(HU) Mýto všude, rychle a lacino. Maďaři vsadili na satelit.

[P_V]

Mýto všude, rychle a lacino. Maďaři vsadili na satelit. A vyplatilo se
http://byznys.lidovky.cz/myto-vsude-ryc ... kladna_mev
Analýza 5. února 2014 6:00 | Lidovky.cz

Zatímco se v Česku rozbíhá diskuse o budoucnosti mýtného systému, o tom, kdo ho bude provozovat a jakým způsobem lze zpoplatnění rozšířit i na další silnice, v Maďarsku uvedli za velmi krátkou dobu do provozu kompletní mýtný systém HU-GO pro všechny silnice. Cena je řádově nižší než v tuzemsku a investice se vrátila už po půl roce provozu mýta.

V Maďarsku je zpoplatněno 6,5 tisíce kilometrů dálnic, silnic první třídy a hlavních silnic (v Česku jen 1426 kilometrů). Přitom od zadání soutěže do uvedení celého systému do provozu uběhly méně než dva roky.

Maďarský systém totiž nepotřebuje síť silničních bran jako ten český, je podporován mobilním kamerovým systémem a GPS lokalizací.

Kamiony, které chtějí použít zpoplatněné úseky, mají dvě možnosti: buď si koupí u některé z certifikovaných firem palubní jednotku s GPS lokalizací, nebo si pořídí jednorázový lístek s údaji o trase, poznávací značce, velikosti, váze a emisní třídě vozidla.

Tím odpadnou hned dva problémy, se kterými se potýká české mýto – stát se o palubní jednotky vůbec nestará, reklamace si vyřizuje klient přímo s firmou, od které ji koupil, a cena jednotky je určena hospodářskou soutěží. Když chce někdo jen jednou projet Maďarskem, nemusí si kupovat jednotku, jen si vytiskne a zaplatí jednorázový lístek.

Naproti tomu v Česku stát jednotky nakupuje od monopolního prodejce a klientům je zapůjčuje na kauci. Přitom kamiony, které zemí projedou jen jednou, jednotky často nevrátí a ty pak v systému chybějí.

Pochvala z Bruselu

Náklady na běžný provoz jsou v obou zemích srovnatelné, ale náklady na vybudování celého systému byly v Maďarsku o řád nižší, a přitom zahrnují pětkrát více silnic. To má také za následek, že v Maďarsku mýto vybere třikrát více peněz.

Kamerový systém je přitom využíván i pro osobní auta – návštěvníci si nemusejí lepit na sklo dálniční známku, při koupi „matrice“ jen zadají poznávací značku vozidla a kontroly pak provádějí kamery automaticky.

Maďarský systém pozitivně ohodnotili bruselští odborníci. Na rozdíl od českého rovněž splňuje evropskou směrnici o interoperabilitě systémů pro výběr mýtného. Cesta k vybudování mýtného systému v Maďarsku přitom nebyla úplně jednoduchá. Původní veřejnou soutěž, vyhlášenou v září 2011, vyhrála firma Gertronics, která ale brzy nato z důvodu „nezvyklých obchodních tlaků“ odmítla podepsat se státem smlouvu.

Na druhém místě se umístila společnost T-Systems, ale její nabídka, stejně jako nabídky dalších účastníků, překročila cenový strop 40 miliard forintů (3,6 miliardy korun). Celá soutěž tak zkrachovala.

Nato vláda vydala v říjnu 2011 vyhlášku, podle níž nelze uplatňovat pravidla o veřejných soutěžích na zakázky, při kterých by se musely zveřejnit informace týkající se bezpečnosti státu.

Poté vypsala další, tentokrát utajenou soutěž na vybudování mýta. O jejích detailech není mnoho známo, jen to, že ji vyhrála firma I-Cell Mobilsoft, která byla založena až v roce 2012. Funkční softwarové jádro celého systému dodala firma IBM za 2,5 měsíce.

Inspirace z východu

Krátce po spuštění systému v červenci 2013 nastalo přetížení a několikahodinový výpadek, který byl nejprve považován za útok hackerů. Brzy se ale ukázalo, že vše zavinila chyba v nastavení, která byla rychle opravena.

Od té doby je systém v provozu, a je dokonce využíván jen na deset procent, takže se uvažuje o jeho použití na jiné domácí, nebo i zahraniční daňové účely.

Při rozhodování o budoucnosti českého mýtného systému, obzvlášť v souvislosti se znepokojujícími zprávami Nejvyššího kontrolního úřadu (2012, 2013), by bylo vhodné poučit se ze zkušeností okolních zemí a omezit vynalézání vlastních, možná slepých, uliček na minimum.