedný Francie, a ač je tam spousta věcí na palici (třeba absence dálnice v Bretani), tak z některých je příklad možno brát taky - např. A4 vs. N4 v obou případech v trase Paříž - Štrasburk. A4 kvalitní 130ka s poplatkem, N4 modernizovaná jednička zdarma, ale v skoro dálničních parametrech viz např. http://goo.gl/maps/VPUZ8 + http://goo.gl/maps/EW7M4. Díky významovému zobrazení v mapách a vzájemnému odlišení kategorie jezdí tranzit převážně po A4, ale už dnes se dá N4 využít jako rozumná alternativa, přičemž po dálnici je to 4:30 h a po N4 5 h jízdy.

[Standa]

Tak tedy zrušme pojem "dálnice" a vymysleme nějaký nový, více sjednocující, který lépe vystihuje podstatu takového druhu komunikace, ale hlavně nerozlišuje podle demografických parametrů, nýbrž technických. Řidiče nezajímá, jestli jede po komunikaci ověnčené mezinárodní slávou nebo lokální spojce, ale že má zajištěnu určitou kvalitu a bezpečí jízdy. Návrh: Rychlostní silnice

Není to tak jednoduché. I v automobilové velmoci USA se dost rozlišuje kategorie ve smyslu zatřídění do sítí (Interstate Highway, US Highway nebo State Highway). Interstate by měly být vždy technicky dálnice (Freeway: min. 2+2 směrově oddělené s MÚK), ale parametry stejně někdy ve složitějších podmínkách poněkud pokulhávají (viz např. příspěvek Daliho). Naopak US nebo státní mohou být minimálně v některých úsecích kvalitní dálnice (jsou potom značeny značkou "Freeway"). Podle mě by se to mělo sjednotit v rámci EU, ale s tím se snad ten nový návrh tak nějak snaží být kompatibilní.

Otázka je, jestli je po řidiče důležitější už podle čísla komunikace vědět, že jede po komunikaci určité kvality a bezpečí (což podle mne stejně vidí) nebo jestli je to součást nějaké komaktnější sítě. Například cizincovi by mělo napovědět víc, když bude na dálnici CZ-4 nebo T-48, než R4 nebo R6 (to je samozřejmě nějaký ideální stav, kde by existovala v celé EU nadřazená dálniční sít "T" jako Trans-European).

[jonáš]

No pro nějaký nadřazený mezinárodní sítě a trasy by se snad dala využít ta E-xx nomenklatura, pokud teda někdo jezdí "podle čísel". Já bych si třeba z tý Francie vybral "A4 vs. N4 v obou případech v trase Paříž - Štrasburk", tedy nepřečíslovávat souběžný jedničky na nějaký 60x - zpotvořeniny, protože kdo to má pak v mapě rozlišit od opravdický klikatý okresky? A jednoznačně se mi na tom zdejšim systému příčí to politický zadání "Dálnici do každého krajského města, to co vede jinam nemá nárok", i když je mi jasný že se tak vůči lenním hejtmanům má zajistit tzv. "průchodnost" přes územní plány krajů