Reakce ŘSD na dotazy ke kontrole NKÚ

[balance]

Reakce ŘSD na dotazy ke kontrole NKÚ

Zdroj: TK ŘSD; 13.5.2013

1. Reakce na nález NKÚ týkající se údajně nevýhodně uzavřené smlouvy s firmou Kapsch

Posuzovat ekonomickou výhodnou či nevýhodnost kontraktu v polovině jeho desetileté doby trvání je zavádějící. V prvních letech situaci ovlivňují pořizovací náklady, které je nutné vynaložit na výstavbu samotného systému. Původní kontrakt na dodávku a desetiletý provoz mýtného systému s firmou Kapsch byl zafixován na 18,5 miliardy korun bez DPH. Podle odhadů můžeme do roku 2017 vybrat přes 80 miliard korun. Po odečtu investičních nákladů na výstavbu mýtného systému se tedy provozní náklady – poměr mezi vybraným mýtem a náklady na provoz systému – dostávají ke hranici 20 procent. Nepřesahují tak míru obvyklou i v dalších evropských zemích a jsou v limitech EU. Vyplynulo to z předběžných závěrů studie nezávislé analytické firmy Inoxive, která pravidelně sleduje ekonomické parametry mýtných systémů v zemích Evropské unie a zpracovala "pětiletou" souhrnnou zprávu o českém mýtě.

Situaci na příjmové straně mýta přitom navíc ovlivňují faktory, které jsou mimo dosah dodavatele systému, jako je délka zpoplatněné dálniční sítě, intenzita dopravy, či výše mýtných tarifů. Proto se zpráva NKÚ negativně vyjadřuje i ke krokům dřívějšího vedení Ministerstva dopravy ČR, které uzavřelo se sdružením autodopravců Česmad Bohemia dohodu o množstevních slevách či zvýhodnění autobusů a ekologičtějších vozidel s emisemi Euro 5, díky které stát přichází při výběru mýta ročně takřka o 1,5 miliardy Kč.


2. Reakce na informaci, že ŘSD pořídilo za 40 milionů software usnadňující vymáhání nezaplaceného mýtného

Ano je pravdou, že si ŘSD formou otevřeného výběrového řízení zajistilo dodávku HW a SW pro účely vymáhání nezaplaceného mýta v hodnotě 40 mil. Kč. Tento IT systém však neměl usnadnit proces vymáhání, ale UMOŽNIT jej! Mýtný systém dodaný firmou Kapsch totiž danou funkcionalitou nedisponoval (stát si ji v soutěži nepoptal) a ŘSD, jakožto organizace pověřená provozováním mýtného systému, nebylo po stránce technologické, organizační ani personální k takové činnosti připraveno.

Veřejnou soutěž na dodání a provozování mýtného systému v ČR vyhlásilo Ministerstvo dopravy ČR (dále jen MD) v červenci roku 2005. Zadavatelé této soutěže při tvorbě zadávací dokumentace vycházeli z návrhu paragrafového znění zákona upravujícího výběr mýta v ČR, který však teprve čekal na své projednání a přijetí. Ke schválení zákona došlo až v roce následujícím, tzn. v roce 2006 a to s některými úpravami, které se dostaly do rozporu s celkovou koncepcí projektu (v roce 2006 byl přitom již s konsorciem společností Kapsch uzavřen smluvní vztah a projekt jako takový se nacházel ve fázi realizace). Kromě jiného z původně navrhovaného znění zákona vypadl zadavatelem předpokládaný způsob řešení neuhrazeného mýtného formou tzv. "Dodatečného mýta".

Dodatečné mýtné mělo být stanoveno pevnou částkou, která by zhruba odpovídala výši mýtného při průjezdu celé republiky. Předpokládalo se, že tento "paušální mýtný poplatek" by dopravce musel uhradit v případě, kdy by vůči němu byly mýtným systémem evidovány jakékoliv mýtné nedoplatky a to po dobu delší než pět hodin od jejich vzniku nebo po dobu 70 km další jízdy (tedy bez ohledu na to, jaký by byl skutečný dluh dopravce). Tento způsob jakého si paušálního vyrovnání dluhů podobný tomu, který funguje při výběru mýta např. v sousedním Rakousku či Slovensku, měl eliminovat administrativně a technicky velice náročný proces zjišťování skutečné výše nezaplaceného mýta.

Kolizí mezi zněním zákona a poptávaným řešením mýtného systému v ČR tak nastala situace, kdy mýtný systém poskytoval pouze evidence dopravců, u nichž došlo k podezření na porušení mýtné povinnosti, ale provozovateli systému, tzn. Ředitelství silnic a dálnic ČR již nebyly poskytovány údaje o skutečné výši jejich eventuálního dluhu (předpokládalo se "paušální řešení" přestupků nezávislé na skutečně spotřebovaném mýtném).

Nový systém, zajišťující výpočet skutečného dluhu dopravce - dlužníka, zůstane po vypršení smlouvy s jeho dodavatelem nadále v majetku ŘSD a bude jej tedy možné provozovat i v letech následujících, čímž se finanční prostředky na jeho pořízení vynaložené, budou i nadále zhodnocovat.


3. Komentář k otázce na advokátní kancelář, a která inkasní firma pro ŘSD pracovala a zda ještě kontrakt trvá

Soutěž s názvem "Správa a vymáhání nedoplatků v elektronickém systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací na území ČR" byla vyhlášena v září 2008. Vítězem soutěže se stalo konsorcium společností BSP Lawyer Partners a advokátní kancelář Němec, Bláha, Navrátilová. K podpisu smlouvy s tímto konsorciem došlo koncem února 2009. Samotné práce na budování požadovaného IT systému, vč. příslušných testů a závěrečného zkušebního provozu trvaly několik měsíců (především bylo nutné navrhnout funkční a přitom bezpečný přenos dat z mýtného systému, aniž by tímto byl ohrožen jeho plynulý a bezporuchový chod, náročná byla verifikace takto získaných dat a to především těch z roku 2007 a 2008, teprve poté se řešilo jejich vlastní zpracování). Koncem roku 2009 byl systém poprvé testován v rámci tzv. zkušebního provozu a v roce 2010 ŘSD zahájilo vlastní proces vymáhání mýtných nedoplatků.

Smlouva s konsorciem končí v únoru roku 2015.